Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
Srážky mezi policií a lidem. — O událostech na Krymu[205]
Londýn 6. července. Od pondělka do včerejšího večera byl Londýn svědkem nepřetržitých srážek mezi policií a „luzou“; policie útočila pendreky a lid odpovídal kameny. Na Marlborough Street a v okolních ulicích jsme viděli scény, jež živě připomínaly Paříž. Duncombe navrhl včera večer v Dolní sněmovně vyšetření „podlého a brutálního“ chování policie minulou neděli. Masy mají v úmyslu navštívit pozítří kluby v Pall Mal1u[206]. Chartisté plánují ozbrojené procesí (ozbrojené pracovními nástroji a holemi, nikoli šavlemi a puškami) od Blackfriars Bridge do Hyde Parku, při němž mají být neseny prapory s nápisem: „No Mayne law.“ („Pryč s Maynovým zákonem.“ Je tu záměrný dvojsmysl. Maine law je, jak známo, název amerického puritánského zákona, který zakazuje požívání lihovin, Mayne se jmenuje šéf londýnské policie.) Z předešlých zpráv[a] je vidět, že demonstrace v Hyde Parku improvizoval instinkt mas. Napětí se pak vystupňovalo a trvalo v důsledku vyzývavé brutality policie, jejíž šéf sir Richard Mayne ukázal, že je hoden řádu, který dostal z Paříže. V této chvíli lze však už rozeznat jednotlivé strany, které se snaží hnutí mas popohnat, řídit a využít ho k dalším cílům. Jsou to tyto strany:
Především vláda sama. Za Bonapartova pobytu v Londýně zmizel jako kouzlem každý plakát namířený proti němu. Nyní nechává policie klidně viset i nejostřejší plakáty. Všechno ukazuje na skrytý záměr: nařízená brutalita policistů, vyzývavá řeč advokátů vlády před soudem na Marlborough Street, nezákonné použití zatčených na treadmill[207], urážlivý tón oficiálních novin, kolísavé vystupování kabinetu v parlamentě. Potřebuje snad Palmerston malý coup dʼétat[b], aby udržel svou vládu? Nebo velké vnitřní zmatky, aby odvrátil pozornost od Krymu? Protože známe tohoto odvážného státníka, za jehož zdánlivou frivolní povrchností se skrývá hluboká a neúprosná vypočítavost, považujeme ho — jako Voltaire Habakuka — za capable de tout[c].
Za druhé stoupenci administrativní reformy. Snaží se masového hnutí využít jednak k tomu, aby zastrašili aristokracii, jednak k tomu, aby jim pomohlo získat popularitu. Proto se Ballantine objevil jejich jménem a na jejich útraty před policejním soudem na Marlborough Street jako obhájce těch, kteří byli minulou neděli zatčeni. Proto složili včera pokuty za všechny odsouzené a tak je vykoupili. Proto jejich listy obhajují „luzu“ (jak vládní „Globe“ nazývá lid) a útočí na policii a vládu.
Za třetí chartisté, jejichž cíle jsou jasné.
Konečně se objevily oficiální i soukromé zprávy o nešťastném útoku z 18. června. Uveřejnění oficiálních depeší se po několik dní odkládalo, a to jistě ne bez důvodu. Tento útok je jistě nejdokonalejší ukázkou ze všeho, co bylo dosud ve východních záležitostech zhudlařeno.
Francouzské předsunuté zákopy byly vzdáleny od ruských baterií 400 až 500 yardů, anglické 500 až 700 yardů. To jsou vzdálenosti, které měly proběhnout útočné kolony, nekryté proti ruské palbě a nepodporované palbou svého vlastního dělostřelectva, ve zteči, při níž by musela vzít za své i poslední stopa pořádku a při níž by — bezmocní — byli vystaveni palbě pušek po 3 až 5 minut — po dobu, která zcela stačí, aby byli úplně dezorganizováni. Již sama tato skutečnost charakterizuje celý plán. Dokud nebyla nepřátelská palba naprosto umlčena a dokud nebylo prudkým vertikálním bombardováním účinně zabráněno nakupení velkého počtu vojska v nepřátelských opevněních, nebylo ani nejmenší naděje na úspěch.
