Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
*Redaktorovi listu "Beobachter" ve Stuttgartu[23]
Vážený pane,
pan Karl Blind Vám prostřednictvím nastrčené osoby, dr. Bronnera z Bradfordu, poslal přípis napsaný panem Karlem Blindem v zájmu pana Karla Blinda a o panu Karlu Blindovi, kam se mezi jinými kuriozitami vloudila i tato věta:"Nechci se zde vracet ke starému sporu" o leták "Výstraha" proti Vogtovi, "sporu, který byl všestranným vysvětlením vyřízen a který redakce znovu vytáhla na světlo."
"Nechce se vracet" ! Jaká velkomyslnost!
Na důkaz toho, že nemístná ješitnost pana Karla Blinda vyhání občas pana Karla Blinda za hranice vyložené směšnosti, stačí se zmínit o mém spisu proti Vogtovi[24]. Z Blindovy odpovědi musíte Vy i Vaši čtenáři vyvodit závěr, že obvinění vznesená v tomto spise proti panu Karlu Blindovi byla vyvrácena "všestranným vysvětlením". Ve skutečnosti se však pan Karl Blind, který je jinak náramný psavec, neodvážil od chvíle, kdy vyšel můj spis, tedy za čtyři roky, ani jednou byť jen jediným slůvkem se o něm zmínit, tím méně pak se vracet "všestranným vysvětlením" ke starému sporu.
Pan Karl Blind se naopak spokojil s tím, že mu bylo vypáleno znamení "hanebného lháře" (viz str. 66 a 67 mého spisu[25]). Pan Karl Blind často veřejně prohlašoval, že prý neví, kdo vypustil do světa leták proti Vogtovi, on že prý s tím nemá nic společného atd. Mimoto zveřejnil pan Karl Blind svědectví majitele tiskárny Fidelia Hollingera podepřené jiným svědectvím sazeče Wieha, že leták ani nebyl vytištěn v Hollingerově tiskárně, ani že nepochází od pana Karla Blinda. V mém spise proti Vogtovi je možno nalézt affidavity (místopřísežná prohlášení) sazeče Vögela i samotného Wieha, které učinili před policejním soudem v Bow-Street v Londýně a které dokazují, že týž pan Karl Blind napsal rukopis letáku, dal jej vytisknout v Hollingerově tiskárně, vlastnoručně provedl korekturu obtahu, a aby mohl tato fakta vyvrátit, sestrojil křivé svědectví, pro toto svědectví vymámil podpis sazeče Wieha za slib peněžité odměny od Hollingera a své budoucí vděčnosti a nakonec poslal tento falešný dokument vlastní výroby s podpisem, který on sám vymámil, do augsburské "Allgemeine Zeitung"[26] a jiných německých novin jako důkaz plný spravedlivého rozhořčení nad mým "zlovolným výmyslem.".
Takto vystaven na pranýři pan Karl Blind mlčel. Proč? Protože (viz str. 69 mého spisu[27]) affidavity, které jsem zveřejnil, mohl vyvrátit jen pomocí protiaffidavitů, jenže stál "v povážlivém dosahu anglických soudů", kde "s trestnými činy nejsou žerty".
Ve zmíněném přípise Vašemu listu jsou obsaženy také fantastické zprávy o americké horlivosti pana Karla Blinda. Dovolte, abych pro objasnění této věci citoval úryvek z dopisu J. Weydemeyera, který jsem dostal před několika dny. Jak si asi vzpomenete, redigoval J. Weydemeyer dříve společně s O. Lüningem "Neue Deutsche Zeitung"[28] ve Frankfurtu a byl vždycky jedním z nejzdatnějších bojovníků německé dělnické strany. Krátce po vypuknutí občanské války v Americe vstoupil do řad federovaných. Fremont jej povolal do Saint Louis, kde sloužil zprvu jako kapitán v tamějším ženijním sboru, pak jako podplukovník v dělostřeleckém pluku, a když před nedávnem hrozil státu Missouri nový nepřátelský vpád, dostal náhle rozkaz zorganizovat 417. pluk missourských dobrovolníků, v jehož čele stojí nyní jako plukovník. Ze Saint Louis, hlavního města státu Missouri, kde je jeho pluk ubytován, Weydemeyer píše:
"V příloze Ti posílám výstřižek z jedněch zdejších novin, ,Westliche Post'[29], ve kterém se literární plagiátor Karl Blind zas náramně naparuje na účet německých republikánů. Tady je sice dost lhostejné, jakým způsobem komolí Lassallovy snahy a agitaci; kdo četl Lassallovy spisy, ví, co si má o Blindových harlekynádách myslet; kdo si však nedal práci s tím, aby se seznámil trochu blíže s touto agitací, mohl by se třeba důvěřivě obdivovat moudrosti a pevnosti zásad velkého Bádeňana! spiklence par excellence a člena všech tajných spolků a příštích prozatímních vlád; na jeho mínění celkem nezáleží. Kromě toho mají tady teď lidé jiné starosti než se zabývat Blindovými protesty. Ale doma by bylo třeba tohoto nadutého domýšlivce jednou pořádně klepnout přes prsty, a proto Ti posílám tento článek, který je jen ukázkou jeho dřívějších podobných výtvorů."
Výstřižek z "Westliche Post", který poslal J. Weydemeyer, je nadepsán "Republikánský protest, Londýn 17. září 1864" a je to americké vydání "Republikánského protestu", který týž nepostradatelný pan Karl Blind otiskl pod stejným názvem současně v "Neue Frankfurter Zeitung"[30] a pak s přičinlivou mravenčí pílí, která je mu vlastní, ještě jednou poslal do londýnského "Hermanna"[31] jako přetištěný článek z "Neue Frankfurter Zeitung". Srovnání obou vydání Blindovy slátaniny by ukázalo, že týž pan Karl Blind, který ve Frankfurtu a v Londýně protestuje s čacko-republikánsko-katonskou žalostnou tváří, zároveň ve vzdáleném Saint Louis popouští úplně uzdu své zlomyslné hlouposti a nejsprostší drzosti.
