Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Mezinárodní dělnické sdružení a Aliance socialistické demokracie[267]
Asi před měsícem ustavilo několik občanů v Ženevě ústřední iniciativní výbor nové mezinárodní společnosti nazvané "Mezinárodní aliance socialistické demokracie", která si vytkla za "zvláštní poslání studovat politické a filosofické otázky na základě této veliké zásady rovnosti atd." Generální rada Mezinárodního dělnického sdružení byla s programem a stanovami, které tento iniciativní výbor vydal tiskem, seznámena až 15. prosince 1868. Podle těchto dokumentů jmenovaná "Aliance zcela splynula s Internacionálou" a zároveň byla založena zcela mimo toto sdružení.
Vedle generální rady Mezinárodního dělnického sdružení zvolené na kongresech v Zenevě, Lausanne a Bruselu bude tedy podle stanov iniciativního výboru existovat druhá ústřední rada v Zenevě, která se jmenovala sama. Vedle místních skupin Mezinárodního dělnického sdružení budou existovat místní skupiny Mezinárodní aliance, které "prostřednictvím svých národních byr" působících mimo národní byra Mezinárodního sdružení "budou žádat ústřední byro Aliance o přijeti do Mezinárodního dělnického sdružení"; ústřední výbor Aliance si tak osobuje právo přijímat do Mezinárodního sdružení. A konečně i všeobecný kongres Mezinárodního sdružení bude mít dvojníka ve všeobecném kongresu Mezinárodní aliance, neboť, jak se říká ve stanovách iniciativního výboru,
"na každoročním dělnickém kongresu bude delegace Mezinárodní aliance socialistické demokracie jakožto sekce Mezinárodního dllnického sdružení konat svá veřejná zasedání ve zvláítní místnosti".
Vzhledem k tomu,
že existence druhé mezinárodní organizace působící uvnitř Mezinárodního dělnického sdružení i mimo ně by byla nejspolehlivějším prostředkem k jeho dezorganizaci;
že by každá jiná skupina osob v kterémkoli místě měla právo napodobit iniciativní skupinu v Ženevě a pod více nebo méně přijatelnými záminkami naroubovat na Mezinárodní dělnické sdružení jiná mezinárodní sdružení s jinými "zvláštními posláními";
že by se tak Mezinárodní dělnické sdružení stalo brzy hříčkou v rukou intrikánů všech národností a stran;
že ostatně stanovy Mezinárodního dělnického sdružení dovolují přijímat do jeho řad jen místní a národní sekce (viz články 1 a 6 stanov);
že sekcím Mezinárodního sdružení je zakázáno přijímat stanovy a organizační řády odporující všeobecným stanovám a organizačnímu řádu Mezinárodního sdružení (viz článek 12 organizačního řádu[268]);
že stanovy a organizační řád Mezinárodního sdružení mohou být revidovány jen všeobecným kongresem, budou-li pro takovou revizi hlasovat dvě třetiny přítomných delegátů (viz článek 13 organizačního řádu);[a]
generální rada Mezinárodního dělnického sdružení se na svém zasedání 22. prosince 1868 jednomyslně usnesla:
1. Všechny články stanov Mezinárodní aliance socialistické demokracie, v nichž se stanoví její poměr k Mezinárodnímu dělnickému sdružení, se prohlašují za neplatné;
2. Mezinárodní aliance socialistické demokracie se nepřijímá za sekci Mezinárodního dělnického sdružení;
3. Tato rezoluce bude uveřejněna ve všech zemích, kde existuje Mezinárodní dělnické sdružení[b]
.Z pověření generální rady
Mezinárodního dělnického sdruženíLondýn 22. prosince 1868
Napsal K. Marx
Otištěno v brožuře "Les prétendues
scissions dans L'Internationale",
Ženeva 1872Podle rukopisu,
srovnaného s jeho různými
variantami a s textem brožury
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Když byl na zasedání generální rady 22. prosince 1868 projednáván návrh rezoluce, byl na Dupontův návrh připojen ke zdůvodnění rezoluce následující dodatek, jehož konečné znění pochází patrně od Marxe:
"že tato otázka byla závazně rozhodnuta rezolucí proti Lize míru, jež byla jednomyslně přijata na všeobecném kongresu v Bruselu[269];
že v této rezoluci kongres prohlásil, že Liga míru nemá žádné existenční oprávnění, poněvadž podle jejích nedávných prohlášení jsou její cíle a zásady totožné s cíli a zásadami Mezinárodního dllnického sdružení;
že někteří členové ženevské iniciativní skupiny hlasovali jako delegáti bruselského kongresu pro tuto rezoluci." (Pozn. red.)
b Bod 3 nebyl pojat do konečného znění rezoluce. (Pozn. red.)
267 Tento oběžník generální rady napsal Marx 22. prosince 1868, když se na zasedání generální rady jednalo o přijetí bakuninovské Aliance do Internacionály.
Alianci socialistické demokracie založil Michail Bakunin v říjnu 1868 v Ženevě jako mezinárodní organizaci. Členy prozatímního výboru Aliance byli kromě Bakunina Brosset, Duval, Guétat, Perron, Zagorskij a J. Ph. Becker. 29. listopadu 1868 poslal Becker, který se brzy poté s Bakuninem rozešel, generální radě text programu a stanov Aliance. Tyto dokumenty byly přečteny na zasedání rady 15. prosince 1868. Téhož dne je Marx poslal Engelsovi se žádostí, aby se k nim kriticky vyjádřil; Engels tak učinil 18. prosince. 22. prosince přečetl Hermann Jung na zasedání generální rady návrh odpovědi Alianci, který napsal Marx s přihlédnutím k Engelsovým připomínkám; návrh měl formu oběžníku a byl s malými změnami přijat.
Oběžník generální rady z 22. prosince 1868 byl rozeslán všem sekcím Internacionály jako důvěrné sdělení. Poprvé byl otištěn v roce 1872 v důvěrném oběžníku generální rady "Les prétendues scissions dans l'Internationale" ["Domnělé rozkoly v Internacionále"], který sepsali Marx a Engels (viz Marx-Engels, Spisy, sv. 18). Dochovalo se několik rukopisných variant, které se od sebe jen nepatrně liší: dva rukopisy Marxovy - rukopis z 22. prosince 1868 a druhý rukopis, který byl přiložen k jeho dopisu Jungovi ze 6. srpna 1870; dvě rukopisné kopie, z nichž jednu pořídil Jung a druhou Dupont a Engels.
268 "Rules of the International Working Men's Association" ["Stanovy Mezinárodního dělnického sdružení"], Londýn 1867.
269 Rezoluci proti buržoazně pacifistické Lize míru a svobody přijal bruselský kongres Internacionály 12. září 1868 v souvislosti s pozváním Internacionály na kongres Ligy, který se měl konat v září 1868 v Bernu. K pozvání došlo z iniciativy Bakunina, který byl členem ústředního výboru Ligy a snažil se podřídit Mezinárodní dělnické sdružení buržoazní Lize.
V rezoluci bruselského kongresu se poukazovalo na to, že pacifistická Liga, která si dělá nároky na vedení mezinárodního dělnického hnutí, je vzhledem k existenci Mezinárodního dělnického sdružení zbytečná. Lize bylo navrženo, aby se připojila k Internacionále, a jejím členům doporučeno, aby vstoupili do jejích sekcí.