Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
{484} Všeobecné stanovy a organizační řád
Mezinárodního dělnického sdružení[363]
Všeobecné stanovy Mezinárodního dělnického sdružení Vzhledem k tomu,
že osvobození dělnické třídy musí být jen dílem dělnické třídy samé; že boj za osvobození dělnické třídy není boj za třídní výsady a monopoly, nýbrž boj za rovná práva a povinnosti a za odstranění jakéhokoliv třídního panství;
že ekonomické porobení dělníka monopolním vlastníkem pracovních prostředků, tj. životních zdrojů, je základem poroby ve všech jejích formách, veškeré sociální bídy, duševní degradace a politické závislosti;
že ekonomické osvobození dělnické třídy je tedy oním velikým cílem, jemuž je třeba podřídit každé politické hnutí jako prostředek;
že dosud všechno úsilí o dosažení tohoto velkého cíle končilo nezdarem pro nedostatek solidarity mezi dělníky různých pracovních odvětví v každé zemi a protože neexistoval bratrský svazek mezi dělnickou třídou v různých zemích;
{485} že osvobození práce není otázka[a] ani místní, ani národní, nýbrž sociální, týká se všech zemí, kde existuje moderní společnost, a nelze ji vyřešit bez praktické i teoretické spolupráce nejvyspělejších zemí;
že nynější oživení hnutí dělnické třídy v průmyslově nejvyspělejších evropských zemích probouzí sice nové naděje, ale je zároveň i vážnou výstrahou před opakováním starých chyb a vyžaduje, aby se dosud odtržená hnutí neprodleně spojila;
z těchto důvodů bylo založeno Mezinárodní dělnické sdružení.
Sdružení prohlašuje,
že všechny spolky a jednotlivci, kteří do něho vstupují, uznávají pravdu, spravedlnost a mravnost za základ vzájemných vztahů a jednání vůči všem lidem bez rozdílu barvy pleti, vyznání či národnosti;
že neuznává žádná práva bez povinností, žádné povinnosti bez práv.[364]
V tomto duchu byly sestaveny tyto stanovy:
1. Sdružení bylo založeno jako středisko styku a spolupráce mezi dělnickými spolky existujícími v různých zemích, které směřují k témuž cíli, totiž k ochraně, rozvoji a úplnému osvobození dělnické třídy.
2. Název spolku: "Mezinárodní dělnické sdružení".
3. Každoročně se sejde všeobecný dělnický kongres delegátů odboček Sdružení. Úkolem kongresu bude proklamovat společné snahy dělnické třídy, činit opatření nutná k úspěšné činnosti Mezinárodního sdružení a jmenovat generální radu Sdružení.
4. Každý kongres určí dobu a místo svolání příštího kongresu. Delegáti se sejdou ve stanovenou dobu a na stanoveném místě bez zvláštního pozvání. Generální rada může v případě nutnosti místo zasedání změnit, ale nemá právo je odročit. Kongres určuje každoročně sídlo generální rady a volí její členy. Takto zvolená generální rada má právo kooptovat nové členy.
Na každoročním zasedání všeobecného kongresu podá generální rada veřejnou zprávu o své činnosti za uplynulý rok. V naléhavém {486} případě může generální rada svolat všeobecný kongres před pravidelným výročním termínem.
5. Generální rada se skládá z dělníků různých zemí, které jsou zastoupeny v Mezinárodním dělnickém sdružení. Volí ze svého středu funkcionáře nezbytné pro vedení agendy, jako pokladníka, generálního tajemníka, dopisující tajemníky pro jednotlivé země atd.
6. Generální rada je mezinárodní orgán, který udržuje spojení mezi různými národními a místními skupinami Sdružení, tak aby dělníci v jedné zemi byli neustále informováni o hnutí své třídy ve všech ostatních zemích; aby se sociální poměry v různých evropských zemích zkoumaly současně a pod společným vedením; aby otázky obecného zájmu, kterými se zabývá jeden spolek, projednaly všechny spolky a aby v případě, kdy je zapotřebí ihned podniknout praktické kroky - např. při mezinárodních sporech - jednaly členské spolky Sdružení současně a jednotně. Generální rada iniciativně předkládá návrhy jednotlivým národním či místním spolkům, kdykoli to pokládá za vhodné. Aby se usnadnilo spojení, vydává generální rada periodické zprávy.
