Mír nebo válka

Karel Marx

Mír nebo válka^{^[150]}

Na jiném místě přinášíme článek otištěný nedávno v „Moniteuru“, který jako nějaké orákulum popírá jakýkoli úmysl svého pána a inspirátora Ludvíka Napoleona zavléci Evropu do války^{^[151]} — článek, který, jak se zdá, už vyhnal kursy na burzách a napolo rozptýlil obavy Starého světa. Kdo si však přečte tento článek pozorně, najde v něm pramálo důvodů k nadějím, které vzbudil. Kromě jediného tvrzení, že císařovy závazky vůči sardinskému králi neznamenají nic víc než záruku obrany proti rakouské agresi — záruku, kterou Viktor Emanuel rozhodně nepotřeboval, neboť právě jeho jednotky byly poslány, aby posílily francouzská a anglická vojska u Sevastopolu — nevidíme v tomto manifestu nic jiného než další urážku veřejného mínění. Celkem vzato žádá tento článek svět, aby zapomněl, v zájmu francouzského uzurpátora, že ne noviny, ale on sám letos na Nový rok znepokojil a poděsil Evropu svévolnou a chvástavou hrozbou adresovanou Rakousku prostřednictvím rakouského vyslance (viz poznámku [47]), že právě jeho tisk, jeho pamfletisté, jeho bratranec^{^[a]}, jeho zbrojení a nákupy válečného materiálu podněcovali a šířili válečnou paniku, kterou sám úmyslně vyvolal svými slovy. Tento článek neobsahuje ani řádek, ani větu, která by naznačovala, že Ludvík Napoleon hodlá zmírnit své nároky nebo intriky v Itálii nebo Moldavsku a Valašsku.^{^[152]} Možná že se rozhodl ustoupit evropskému veřejnému mínění (vyjma Itálii, nikoli však vyjma Francii); ale možná také že se rozhodl použít mírového a mírného jazyka, aby zastřel obrovské akciové spekulace nebo aby ukolébal ty, na něž se chce vrhnout, falešným a fatálním pocitem bezpečnosti. Jeho nový manifest ani jediným slovem nenaznačuje, že popudem a ospravedlněním této změny — spíš tónu než stanoviska — bylo to, že Rakousku spadl hřebínek, nebo že se vyjasnilo diplomatické nebe. A pokud se zdá nepravděpodobné, že by člověk, který chce pouštět hromy a blesky, stavěl na odiv takové mírové vyznání, musíme si uvědomit, že je to týž Ludvík Napoleon, který si těsně předtím, než zrádně zavraždil Francouzskou republiku, stěžoval jistému republikánovi na cynismus těch, kteří mu mohou přisuzovat tak nízké záměry. Pokládáme proto tento Napoleonův manifest za „závěr, který nic neuzavírá“. Je to jenom bílá hromada, ze které se může vyklubat jak neškodný beránek, tak vlk v rouše beránčím — ale o tom rozhodne jedině čas.

Komentáře londýnských „Times“ jsou důležitější tím, co naznačují rozpačitou zdrženlivostí, než tím, co otevřeně přiznávají. Ludvík Napoleon už nemůže nikdy být polobohem burzy a buržoazie. Od nynějška vládne pouze mečem.

Napsal K. Marx 8. března 1859
Otištěno jako úvodník
v „New-York Daily Tribune“,
čis. 5593 z 25. března 1859

Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — tj. Joseph Charles Paul Bonaparte. (Pozn. red.)

150 Tuto stať a následující „Povzdech z Tuilerií“ napsal Marx jako jeden článek, ale redakce „New-York Daily Tribune“ ji rozdělila a otiskla v různých číslech novin jako dva samostatné úvodníky.

151 Jde o článek uveřejněný v neoficiální části „Moniteuru“ z 5. března 1859 a přetištěný 25. března 1859 v „New-York Daily Tribune“.

152 Francouzská diplomacie využila k upevnění vlivu císařství Napoleona III. na Balkáně snah moldavského a valašského knížectví spojit se v jednotný stát. V lednu a únoru 1859 byl zvolen s podporou Francie a také Ruska hospodarem (vládnoucím knížetem) obou knížectví plukovník Alexandru Cuza. Jednotný rumunský stát vznikl roku 1862.

Karel Marx

Mír nebo válka[150]

Mír nebo válka^{^[150]}