Rusové, zdá se, správně odhadli plány spojenců, nebyli-li, jak se domnívá Pélissier, o nich předem zpraveni. 17. června odpovídali jen slabě na palbu spojenců, stáhli během dne svá děla za předprsně a učinili vůbec taková opatření, že příští den už nemuseli téměř nic dělat. Během noci dopravili děla zpět do jejich postavení a rozmístili kolony a zálohy určené k obraně.
Původní plán, na kterém se Pélissier a Raglan dohodli, byl takový: zahájit na úsvitu 18. června znovu palbu, udržet ji s největší možnou prudkostí po několik hodin, a pak náhle a současně vrhnout kupředu sedm úderných oddílů — jeden (francouzský) proti baště těsně u Kilenské úžlabiny, dva (francouzské) proti Malachovské mohyle, tři (anglické) proti Redanu a jeden (anglický) proti skupině domů a hřbitovu mezi Redanem a cípem vnitřního přístavu. Mělo-li vůbec kdy dojít ke zteči, byl tento plán dosti rozumný. Jeho provedení by bylo ještě před zahájením vlastního útoku umlčelo ruskou palbu a rozptýlilo masu ruských vojáků soustředěných k obraně. Na druhé straně by ovšem spojenecká vojska utrpěla ruskou palbou, zatímco by se tísnila v zákopech, a obránci by byli pravděpodobně brzy odhalili přítomnost kolon určených k bodákovému útoku na jejich postavení. To však bylo menší zlo. Za daných okolností byl původní plán i se všemi svými chybami nejlepší. O tom, jak byl tento plán zmařen, jak opadaly Pélissierovy předčasné vavříny, jak spojenecká armáda pod záštitou orlů restaurovaného císařství zažila „Balaklavu pěchoty“ — o tom zítra.
Zdá se, že letošní léto podrobuje „svaté“ těžkým zkouškám. Největší londýnský obchodník se směnkami, známá hlava kvakerů, stejně bohatý jako zbožný Gurney (Bunsenův syn se oženil s jednou z jeho dcer) je značně kompromitován podvodným úpadkem na Strandu. Diskontoval Strahanovi a spol. směnku na 37 000 liber št., ačkoli věděl, že firma je v úpadku, umožnil jí tím pokračovat několik měsíců v podvádění veřejnosti a sám dovedl vyváznout beze ztrát. Světský tisk spřádá škodolibé úvahy o tom, že dokonce i vyvolení jsou hříšní.
Napsali K. Marx a B. Engels
kolem 6. července 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 313 z 9. července 1855
a jako úvodník
v „New-York Daily Tribune“,
čís. 4447 z 21. července l855Podle textu
v „Neue Oder-Zeitung“,
srovnaného s textem
v „New-York Daily Tribune“
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Viz Proticírkevní hnutí. — Demonstrace v Hyde Parku, Rozruch kolem zákona o přísnějším zachovávání nedělního klidu. (Pozn. red.)
b — státní převrat. (Pozn. red.)
c — schopného všeho. (Pozn. red.)
205 Část tohoto článku věnovaná válečným událostem a také další článek „O zteči z 18. června“ (viz zde) jsou překladem Engelsova článku „Poslední porážka spojenců“ („The late repulse of the Allies“), který napsal pro „New-York Daily Tribune“; zde byl článek otištěn 21. července 1855 jako úvodník.
206 Pall Mall — londýnská ulice, v níž je řada aristokratických klubů.
207 Treadmill — těžké šlapací kolo; vězňové v anglických věznicích museli za trest toto kolo roztáčet.