Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
{321} Španělské federální radě Mezinárodního dělnického sdružení[173]
Londýn 13. února 1871
Občané,
s velkou radostí přijala generální rada váš dopis ze 14. prosince. Váš předchozí dopis s datem 30. července jsme rovněž dostali; byl předán občanu Serraillierovi, tajemníkovi pro Španělsko, s pokynem, aby vám poslal naši odpověď. Ale občan Serraillier se krátce poté odebral do Francie, aby tam bojoval za republiku, a uvázl v Paříži. Jestliže jste tedy nedostali odpověď na svůj dopis z 30. července, který je ještě v jeho rukou, zavinily to tyto okolnosti. Nyní uložila generální rada na svém zasedání 7. t. m. podepsanému B. E., aby prozatím vedl korespondenci se Španělskem, a předala mu váš poslední dopis.
Dostávali jsme pravidelně španělské dělnické noviny - barcelonskou "La Federación"[174], madridskou "La Solidaridad"[175] (do prosince 1870), "El Obrero" z Palmy (až do zastavení) a nedávno nám došla "La Revolución social"[176] z Palmy (jen první číslo). Tyto noviny nás soustavně informovaly o tom, co se děje ve španělském dělnickém hnutí; s velkým zadostiučiněním jsme pozorovali, že ideje sociální revoluce si stále více osvojuje celá dělnická třída vaší země.
{322} Ovšem jalové deklarace starých politických stran, jak říkáte, přespříliš upoutaly pozornost lidu a staly se tak velkou překážkou pro naši propagandu. Tak tomu bylo v prvních letech proletářského hnutí všude. Ve Francii, v Anglii, v Německu socialisté byli a ještě dnes jsou nuceni bojovat proti vlivu a činnosti starých politických stran, ať už aristokratických nebo buržoazních, monarchistických nebo dokonce republikánských. Zkušenost všude ukázala, že nejlepším prostředkem, jak vymanit dělníky z této vlády starých stran, je založit v každé zemi proletářskou stranu s vlastní politikou, s politikou, která se zřetelně odlišuje od politiky jiných stran, poněvadž musí vyjadřovat podmínky osvobození dělnické třídy. Jednotlivé prvky této politiky mohou být různé podle zvláštních podmínek každé země; ale základní vztahy mezi prací a kapitálem jsou všude stejné a politické panství majetných tříd nad třídami vykořisťovanými existuje všude, a proto zásady a cíl proletářské politiky budou totožné, přinejmenším ve všech západních zemích. Majetné třídy, pozemková aristokracie a buržoazie, drží pracující lid v otroctví nejen mocí svého bohatství, pouhým vykořisťováním práce kapitálem, nýbrž i státní mocí, armádou, byrokracií, soudy. Kdybychom upustili od boje proti našim protivníkům na politickém poli, vzdali bychom se tím jednoho z nejmocnějších prostředků boje, a zejména jednoho z nejmocnějších prostředků organizace a propagandy. Všeobecné volební právo nám dává do rukou skvělý bojový prostředek. Dělníkům v Německu, kde jsou pevně organizováni jako politická strana, se podařilo vyslat šest poslanců do takzvaného národního zastupitelstva; a opozice, kterou tam naši přátelé Bebel a Liebknecht mohli organizovat proti dobyvačné válce, vykonala pro naši mezinárodní propagandu mnohem víc, než by mohla dokázat léta propagandy tiskem a schůzemi. Teď byli i ve Francii zvoleni dělničtí zástupci a veřejně budou proklamovat naše zásady v Národním shromáždění. Stejně tomu bude při příštích volbách i v Anglii.
S radostí se dovídáme, že nám chcete zaslat příspěvky z vašich odboček; s povděkem je přijmeme. Poukažte je laskavě některému londýnskému bankéři na účet Johna Westona, našeho pokladníka, nebo doporučeným dopisem na adresu podepsaného, {323} buď 256, High Holborn, Londýn (sídlo naší rady), nebo do jeho bytu: 122, R. P. R.[a]
Očekáváme s velkým zájmem statistiku vaší federace, kterou jste nám slíbili poslat.
Pokud jde o kongres Internacionály, nemá smyslu o tom uvažovat, dokud trvá nynější válka. Bude-li však, jak se zdá, brzy obnoven mír, bude se rada touto důležitou otázkou ihned zabývat a vezme v úvahu vaše přátelské pozvání, aby byl svolán do Barcelony.
Nemáme ještě sekce v Portugalsku; pro vás by možná bylo snazší než pro nás navázat spojení s dělníky této země. Je-li tomu tak, ještě nám o tom laskavě napište. Myslíme rovněž, že bude lépe, alespoň pro začátek, jestliže spojení s typografy v Buenos Aires navážete vy, s tím, že nám později sdělíte, jakého jste dosáhli výsledku. Prozatím nám prokážete milou a věci prospěšnou službu, jestliže nám pro naši informaci zašlete číslo "Anales de la Sociedad tipogr. de B. A."[177].
