B. Engels: První čin německého Národního shromážděni ve Frankfurtu

Bedřich Engels

První čin německého Národního shromážděni ve Frankfurtu

Kolín Německé Národní shromáždění se konečně vzchopilo! Přijalo konečně usnesení, které má bezprostřední praktický význam, vložilo se do rakousko-italské války.

Jak se do ní vložilo? Vyhlásilo nezávislost Itálie? Poslalo do Vídně kurýra s rozkazem, aby se Radecký a Welden neprodleně stáhli za Soču? Zaslalo blahopřejnou adresu milánské prozatímní vládě?^{^[65]}

Nic takového! Prohlásilo, že každý útok na Terst bude pokládat za důvod k válce.

To znamená, že německé Národní shromáždění v srdečné shodě se Spolkovým sněmem dovoluje Rakušanům, aby se v Itálii dopouštěli největších brutalit, aby drancovali, vraždili, na každé město a na každou vesnici házeli zápalné rakety (viz rubriku Itálie) a pak se stáhli do bezpečí na neutrální půdu Německého spolku! Dovoluje Rakušanům, aby kdykoli se jim zlíbí, vtrhli z německého území do Lombardie s Chorvaty a pandury^{^[66]}, ale Italům chce zakazovat, aby poražené Rakušany pronásledovali do jejich úkrytů! Dovoluje Rakušanům, aby blokovali z Terstu Benátky a ústí Piavy, Brenty a Tagliamenta; ale Italům se zakazuje jakýkoli projev nepřátelství vůči Terstu!

Německé Národní shromáždění se nemohlo zachovat zbaběleji než přijetím tohoto usnesení. Nemá odvahu italskou válku otevřeně schválit. Tím spíše nemá odvahu tuto válku rakouské vládě zakázat. V těchto rozpacích schvaluje - k tomu ještě aklamací, aby přehlušilo hlasitým křikem svůj tajný strach - usnesení proti Terstu, v němž válku proti italské revoluci formálně ani neodsuzuje, ani neschvaluje, ve skutečnosti však schvaluje.

Toto usnesení je nepřímým, a proto pro čtyřicetimilionový národ, jako je německý, dvojnásob hanebným vypovězením války Itálii.

Usnesení frankfurtského shromáždění vyvolá v celé Itálii obrovské pobouření. Mají-li Italové ještě špetku hrdosti a energie, odpovědí bombardováním Terstu a pochodem na Brenner.

Avšak frankfurtské shromáždění míní a francouzský lid mění. Benátky požádaly Francii o pomoc; po tomto usnesení Francouzi asi brzy přejdou Alpy, a pak je máme co nevidět na Rýně.

Jeden z poslanců vytýkal frankfurtskému shromáždění, že zahálí. Naopak! Frankfurtské shromáždění se už přičiňovalo tolik, že máme jednu válku na severu, druhou na jihu a že válka na západě a také na východě je nevyhnutelná! Octneme se v pěkné situaci, že budeme bojovat zároveň proti carovi i proti francouzské republice, proti reakci i proti revoluci. Shromáždění se postaralo o to, že dojde k setkání ruských, francouzských, dánských a italských vojáků ve frankfurtském chrámu Sv. Pavla. A to se ještě říká, že shromáždění zahálí?

Napsal B. Engels 22. června 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 23 z 23. června 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

65 Prozatímní vláda v Miláně se utvořila 22. března 1848, když v Lombardii zvítězilo lidové povstání, namířené proti rakouskému panství v Itálii; rakouská vojska byla z Milána vyhnána a do vlády vstoupili představitelé liberální buržoasie v čele s Gabriem Casatim.

66 Panduři - zvláštní druh nepravidelných lehkých pěších jednotek v rakouské armádě.