Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Populace, zločinnost a pauperismus
Londýn 23. srpna 1859
Za posledního zasedání byla oběma sněmovnám parlamentu předložena Modrá kniha nadepsaná „Statistický přehled Spojeného království za každý jednotlivý rok z posledních 15 let, od roku 1844 do roku 1858“[325]. Ačkoli tyto číslice vysázené do úzkých sloupečků oficiálního dokumentu vypadají suchopárně, poskytují fakticky víc cenného materiálu k historii vývoje národa než svazky plné bombastických žvástů a politických frází. První, co upoutá naši pozornost, jsou tabulky o počtu obyvatelstva; je však velmi podivné, že číslice o pohybu obyvatelstva Irska za 15 let nejsou v této tabulce vůbec uvedeny. Z tabulek o Skotsku vysvítá, že tam počet obyvatelstva jen nepatrně kolísal, a proto se jím nebudeme zabývat. Následující číslice ukazují pohyb obyvatelstva v Anglii a Walesu.
RokPočet
obyvatelstvaPočet
narozenýchPočet
zemřelýchPočet
sňatků1844 16 520 000 540 763 356 950 132 249 1845 16 721 000 543 521 349 366 143 743 1846 16 925 000 572 625 390 315 145 664 1847 17 132 000 539 965 423 304 135 845 1848 17 340 000 563 059 399 800 138 230 1849 17 552 000 578 159 440 853 141 883 1850 17 766 000 593 422 368 986 151 738 1851 17 983 000 615 865 395 174 154 206 1852 18 205 000 624 171 407 938 158 439 1853 18 403 000 612 391 421 097 164 520 1854 18 618 000 634 506 421 097 159 349 1855 18 787 000 635 123 426 242 151 774 1856 19 045 000 657 704 391 369 159 262 1857 19 305 000 663 071 419 815 159 097 1858 19 523 000 655 627 450 018 154 500 Současně s touto tabulkou populace uvádíme údaje o zločinnosti a pauperismu v Anglii a Walesu.
Předáno soudu Odsouzeno Rok Mužů Žen Celkem 1844 21 549 4 993 26 542 18 919 1845 19 341 4 962 24 303 17 402 1846 19 850 5 257 25 107 18 144 1847 22 903 5 930 28 833 21 542 1848 24 586 5 763 30 349 22 900 1849 22 415 5 401 27 816 21 001 1850 21 548 5 265 26 813 20 537 1851 22 391 5 569 27 960 21 579 1852 21 885 5 625 27 510 21 304 1853 20 879 6 178 27 057 20 756 1854 22 723 6 636 29 359 23 047 1855 19 890 6 082 25 972 19 971 1856 15 425 4 012 19 437 14 734 1857 15 970 4 299 20 269 15 307 1858 13 865 3 990 17 855 13 246 Tabulka o počtu pauperů (kromě tuláků), kteří dostávají podporu v různých okrscích chudinské péče a farnostech podřízených dozorčím radám v Anglii a Walesu, začíná rokem 1849.
Rok Celkem pauperů Rok Celkem pauperů 1849 934 419 1854 818 337 1850 920 543 1855 851 369 1851 860 893 1856 877 767 1852 834 424 1857 843 806 1853 798 822 1858 908 186 Srovnáme-li tyto tři tabulky, tabulku populace, tabulku zločinnosti a tabulku pauperismu, zjistíme, že od roku 1844 do roku 1854 rostla zločinnost rychleji než počet obyvatelstva, zatímco číslice o pauperismu se v letech 1849—1858 skoro neměnily, přestože v britské společnosti došlo v této době k obrovským změnám. Desetiletí od roku 1849 do roku 1858 charakterizují tři velké události, které nás bezmála opravňují přirovnat toto období k nejosvícenějším epochám 16. století. Byly zrušeny obilní zákony, objevena naleziště zlata[326] a ohromně se rozmáhalo vystěhovalectví. Kromě toho tu byly ještě jiné okolnosti, jež daly nový popud k rozvoji průmyslu a obchodu. Po revolučních otřesech se Evropy zmocnila průmyslová horečka. Dobytí Paňdžábu[327] a potom válka s Ruskem a války v Asii otevřely přístup na trhy do té doby takřka neznámé. A konečně se začalo dovážet do Spojených států takové množství britských výrobků, o jakém se před deseti lety nikomu ani nesnilo. Celý světový trh se rozšířil a zdálo se, že jeho kapacita se zdvojnásobila nebo dokonce ztrojnásobila. A při tom všem se stálý počet skoro miliónu pauperů v Anglii snížil za toto pamětihodné desetiletí jen o 26 233 osob, a srovnáme-li rok 1858 s rokem 1843, dokonce o 109 364 stoupl.
