Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Dopis redaktorovi listu „Globe“[199]
Vážený pane,
dovolte mi, abych prostřednictvím Vašeho listu upozornil veřejnost na fakt, který se snad do jisté míry dotýká cti britského národa.
Jak jistě víte, dařilo se různým kontinentálním vládám po porážce strany, která stála v čele hnutí z roku 1849, štvát četné politické uprchlíky, především Němce, Maďary, Italy a Poláky, z jedné země do druhé, dokud nenalezli útočiště a klid v této zemi.
Ale zdá se, že zášť některých kontinentálních vlád k jejich politickým odpůrcům tím zřejmě ještě nekončí. To platí i o pruské vládě. Když dosáhla toho, že se většina pruských uprchlíků soustředila v této zemi, snaží se je teď berlínská vláda zřejmě tak či onak donutit, aby se vystěhovali do Ameriky. Tytéž strany, které doma, ve svém vlastním tisku (viz např. „Neue Preussische Zeitung“ a „Assemblée Nationale“) líčí anglickou vládu jako jakobínský výbor a jako spiklence proti konzervativcům celé Evropy, tytéž strany projevují velice podezřelou starost o klid této země a upozorňují britskou vládu, že cizí uprchlíci se vměšují do anglické politiky a že jsou zapleteni do atentátu na pruského krále.
Mám čest patřit k těm, které pruská vláda pronásledovala na každém kroku. Byl jsem redaktorem „Rheinische Zeitung“ (v Kolíně nad Rýnem) roku 1842[200] a „Neue Rheinische Zeitung“ v letech 1848—1849; oba listy byly přímo či nepřímo zastaveny násilným zásahem pruské vlády. Byl jsem vypovězen z Francie roku 1845 a 1849, z Belgie roku 1848 na přímou žádost a na nátlak pruského velvyslanectví a v době, kdy jsem byl v Prusku v letech 1848 a 1849, byly na mne podány desítky politických žalob, které však byly odvolány, když mě soud dvakrát osvobodil.
Ani zde, ve Vaší zemi, mne pruská vláda nespustila z očí. Důkazem toho jsou četné výstrahy, které jsem v poslední době dostal a podle nichž anglická vláda zamýšlí na základě podobných udání proti mně zakročit. Důkazem toho je i to, že v posledních několika dnech postávají u mých dveří jakási individua a dělají si poznámky, kdykoli někdo vejde nebo odejde. Důkazem toho je dále i to, že „Neue Preussische Zeitung“ nedávno napsala, že cestuji po Německu a že jsem pobýval čtrnáct dní v Berlíně, ačkoli moji domácí a jiní Angličané mohou dosvědčit, že jsem se ani na chvíli nevzdálil z Londýna od té doby, co jsem sem loni přijel. Týž ultraroajalistický list uváděl po atentátu blázna Sefeloga můj domnělý pobyt v Berlíně v souvislost s tímto atentátem; a přece by měl právě tento list njIépc vědět, kdo, jestliže vůbec někdo, stojí v pozadí této věci, ježto Sefeloge je členem 2. sekce ultraroajalistické organizace „Treubund“ a nikdy nebyl ve styku s nikým jiným než se štábními důstojníky z berlínského ministerstva války. Dokazuje to kromě toho i přítomnost agentů provokatérů zde v Londýně, kteří se dva týdny před Sefelogovým atentátem dostavili ke mně a k některým mým přátelům, prohlašovali takový atentát za nezbytný a dokonce naznačovali, že v Berlíně bylo zorganizováno spiknutí s tímto cílem; když se přesvědčili, že jim nenaletíme, začali chodit na chartistická shromáždění, aby si veřejnost myslila, že cizí uprchlíci se aktivně účastní anglického chartistického hnutí.
Závěrem dovolte, vážený pane, abych se zeptal Vás a Vaším prostřednictvím veřejnosti, zda by bylo žádoucí, aby britská vláda na základě takovýchto skutečností podnikla kroky, které by víceméně otřásly všeobecně rozšířeným míněním, že britské zákony poskytují stejnou ochranu každému, kdo vstoupí na britskou půdu?
Zůstávám atd.
Napsáno v polovini června 1850
Poprvé uveřejnil Institut marxismu-leninismu při ÚV KSSS
roku 1934 ruskyPodle rukopisu
Přeloženo z angličtiny__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).199 „The Globe“ — zkrácený název anglického deníku „The Globe and Traveller“ [„Svět a cestovatel“], který vychází v Londýně od roku 1803; orgán whigů, v době, kdy byli u moci, vládní orgán; od roku 1866 orgán konzervativců.
200 „Rheinische Zeitung für Politik, Handel und Gewerbe“ [„Porýnské noviny pro politiku, obchod a průmysl“] — deník, který vycházel v Kolíně nad Rýnem od 1. ledna 1842 do 31. března 1843. Tento list založili představitelé porýnské buržoazie, opozičně naladění proti pruskému absolutismu. Pro spolupráci v listu byli získáni i někteří mladohegelovci. Od dubna 1842 se stal spolupracovníkem „Rheinische Zeitung“ K. Marx a od října téhož roku byl jedním z jejich redaktorů. V „Rheinische Zeitung“ vyšlo také několik článků B. Engelse. Za Marxovy redakce začal tento list nabývat stále určitějšího revolučně demokratického charakteru. Vláda uvalila na „Rheinische Zeitung“ zvlášť přísnou cenzuru a pak list zastavila.