Povstání v bergském kraji

Kolín 12. května. Pozornost celé Porýnské provincie je v této chvíli obrácena k Elberfeldu, místu, kde nyní „korouhev povstání“ vlaje výš než ve všech ostatních porýnských městech. Rozpuštění sněmovny bylo signálem k hnutí ve Wuppertalu, obvykle tak pokojném. I ti nejhloupější „vzdychalové“ a nejžalostnější „pánbíčkáři“ pochopili, že reakce dovršila míru svých hříchů, a strženi nadšením statečných dělníků, o jejichž energii jsme nikdy nepochybovali, chopili se zbraně a postavili se do řad hrdinů z barikád, kteří jsou odhodláni utkat se s monarchií ve smrtelném boji.

Zprávy, které dostáváme přímo z bojiště, jsou tak zmatené, že není možno odlišit pravdu od nepravdy. Zdá se však jisté aspoň to, že všechno obyvatelstvo je ve zbrani, ulice a domy jsou zabarikádovány a ze sousedních měst, ze Solingenu, Remscheidtu, Gräfrathu a z obcí podél ennepské silnice, zkrátka z celého bergského kraje sem spěchají ozbrojené posily; dále že se povstalci neomezili jen na obsazení měst Elberfeldu a Barmenu, nýbrž rozšiřují už své obranné akce i na nejvýznamnější body v okolí.

Jak zprávy ujišťují, mají prý bojovníci v plánu pospíšit Düsseldorfu na pomoc a očistit jej od pruských vojsk. Zeměbrana, která se nyní poprvé rozhodně přidává na stranu lidu, hraje ve všech těchto akcích hlavní roli. Bojovníci mají dostatek střeliva a peněz, protože někteří z nejbohatších kupců ochotně otevřeli své pokladny. Tak prý jen jediný obchodní dům v Elberfeldu poukázal elberfeldskému bezpečnostnímu výboru 500 friedrichsdorů.

Za těchto okolností není ovšem divu, že se žoldácká královská vojska chystají k útoku, aby pokud možno i v bergském kraji rozdrtila vzpouru lidu a uspořádala zde podobnou krvavou řež jako ve Vratislavi, v Drážďanech, v Erfurtu atd. Ale tentokrát to snad dopadne jinak.

Dělostřelecký park z Weselu bude poslán do Elberfeldu. Ofensiva asi začne příští pondělí.

Nemůžeme se za tyto zprávy zaručit. Ať jsou však plány kontrarevoluce jakékoli, Elberfeld stojí před bojem, v němž se skutečně může zasloužit o vlast.

Napsáno 12. května 1849
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“,
čís. 297 z 13. května 1849

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny