Napierův dopis

Karel Marx

Napierův dopis

Londýn 24. srpna. Sir Charles Napier uveřejňuje v dnešních denících dopis^{^[274]}, který v podstatě potvrzuje náš názor na bombardování Sveaborgu. Z dopisu uvádíme tento výňatek:

„Z toho, co jsem sám napsal, jakož i ze zprávy admirála Dundase je zřejmé, že kdyby se bylo postupovalo podle mého plánu, byl by Sveaborg již zničen. Ukazuje se, že spojenci měli jen 43 dělových člunů a moždířových lodí a že mnoho moždířových člunů bylo vyřazeno. Měli jich mít alespoň 100. Sir James Graham tni v jednont svém dopise“ (1854) „psal, že jejich potřebu odhaduje na 200. Kdyby byl tento počet po ruce, bylo by možno v bombardování pokračovat, přičemž by se lidé střídali, podobně jako se střídají v zákopech. Moždíře by měly čas vychladnout a bombardování mohlo trvat tak dlouho, dokud by nezůstal kámen na kameni a neuvolnila se cesta pro řadové lodi, aby mohly veplout a dílo dokončit. Ale admiralita zřejmě neuvážila, že moždíře nemohou stát věčně na jednom místě, ačkoli ji o tom zprávy ze Sevastopolu musely poučit. A tak operace, která byla, jak se zdá, řízena velmi rozvážně, měla jen zcela dílčí úspěch, neboť admirál Dundas ve své zprávě přiznává, že ruská pobřežní opevnění byla sotva poškozena. Kdyby byl měl admirál Dundas více prostředků, byl by mohl pokračovat v bombardování tak dlouho, dokud by trvalo příznivé počasí, a loďstvo by se nemuselo vracet do Nargenu, ale mohlo by zakotvit ve Sveaborgu.

V prvním roce mohl snad admiralitu ještě omluvit nedostatek prostředků, ale v druhém roce již rozhodně ne. Místo aby stavěla dělové a moždířové čluny, stavěla plovoucí železné baterie, které se sotva drží na vodě, a i kdyby byly schopny plavby, nebyly by k ničemu, protože na vzdálenost 400 yardů od Sveaborgu by byly určitě zničeny a na větší vzdálenost než 400 yardů by nemohly způsobit žádnou škodu.

První pokus se železem stál zemi milión, a kam se poděl? Druhý pokus stál téměř půl miliónu a železné baterie ještě z našich přístavů nevypluly a pravděpodobně nikdy nevypluji. Je to proto, že na rozhodujících místech jsou neschopní lidé. Ministři již byli donuceni reformovat ministerstvo války. Kdy začnou myslit na reformu admirality? Dokud to neučiní, budou se peníze lidu vyhazovat do větru. Admiralita zřejmě nepochopila, jaký účinek má bombardování, ačkoli jsem jí již víc než před rokem předpověděl, co se stane; a kdyby znali dějiny, věděli by, že moždířové lodi dobyly Martinique, kde bylo stejně málo kasemat pro celou posádku jako ve Sveaborgu. Admirál Dundas říká, že neměl vůbec v plánu pokusit se o všeobecný útok řadových lodí na obranné stavby, a jeho operace se proto omezily jen na to, aby pevnost a arzenál byly natolik zničeny, jak jen to moždíře dovolují.

Kdyby měl admirál Dundas k dispozici dostatečné prostředky, byl by do svého plánu pojal útok na obranné stavby a soustředil by celé své loďstvo tak, aby bylo připraveno využít strachu a zmatku, který by dělové a moždířové čluny vyvolaly. Už jen žár požárů by posádce zabránil použít děl, loďstvo by se dostalo do Sveaborgu a poslalo by k čertu pevnostní stavby, ostrovy atd., místo aby zničilo pouze dřevěné budovy a arzenály, a hlavní úkol opět odsunulo na příští rok.“

Napier končí svůj dopis takto:

„Sir James Graham byl jedním z těch ministrů, kteří v polovině září poslali britskou armádu do Sevastopolu bez dopravních prostředků, potravin, stanů, oděvů a nemocnic, aby tam prožila hroznou zimu a zhynula. Je to týž ministr, který mne chtěl přimět, abych koncem října zahájil s britským loďstvem akce, které by vedly k jeho záhubě u skal Sveaborgu. Našel dva námořní důstojníky, kteří ke své hanbě podepsali urážlivý dopis, jejž mi Graham poslal, a tito lidé jsou stále ještě v admiralitě. Tak je řízeno námořnictvo této země. Dvě léta v Baltském moři dají admiralitě lekci. Má moje plány útoku na Kronštadt a pravděpodobně i plány admirála Dundase. Sir James Graham a oba jeho pomocníci se proto snad příští léto seberou a sami tyto plány uskuteční.“

Napsal K. Marx 24. srpna 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 397 z 27. srpna 1855

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání).

274 Dopis Charlese Napiera byl otištěn v listu „Times“ 24. srpna 1855.