Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
O Polsku[190]
Projevy na mezinárodním sjezdu v Londýně
uspořádaném 29. listopadu 1847
k 17. výročí polského povstání z roku 1830
Marxova řeč Sjednocení a sbratření národů je fráze, kterou se dnes ohánějí všechny strany, zejména buržoasní stoupenci svobodného obchodu. Existuje ovšem jakési sbratření mezi buržoasními třídami všech národů. Je to sbratření utiskovatelů proti utiskovaným, vykořisťovatelů proti vykořisťovaným. jako je buržoasní třída určité země přes všechnu konkurenci a vzájemný boj jednotlivých buržoů sjednocena a sbratřena proti proletářům téže země, tak jsou buržoové všech zemí přes vzájemný boj a konkurenci na světovém trhu spojeni a sbratřeni proti proletářům všech zemí. Aby se národy mohly skutečně spojit, musí mít společný zájem. Aby mohl být jejich zájem společný, musí být odstraněny nynější vlastnické vztahy, neboť nynější vlastnické vztahy podmiňují vzájemné vykořisťování národů. Na odstranění nynějších vlastnických vztahů má zájem jedině dělnická třída. Jen ona je také s to je provést. Vítězství proletariátu nad buržoasií znamená zároveň překonání národnostních a průmyslových konfliktů, které dnes znepřátelují různé národy. Vítězství proletariátu nad buržoasií je proto zároveň signálem k osvobození všech ujařmených národů.
Staré Polsko je ovšem ztraceno a my jsme poslední, kdo by si přáli jeho vzkříšení. Ale není ztraceno jen staré Polsko. Staré Německo, stará Francie, stará Anglie, celá stará společnost je ztracena. Ztráta staré společnosti není však ztrátou pro ty, kdo nemají ve staré společnosti co ztratit, a ve všech nynějších zemích velká většina nemá co ztratit. Zánikem staré společnosti, který je podmínkou vytvoření nové společnosti, založené ne už na třídních protikladech, může naopak všechno získat.
Protiklad mezi proletariátem a buržoasií je ze všech zemí nejvíc vyvinut v Anglii. Vítězství anglických proletářů nad anglickou buržoasií je tudíž rozhodující pro vítězství všech utlačovaných nad utlačovateli. Polsko proto je třeba osvobodit nikoli v Polsku, nýbrž v Anglii. Vy, chartisté, nemáte zapotřebí pronášet zbožná přání o osvobození národů. Poražte své vlastní vnitřní nepřátele a můžete mít pak hrdé vědomí, že jste porazili celou starou společnost.
Engelsova řeč Dovolte mi, přátelé, abych jednou výjimečně vystoupil jako Němec. My němečtí demokraté máme totiž zvláštní zájem na tom, aby bylo Polsko osvobozeno. Byli to němečtí panovníci, kteří využili dělení Polska ve svůj prospěch, jsou to němečtí vojáci, kteří ještě dnes utlačují Halič a Poznaňsko. Nám Němcům, nám německým demokratům především musí záležet na tom, abychom z našeho národa smyli tuto poskvrnu. Žádný národ se nemůže stát svobodný a přitom dál utlačovat jiné národy. Osvobození Německa se proto nemůže uskutečnit bez osvobození Polska z německého jha. A proto má Polsko a Německo společný zájem a proto mohou polští a němečtí demokraté společně pracovat na osvobození obou národů. — Jsem také toho názoru, že první rozhodující úder, který bude mít za následek vítězství demokracie, osvobození všech evropských zemí, vyjde od anglických chartistů; byl jsem několik let v Anglii a v této době jsem se otevřeně připojil k chartistickému hnutí. Angličtí chartisté povstanou první, protože právě v Anglii je boj mezi buržoasií a proletariátem nejprudší. A proč je nejprudší? Protože v Anglii stmelil moderní průmysl, stroje, všechny utlačované třídy v jednu velkou třídu se společnými zájmy, v třídu proletariátu; protože tím na opačné straně byly zároveň všechny utlačovatelské třídy také sjednoceny vjednu jedinou třídu, buržoasii. Tím se boj zjednodušil a bude možno jej rozhodnout naráz. Není tomu tak? Aristokracie už nemá v Anglii žádnou moc, buržoasie vládne sama a vleče aristokracii za sebou. Avšak proti buržoasii stojí velká masa lidu sjednocená v hrozivou falangu, jejíž vítězství nad vládnoucími kapitalisty se nezadržitelně blíží. A za toto odstranění protikladných zájmů, které dříve rozdělovaly různé skupiny dělníků, za toto vyrovnání životní úrovně všech dělníků vděčíte strojům; bez strojů by nebylo chartismu, a třebaže stroje zatím zhoršují vaše postavení, přece jen právě to nám umožňuje vítězství. Ale nejen v Anglii, i ve všech ostatních zemích měly stroje takovýto účinek na dělníky. V Belgii, v Americe, ve Francii, v Německu vyrovnaly stroje postavení všech dělníků a denně je víc a více vyrovnávají; ve všech těchto zemích mají nyní dělníci týž zájem, totiž svrhnout třídu, která je utlačuje, buržoasii. Toto vyrovnání životní úrovně, toto ztotožnění stranických zájmů u dělníků všech národů, je důsledek zavádění strojů, a proto zůstanou stroje ohromným historickým pokrokem. Co z toho pro nás plyne? Protože je postavení dělníků ve všech zemích stejné, protože mají stejné zájmy i stejné nepřátele, musí také společně bojovat, musí proto proti sbratření buržoů všech národů postavit sbratření dělníků všech národů.
Otištěno v listu „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“,
čís. 98 ze 9. prosince 1847Podle textu novin
Přeloženo z němčiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)190 Nadpis článku pochází od Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS.