Marxistický internetový archiv - Česká sekceB. Engels
{62} *Dopis generální radě
Mezinárodního dělnického sdružení v New Yorku
Londýn, 122 Regents Park Road, N. W.,
13. srpna 1875
Generální radě
Mezinárodního dělnického sdruženíObčané,
oběžníky[25], které mi byly zaslány (4. června, doručeny 21.) s dopisem tajemníka Speyera, byly dány do oběhu podle instrukce a v zájmu věci jsem mohl udělat toto:
1. Protože zdejšímu dělnickému spolku (německé sekci)[26] vzhledem k jeho splynutí s lassallovci a k jeho nadměrné liberálnosti při přijímání členů - asi 120 lidí - by bylo lépe svěřovat důvěrná sdělení jen tehdy, kdyby se měla okamžitě uveřejnit, dal jsem oběžníky Lessnerovi a Frankelovi, s nimiž jsem se shodl v tom, že se oběžníky pro svůj obsah nehodí k oficiálnímu oznámení ve spolku, že se musíme omezit na sdělení vhodným osobám a jinak potichu působit v zájmu naznačené věci. Na praktických důsledcích to nic {63} nezmění, protože odtud jistě do Philadelphie žádní němečtí dělníci posláni nebudou.
2. Když oběžník přišel, byl tady právě náš přítel Mesa z Madridu, který nyní žije v Paříži. Velmi živě na věc reagoval, oběžník jsem mu přeložil, a protože zná členy výboru, který v Paříži spravuje částky vybrané na vyslání dělníků do Philadelphie, bude snad moci při své známé aktivitě něco zařídit. Pošle oběžník také do Španělska.
3. Do Belgie jsem oběžník poslat nemohl, protože celá belgická Internacionála drží s aliančníky[27] a není přece v našem zájmu právě ty do našeho plánu zasvěcovat. Do Portugalska a Itálie nemám adresy. "Plebe"[28] v Lodi se už skoro přimkla k aliančníkům a byla by schopna okamžitě tuto záležitost uveřejnit.
4. Protože se instrukce nezmiňuje o Německu, Rakousku a Švýcarsku a poněvadž tam generální rada má dostatečné přímé spojení, neučinil jsem tam žádná opatření, abych nezkřížil ta, která se zřejmě podnikají přímo odtamtud.
5. Oběžník měl u všech, kdo ho viděli, velký ohlas, a vhodný návrh na svolání konference se všeobecně považuje za jediné praktické řešení. Ale dát o této otázce hlasovat se nám tedy zdá nemožné. O zdejším spolku jsem se už zmínil. Ostatní sekce v Anglii všechny usnuly, nejlepší lidé jsou většinou pryč. V Dánsku, ve Francii a Španělsku, kde je Internacionála přímo zakázána, nemůže být o hlasování ani řeči. V Německu se nikdy o něčem takovém nehlasovalo a po sloučení s lassallovci i tak už volné spojení s Internacionálou zaniklo úplně. Za těchto okolností by měly stačit americké hlasy, aby byla generální rada kryta, učiní-li z tohoto návrhu usnesení, a to tím spíše, že ani aliančníci - jak víme z dobrých pramenů - nebudou tento rok (a zřejmě už vůbec nikdy) svolávat kongres.
6. Nebylo by dobré dát do evropských stranických listů přibližně v době zahájení výstavy krátkou noticku asi v tomto smyslu: "Prosíme socialistické dělníky, kteří navštíví výstavu ve Philadelphii, aby se dostavili... (adresa), kde naváží styky s philadelphskými soudruhy," nebo založit "výbor pro ubytování socialistických dělníků resp. pro jejich ochranu před podvody" a uveřejnit {64} jeho adresu? Zejména to druhé by vypadalo velmi nevinně, ale několik soukromých dopisů by stačilo, aby se dostatečně rozšířilo, oč vlastně jde.