Musí být něco shnilého přímo v jádru společenského systému, který zvětšuje své bohatství a přitom nezmenšuje svou bídu a v němž zločinnost roste dokonce rychleji než počet obyvatelstva. Je sice pravda, že srovnáme-li rok 1855 s předchozími lety, zdá se, že v letech 1855—1858 zločinnost znatelně poklesla. V roce 1854 bylo předáno soudu celkem 29 359 osob, kdežto v roce 1858 poklesl jejich počet na 17 855; počet odsouzených se také značně snížil, i když ne v úplně stejném poměru. Tento zdánlivý pokles zločinnosti po roce 1854 je však třeba připsat výhradně na vrub některým technickým změnám v britském soudnictví: za prvé zákonu o mladistvých provinilcích[328] a za druhé tomu, že v roce 1855 vstoupil v platnost trestní zákon, který opravňuje policejní soudce vynášet krátkodobé rozsudky, pokud s tím uvěznění souhlasí. Porušování zákona bývá obvykle důsledkem ekonomických činitelů, které se vymykají kontrole zákonodárce, ale jak potvrzuje působnost zákona o mladistvých provinilcích, záleží do jisté míry na oficiální společnosti, zda některá porušení zákonů, které zavedla, kvalifikuje jako zločiny, nebo jen jako přestupky. Toto rozlišování obou termínů má velký význam, neboť rozhoduje o osudu tisíců lidí a určuje morální profil společnosti. Zákon sám o sobě nejenže může zločiny trestat, ale může si je také vykonstruovat, a zejména v rukou profesionálního právníka může zákon velmi snadno působit tímto směrem. Tak například, jak správně poznamenal jeden význačný historik, středověké katolické duchovenstvo se svými tmářskými názory na lidskou povahu, které díky svému vlivu prosadilo do trestního zákonodárství, napáchalo víc zločinů než odpustilo hříchů.
Zní to sice velmi podivně, ale jedinou zemí Spojeného království, v níž zločinnost značně poklesla, a to přibližně o 50 či dokonce o 75 %‚ je Irsko. Jak se tento fakt shoduje s míněním panujícím v Anglii, že za přestupky Irů je odpovědná irská povaha, a ne špatná britská správa? Tuto změnu k lepšímu v irské povaze tedy také nezpůsobilo nějaké opatření britského vladaře, ale je to prostě důsledek hladu, masového vystěhovalectví a celkové shody okolností příznivých poptávce po irských dělnících. Ať tak či onak, následující tabulka hovoří naprosto jasně.