Srovnání obou vydání protestu, na které zde není místo, by kromě toho poskytlo nový velmi zábavný příspěvek k metodě, jak vyrábět přípisy, oběžníky, letáky, protesty, výstrahy, obrany, výzvy, provolání a jiné podobné hlubokomyslné slavnostní Blindovy státnické recepty, kterým se dá uniknout stejně těžko jako pilulkám pana Hollowaye nebo sladovému výtažku pana Hoffa.
Jsem dalek toho, abych tomuto grotesknímu Mazzinimu-Scapinovi[a], který za sebou nemá nikoho než svůj vlastní stín, vysvětloval skutečnou tendenci Lassallovy agitace. Jsem naopak přesvědčen, že pan Karl Blind, když kope do mrtvého lva, plní jen poslání svěřené mu přírodou a Ezopem.[32]
Karel Marx
28. listopadu 1864
1, Modena-Villas, Maitland Park, Londýn
Otištěno v "Nordstern",,
čís. 287 z 10. prosince 1864Podle kopie rukopisu,
pořízené Marxovou ženou Jenny
a opravené autorem
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a V listu "Nordstern" místo "grotesknímu Mazzinimu -Scapinovi" je: "grotesknímu klaunovi". (Pozn. red.)
23 Marxův dopis redaktorovi listu „Beobachter“ je pokračováním polemiky spojeně s odhalením Bonapartova agenta Karla Vogta. Maloburžoazní demokrat Karl Blind byl autorem anonymního letáku „Výstraha“, namířeného proti Vogtovi, který byl v červnu 1859 otištěn v listech „Das Volk“ [,‚Lid“] a „Allgemeine Zeitung“ [„Všeobecné noviny“]. Protože Blind nechtěl proti Vogtovi vystoupit veřejně, popřel své autorství. Blindův zbabělý postoj pranýřoval Marx ve svém pamfletu „Pan Vogt“.
Anonymní zpráva z Bradfordu, která byla otištěna v listu „Beobachter“, čís. 268 ze 17. listopadu 1864, a jejímž autorem byl rovněž Blind, přiměla Marxe, aby jej znovu pranýřoval jako lháře a odhalil jeho vychloubačné žvanění o domnělém vlivu ve Spojených státech amerických. Na žádost Lassallovy přítelkyně Sophie Hatzfeldtové vystoupil Marx také proti Blindovým výpadům proti Lassallovi. Marx o tom psal 25. listopadu 1864 Engelsovi: „Protože Lassalle je už mrtev a nemůže tedy škodit, musíme jej samozřejmě — pokud je to možné, tj. tak, abychom se sami nekompromitovali — hájit proti těmto maloburžoazním ničemům.“ V dopise Hatzfeldtové psal Marx 22. prosince 1864: „Učinil jsem na Vaše přání toto prohlášení, i když jeho redakce byla pro mne obtížná, poněvadž jsem s Lassallovou politickou taktikou nesouhlasil.“
Protože Marx předpokládal, že redakce listu „Beobachter“ prohlášení neotiskne, poslal jeho text Hatzfeldtové, aby je uveřejnila v jiných německých novinách; Hatzfeldtová je uveřejnila v listu „Nordstern“.
„Nordstern“ [„Severka“] — německý deník, který vycházel v letech 1860 až 1866 v Hamburku; od roku 1863 měl lassallovské zaměření.
24 Je míněn Marxův pamflet „Pan Vogt“ (Marx-Engels, Spisy 14).
25 Viz zde (Marx-Engels, Spisy 14).
26 „Allgemeine Zeitung“ [„Všeobecné noviny“] — německý konzervativní deník, založený roku 1798; v letech 1810—1882 vycházel v Augsburgu.
27 Viz zde (Marx-Engels, Spisy 14).
28 „Neue Deutsche Zeitung. Organ der Demokratie“ ["Nové německé noviny. Orgán demokracie“] — demokratický list, který vycházel v letech 1848— 1850, do 1. dubna 1849 v Darmstadtu a od 1. dubna 1849 až do svého zákazu z 13. prosince 1850 ve Frankfurtu nad Mohanem. Odpovědným redaktorem listu byl do 1. října 1849 Otto Lüning a od 1. října 1849 Otto Lüning, Joseph Weydemeyer a Georg Günther.
29 „Die Westliche Post“ ["Západní pošta“] — německé noviny, vydávané od roku 1858 v Saint Louis (USA); v šedesátých letech 19. století byly orgánem maloburžoazně demokratické emigrace v Americe.
30 „Neue Frankfurter Zeitung“, čís. 270 z 29. září 1864.
„Neue Frankfurter Zeitung“ [„Nové frankfurtské noviny“] — německý demokratický list, který vycházel pod tímto názvem od roku 1859 do roku 1866 ve Frankfurtu nad Mohanem.
31 „Hermann“ — zkrácený název týdeníku „Hermann. Deutsches Wochenblatt aus London“ [„Hermann. Německý týdeník z Londýna“]. Tento orgán německých maloburžoazních demokratů vycházel německy v Londýně od roku 1859. Byl pojmenován podle vůdce Cherusků Hermanna (Arminia), pod jehož vedením roku 9 n. l. porazili Germáni v Teutoburském lese Římany, v jejichž čele stál Varus.
32 Narážka na osla z Ezopovy bajky „O zestárlém lvu“.