Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
„Réforme“ o červnovém povstání
Paříž Když „Neue Rheinische Zeitung“ jako jediný evropský list - s výjimkou anglického „Northern Star“ - prokázala 29. června odvahu a prozíravost a správně zhodnotila červnovou revoluci,[a] nikdo to nevyvracel, ale zato byl list denuncován.
Skutečnosti dodatečně potvrdily správnost našeho názoru i pro ty nejméně prozíravé, pokud ovšem nejsou úplně zaslepeni zaujatostí.
Tehdy se blamoval i francouzský tisk. Radikální pařížské noviny byly zastaveny. "Réforme", jediný radikální list, kterému Cavaignac dovolil dál existovat, rozpačitě koktal omluvy šlechetných červnových bojovníků a žebral u vítěze o almužnu - o humanitu pro poražené. Žebrajícího ovšem nikdo neposlouchal. Teprve po dovršení červnového vítězství, teprve po měsících ostrých výpadů provinčních listů, které nebyly spoutány stavem obležení, a po zřejmém vzkříšení Thiersovy strany přišla "Réforme" k rozumu.
K návrhu krajní levice na amnestii poznamenává "Réforme" v čísle z 18. října:
"Když lid sestoupil z barikád, netrestal nikoho. Lid! Tehdy byl pánem, suverénem, vítězem; líbali mu nohy i ruce, vzdávali čest jeho haleně, byli nadšeni jeho šlechetnými city. A právem. Lid byl velkomyslný.
Dnes jsou jeho děti, jeho bratři ve vězeních, na galejích, před válečnými soudy. Když lid už nebyl s to déle snášet hlad, když viděl, jak celé zástupy ctižádostivců, které kdysi sebral na ulici, ho klidně míjejí a vstupují do paláců; když tři dlouhé měsíce důvěřoval republice, přišel nakonec den, kdy při pohledu na své vyhladovělé děti a chřadnoucí otce ztratil hlavu a vrhl se do boje.
Draze za to zaplatil. Jeho synové podlehli kulkám a ti, kdo zůstali naživu, byli rozděleni do dvou skupin. Jedni byli hozeni napospas válečným soudům, druzí deportováni bez vyšetřování, bez práva na obhajobu, bez rozsudku! Takovéto metody bychom nenašli v žádné jiné zemi, dokonce ani mezi Kabyly.
Ani monarchie se za celých dvacet let svého trvání nikdy ničeho podobného neodvážila.
Tehdy noviny spekulující s dynastiemi, opojené zápachem mrtvol, ochotné na povel kydat hanu na mrtvé" (srov. "Kölnische Zeitung" z 29. června), "plivaly zlobné a nenávistné pomluvy, hanobily čest lidu ještě před soudním vyšetřováním a vláčely poražené, živé i mrtvé, před mimořádné soudy; házely je napospas běsnící národní gardě a armádě, sloužíce katům jako náhončí, jako pochopové u pranýře. Hnány šílenou pomstychtivostí vymýšlely si zločiny; otravovaly svým jedem naše hoře a překonávaly se v urážkách a ve lži !" (Srov. "Neue Rheinische Zeitung" z 1. července o francouzském listu Constitutionnel", belgickém "Indépendance" a "Kölnische Zeitung".)[b]
"List ‚Constitutionnel' si otevřel krámek s nejnestvůrnějšími zrůdnostmi a nejhnusnějšími zvěrstvy. Tento list velmi dobře věděl, že lže, ale právě tyto lži se mu hodily do krámu i do politiky, a jako kramář a diplomat v jedné osobě prodával ‚zločiny' na kusy, jako se jiné zboží prodává ‚na lokte'. Této podařené spekulaci musel jednou nastat konec. Kupil se rozpor na rozpor: ani ve spisech válečných soudů, ani v seznamech deportovaných se nenašlo jediné jméno osoby potrestané galejemi; byly už vyčerpány všechny prostředky, jak ponížit zoufalé, a tak ‚Constitutionnel' zmlkl, protože už shrábl zisk."
Napsal K. Marx kolem 20. října 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 123 z 22. října 1848Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách v tištěné verzi Spisu).