7. Protože úspěch dělnického hnutí v každé zemi může být zajištěn jen silou jednoty a spojení a protože na druhé straně zase účinnost mezinárodní generální rady závisí do značné míry na tom, zda bude ve styku s malým počtem národních center dělnických sdružení, či s velkým počtem malých a izolovaných místních spolků, musejí členové Mezinárodního dělnického sdružení vynaložit všechny síly, aby se izolované dělnické spolky v jejich zemích spojily v národní organizace zastupované ústředními národními orgány. Je ovšem samozřejmé, že uplatnění tohoto článku stanov je závislé na zvláštních zákonech každé země a že nehledě na zákonné překážky nebude se žádnému nezávislému místnímu spolku bránit v přímém styku s generální radou.
8. Každá sekce má právo jmenovat svého dopisujícího tajemníka pro styk s generální radou.
9. členem Mezinárodního dělnického sdružení se může stát každý, kdo uznává a hájí jeho zásady. Každá odbočka je odpovědná za bezúhonnost členů, které přijímá:
10. Každému členu Mezinárodního sdružení při přesídlení {487} ze země do země poskytnou dělníci organizovaní ve Sdružení bratrskou podporu.
11. Dělnické spolky, i když jsou spojeny v trvalý svazek bratrské spolupráce, zachovávají si při vstupu do Mezinárodního sdružení beze změny své existující organizace.
12. Tyto stanovy může revidovat každý kongres, vysloví-li se pro revizi dvě třetiny přítomných delegátů.
13. Všechno, co do těchto stanov nebylo zahrnuto, bude doplněno zvláštním organizačním řádem, který může revidovat kterýkoli kongres.
Organizačni řád,
revidovaný v souladu s rezolucemi
kongresů (1866-1869) a londýnské konference (1871)I
Všeobecný kongres 1. Každý člen Mezinárodního dělnického sdružení má právo volit při volbách do všeobecného kongresu a být zvolen za delegáta.
2. Každá odbočka, bez ohledu na počet svých členů, může vyslat na kongres delegáta.
3. Každý delegát má na kongresu jen jeden hlas.
4. Výlohy delegátů hradí odbočky a skupiny, které je vyslaly.
5. Není-li některá odbočka s to poslat delegáta, může se spojit s jinými sousedními odbočkami a jmenovat společného delegáta.
6. Každá odbočka nebo skupina, která má přes 500 členů, může vyslat dalšího delegáta za každých dalších 500 členů.
7. V budoucnu se budou smět kongresů zúčastnit a hlasovat na nich jen delegáti těch spolků, sekcí či skupin, které jsou součástí Internacionály a zaplatily své příspěvky generální radě. Přesto se delegáti odborů a dělnických družstevních spolků z těch zemí, kde by regulérnímu ustavení Internacionály bránily zákony, mohou účastnit kongresových debat o zásadních otázkách, ne však diskutovat nebo hlasovat o organizačních záležitostech.
{488} 8. Zasedání kongresu jsou dvojího druhu: neveřejná organizační zasedání a veřejná zasedání vyhrazená diskusi a hlasování o všeobecných otázkách kongresového programu.
9. Program kongresu se skládá z otázek, které dal na pořad předchozí kongres, z otázek, které připojila generální rada, a z otázek, které generální radě předložily jednotlivé sekce, skupiny nebo jejich výbory; program vypracovává generální rada.
Každá sekce, skupina nebo výbor, které mají v úmyslu navrhnout nadcházejícímu kongresu k projednání nějakou otázku, kterou nedal na pořad předchozí kongres, musí to oznámit generální radě do 31. března.
10. Organizací kongresů je pověřena generální rada, která je povinna prostřednictvím federálních rad nebo výborů včas oznámit program kongresu odbočkám.
11. Kongres jmenuje pro každou předloženou otázku zvláštní komisi. Každý delegát označí komisi, v níž by si přál zasedat. Každá komise přečte memoranda různých sekcí a skupin k speciální otázce, kterou má projednat. Tato memoranda zpracuje do souhrnné zprávy a pouze tu přečte na veřejném zasedání. Mimoto rozhodne, které z předložených memorand má být připojeno k oficiální zprávě o jednání kongresu.
12. Na svých veřejných zasedáních se kongres zabývá především otázkami, které dala na pořad generální rada; ostatní otázky se projednávají potom.
13. O všech rezolucích k zásadním otázkám se hlasuje jmenovitě (appel nominal).
14. Nejpozději dva měsíce[b] předtím, než se sejde každoroční kongres, dodají všechny odbočky nebo jejich federace generální radě podrobnou zprávu o své činnosti a o svém vývoji za uplynulý rok. Generální rada zpracuje tyto dílčí materiály do souhrnné zprávy; pouze tato zpráva se čte na kongresu.
{489} II
Generální rada 1. Název generální rada je vyhrazen ústřední radě Mezinárodního dělnického sdružení. Ústřední rady v jednotlivých zemích, kde je Internacionála regulérně organizována, se mají nazývat federální rady nebo federální výbory s uvedením jména příslušné země.
2. Generální rada je povinna plnit rezoluce kongresů.
3. Generální rada vydává tak často, jak to dovolují její prostředky, bulletin či zprávu obsahující všechno, co může Mezinárodní dělnické sdružení zajímat.
Za tím účelem shromažďuje všechny dokumenty, které jí posílají federální rady nebo výbory jednotlivých zemí nebo které má možnost získat jiným způsobem.
Bulletin vydávaný v několika jazycích se rozesílá zdarma federálním radám nebo výborům, které pak doručí každé své odbočce po jednom výtisku.
V případě, že generální rada nebude moci vydávat takové bulletiny, zašle každé tři měsíce písemné sdělení jednotlivým federálním radám nebo výborům, které je uveřejní v novinách dané země a zejména v orgánech Internacionály.
4. Každá nová odbočka nebo spolek, který se hodlá připojit k Intemacionále, je povinen ihned oznámit svůj vstup generální radě.
5. Generální rada má právo schválit nebo odmítnout přidružení jakékoli nové odbočky nebo skupiny, jež se však může odvolat k příštímu kongresu.
Kde však existují federální rady nebo výbory, je generální rada povinna poradit se s nimi v rámci jejich kompetence, dříve než přidružení nové odbočky či spolku schválí nebo odmítne; tím ovšem není dotčeno její právo učinit prozatímní rozhodnutí.
6. Generální rada má rovněž právo dočasně vyloučit až do příštího kongresu kteroukoli odbočku Internacionály.
7. V případě, že vzniknou spory mezi spolky či odbočkami téže národní skupiny nebo mezi skupinami různých národností, {490} má generální rada právo řešit tyto spory, přičemž se skupiny mohou odvolat k příštímu kongresu, jehož rozhodnutí je konečné.
8. Všichni delegáti, které generální rada pověřila zvláštním posláním, mají právo zúčasnit se a vystoupit na všech schůzích federálních rad nebo výborů, okresních a místních výborů a místních odboček, nemají ovšem právo na nich hlasovat.
9. Anglické, francouzské a německé vydání všeobecných stanov a organizačního řádu se má pořídit podle oficiálního textu vydaného generální radou.
Všechny překlady všeobecných stanov a organizačního řádu do jiných jazyků mají být před uveřejněním předloženy generální radě ke schválení.
III
Příspěvky, jež se platí generální radě 1. Od všech odboček a přidružených spolků se za každého člena vybírá roční příspěvek 1 penny, s nímž disponuje generální rada. Tento příspěvek je určen na krytí výloh generální rady, jako je plat generálního tajemníka, náklady na korespondenci, publikace, práce na přípravě kongresů atd. atd.
2. Generální rada dá vytisknout jednotné vylepovací známky v hodnotě po 1 penny, které každoročně dodá v požadovaném počtu federálním radám nebo výborům.[c]
3. Tyto známky se nalepí na zvláštní list členského průkazu nebo do výtisku stanov, který má mít každý člen Sdružení.[d]
4. Každoročně 1. března doručí federální rady nebo výbory jednotlivých zemí generální radě příslušnou částku za odebrané známky a zbylé neprodané známky vrátí.
{491} 5. Tyto známky, představující hodnotu jednotlivého příspěvku, budou označeny datem daného roku.
IV
Federální rady nebo výbory 1. Výlohy federálních rad nebo výborů hradí jejich příslušné odbočky.
2. Federální rady nebo výbory posílají nejméně jednou měsíčně zprávu generální radě.
3. Federální rady nebo výbory dodávají generální radě každé tři měsíce zprávu o organizačním a finančním stavu svých odboček.
4. Každá federace může odmítnout přijetí nebo může vyloučit ze svého středu jednotlivé spolky nebo odbočky. Nemá ovšem právo zbavit je charakteru složek Internacionály, může však navrhnout generální radě jejich dočasné vyloučení.
V
Místní spolky, odbočky a skupiny 1. Každá odbočka si může vypracovat stanovy a místní organizační směrnice, přizpůsobené místním poměrům a zákonům dané země. Tyto stanovy a směrnice nesmějí však obsahovat nic, co by bylo v rozporu se všeobecnými stanovami a organizačním řádem.
