Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřch Engels
Vývoj socialismu od utopie k vĕdĕÚvod k francouzskému vydání
Karel Marx, 1880Stránky, které obsahuje tato brožura a které byly zprvu uveřejněny jako tři články v „Revue socialiste“, jsou výňatky přeložené z nejnovějšího díla Bedřicha Engelse „Převrat vědy“.
Bedřich Engels, jeden z nejvýznamnějších představitelů současného socialismu, upozornil na sebe v roce 1844 svým „Nástinem kritiky politické ekonomie“, uveřejněným poprvé v „Deutsch-Franzosische Jahrbücher“, které vydali v Paříži Marx a Ruge. V „Nástinu“ jsou už formulovány některé obecné principy vědeckého socialismu. V Manchesteru, kde tehdy žil, napsal Engels v roce 1845 německy svou knihu „Postavení dělnické třídy v Anglii“, důležité dílo, které Marx plně ocenil v „Kapitálu“. Za svého prvního pobytu v Anglii – stejně jako později v Bruselu – spolupracoval s „Northern Star“, oficiálním orgánem chartistického hnutí [1], a s „New Moral World“ Roberta Owena.
Za svého pobytu v Bruselu založili s Marxem komunistický klub německých dělníků, který měl přímé spojení s dělnickými kluby vlámskými a valonskými, a oba spolu s Bornstedtem vydávali „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“. Na vyzvání německého výboru Svazu spravedlivých (výbor sídlil v Londýně) vstoupili oba do této společnosti, kterou původně založil Karl Schapper, když byl pro účast na Blanquiho spiknutí v roce 1839 nucen uprchnout z Francie. Svaz byl později změněn v mezinárodní Svaz komunistů, který se zbavil formalismu obvyklého v tajných společnostech. Za daných okolností musel Svaz nicméně zůstat vůči vládám tajnou organizací. V roce 1847 na mezinárodním sjezdu, který Svaz svolal do Londýna, byli Marx a Engels pověřeni, aby napsali „Manifest Komunistické strany“, který byl uveřejněn krátce před únorovou revolucí a přeložen skoro do všech evropských jazyků. [2] V témž roce spolupracovali při založení bruselského Demokratického sdružení, veřejné a mezinárodní společnosti, v níž se scházeli zástupci buržoazních radikálů a socialistických dělníků.
Po únorové revoluci se Engels stal redaktorem „Neue Rheinische Zeitung“, kterou založil Marx v roce 1848 v Kolíně nad Rýnem a která byla v červnu roku 1849 zastavena pruským mocenským zásahem. Engels se zúčastnil povstání v Elberfeldu a potom bádenské kampaně proti Prusku (v červnu a červenci 1849) jako pobočník Willicha, který byl tehdy plukovníkem praporu dobrovolníků.
V Londýně spolupracoval v roce 1850 v „Neue Rheinische Zeitung. Politisch-ökonomische Revue“, vydávané Marxem a tištěné v Hamburku. Tam Engels poprvé otiskl „Německou selskou válku“, která 19 let nato vyšla jako brožura v Lipsku a dožila se už tří vydání.
Když se znovu rozvinulo socialistické hnutí v Německu, spolupracoval Engels s listy „Volksstaat“ a „Vorwärts“ [3] a je autorem jejich nejvýznamnějších článků; mnohé z nich byly později znovu vydány jako brožury: „O sociálních poměrech v Rusku“, „Pruská kořalka v německém říšském sněmu“, „K bytové otázce“, „Bakuninovci při práci“ atd.
V roce 1870, když se přestěhoval z Manchesteru do Londýna, vstoupil Engels do generální rady Internacionály, kde byl pověřen, aby vedl korespondenci se Španělskem, Portugalskem a Itálií.
Série nových článků, které poslal časopisu „Vorwärts“, má ironický název „Pana Eugena Dühringa převrat vědy“ (je to odpověď na údajně nové teorie pana Dühringa o vědě vůbec a o socialismu zvláště). Tyto články vyšly jako kniha a měly mezi německými socialisty velký úspěch. Naše brožura přináší nejcharakterističtější výňatek z teoretické části této knihy, který bychom mohli nazvat úvodem do vědeckého socialismu.
__________________________________
Poznámky:
1. Chartistické hnutí – první samostatné hnutí anglického proletariátu, nazývané tak podle People's Charter (Lidové charty), listiny, jež obsahovala požadavky chartistů a byla uveřejněna v květnu 1838 jako návrh zákona, který měl být předložen parlamentu. Požadavky chartistů byly: všeobecné volební právo (pro muže od 21 let), každoroční volby do parlamentu, tajné hlasování, vyrovnáni volebních obvodů, zrušeni majetkového censu pro kandidáty na poslance parlamentu, plat pro poslance. Britský parlament petice chartistů žádající přijetí charty třikrát zamítl (v roce 1839, 1842 a 1849). Po roce 1848 se hnutí rozpadlo
2. Paul Lafargue na tomto místě doplnil: „,Komunistický manifestʻ je jedním z nejcennějších dokumentů moderního socialismu; ještě dnes je jedním z nejpádnějších a nejjasnějších výkladů vývoje buržoazní společnosti a konstituování proletariátu, který musí skoncovat s kapitalistickou společností; v něm a v Marxově ,Bídě filosofieʻ, která byla uveřejněna o rok dříve, je poprvé jasně formulována teorie třídního boje."
3. „Volksstaat“ a „Vorwärts“ – listy německé sociálně demokratické strany, vycházely v Lipsku, „Volksstaat“ v letech 1869 až 1876, „Vorwärts“ v letech 1876 až 1878; byl zastaven v říjnu 1878, kdy německý říšský sněm odhlasoval výjimečný zákon proti socialistům.