Britský obchod

Karel Marx

Britský obchod

Na posledním mimořádném zasedání britského parlamentu prohlásil lord Derby v Horní sněmovně, že v posledních třech letech převyšovala hodnota britského dovozu hodnotu britského vývozu částkou 160 000 000 liber št. Toto prohlášení vyvolalo ve veřejnosti spory a několik soukromých osob požádalo ministra obchodu lorda Stanleyho z Alderley o informaci, zda je Derbyho prohlášení správné. Ministr obchodu v dopise tazatelům odpověděl:

„Tvrzení lorda Derbyho v Horní sněmovně, že hodnota našeho dovozu převyšovala v posledních třech letech hodnotu vývozu o 160 000 000 liber št., není správné a vzniklo tím, že lord Derby vzal celkovou hodnotu našeho dovozu, včetně dovozu z kolonií a cizích zemí, přičemž nezapočítal reexport zboží, které jsme dovezli z kolonií a cizích zemí. Výpočty lorda Derbyho proto ukazují:

Dovoz	468 000 000 liber.št.
Vývoz	308 000 000 liber.št.
	—————————
Rozdíl	160 000 000 liber.št.

Má však být

Dovoz	468 000 000 liber.št.
Vývoz	371 000 000 liber.št.
	—————————
Rozdíl	97 000 000 liber.št.

Ministr obchodu dokládá své tvrzení srovnávací tabulkou o hodnotě vývozu a dovozu Spojeného království v letech 1855, 1856 a 1857. Tento vysoce zajímavý dokument, který londýnské listy neuveřejnily, otiskujeme níže.^{^[a]} Především z něho uvidíme, že tyto statistické údaje lze sestavit tak, že potvrdí slova lorda Derbyho, a to:

Celkový dovoz	468 000 000 liber.št.
Vývoz britských výrobků	308 000 000 “ “
	—————————
Dovoz převyšuje vývoz britských výrobků o	160 000 000 liber.št.
Reexport cizích výrobků	63 000 000 “ “
	—————————
Pasíva obchodní bilance Británie	97 000 000 liber.št.

Dovoz ze zahraničí tedy skutečně převyšuje britský vývoz o 160 000 000 liber št. a po odečtení reexportu zahraničních výrobků v částce 63 000 000 liber št. zůstává obchodní bilance Velké Británie nepříznivá, jak uvedl sám ministr obchodu, částkou 97 000 000 liber št., čili v průměru za tři roky — 1855, 1856 a 1857 — o více než 32 000 000 liber št. ročně. Proto si londýnské „Times“ nedávno postěžovaly: „Teprve nyní se zjistilo, že národ vlastně má ztráty už pět či šest let.“ Tyto ztráty však nevznikají proto, že dovoz převyšuje vývoz, ale proto, že velká část vývozu má zvláštní charakter.

Polovinu reexportu tvoří totiž zahraniční suroviny, které se zpracovávají průmyslově, a tak pomáhají zvyšovat zahraniční konkurenci na úkor britských průmyslových zájmů, a které se zčásti Britům vracejí v podobě průmyslových výrobků na jejich vnitřní trh. Hlavně však je třeba mít na zřeteli, že velký reexport surovin, vyvolávaný konkurencí kontinentálního průmyslu, natolik zvýšil ceny těchto surovin, že téměř pohlcují zisky britských továrníků. Už jednou jsme v tomto smyslu přinesli několik poznámek o britském bavlnářském průmyslu. Protože v této chvíli řádí průmyslová krize nejvíc v oblastech britského vlnařského průmyslu, kde bankrot stíhá bankrot, a londýnský tisk to před veřejností úzkostlivě tají, bude vhodné uvést tu některá čísla, která ukazují, jak vážnou konkurencí pokud jde o surovou vlnu začínají pro britské továrníky být továrníci na evropském kontinentě; tato konkurence vedla k neslýchanému zdražení této suroviny, ruinuje továrníky a podněcuje spekulaci, která se s tímto zbožím rozmohla. Následující čísla zahrnují prvních devět měsíců každého z uplynulých pěti roků:

Dovoz

Rok	Ze zahraničí	Z kolonií	Celkem
—————————————————————————————————————————————
1853	37 586 199 liber	46 277 276 liber	83 863 475 liber
1854	27 006 173 “	50 187 692 “	77 193 865 “
1855	17 293 842 “	53 896 173 “	71 190 015 “
1856	22 377 714 “	62 148 467 “	84 526 181 “
1857	26 604 364 “	63 053 100 “	90 657 464 “

Vývoz

Rok	Do zahraničí	Do kolonií	Celkem
—————————————————————————————————————————————
1853	2 480 410 liber	5 343 166 liber	7 823 576 liber
1854	5 993 366 “	13 117 102 “	19 110 468 “
1855	8 860 904 “	12 948 561 “	21 809 465 “
1856	5 523 345 “	14 433 958 “	19 957 303 “
1857	4 561 000 “	25 068 787 “	29 629 787 “

Pro britskou vnitřní spotřebu tedy zřejmě zbylo toto množství zahraniční a koloniální vlny:

1853	76 039 899 liber
1854	58 083 397 “
1855	49 380 550 “
1856	64 568 878 “
1857	61 027 677 “

Naproti tomu vývoz vlny vyrobené v Anglii činil:

1853	4 755 443 liber
1854	9 477 396 “
1855	13 592 756 “
1856	11 539 201 “
1857	13 492 386 “

Odečteme-li od množství zahraniční vlny, které bylo do Spojeného království dovezeno, nejdříve množství vlny, které bylo reexportováno, a potom množství vyvezené anglické vlny, vychází nám množství zahraniční vlny, které je skutečně k dispozici britské domácí spotřebě:

1853	71 284 456 liber
1854	48 606 001 “
1855	35 787 794 “
1856	53 029 677 “
1857	47 535 291 “

Zatímco tedy dovoz vlny z kolonií do Spojeného království vzrostl ze 46 277 276 liber v prvních devíti měsících roku 1853 na 63 053 100 liber za stejné období roku 1857 a celkový dovoz vlny všeho druhu vzrostl za stejná období z 83 863 475 liber na 90 657 464 liber, vzrostla mezitím poptávka na evropském kontinentě tak, že množství zahraniční a koloniální vlny, které zůstalo pro britskou spotřebu, se za pět let zmenšilo ze 76 039 899 liber v roce 1853 na 61 027 677 liber v roce 1857; uvážíme-li ještě množství vyvezené anglické vlny, pak nastal celkový pokles ze 71 284 456 liber v roce 1853 na 47 535 291 liber v roce 1857. Význam těchto zjištění bude pochopitelnější, všimneme-li si skutečnosti, kterou londýnské „Times“ v jednom finančním článku připouštějí, že současně s tímto růstem vývozu vlny ze Spojeného království vzrůstá dovoz vlněných výrobků z evropského kontinentu, zejména z Francie.

Z čísel, která uvedl lord Stanley z Alderley, jsme sestavili následující tabulku, která ukazuje, do jaké míry byla obchodní bilance Velké Británie s různými zeměmi aktivní či pasívní:

Pasívní obchodní bilance Anglie v letech 1855, 1856 a 1857

1.	Spojené státy	28 571 764 liber št.
2.	Čína	22 675 433 “ “
3.	Východní Indie	19 605 742 “ “
4.	Rusko	16 642 167 “ “
5.	Prusko	12 842 488 “ “
6.	Egypt	8 214 941 “ “
7.	Španělsko	7 146 917 “ “
8.	Britská Západní Indie	6 906 314 “ “
9.	Peru	6 282 382 “ “
10.	Švédsko	5 027 934 “ “
11.	Kuba a Portorico	4 853 484 “ “
12.	Ostrov Mauritius	4 672 090 “ “
13.	New Brunswick	3 431 303 “ “
14.	Dánsko	3 391 144 “ “
15.	Cejlon	3 134 575 “ “
16.	Francie	2 696 291 “ “
17.	Kanada	1 808 454 “ “
18.	Norsko	1 686 962 “ “
19.	Afrika (Západní)	1 432 195 “ “
20.	Portugalsko	1 283 075 “ “
21.	Království obou Sicílií	1 030 139 “ “
22.	Chile	693 155 “ “
23.	Buenos Aires	107 676 “ “

