Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Vedení Schillerova ústavu[244]
Manchester 16. září 1868
Jak mi sděluje pan Davisson, usneslo se vedení na své schůzi ze 7. září pozvat pana Karla Vogta, aby proslovil v ústavu přednášku.
Velice lituji, ale toto usnesení mne nutí vzdát se jak funkce předsedy, tak i funkce člena vedení ústavu.
Nechci se zde zabývat věcnými důvody, pro něž bych byl hlasoval proti tomuto usnesení, kdybych se byl schůze zúčastnil. Z těchto důvodů však své rozhodnutí nečiním.
Odstupuji z příčin, které se ústavu nijak netýkají. V letech 1859 a 1860 moji političtí přátelé a já jsme vznesli proti panu Vogtovi těžká politická obvinění a doložili jsme je důkazy. (Viz spis Karla Marxe "Pan Vogt", Londýn 1860[245].) Pan Vogt na tuto obžalobu, kterou od té doby opakovali i jiní, dosud neodpověděl.
Celou tuto záležitost i polemiku, která se tehdy o ní vedla, ostatní členové předsednictva pravděpodobně neznají nebo na ni zapomněli. Mají plné právo na to, aby nepřihlíželi k politickému profilu pana Vogta a posuzovali jej jen jako víceméně sympatického popularizátora přírodovědeckých objevů, které učinili jiní. Já si to dovolit nemohu. Kdybych po zmíněném usnesení zůstal nadále ve vedení, zapřel bych tím celou svou politickou minulost a své politické přátele. Dal bych tím vótum důvěry člověku, o němž bylo podle mého názoru dokázáno, že byl v roce 1859 placeným agentem Bonaparta,
Jen tato naléhavá nutnost mě přiměla odejít z funkce, v níž jsem považoval za svou povinnost vytrvat za obtíží, které jsou nyní šťastně překonány.[246]
Z celého srdce děkuji pánům členům vedení za důvěru, kterou mi v tak hojné míře prokazovali, a loučím se s nimi s prosbou, aby mi zachovali stejnou přátelskou náklonnost, jakou k nim vždy budu chovat já.
V dokonalé úctě
B.E.
Napsal B. Engels 16. září 1868
Poprvé otištěno v časopise
"Bulletin of the International Institute
of Social History Amsterdam", čís. 2, 1950Podle rukopisného konceptu
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)244 Schillerův ústav byl založen v listopadu 1859 v Manchesteru u příležitosti oslav 100. výročí narození německého básníka Friedricha Schillera. Měl se stát střediskem kulturního a společenského života manchesterské německé kolonie. Engels zaujal k činnosti ústavu zprvu kritické stanovisko, poněvadž jeho činnost byla příliš poznamenána pruským byrokratismem, a distancoval se od něho. Když však byly roku 1864 v jeho stanovách provedeny některé změny, stal se Engels členem vedení a později dokonce předsedou Schillerova ústavu. Věnoval mu mnoho času a měl značný vliv na jeho činnost. V září 1868, když Engels nebyl v Manchesteru, pozvalo vedení Karla Vogta, aby v ústavu proslovil přednášku; to přimělo Engelse, že napsal uvedený dopis. Dne 2. října 1868 se na Engelse obrátil jménem vedení tajemník ústavu Davisson s žádostí, aby znovu uvážil své rozhodnutí vzdát se svých funkcí v ústavu. Engels však odmítl. V dubnu 1870 byl Engels znovu zvolen členem vedení Schillerova ústavu, ale na jeho činnosti se už aktivně nepodílel.
245 Viz Marx-Engels, Spisy 14, zde.
246 Jde o obtíže, které vznikly při stavbě nové budovy pro Schillerův ústav.