Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Situace v Belgii[254]
V Bruselu 18. března
Před čtrnácti dny odmítla belgická buržoasie dát lidu republiku, teď se zase ona chystá chopit iniciativy v republikánském hnutí. Netroufá si ještě o tom mluvit nahlas, ale všude v Bruselu se šušká od ucha k uchu: „Rozhodně je třeba, aby Leopold šel; buď jak buď, nás může zachránit jedině republika, ale potřebujeme dobrou, solidní republiku, bez organisovaného dělnictva, bez všeobecného hlasovacího práva, bez toho, aby se do toho pletli dělníci!“
Už i to je pokrok. Počestní bruselští měšťáci, kteří se ještě před několika dny zuby nehty bránili jakýmkoli pokusům kopírovat francouzskou republiku, pocítili na vlastní kůži následky finanční krize v Paříži. Varují sice před politickým napodobováním, ale napodobují Paříž po stránce finanční. Pějí hymny na nezávislost a neutralitu Belgie, ale přesvědčují se, že bruselská bursa byla v naprosté a pokořující závislosti na pařížské. Vojenský kordón na jižní hranici nezabránil tomu, aby pokles cenných papírů nevpochodoval s vířením bubnů na všestranně zajištěnou neutrální půdu Belgie.
Zděšení, které zavládlo na bruselské burse, je skutečně tak všeobecné, jak si jen lze představit. Bankroty přivádějí na mizinu střední a drobné obchodníky, cenné papíry nenacházejí kupce, bursovní kursy mají jen nominální význam, peníze mizí ještě rychleji než v Paříži, obchod je v úplné stagnaci a většina průmyslových podnikatelů již propouští dělníky. Zde několik příkladů všeobecného poklesu cenných papírů: Před několika dny nabízel jeden velkoobchodník na prodej 150 akcií železnice v povodí Dendery po 100 francích za kus; před únorovou revolucí měly na londýnské burse kurs nad svou nominální cenu. První den odmítl nabídku, aby je prodal po 45 francích, druhý den po 35 francích, a třetí den je prodal po 10 francích! Pozemek, který stál před dvěma roky 6000 franků, nenajde teď kupce ani za třetinu této částky.
A právě v této chvíli všeobecné paniky žádá vláda, jednak aby dvě třetiny přímých daní byly vybrány předem, jednak nucenou půjčku 50 až 60 milionů, opatření, která budí zděšení mezi poplatníky, beztak nespokojenými s tím, že státní rozpočet stále roste!
To je stav, který musel naše počestné měšťáky přesvědčit, že rozhodli-li se s nadšením pro monarchii, budou se muset podílet na všech nepříjemnostech, které s sebou přináší situace ve Francii, ale nebudou mít ani jednu z výhod, kterých tam bylo dosaženo. To je skutečná příčina jejich rostoucího republikanismu.
Mezitím dělníci naprosto nezůstávají v klidu. V Gentu bylý po několik dní nepokoje; v Bruselu se předevčírem sešlo shromáždění dělníků, z něhož vzešla petice králi, kterou Leopold ráčil osobně převzít z mozolnatých rukou, které mu ji podávaly. Přijdou ještě vážnější demonstrace. Každým dnem se ocitá víc a víc dělníků na dlažbě. Potrvá-li průmyslová krize ještě nějaký čas a v dělnické třídě to bude stále víc vřít, nezbude belgické buržoasii, právě tak jako buržoasii pařížské, než uzavřít „sňatek z rozumu“ s republikou.
Napsal B. Engels 18. března 1848
Francouzsky uveřejnil poprvé IMEL
roku 1932Podle rukopisu
Přeloženo z francouzštiny__________________________________
Poznámky:
254 Nadpis článku pochází od Institutu marxismu-leninismu při ÚV KSSS.