2. Všechny místní odbočky, skupiny a jejich výbory se mají napříště označovat a ustavovat prostě a výhradně jako odbočky, skupiny a výbory Mezinárodního dělnického sdružení s uvedením jména příslušného inísta.
3. Proto je napříště nepřípustné, aby se odbočky či skupiny označovaly sektářskými názvy, jako pozitivisté, mutualisté, kolektivisté, komunisté atd., nebo vytvářet separatistické skupiny s názvem sekce propagandy atd., které by si vytyčovaly zvláštní poslání, odlišná od společných cílů Sdružení.
{492} 4. Článek 2 tohoto oddílu se nevztahuje na přidružené odborové svazy.
5. Všechny sekce, odbočky a dělnické spolky přidružené k Internacionále se vyzývají, aby zrušily funkci předsedy své příslušné odbočky nebo spolku.
6. Doporučuje se zakládat ženské odbočky v řadách dělnické třídy. Tato rezoluce není samozřejmě nijak namířena proti existenci nebo zakládání sekcí složených z pracujících obojího pohlaví.
7. Jsou-li někde uveřejněny útoky proti Internacionále, je povinností nejbližší odbočky nebo výboru ihned poslat exemplář takové publikace generální radě.
8. Adresy sekretariátů všech výborů Internacionály a generální rady se mají uveřejňovat každé tři měsíce ve všech orgánech Sdružení.
VI
Všeobecná dělnická statistika 1. Úkolem generální rady je realizovat článek 6 stanov, týka-jící se všeobecné statistiky dělnické třídy, a rezoluce ženevského kongresu z roku 1866 o téže věci.2. Každá místní odbočka je povinna ustavit zvláštní komisi pro statistiku, aby byla připravena v mezích svých možností kdykoli zodpovědět otázky, které by jí položila federální rada nebo výbor dané země anebo generální rada.
Všem odbočkám se doporučuje poskytnout tajemníkům statistických komisí peněžní odměnu vzhledem k tomu, že z jejich práce vzejde dělnické třídě všeobecný praspěch.
3. Každoročně 1. srpna dají federální rady nebo výbory materiály shromážděné ve svých zemích generální radě, a ta zpracuje tyto materiály do celkové zprávy, kterou předloží kongresu nebo konferenci, konaným každoročně v září.
4. Odborové svazy a odbočky Internacionály, které odmítnou podat požadované informace, je třeba ohlásit generální radě, která podnikne příslušná opatření.
{493} 5. Rezoluce ženevského kongresu z roku 1866, zmíněné v 1. článku tohoto oddílu, praví:
Velkou společnou mezinárodní akcí je statistický průzkum postavení dělnické třídy ve všech civilizovaných zemích, který by prováděla sama dělnická třída. Má-li být tato akce úspěšná, je třeba znát materiál, který se má zpracovat. Pustí-li se dělníci do tohoto velkého díla, dokáží, že jsou s to vzít svůj osud do vlastních rukou.
Kongres proto navrhuje všude, kde existují odbočky našeho Sdružení, dát se okamžitě do práce a shromažďovat faktické údaje o jednotlivých bodech uvedených v přiloženém dotazníku; kongres vyzývá dělníky v Evropě i ve Spojených státech amerických, aby spolupracovali při shromažďování statistických údajů o dělnické třídě; zprávy a doklady zasílejte generální radě. Generální rada z nich vypracuje zprávu, k níž připojí doklady jako přílohu. Tuto zprávu spolu s přílohou předloží rada příštímu výročnímu kongresu, a jakmile ji kongres schválí, bude na náklady Sdružení vytištěna.