I. Zločinnost v Irsku
Předáno soudu Odsouzeno Rok Mužů Žen Celkem 1844 14 799 4 649 19 448 8 042 1845 12 807 3 889 16 696 7 101 1846 14 204 4 288 18 492 8 639 1847 23 552 7 657 31 209 15 233 1848 28 765 9 757 38 522 18 206 1849 31 340 10 649 41 989 21 202 1850 22 682 8 644 31 326 17 108 1851 17 337 7 347 24 684 14 377 1852 12 444 5 234 17 678 10 454 1853 10 260 4 884 15 144 8 714 1854 7 937 3 851 11 788 7 051 1855 6 019 2 993 9 012 5 220 1856 5 097 2 002 7 099 4 024 1857 5 458 1 752 7 210 3 925 1858 4 708 1 600 6 308 3 350
II. Pauperismus v Irsku[329]
Rok Pauperů celkem Rok Pauperů celkem 1849 620 747 1854 106 802 1850 307 970 1855 86 819 1851 209 187 1856 73 083 1852 171 418 1857 56 094 1853 141 822 1858 50 582 Statistické tabulky o vystěhovalectví neobsahují bohužel údaje podle jednotlivých částí Spojeného království, ani neuvádějí, kolik procent obyvatel se vystěhovalo z každé části v poměru k celkovým číslicím. Ze zmíněné tabulky lze vyvodit, že v letech 1844 až 1847 se vystěhovalo do britských kolonií v Severní Americe asi tolik lidí jako do Spojených států nebo o něco víc. Ale od roku 1848 začíná vystěhovalectví do britské Severní Ameriky jen doplňovat vystěhovalectví do Spojených států. Na druhé straně britské vystěhovalectví do Austrálie a na Nový Zéland za 15 let od roku 1844 do roku 1858 značně vzrostlo. Zatímco vystěhovalectví do severoamerických kolonií dosahuje vrcholu v roce 1847 a do Spojených států v roce 1851, je vystěhovalectví do Austrálie a na Nový Zéland nejvyšší v roce 1852. Od té doby až do roku 1858 počet vystěhovalců neustále klesá; v roce 1852 jich bylo celkem 368 764 a v roce 1858 už jen 113 972, jejich počet tedy klesl o víc než 75%. Uvádíme tabulku, o níž jsme se zmínili výše:
Počet vystěhovalců ze Spojeného království do různých zemí
Rok Do severo-
amerických
koloniíDo Spoje-
ných státůDo Austrálie
a na Nový
ZélandJinam Celkem 1844 22 924 43 660 2 299 1 873 70 686 1845 31 803 58 438 830 2 330 93 501 1846 43 439 82 239 2 347 1 826 129 851 1847 109 680 142 454 4 949 1 487 258 270 1848 31 065 188 233 23 904 4 887 248 089 1849 41 367 219 450 32 191 6 490 299 498 1850 32 961 223 078 16 037 8 773 280 849 1851 42 605 267 357 21 532 4 472 335 966 1852 32 873 244 261 87 881 3 749 368 764 1853 34 522 230 885 61 401 3 129 329 937 1854 43 761 193 065 83 237 3 366 323 429 1855 17 966 103 414 52 309 3 118 176 807 1856 16 378 111 837 44 584 3 755 176 554 1857 21 001 126 905 61 248 3 721 212 875 1858 9 704 59 716 39 295 5 257 113 972
Napsal K. Marx 23. srpna 1859
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čís. 5741 z 16. září 1859Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).325 „Statistical Abstract for the United Kingdom in each of the last Fifteen Years, from 1844 to 1858“, Londýn 1859.
326 Zákon o zrušení obilních zákonů byl schválen v červnu 1846. Takzvané obilní zákony, které omezovaly nebo zakazovaly dovoz obili ze zahraničí, byly v Anglii zavedeny v zájmu velkých pozemkových vlastníků-landlordů. Jejich zrušení roku 1846 znamenalo vítězství průmyslové buržoazie, která bojovala proti obilním zákonům pod heslem svobody obchodu.
Objevy bohatých nalezišť zlata v Kalifornii roku 1848 a v Austrálii roku 1851 značně ovlivnily hospodářský vývoj evropských a amerických zemí.
327 Paňdžáb (v severozápadní Indii) byl dobyt anglickými kolonizátory ve válkách, které Angličané vedli proti Sikhům v letech 1845—1846 a 1848—1849. Dobytím Paňdžábu byla dovršena přeměna celé Indie v anglickou kolonii.
328 V roce 1854 byly v Anglii zřízeny polepšovny, kam se na krátkou dobu posílali mladiství provinilci ve věku od 12 do 16 let, místo aby byli zavíráni do vězení.
329 Ze srovnání s příslušnou tabulkou ve „Statistical Abstract etc.“, který cituje Marx (viz poznámku [325]), vyplývá, že v „New-York Daily Tribune“ nebyla citována tabulka převzatá z tohoto díla, nýbrž jiná tabulka, a to:
RokPočet
farnostíPočet
pauperů
RokPočet
farnostíPočet
pauperů1849 880 82 357 1854 883 78 929 1850 880 79 031 1855 883 79 887 1852 882 75 111 1857 883 79 217 1853 882 75 437 1858 883 79 119 Tato tabulka se však týká pauperismu ve Skotsku.