S bratrským pozdravem
B. Engels
Napsal B. Engels 13. srpna 1875
Poprvé otištěno v knize
"Briefe und Auszüge aus Briefen
von Joh. Phil. Becker, Jos. Dietzgen,
Friedrich Engels, Karl Marx u. A.
an F. A. Sorge und Andere",
Stuttgart 1906Podle textu rukopisu
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).25 Míní se důvěrný oběžník generální rady Mezinárodního dělnického sdružení ze 16. května 1875 o svolání konference ve Philadelphii. Tento dokument měl připravit členy Internacionály na nadcházející oficiální rozpuštění Mezinárodního dělnického sdružení.
26 Míní se tu londýnský Německý dělnický vzdělávací spolek, který založili v únoru 1840 Karl Schapper, Joseph Moll a další členové Svazu spravedlivých. Po založení Svazu komunistů připadla vedoucí úloha v tomto spolku místním obcím Svazu komunistů. V letech 1847 a 1849-1850 pracovali ve spolku aktivně i Marx a Engels. 17. září 1850 Marx, Engels a několik jejich spolubojovníků ze spolku vystoupili, protože v boji mezi většinou ústředního výboru Svazu komunistů, vedenou Marxem a Engelsem, a sektářskou a dobrodružnou menšinou (Willichovou a Schapperovou frakcí) se spolek postavil na stranu menšiny. Koncem padesátých let se Marx a Engels znovu zúčastnili práce vzdělávacího spolku. Když byla založena Internacionála, stal se spolek německou sekcí Mezinárodního dělnického sdružení v Londýně. Londýnský vzdělávací spolek existoval až do roku 1918, kdy jej anglická vláda rozpustila.
27 Aliančnici - členové anarchistické organizace Mezinárodní aliance socialistické demokracie, kterou založil v roce 1868 Bakunin ve Švýcarsku. Aliance ve svém programu vyhlašovala především takzvané vyrovnání tříd a zničení každé formy státu. Neuznávala organizovaný boj dělnické třídy za politickou moc. Tento maloburžoazní, anarchistický program našel ohlas v průmyslově málo vyvinutých oblastech Itálie, Švýcarska a několika jiných zemí.
V letech 1868 a 1869 žádala Aliance generální radu o přijetí do Mezinárodního dělnického sdružení. Roku 1869 generální rada souhlasila s podmínkou, že se Aliance rozpustí jako samostatná mezinárodní organizace. Avšak členové Aliance si ponechali svou vlastní mezinárodní organizaci i po přijetí do Internacionály a pod vedením Bakunina bojovali proti generální radě, aby Mezinárodní dělnické sdružení ovládli. Po pádu Pařížské komuny akce anarchistů proti generální radě zesílily. Bakunin a jeho přívrženci tehdy vystoupili zvlášť ostře proti marxistické teorii státu, především proti diktatuře proletariátu, proti upevnění samostatné politické dělnické strany a proti principům demokratického centralismu.
V září 1872 se haagský kongres převážnou většinou hlasů usnesl vyloučit vůdce Aliance Bakunina a Guillauma z Internacionály.
28 "La Plebe" ["Lid"] - italský list, který vycházel v letech 1868-1875 v Lodi a v letech 1875-1883 v Miláně za redakce Enrica Bignamiho; roku 1871 vycházel třikrát týdně. Zpočátku byl orgánem levého křídla buržoazně demokratických republikánů, v letech 1871-1873 pak listem sekcí Internacionály a prosazoval linii generální rady. Přes jistou nedůslednost sehrál list "La Plebe" významnou roli v boji proti anarchismu. Engels mu poskytoval velkou pomoc jak tím, že s ním v letech 1871-1873 a 1877-1879 spolupracoval, tak i tím, že si pravidelně dopisoval s Bignamim. "La Plebe" sehrál velkou roli při vzniku první samostatné strany italského proletariátu (viz též tento svazek, str. {124-128}).