B. Engels: Pád vlády činu

Bedřich Engels

Pád vlády činu

Kolín 8. září, 10 hodin večer. Vláda činu padla. Po několikerém "klopýtnutí" se držela už jen svou nestoudností. Stále stoupající požadavky vlády konečně shromáždění ukázaly, co bylo tajemstvím její existence.

Ve včerejším zasedání dohodovacího shromáždění se projednával Steinův návrh^{^[230]}. Návrh zní:

"Je naléhavou povinností vlády, aby neprodleně vydala nařízení, na němž se usnesla 9. srpna, a uklidnila tak zemi, jakož i zabránila roztržce se shromážděním."

Vláda prohlásila, že nepřistoupí na žádné ústupky, na žádný kompromis.

Levice prohlásila, že odejde, jestliže shromáždění nechá své usnesení z 9. srpna padnout.

Ve včerejším zasedání přednesl poslanec Unruh, po nic neříkající řeči ministerského předsedy, tento pozměňovací návrh:

"Vzhledem k tomu, že usnesení z 9. srpna nemá za účel ani průzkum smýšlení, ani nátlak na svědomí, nýbrž chce pouze zjednat shodu mezi lidem a armádou, která je v konstitučním státě nutná, a zabránit reakčním snahám, jakož i dalším konfliktům mezi občany náležejícími k armádě a občany náležejícími k civilnímu stavu,"

shromáždění prohlašuje,

"že vláda pozbude důvěry země, bude-li dále otálet s vydáním nařízení armádě na základě usnesení z 9. srpna."

Proti tomuto pozměňovacímu návrhu levého středu postavil pravý střed prostřednictvím poslance Tamnaua druhý pozměňovací návrh.

Zní:

"Nechť Národní shromáždění prohlásí toto: Národní shromáždění mělo při svém usnesení z 9. srpna t. r. v úmyslu vydat pro velitelský sbor armády obdobné nařízení, jaké vydalo 15. července ministerstvo financí a ministerstvo vnitra pro presidenty krajských správ. Nemá v úmyslu nutit důstojníky armády k vyznání jejich politického smýšlení nebo předpisovat ministru války doslovné znění tohoto nařízení. Pokládá takové nařízení, v němž by byli důstojníci armády varováni před reakčními i republikánskými snahami, za nutné v zájmu klidu a pokoje občanů, jakož I k podpoře nového konstitučního státního systému."

Když se nějakou dobu kolem dokola debatovalo, prohlašuje "šlechetný" Schreckenstein jménem vlády, že souhlasí s pozměňovacím návrhem poslance Tamnaua. A to po hrdém ujištění, že nepřistoupí na žádný kompromis!

Když pak debata ještě nějakou dobu pokračovala a dokonce pan Milde varoval shromáždění, aby se nezměnilo v revoluční národní konvent (pan Milde se strachuje docela zbytečně!), dochází za obrovského návalu lidu před zasedací síní k hlasování.

Hlasování podle jmen:

Pozměňovací návrh Unruhův je zamítnut 320 hlasy proti 38.

Pozměňovací návrh Tamnauův je zamítnut 210 hlasy proti 156.

Steinův návrh je přijat 219 hlasy proti 152. Většina proti ministrům:

67 hlasů.

Jeden z našich berlínských dopisovatelů oznamuje:

Dnes panoval ve městě veliký rozruch; tisíce a tisíce lidí obléhaly budovu, kde zasedá shromáždění, takže když předseda předčítal zcela loajální adresu občanské gardy, podal pan Reichensperger návrh, aby shromáždění přeložilo své schůze do jiného města, neboť Berlín je ohrožen.

Jakmile se mezi shromážděným lidem roznesla zpráva o porážce vlády, propukl nevýslovný jásot, a když vyšli poslanci levice, byli za nepřetržitého provolávání "vivat" doprovázeni až ke třídě Unter den Linden. Když se pak objevil poslanec Stein (autor návrhu, o němž se dnes hlasovalo), dosáhlo nadšení vrcholu. Několik mužů z lidu si ho hned posadilo na ramena a nesli ho tak v triumfálním průvodu k jeho hotelu na Taubenstrasse. Na tisíce lidí se připojilo k tomuto průvodu a za neustálého volání "hurá" se davy valily přes náměstí Opery. Ještě nikdy jsme zde nebyli svědky takového projevu radosti. Čím větší byly obavy o výsledek, tím překvapivější je skvělé vítězství.

Proti vládě hlasovaly: levice, levý střed (Strana Rodbertusova a Bergova) a střed (Unruh, Duncker, Kosch). Předseda hlasoval ve všech třech otázkách pro vládu. Kabinet Waldeckův a Rodbertusův může podle toho počítat s naprostou většinou.

Budeme mít tedy to potěšení, že za několik dní uvidíme iniciátora nucené půjčky, ministra činu, "jeho excelenci" pana Hansemanna, jak se tu prochází, navazuje opět na svou "občanskou minulost" a přemítá o Duchâtelovi a Pintovi.

Camphausen padl slušným způsobem. Pan Hansemann, který ho svými intrikami přivedl k pádu, pan Hansemann skončil žalostně! Ubohý Hansemann-Pinto!

Napsal B. Engels 8. září 1848
Otištěno v „Neue Rheinische Zeitung“
čís. 99 z 10. září 1848

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

230 9. srpna 1848 schválilo pruské Národní shromáždění návrh poslance Steina, podle něhož měl ministr války vydat rozkaz, aby důstojníci, kteří nesouhlasí s konstitučními institucemi, sami požádali o pensionování. Ministr války Schreckenstein usnesení Národního shromáždění nerespektoval a tento rozkaz nevydal. Proto podal poslanec Stein svůj návrh znovu na zasedání Národního shromáždění 7. září; výsledek hlasování o tomto návrhu donutil Auerswaldovu a Hansemannovu vládu, aby podala demisi; za Pfuelovy vlády, která ji vystřídala, byl 26. září 1848 konečně rozkaz v mnohem mírnější formě vydán, ale zůstal jen na papíře.