Nástin dotazníku, který samozřejmě lze upravit podle místních potřeb: 1. Výrobní odvětví, název. 2. Věk a pohlaví zaměstnanců. 3. Počet zaměstnanců. 4. Platy a mzdy: a) učedníků; b) denní nebo úkolová mzda; mzda, kterou vyplácejí zprostředkovatelé. Týdenní, roční průměr. 5. a) Pracovní doba v továrnách. b) Pracovní doba u malých mistrů a při domácké výrobě, pracuje-li se v daném odvětví těmito různými způsoby. c) Noční a denní práce. 6. Přestávky na jídlo a zacházení. 7. Charakteristika dílny a pracovních podmínek: přeplněnost, špatné větrání, nedostatek denního světla, plynové osvětlení, čistota atd. 8. Vliv zaměstnání na fyzický stav. 9. Morální stav. Výchova. 10. Charakter výroby: zda je sezónní či zda je víceméně rovnoměrně rozdělena na celý rok, jsou-li v ní velké výkyvy, je-li vystavena zahraniční konkurenci, je-li určena převážně pro vnitřní nebo zahraniční spotřebu atd.[e]
*
{494} Dodatek Konference konaná v Londýně od 17. do 23. září 1871 pověřila generální radu, aby vydala anglicky, francouzský a německy nové, autentické a revidované vydání "Všeobecných stanov a organizačního řádu Mezinárodního dělnického sdružení", a to z těchto důvodů:
I. Všeobecné stanovy Ženevský kongres (1866) přijal s několika doplňky prozatímní stanovy Sdružení, uveřejněné v Londýně v listopadu 1864. Usnesl se také (viz "Congrès ouvrier de l'Association Intemationale des Travailleurs, tenu à Genève du 3 au 8 Septembre 1866", Ženeva 1866, str. 27, poznámka), že generální rada má uveřejnit oficiální a závazný text stanov a organizačního řádu, schválený kongresem. Generální rada nemohla tento příkaz splnit, poněvadž bonapartovská vláda protokol ženevského kongresu při přepravě přes Francii zabavila. Když se na zásah lorda Stanleyho, tehdejšího britského ministra zahraničních věcí, podařilo konečně vymoci protokol zpátky, vyšlo už v Ženevě francouzské vydání, podle něhož byl text stanov a organizačního řádu ihned přetištěn ve všech francouzsky mluvících zemích. Tento text byl v mnoha směrech chybný.
1. Pařížské vydání londýnských prozatímních stanov bylo považováno za přesný překlad; ale pařížský výbor, od něhož tento překlad pochází, nejen že vnesl do preambule stanov velmi významné změny, o nichž na dotaz generální rady prohlásil, že jsou nevyhnutelné za nynější politické situace ve Francii. Zároveň vinou nedostatečné znalosti angličtiny některé články stanov chybně přeložil.
2. Ženevský kongres měl dát prozatímním stanovám definitivní podobu; ale komise, která byla k tomu na kongresu ustavena, prostě škrtla všechna místa, kde byla zmínka o nějakých prozatímních opatřeních, a přehlédla, že řada těchto míst obsahuje velice důležité zásady, které naprosto nemají prozatímní charakter. V anglickém vydání, uveřejněném po lausannském kongresu (1867), byla tato místa rovněž vynechána.
{495} II. Organizační řád Dosud byl spolu se stanovami publikován pouze organizační řád schválený ženevským kongresem (1866). Proto bylo nutné kodifikovat další organizační usnesení, schválená pozdějšími kongresy a nedávno konanou londýnskou konferencí.
Pro nynější revidované vydání bylo použito těchto publikací:
"Address and provisional Rules of the International Working Men's Association", atd. Londýn 1864.
"Rules of the International Working Men's Association", Londýn 1867.
"Congrès ouvrier de l'Association Internationale des Travailleurs, tenu à Genève du 3 au 8 Septembre 1866". Ženeva 1866.[f]
"Proces-verbaux du Congrès de l'Association Internationale des Travailleurs, réuni à Lausanne, du 2 au 8 Septembre 1867". Chaux-de-Fonds 1867.
"Troisième Congrès de l'Association Internationale des Travailleurs (bruselský kongres). Compte-rendu officiel". Brusel 1868
"The International Working Men's Association. Resolutions of the Congress of Geneva, 1866, and the Congress of Brussels, 1868". Londýn 1868.
"Compte-rendu du 4me Congrès International, tenu à Bâle en Septembre 1869". Brusel 1869.
"Report of the Fourth Annual Congress of the International Working Men's Association, held at Basle, 1869. Published by the General Council". Londýn 1869.
"Quatrième Congrès de l'Association Internationale des Travailleurs, tenu à Bâle, 1869. Rapport du délégué des Sections de la Fabrique a Genève". Ženeva 1869.
"Resolutions of the Conference of Delegates of the International Working Men's Association, assembled at London, 1871". Londýn 1871.
{496} Pokud jde o basilejský kongres, byla vzata v úvahu i německá zpráva o jednáních kongresu, publikovaná v Basileji v podobě letáků, a poznámky, které si během kongresu dělal generální tajemník.
Jak bylo těchto různých pramenů použito pro nynější revidované vydání, vyplývá z následujících údajů.
