Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
*O zatčení členů brunšvického výboru[166]
{304} Výbor německé sekce Mezinárodního dělnického sdružení se sídlem v Brunšviku vydal 5. t. m. manifest k německé dělnické třídě, v němž ji vyzývá, aby zabránila anexi Alsaska a Lotrinska a dosáhla čestného míru s Francouzskou republikou. Nejenže byl tento manifest na rozkaz velícího generála Vogela von Falckenstein konfiskován, ale všichni členové výboru, dokonce i nebohý sazeč tohoto dokumentu, byli zatčeni a jako sprostí zločinci posláni v řetězech do Lötzenu ve Východních Prusích.
Napsal Karel Marx kolem 14. září 1870
Otištěno v " The Pall Mall Gazette",
čís. 1744 z 15. záříPodle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).166 9. září 1870 byli pro vydání manifestu o válce (viz poznámku [151]) zatčeni členové brunšvického výboru Sociálně demokratické dělnické strany Německa Bracke, Bonhorst, Spier, Kühn a Gralle a s nimi sazeč Sievers a deportováni v řetězech na pevnost Boyen u Lötzenu. Pruské vojenské a policejní úřady se domnívaly, že tímto úderem proti dělnickému hnutí mohou zastavit boj dělníků proti válečným plánům pruské vlády. Marx dostal od Viléma Liebknechta zprávu o zatčení a ihned učinil opatření, aby se veřejnost dozvěděla o této zvůli německých úřadů, kterou byla zahájena policejní perzekuce sociálních demokratů v Německu. Zpráva o zatčení výboru byla zaslána do "Pall Mall Gazette", dále buržoazně liberálnímu listu "The Echo" a řadě dalších novin. 20. září 1870 na zasedání generální rady podal Marx zprávu o tomto zatčení a zdůraznil, že zatčení není právně nijak opodstatněno. Teprve v říjnu 1871, po mnoha měsících vězení, byli členové výboru postaveni před soud. Policie vykonstruovala obžalobu pro přečin proti veřejnému pořádku. Jedním z hlavních bodů obžaloby bylo členství v Mezinárodním dělnickém sdružení, které bylo podle pruských zákonů zakázáno. Soud odsoudil členy výboru k různým trestům vězení. Přes zatčení výboru a četné policejní represálie rozvinula Sociálně demokratická dělnická strana Německa pod Bebelovým a Liebknechtovým vedením rozsáhlou kampaň proti dobyvačným plánům Pruska, za uzavření čestného míru s republikánskou Francií, za uznání Francouzské republiky.