Jinak se mezinárodní hnutí přes všechny překážky dále rozvíjí. V Anglii se ústřední rady tradeunionů (Trades' Councils) Birminghamu a Manchesteru a s nimi dělníci dvou nejdůležitějších průmyslových měsť země právě připojili přímo k našemu Sdružení. V Německu nás nyní vlády vystavují stejné perzekuci, jakou nám před rokem ve Francii dal pocítit Ludvík Bonaparte. Naši němečtí přátelé, jichž je víc než padesát ve vězení, doslova trpí za mezinárodní věc; byli zatýkáni a pronásledováni, protože se ze všech sil postavili proti dobyvačné politice a žádali, aby se německý lid sbratřil s francouzským lidem. Rovněž v Rakousku bylo mnoho našich přátel uvězněno, ale hnutí se přesto rozvíjí. Ve Francii byly naše sekce všude duší a tělem odporu proti invazi; ve velkých městech na jihu se všude chopily moci; a jestliže Lyon, Marseille, Bordeaux a Toulouse vyvinuly nevídanou energii, pak jenom díky úsilí členů Internacionály. V Belgii máme silnou organizaci; naše belgické sekce právě konaly svůj šestý národní sjezd. Ve Švýcarsku se spory, které před časem vznikly mezi našimi sekcemi, začínají {324} zřejmě urovnávat. Z Ameriky jsme dostali přihlášku nových sekcí francouzských, německých a českých[b] a kromě toho pokračujeme v bratrských stycích s velkou organizací amerických dělníků, Dělnickou ligou (Labor League).[178]
Těšíme se, že od vás brzy dostaneme nové zprávy, a posíláme vám bratrský pozdrav.
Za generální radu
Mezinárodního dělnického sdružení
B.E.
Podle rukopisu
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a - tj. Regent's Park Road. (Pozn. red.)
b Za slovem "tchèques", tj. českých, použil Engels v závorce ještě synonyma "de Bohême". (Pozn. čes. red.)
173 Dopis španělské federální radě napsal Engels jako dočasný dopisující tajemník generální rady pro Španělsko. Je to odpověď na dopis španělské federální rady ze 14. prosince 1870. Engels navázal spojení se španělskými sekcemi Internacionály a podporoval je v boji proti bakuninismu. Tento boj se rozšířil do Španělska počátkem roku 1871. Bakunin slíbil, že rozpustí svou Alianci socialistické demokracie, ale tajně se ji pokusil ještě rozšířit a tak vytvořit uvnitř Internacionály svou vlastní organizaci. Bakuninovci doufali, že na sebe strhnou vedení Mezinárodního dělnického sdružení. Snažili se ovládnout španělskou federální radu, v níž měli stoupenci generální rady až do sjezdu španělských sekcí Internacionály v Zaragoze (4.-11. dubna 1871) většinu. Přes rozkolnickou činnost bakuninovců získávaly ideje Internacionály ve Španělsku stále větší podporu dělnické třídy, což se projevilo zvláště založením mnoha nových sekcí Mezinárodního dělnického sdružení.
174 "La Federación" ["Federace"] - španělský dělnický týdeník, orgán barcelonské federace Internacionály, vycházel od roku 1869 do roku 1873; byl pod vlivem bakuninovců.
175 "La Solidaridad" ["Solidarita"] - orgán madridských sekcí Internacionály, vycházel od ledna 1870, v lednu 1871 ho vláda zakázala.
176 "El Obrero" ["Dělník"] - španělský týdeník, vycházel v Palmě (ostrov Mallorca) od roku 1869 do roku 1871. Když ho vláda v lednu 1871 zakázala, začal vycházet pod názvem "La Revolución social" ["Sociální revoluce"]; vyšla jen tři čísla, protože redaktor byl obžalován z "urážky majestátu" a postaven před soud.
177 Engels má na mysli argentinské dělnické noviny "Anales de la Sociedad Tipográfica Bonaerense" ["Kronika spolku typografů v Buenos Aires"], které vycházely od roku 1871 do roku 1872.
178 Dělnická liga (Labor League) - míní se tu Národní dělnický svaz (National Labor Union), který byl založen v USA v srpnu 1866 na sjezdu v Baltimore. Založení Svazu se aktivně účastnil významný činitel amerického dělnického hnutí William H. Sylvis. Svaz, který sehrál důležitou roli v boji za samostatnou politiku dělnických organizací v USA, za solidaritu černochu a bělošských dělníku, za osmihodinový pracovní den a za práva pracujících žen, brzy navázal spojení s Mezinárodním dělnickým sdružením. Roku 1869 se delegát Svazu Cameron zúčastnil posledních zasedání basilejského kongresu Internacionály. V srpnu 1870 na svém sjezdu v Cincinnati přijal Svaz rezoluci, v níž vyjádřil souhlas se zásadami Mezinárodního dělnického sdružení a oznámil úmysl připojit se ke Sdružení. Toto usnesení však nebylo realizováno. Vedení Národního dělnického svazu se brzy začalo zabývat utopickými plány na peněžní reformu, která by odstranila bankovvní systém a zajistila levný úvěr od státu. V letech 1870-1871 se od Svazu oddělily tradeuniony a roku 1872 přestal fakticky existovat.