Karel Marx a Bedřich Engels
Hansemannova vláda a staropruská osnova trestního zákona
Kolín 3. srpna. Řekli jsme to už nejednou: Hansemannova vláda pěje při každé příležitosti chvalozpěvy na vládu Bodelschwinghovu;[a] napřed uznání revoluce, potom uznání staropruských pořádků, "tak se točí svět"![179]
Že však pan Hansemann dosáhne takové virtuosity a bude velebit dokonce takové činy pánů Bodelschwingha, Savignyho a spol., proti nimž kdysi jako poslanec porýnského zemského sněmu s největším rozhořčením bojoval - to je triumf; s nímž postupimská kamarila jistě nepočítala. A přece! Přečtěte si tento článek v posledním čísle "Preussischer Staats-Anzeiger":
Berlín 1. srpna. Poslední číslo věstníku ministerstva spravedlnosti přináší ve své "neúřední části" statistické poznámky o trestu smrti, jakož i přehled rozsudků smrti vynesených a potvrzených v letech 1826 až 1843 včetně, nepočítaje v to rozsudky vynesené při takzvaném vyšetřování demagogů. K této práci bylo použito spisů ministerstva spravedlnosti a vzhledem k důležitosti předmětu si zaslouží mimořádné pozornosti. Podle přehledu bylo za uvedené období:
1) v Porýnské provincii vyneseno 189 rozsudků smrti, potvrzeno 6,
2) v ostatních provinciích vyneseno 237 rozsudků smrti, potvrzeno 94.
Celkem bylo vyneseno 426 rozsudků smrti, potvrzeno 100, z nichž však 4 nebyly vykonány pro útěk nebo úmrtí zločinců.
Kdyby byla v této době v platnosti osnova nového trestního zákoníku z roku 1847, bylo by:
1) v Porýnské provincii vyneseno pouze 53 rozsudků smrti, potvrzeno 5,
2) v ostatních provinciích vyneseno pouze 134 rozsudků smrti, potvrzeno 76.
Celkem by bylo vyneseno 187 rozsudků smrti, potvrzeno 81, za předpokladu, že by se při potvrzování postupovalo podle týchž zásad jako dosud. Tedy nad 237 zločinci odsouzenými k trestu smrti by podle nynějších zákonů rozsudek smrti nebyl vynesen a nad 19 popravenými zločinci by nebyl vykonán.
Podle tohoto přehledu připadá na každý rok průměrně:
1) v Porýnské provincii 109/10, vynesených a 6/18 potvrzených rozsudků smrti,
2) v ostatních provinciích 13 vynesených a 54/18 potvrzených rozsudků smrti.
Avšak kdyby tehdy byla v platnosti tato osnova zákona, připadlo by na každý rok průměrně:
1) v Porýnské provincii pouze 217/18 vynesených a 5/18 potvrzených rozsudků smrti,
2) v ostatních provinciích pouze 77/18vynesených a 44/18 potvrzených rozsudků smrti.
A teď se obdivujte shovívavosti, výtečnosti, velebnosti královsko-pruské osnovy trestního zákona z roku 1847! V Porýnské provincii by bylo možná vykonáno za 18 let o celý jeden rozsudek smrti méně! Ta výhoda!
Ale co ti nesčetní obvinění, zbavení možnosti hájit se před porotou, odsouzení a uvěznění královskými soudci, co ty potupné výprasky staropruskými rákoskami, ke kterým by docházelo zde na Rýně, kde jsme se už před čtyřiceti lety od rákosky osvobodili, co ty špinavé procesy pro zločiny proti mravopočestnosti, které Code neznal a které znovu vzkřísila chorobná hemoroidální fantasie zastánců pruského zemského práva, co ta nezbytná motanice právnických pojmů, a konečně co ty nesčetné politické procesy v důsledku despotických a záludných ustanovení tohoto ničemného výtvoru - zkrátka poprušáčtění celé Porýnské provincie; snad si porýnští renegáti v Berlíně nemyslí, že také na to všechno zapomeneme jen proto, že by bylo padlo o jednu hlavu méně?
Je to jasné: Pan Hansemann chce za pomoci svého agenta v justičním oboru pana Märckera provést to, na čem ztroskotal Bodelschwingh; chce nyní skutečně uvést v platnost tuto tolik nenáviděnou staropruskou osnovu trestního zákona.
Současně se dovídáme, že poroty mají být zavedeny jen v Berlíně, a i tam jen na zkoušku.
Tedy ne zavedení porýnského práva pro staroprušáky, nýbrž zavedení staropruského práva pro Porýňany - to je ten skvělý výsledek, ta ohromná "vymoženost" březnové revoluce. Rien que ça.[b]
Napsáno 3. srpna 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 65 z 4. srpna 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)b To, a nic víc. (Pozn. red.)
179 Goethe, „Faust“, díl 1, obraz dvanáctý („Zahrada“).