K. Marx: Návrh pruského tiskového zákona

Karel Marx

Návrh pruského tiskového zákona

Kolín 19. července. Doufali jsme, že dnes zase obveselíme své čtenáře dohodovacími debatami a předložíme jim zejména brilantní řeč poslance Baumstarka, ale události nám v tom zabraňují.

Bližší košile než kabát. Když je ohrožen tisk, musí i pan poslanec Baumstark stranou.

Pan Hansemann předložil dohodovacímu shromáždění prozatímní tiskový zákon. Otcovská péče pana Hansemanna o tisk si zasluhuje naší okamžité pozornosti.

V minulých dobách vyšperkovávali Code Napoléon^{^[a]} nejpůvabnějšími odstavci pruského zákoníku. Nyní, po revoluci, je tomu jinak; nyní se všeobecný pruský zákoník obohacuje nejvonnějšími květy Codu a zářijových zákonů. Duchâ ttel není ovšem Bodelschwingh.

Již před několika dny jsme své čtenáře seznámili s hlavními ustanoveními navrhovaného tiskového zákona. Sotvaže se nám naskytla příležitost na procesu pro urážku na cti dokázat, že články 267 a 368 Code pénal^{^[b]} jsou se svobodou tisku v nejkřiklavějším rozporu, už se pan Hansemann chystá nejen rozšířit jejich platnost na celou monarchii, ale ještě je aspoň trojnásob zostřit. V nové předloze nalézáme všechno, co se nám už na základě vlastní praktické zkušenosti stalo tak milým a drahým:

Čteme tu, že se zakazuje pod trestem 3 měsíců až 3 let vězení obviňovat někoho ze skutečnosti, která je podle zákona trestná nebo která "dotyčného vystavuje veřejnému opovržení"; čteme tu dále, že se zakazuje dokazovat pravdivost skutečnosti jinak než "věrohodnou průvodní listinou", zkrátka nalézáme tu opět nejklasičtější pamětihodnosti napoleonského tiskového despotismu.

Pan Hansemann vskutku dodržuje svůj slib a chce starým provinciím dopřát, aby se podílely na přednostech porýnského zákonodárství!

§ 10 návrhu zákona nasazuje těmto ustanovením korunu: došlo-li k pomluvě státních úředníků, jež se týkala výkonu jejich služebních povinností, může být obvyklý trest zvýšen o polovinu.

Podle článku 222 trestního zákoníku trestá se jedním měsícem až dvěma lety vězení urážka slovy (outrage par parole), kterou utrpěl úředník při výkonu nebo u příležitosti (à l'occasion) výkonu svého úřadu. Tento článek nebyl přes blahovolné úsilí prokuratur dosud aplikován na tisk, a to z velmi pádných důvodů. Aby se tento nedostatek odstranil, udělal z něho pan Hansemann hořejší § 10. Předně změnil slovo "u příležitosti" v pohodlnější výraz "týkající se výkonu úředních povinností", za druhé ono nepříjemné par parole^{^[c]} změnil v par écrit^{^[d]}; za třetí je trest trojnásobný.

Ode dne, kdy tento zákon nabude platnosti, mohou pruští úředníci klidně spát. Bude-li pan Pfuel cejchovat Polákům ruce a uši pekelným kamínkem a tisk o tom napíše - budou z toho 4¹/₂ měsíce až 4¹/₂ roku vězení! Budou-li občané nedopatřením uvrženi do vězení, třebaže je známo, že nejsou skutečnými viníky, a tisk o tom napíše - budou z toho zas 4¹/₂ měsíce až 4¹/₂ roku vězení! Jestliže se páni zemští radové promění v cestující agenty a sběratele podpisů na royalistická provolání a tisk tyto pány odhalí - zase 4¹/₂ měsíce až 4¹/₂ roku vězení!

Ode dne, kdy tento zákon nabude platnosti, mohou se úředníci beztrestně dopouštět jakékoli zvůle, jakékoli tyranie, jakékoli nezákonnosti; s klidem mohou kohokoli vyplácet nebo dát vyplácet holí, mohou kohokoli zatknout a bez výslechu uvěznit; jediná účinná kontrola, tisk, je teď bezmocná. Den, kdy tento zákon nabude platnosti, může byrokracie oslavovat jako radostný svátek: stane se mocnější, volnější, silnější, než byla před březnem.

Vskutku, co tedy zůstane ze svobody tisku, jestliže se už nesmí vydat veřejnému opovržení to, co si veřejného opovržení zasluhuje?

Podle dosavadních zákonů mohl tisk aspoň uvádět skutečnosti na důkaz svých všeobecných tvrzení a obvinění. S tím bude teď konec. Tisk už nebude přinášet zprávy, bude se omezovat jen na všeobecné fráze, aby loajální občané, od pana Hansemanna až po posledního šosáka, mohli právem říkat, že tisk jen nadává, ale nic nedokazuje! Právě proto se mu zakazují důkazy.

Doporučujeme ostatně panu Hansemannovi, aby svůj blahovolný návrh ještě doplnil. Ať prohlásí, že je trestné vystavovat pány úředníky nejen veřejnému opovržení, ale také veřejnému posměchu. Jinak by tato mezera mohla být bolestně pociťována.

Paragrafy, jež se týkají přestupků proti mravopočestnosti a předpisů o konfiskaci atd., se nebudeme blíže zabývat. Předčí daleko všechny perly tiskového zákonodárství z doby Ludvíka Filipa a restaurace. Povšimněme si jen jednoho ustanovení: státní návladní může podle § 21 nařídit zkonfiskování nejen hotových tiskovin, ale může dát konfiskovat i rukopisy připravené k tisku, jestliže by se jejich obsah mohl stát podnětem k zločinu nebo přečinu stíhatelnému z moci úřední! Jak široké pole činnosti pro lidumilné prokurátory! Jaká příjemná zábava mít možnost zajít si kdykoli do redakce některých novin a dát si předložit k dobrozdání "rukopisy připravené k tisku", vždyť by přece bylo možné, že by mohly být základem zločinu nebo přečinu!

Jak groteskně se vedle toho vyjímá slavnostní vážnost onoho paragrafu návrhu ústavy a "Základních práv německého lidu", který zní: "Censura nemůže být nikdy obnovena!"

Napsal K. Marx 19. července 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 50 z 20. července 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a — Napoleonův zákoník. (Pozn. red.)

b — trestního zákoníku. (Pozn. red.)

c — slovy. (Pozn. red.)

d — písemně. (Pozn. red.)