Všeobecné stanovy
Preambule. - Po slovech "z těchto důvodů" byla znovu zařazena slova "bylo založeno Mezinárodní dělnické sdružení". Viz Provisional Rules, str. 13.[365]
Věta: "Považují za povinnost každého" atd.[366] byla vypuštěna, protože existuje ve dvou stejně autentických a přitom vzájemně neslučitelných verzích. Kromě toho je její pravý smysl už obsažen jak ve větě bezprostředně předcházející, tak i ve větě bezprostředně následující, ve slovech: "Žádná práva bez povinností" atd.
Článek 3 je převzat z článku 3 Provisional Rules.
Článek 4. - Část článku 3 a celý článek 4, Rules, atd., Londýn, 1867.
Článek 5. - Úvodní část článku 3, Rules, 1867. Slovo "předseda" bylo vypuštěno v souhlase s I. organizační rezolucí basilejského kongresu.[367]
Článek 6. - Článek 5, Rules, 1867. Slova "sdružené (cooperating) spolky" byla změněna na "národní a místní skupiny Sdružení", poněvadž tento výraz byl v některých překladech chybně interpretován jako "družstevní (cooperative) spolky".
Článek 7. - Článek 6, Rules, 1867.
Článek 8. - Článek 10, Rules, 1867.
Článek 10. - Článek 8, Rules, 1867.
Článek 12 tvoří článek 13 organizačního řádu v Rules, 1867.
Článek 13. - Článek 12, Rules, 1867.
Článek 7, Rules, 1867, byl vypuštěn, poněvadž jeho zařazení do stanov bylo v rozporu s rezolucí lausannského kongresu. Viz ,,Procès-verbaux du Congrès de Lausanne", str. 36.
{497} Organizačni řád I. Všeobecný kongres Článek 1. - Článek 11 organizačního řádu přijatého ženevským kongresem ("Congrès de Genève", Ženeva 1866, str. 26 a násl.); Článek 10, Rules atd., 1867; tento článek je neúplný.
Článek 2. -Článek 9 Congrès de Genève; článek 6, Rules atd., 1867.
Článek 3. - Článek 13, Congrès de Genève; článek 11, Rules atd., 1867.
Článek 4. - Článek 10, Congrès de Genève; článek 9, Rules atd., 1867.
Článek 5. - Článek 9, Congrès de Genève; článek 7, Rules atd., 1867.
Článek 6. - Článek 12, Congrès de Genève; článek 8, Rules atd., 1867.
Článek 7. - Organizační řád přijatý v Basileji, VIII.
Článek 8. - Pro tento článek byl "Guide Pratique pour le Congrès de l'Internationale" ("Compte-rendu du Congrès de Bâle", Brusel 1869) doplněn dalšími shora uvedenými materiály basilejského kongresu.
Článek 9. - První část jako u článku 8. Druhá část - rezoluce lausannského kongresu (Procès-verbaux, str. 74, 1).
Článek 10. - Článek 1 b, Congrès de Genève; článek 1 b, Rules atd., 1867.
Článek 11. - Guide Pratique, basilejský kongres, články 3 a 11.
Článek 12. - Guide Pratique atd., článek 10.
Článek 13. - Guide Pratique atd., článek 7.
Článek 14. - Guide Pratique atd., článek 4.
II. Generální rada Článek 1. - Londýnská konference, 1871, II, 1.
Článek 2. - Congrès de Genève, článek 1; Rules atd., 1867, článek I.
{498} Článek 3. - První dva odstavce - článek 2 a článek 1 a, Congrès de Genève a Rules atd., 1867. Třetí odstavec - článek 3, Congrès de Genève. Poslední odstavec - lausannský kongres, Procès-verbaux, str. 31, článek 2.
Články 4 až 7. - Organizační rezoluce basilejského kongresu, IV až VII.
Článek 8. - Londýnská konference, III.
Článek 9. - Rezoluce londýnské konference, zasedání z 18. a 22. září.
III. Příspěvky, jež se platí generální radě Článek 1. - První odstavec - lausannský kongres, Procès- verbaux, str. 37, 3; a článek IX organizačních rezolucí basilejského kongresu. Druhý odstavec - článek 4, Congrès de Genève a Rules, 1867.
Články 2 až 6. - Londýnská konference, IV, 1 až 5.
IV. Federální rady nebo výbory Článek I. - Článek 6, Congrès de Genève a Rules, 1867.
Článek 2. - Článek 5, dtto.
Článek 3. - Bruselský kongres, "Compte-rendu officiel", str. 50, Appendice, Séances Administratives, Résolution No 3.
Článek 4. - Článek VI organizačních rezolucí basilejského kongresu.
V. Místní spolky, odbočky a skupiny Článek 1. - Článek 14, Congrès de Genève; článek 12, Rules atd., 1867.
Články 2 až 4. - Londýnská konference, II, 2 až 4.
Článek 5. - Článek I organizačních rezolucí basilejského kongresu.
Článek 6. - Londýnská konference, V.
{499} Článek 7. - Článek II organizačních rezolucí basilejského kongresu.
Článek 8. - Článek III, dtto.
VI. Všeobecná dělnická statistika Články 1 až 4. - Londýnská konference, VI, 1 až 4.
Článek 5. - Rezoluce ženevského kongresu (londýnské vydání rezolucí ženevského a bruselského kongresu, str. 4).
*
Z pověření a jménem londýnské konference 1871:
Generální rada: R. Applegarth, Ant. Arnaud[g], M. J. Boon, Fred. Bradnick, G. H. Buttery, F. Cournet[h], E. Delahaye, Eugène Dupont (nepřítomen, pověřen zvláštním úkolem[i]), Wm. Hales, G. Harris, Hurliman, Jules Johannard, Harriet Lawová, Fred. Lessner, Lochner, Ch. Longuet[j], Constant Martin, Zévy Maurice, Henry Mayo, George Milner, Ch. Murray, Pfander, Vitale Regis, G. Ranvier[k], John Roach, Riihl, Sadler, Cowell Stepney, Alfred Taylor, W. Townshend, Ed. Vaillant, John Weston.
Dopisující tajemníci[l] Leo Frankel, pro Rakousko a Uhry - A. Herman, pro Belgii - Th. Mottershead, pro Dánsko - Aug. Serraillier, pro Francii - Karel Marx, pro Německo a Rusko - Ch. Rochat, pro Holandsko - J. P. MacDonnel, pro Irsko - Bedřich Engels, pro Itálii a Španělsko - {500} Walery Wróblewski, pro Polsko - Hermann Jung, pro Švýcarsko - J. G. Eccarius, pro Spojené státy - Constant Le Moussu, pro francouzské sekce ve Spojených státech.
Ch. Longuet, předseda
Hermann Jung, pokladník
John Hales, generální tajemník256, High Holbom, London, W. C.
24. října 1871
Napsal K. Marx 17. října 1871 Podle rukopisu A. Serrailliera
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a V německém vydání: "úkol". (Pozn. red.)
b Ve francouzském vydání: "měsíc". (Pozn. red.)
c V německém a francouzském vydání následuje jako 3. bod tento text: "Federální rady nebo výbory zašlou místním výborům nebo tam, kde místní výbory nejsou, místním odbočkám počet známek odpovídající počtu jejich členů." Body, kteréj sou v anglickém vydání očíslovány 3, 4 a 5, mají v německém a francouzském vydání čísla 4, 5 a 6. (Pozn. red.)
d V německém vydání zní tento článek takto: "Tyto známky se pak nalepí do výtisku stanov, který má mít každý člen." (Pozn. red.)
e V německém vydání jsou připojeny ještě dva další body: "11. Zvláštní zákonodárství o vztahu mezi dělníkem a mistrem. 12. Strava a bytové poměry dělníků." (11. bod je též ve francouzském vydání.) (Pozn. red.)
f Ve francouzském a německém vydání je dále uvedena ještě tato publikace: ,,Proces-verbaux du Congres de Geneve, 1866. Rapport du Conseil Général". Publié dans le "Courrier International", Mars et Avril. Londýn 1867. (Pozn. red.)
g V anglickém vydání není uveden. (Pozn. red.)
h V anglickém vydání není uveden. (Pozn. red.)
i Ve francouzskem a německém vydání není uvedeno: "nepřítomen, pověřen zvláštním úkolem". (Pozn. red.)
j V německém vydání není uveden. (Pozn. red.)
k V anglickém vydání nejsou V. Regis a G. Ranvier uvedeni. (Pozn. red.)
l Jména dopisujících tajemníků jsou uvedena v originále v abecedním pořadí podle anglických názvů zemí, s nimiž udržovali styk. (Pozn. red.)
