Krize v otázce otroctví

Karel Marx

Krize v otázce otroctví

Londýn 10. prosince 1861

Ve Spojených státech zřejmě nastala krize v otázce, která je základní příčinou celé občanské války — v otázce otroctví. Generál Fremont je sesazen, protože prohlašuje otroky vzbouřenců [viz Fremontovo sesazení (Pozn. red.)] za svobodné. Krátce nato uveřejňuje washingtonská vláda instrukci pro generála Shermana, velitele výpravy do Jižní Karolíny; tato instrukce jde dál než Fremont, protože nařizuje, aby dokonce i uprchlí otroci loajálních otrokářů byli přijímáni jako námezdní dělníci a podle okolností ozbrojováni, přičemž "loajální" majitelé jsou utěšováni vyhlídkou na pozdější odškodnění. Plukovník Cochrane jde dál než Fremont a jako válečné opatření žádá všeobecné ozbrojení otroků. Ministr války Cameron veřejně schvaluje Cochranovy "názory". Ministr vnitra desavuuje nato ministra války jménem vlády. Ministr války opakuje se zvýšenou energií svůj "názor" na veřejném mítinku a prohlašuje, že ho uplatní ve své zprávě Kongresu. Generál Halleck, Fremontův nástupce v Missouri, a také generál Dix ve Východní Virgínii vyhánějí uprchlé černochy z vojenského tábora a zakazují jim, aby se napříště objevovali v okruhu pozic, které zaujaly jejich armády. Generál Wool naproti tomu přijímá černý "kontraband"^[251] s otevřenou náručí v pevnosti Monroe; staří vůdcové demokratické strany, senátor Dickinson a Crosswell (dříve člen takzvaného demokratického regentství^[252]), vyslovují v otevřeném poselství svůj souhlas s Cochranem a Cameronem, a plukovník Jennison v Kansasu překonává všechny své vojenské předchůdce řečí ke svým jednotkám, v níž mimo jiné praví:

"Žádné dlouhé okolky s rebely a s těmi, kdo s nimi sympatizují… Řekl jsem generálu Fremontovi, že bych se nebyl chopil meče, kdybych věřil, že otroctví přežije tento boj. Otroci vzbouřenců najdou v tomto táboře vždy ochranu a budeme je bránit do posledního muže a do poslední kulky. Nechci mít ve svých jednotkách nikoho, kdo není abolicionista (I want no men who are not Abolitionists), u mne není pro něho místa, a doufám, že lidé toho druhu mezi námi nejsou, neboť všichni vědí, že otázka otroctví je důvod, podstata a smysl této pekelné války… Kdyby snad vláda neschvalovala moje jednání, může si vzít zpátky můj patent, ale v takovém případě budu jednat na vlastní pěst (on my own hoock), i kdybych měl pro začátek počítat jen se 6 muži."

V pohraničních otrokářských státech, jmenovitě v Missouri, méně už v Kentucky atd., se už otázka otroků řeší prakticky. Otrockého živlu tam totiž valem ubývá. Tak z Missouri zmizelo 50 000 otroků, část jich utekla, část jich sami otrokáři odvlekli do jižnějších států.

Jedné neobyčejně důležité a charakteristické události si kupodivu nevšiml ani jediný anglický list. Dne 18. listopadu se totiž na ostrově Hatteras sešli delegáti ze 45 hrabství Severní Karolíny, jmenovali prozatímní vládu, odvolali secesionistické zákony a proklamovali návrat Severní Karolíny do lůna Unie. Části Severní Karolíny, zastoupené na tomto konventu, se svolávají k volbám poslanců do washingtonského Kongresu.

Napsal K. Marx 10. prosince 1861
Otištěno v "Die Presse",
čís. 343 z 14. prosince 1861

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

251 Černý kontraband se za občanské války v USA říkalo černochům, kteří uprchli vzbouřeneckým otrokářům a hledali útočiště ve vojenských táborech armády Severu. Přes nařízení washingtonské vlády odmítali jednotliví generálové armády Severu už v prvních měsících války vracet tyto černochy jejich bývalým pánům, protože otroky, kteří byli majetkem vzbouřenců a jichž vzbouřenci používali k opevňovacím pracím, pokládali za válečný kontraband.

252 Demokratické regentství — vedoucí skupina demokratické strany ve státě New York, která existovala do roku 1854. Byla označována jménem Albanské regentství, protože jejím sídlem bylo město Albany, správní středisko státu New York. Albanské regentství bylo celonárodním centrem demokratické strany USA.