Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{478} *Rezoluce generální rady o vyloučení Duranda[358]
Generální rada obdržela plné důkazy, že Gustave Durand, zlatnický dělník z Paříže - bývalý delegát zlatníků ve federální komoře pařížských dělnických spolků,[359] bývalý velitel praporu národní gardy, bývalý hlavní pokladník finanční komise Komuny, který přišel jako uprchlík do Londýna - sloužil a dosud slouží jako špicl francouzské policii, špehuje uprchlíky Komuny a zejména generální radu Mezinárodního dělnického sdružení a dostal už za své služby 725 franků.
Proto generální rada pranýřuje jmenovaného Gustava Duranda jako bezectného zrádce a vylučuje ho z Mezinárodního dělnického sdružení.
Toto usnesení nechť je uveřejněno ve všech orgánech Internacionály.
Navrhl B. Engels 7. října 1871
Otištěno v listech
"Der Volksstaat", čís. 83 ze 14. října 1871,
"La Plebe", čís. 122 z 19. října 1871,
"L'Égalité", čls. 20 z 21. října 1871,
"La Emancipación", čís. 19 z 23. fijna 1871,
a v dalších orgánechPodle textu
protokolů generální rady
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).358 Špiclovskou činností Gustava Duranda, který sloužil francouzské policii a pronikl do Internacionály jako sekretář takzvané Francouzské sekce 1871 (Section française de 1871) v Londýně, se zabývala generální rada na mimořádném zasedání 7. října 1871. Na tomto zasedání byla generální radě předložena Durandova korespondence s francouzskými policejními úředníky. Podle policejních instrukcí se měl Durand vetřít jako špicl na londýnskou konferenci a do generální rady. Rezoluci o Durandově vyloučeni sestavil na zasedání generální rady Engels.
Rezoluce byla otištěna německy (s podpisem K. Marxe jako tajemníka pro Německo) v listu "Volksstaat", čís. 83 ze 14. října; francouzsky v listech ,,La Liberté'', čís. 174 z 15. října, ,,L'Égalité", čís. 20 z 21. října, a "Le Mirabeau", čís. 118 z 22. října; španělsky v listě "La Emancipación", čís. 19 z 23. října, a italsky v listě "La Plebe", čís. 122 z 19. října 1871. V tomto listě byl spolu s textem rezoluce uveřejněn i následující Engelsův průvodní dopis: "Londýn 13. října. Občane redaktore listu ,Plebe'! Generální rada mě pověřila poslat Vám tuto rezoluci s prosbou, abyste ji uveřejnil ve vašem váženém listu. Přijměte atd., Bedřich Engels, tajemník pro Itálii."
"La Plebe" ["Lid"] - italský list vydávaný v letech 1868-1875 v Lodi a v letech 1875-1883 v Miláně za redakce Enrica Bignamiho; roku 1871 vycházel třikrát týdně. Zpočátku byl orgánem levého křídla buržoazně demokratických republikánů, v letech 1871-1873 byl listem sekcí Internacionály a sledoval politickou linii generální rady. List uveřejnil řadu Engelsových příspěvků a dokumentů Internacionály.
359 Federální komora dělnických spolků (Chambre fédérale des Sociétés ouvrières) byla sdružením odborových svazů a jiných dělnických spolků v Paříži. Byla vytvořena koncem roku 1869 z iniciativy Internacionály a sdružovala přes padesát odborových svazů a dělnických spolků, z nichž každý zastupovali ve federální komoře 1-3 delegáti. Federální komora organizovala vzájemnou pomoc stávkujícím a byla v těsném spojení s Internacionálou.