363 Původní text stanov Mezinárodního dělnického sdružení napsal Marx anglicky v říjnu 1864 a 1. listopadu téhož roku ho jednomyslně schválila ústřední rada jako prozatímní stanovy (viz Marx-Engels, Spisy 16). Na ženevském kongresu (1866) byly stanovy s několika doplňky a změnami schváleny a doplněny organizačním řádem. Na podzim roku 1866 přeložili Marx a Lafargue stanovy a organizační řád do francouzštiny. Do tohoto francouzského vydání, které vyšlo koncem listopadu v Londýně jako brožura, byly zahrnuty hlavní změny schválené ženevským kongresem (viz Marx-Engels, Spisy 16, zde); brožura se však mezi členy Internacionály nerozšířila. Roku 1867 byly stanovy a organizační řád vydány v Londýně anglicky a do tohoto vydání byly zahrnuty všechny změny, které v textu prozatímních stanov z roku 1864 provedl ženevský (1866) a lausannský kongres (1867). Na dalších kongresech Internacionály - bruselském (1868) a basilejském (1869) - byla přijata řada rezolucí, jako doplňky ke stanovám. Obíhaly však texty stanov, v nichž tyto doplňky a změny nebyly provedeny. Vážné nepřesnosti byly i v anglických vydáních uveřejněných po ženevském a lausannském kongresu. Protože neexistovalo oficiální vydání stanov v různých jazycích, objevily se v některých zemích překlady stanov s vážnými chybami; ve francouzském překladu z roku 1866, který pořídil pravý proudhonovec Tolain, byla např. zkomolena velmi důležitá teze o významu politického boje pro osvobozem dělnické třídy. Vzhledem ke všem těmto okolnostem navrhli Marx a Engels při přípravě londýnské konference rezoluci o novém vydání stanov Mezinárodního dělnického sdružení (viz tento svazek, str. {450}). Londýnská konference se v rezoluci navržené Marxem usnesla, aby bylo vydáno nové autentické vydání stanov a organizačního řádu v angličtině, němčině a francouzštině, a stanovila zároveň, že všechny překlady do jiných jazyků musí být rovněž schváleny generální radou.
Koncem září a v říjnu 1871 připravili Marx a Engels nové vydání stanov a organizačního řádu, revidované s přihlédnutím k rezolucím všech kongresů Internacionály a londýnské konference. články stanov a organizačního řádu, které už neplatily, byly vyškrtnuty. Byl připojen "Dodatek", který podrobně zdůvodňuje všechny změny a doplňky. Pod Marxovým a Engelsovým přímým dohledem byly pořízeny překlady stanov a organizačního řádu do němčiny a francouzštiny. Oficiální vydání všeobecných stanov a organizačního řádu ("General Rules and Administrative Regulations of the International Working Men's Association") vyšlo anglicky v Londýně v první polovině listopadu jako brožura; francouzsky vyšlo v prosinci 1871; německy vyšly stanovy a organizačm řád jako brožura v Lipsku a mimoto byly otištěny v časopise "Volksstaat", čís. 12 z 10. února 1872. Oficiální italské vydání stanov a organizačního řádu, na jehož přípravě se podílel Engels, se neuskutečnilo, protože generálm rada neměla dostatek prostředků. Zkráceně však uveřejnila stanovy a organizační řád vydavatelství listů "La Plebe" a "L'Eguaglianza" ["Rovnost"].
V létě roku 1872 připravili Marx a Engels se svými spolupracovníky pro haagský kongses návrh některých změn a doplňků stanov a organizačního řádu. Tento dokument bude otištěn v přílohách k 18. svazku Spisů.
364 Před touto větou byla v textu prozatímních stanov z roku 1864 věta: "Považují za povinnost každého člověka požadovat práva člověka a občana nejen pro sebe, ale pro každého, kdo koná své povinnosti." Tuto větu a celý předcházející odstavec, které mají čistě deklarativní charakter (viz Marx-Engels, Spisy 16, str. 47), zařadil Marx do textu preambule stanov jen na naléhání ostatmch členů komise, kterou roku 1864 generální rada pověřila vypracovárúm programových dokumentů Internacionály. Při přípravě nového vydání stanov roku 1871 Marx tuto větu vyškrtl a zdůvodnil to v dodatku ke stanovám (viz tento svazek, str. {496}).
365 Viz Marx - Engels, Spisy 16, zde a tento svazek, str. {485}.
366 Viz Marx - Engels, Spisy 16, zde a tento svazek, str. {485}
367 Jde o I. rezoluci basilejského kongresu, která potvrzuje usnesení generální rady z 24. září 1867 o zrušení funkce předsedy generální rady, k němuž došlo na Marxův návrh. Viz poznámku [197].