Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Němečtí sociální demokraté a „Times“
Redaktorovi listu „The Northern Star“[2]
Vážený pane,
„Times“[3] z minulého pátku otiskly dopis podepsaný šifrou „Antisocialista“, v němž se anglická veřejnost a anglické ministerstvo vnitra upozorňují na některé „ďábelské doktríny“, hlásané v „Deutsche Londoner Zeitung“ jakýmsi panem Karlem Heinzenem,[4] který je tu označován jako „vynikající kapacita německé sociólni demokratické strany“. „Ďábelskost“ těchto „doktrín“ spočívá hlavně v tom, že se tu blahovolně navrhuje povraždit v příští revoluci na kontinentě „pár miliónů reakcionářů“.
Pokud jde o chování redaktorů „Times“, kteří propůjčují stránky svého listu k bezprostřednímu informování policie a k politické denunciaci — o tom si jistě uděláte úsudek sám. Ale velmi nás překvapuje, že „čelné evropské noviny“ označují pana Heinzena za „vynikající kapacitu německé sociálně demokratické strany“. „Čelné evropské noviny“ by rozhodně měly vědět, že pan Heinzen nejen nikdy nebyl vynikající kapacitou zmíněné strany, naopak, že se od roku 1842 vždy houževnatě, i když neúspěšně, stavěl proti všemu, co jen zdaleka připomínalo socialismus a komunismus. „Německá sociálně demokratická strana“ proto nikdy neodpovídala a ani není ochotna odpovídat za cokoli, co pan Karl Heinzen řekl nebo napsal.
Pokud jde o nebezpečí, jež by mohlo vzejít z oněch „ďábelských doktrín“, měly by „Times“ vědět, že se pan Heinzen za posledního půldruhého roku revolučních otřesů v Německu ani nepokusil uskutečnit tyto doktríny v praxi a že po celou tu dobu ani nevkročil na německou půdu a nijak se nezúčastnil žádné z těchto revolucí.
Představa, že by tento muž, který nikdy nijak neublížil ani tomu nejbezvýznamnějšímu německému knížátku, mohl ohrožovat obrovské britské impérium, taková představa by, vážený pane, podle našeho názoru byla urážkou anglického národa. Chtěli bychom proto navrhnout, aby „Times“ celé věci nasadily korunu tím, že by panu Karlu Heinzenovi vyjádřily dík za courage malheureux[a], s níž potíral socialismus a komunismus.
Znamenám se, pane redaktore, v plné úctě Váš
německý sociální demokrat
V Londýně 28. listopadu 1849
Napsal B. Engels
Otištěno v „The Northern Star“,
čís. 632 z 1. prosince 1849Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — neblahou odvahu. (Pozn. red.)
2 „The Northern Star“ [„Severní hvězda“] — anglický týdeník, ústřední orgán chartistů; byl založen roku 1837; vycházel do roku 1852, zpočátku v Leedsu a od listopadu 1844 v Londýně. Zakladatelem a redaktorem listu byl Feargus O‘Connor, členem redakce byl také George Julian Harney. Od roku 1843 do roku 1850 otiskoval list články a noticky Bedřicha Engelse.
3 „The Times“ [„Doba“] — největší anglický konzervativní deník; byl založen v Londýně roku 1785.
4 Tím se míní pamflet maloburžoazního publicisty Karla Heinzena „Poučení z revoluce“, uveřejněný v „Deutsche Londoner Zeitung“ [„Německé londýnské noviny“], čís. 241 a 242 z 9. a 16. listopadu 1849. Za Heinzenovy demagogické radikální fráze, obsažené v tomto pamfletu, byla vystavena útokům celá německá revoluční emigrace v Anglii; tak hned pisatel dopisu otištěného v „Times“ z 23. listopadu 1849, podepsaný jako „Antisocialista“, poukazoval na výroky Karla Heinzena a vyzýval anglického ministra vnitra, aby „vypověděl do 24 hodin z Anglie osoby, hlásající tyto ďábelské doktríny“.
„Deutsche Londoner Zeitung“ [„Německé londýnské noviny“] — týdeník německých emigrantů v Londýně; vycházel od dubna 1845 do února 1851 a byl finančně podporován sesazeným vévodou Karlem Brunšvickým. Redaktorem listu byl maloburžoazní demokrat Louis Bamberger. V letech 1849 až 1850 uveřejňoval tento list hlavně články Karla Heinzena, Gustava Struva a jiných maloburžoazních demokratů; kromě toho tu byl otištěn Marxův a Engelsův „Manifest Komunistické strany“ (v březnu 1848), první kapitola Marxových „Třídních bojů ve Francii“ (v dubnu 1850), část Marxova a Engelsova „Třetího mezinárodního přehledu“ (v únoru 1851) a několik prohlášení podepsaných Marxem a Engelsem.