Aktivní obchodní bilance Anglie v letech 1855, 1856 a 1857

1.	Hanzovní města	18 883 428 liber št.
2.	Austrálie	17 761 889 “ “
3.	Turecko	16 947 220 “ “
4.	Brazílie	7 131 160 “ “
5.	Belgie	2 214 207 “ “
6.	Holandsko	1 600 904 “ “
7.	Mys Dobré naděje	59 661 “ “

Pouhá skutečnost, že britský dovoz převyšuje v těchto třech letech britský vývoz o 97 000 000 liber št., by nijak neospravedlňovala nynější pokřik Britů, že „obchodují s roční ztrátou 33 000 000 liber št.“ a že na tomto obchodu vydělávají jen cizí země. Z ohromného a stále rostoucího kapitálu, který Anglie investovala po celém světě, se musí platit úroky, dividendy a zisky, které se z velké části musí posílat do Británie ve formě zahraničních výrobků, a tím zvětšují objem britského dovozu. Vedle dovozu, který odpovídá vývozu, musí tedy být ještě další dovoz, kterým se nesplácí dodané zboží, nýbrž který je důchodem z kapitálu. Proto musí být, všeobecně řečeno, takzvaná obchodní bilance vždy pro zahraničí aktivní a pro Anglii pasívní, neboť svět musí ročně platit Anglii nejen za zboží, které od ní kupuje, ale i úroky z dluhů, které u ní má. Anglie může na oněch výše uvedených zjištěních opravdu zneklidňovat jen to, že doma zřejmě nemůže nalézt dostatečné pole pro uplatnění svého ohromného kapitálu, že musí stále víc půjčovat, a podobně jako Holandsko, Benátky a Janov v období svého úpadku, sama kout zbraně pro své konkurenty. Protože poskytuje velké úvěry, je nucena podněcovat spekulaci v jiných zemích, aby nalezla uplatnění pro své kapitálové přebytky, jinými slovy, musí dávat v sázku své bohatství, aby je zvětšila a uchovala. Protože musí poskytovat velké úvěry jiným průmyslovým zemím, jako například zemím na evropském kontinentu, dává sama svým průmyslovým rivalům prostředky, aby jí konkurovali při koupi surovin, a tak vlastně sama napomáhá zvyšovat cenu surovin pro vlastní výrobky. Britskému továrníkovi proto zbývá jen malá část zisku, který je navíc ještě snižován tím, že je pro Anglii bezpodmínečně nutné udržet si monopolní postavení dílny světa, a proto musí stále prodávat levněji než ostatní země. Tento nižší zisk se pak vyrovnává snižováním mezd dělníků a rychle rostoucí bídou v zemi. To je přirozená cena, kterou Anglie platí za své obchodní a průmyslové prvenství.

Srovnávací tabulka hodnoty dovozu a vývozu Spojeného království s hlavními cizími
zeměmi a britskými državami v roce 1854, 1855 a 1856

			Dovoz	Hodnota vývozu
			Odhadovaná reálná hodnota dovozu	Deklarovaná hodnota výrobků Spojeného království	Odhadovaná reálná hodnota zahraničních a koloniálních výrobků	Celkem
Země	Rok		v librách št.
——————————————————————————————————————————————————
Cizí země
Rusko		1854	4 252 288	54 301	19 738	74 039
		1855	473 169	—	—	—
		1856	11 561 924	1 595 237	1 775 617	3 370 854
Švédsko		1854	2 509 539	334 518	249 792	584 310
		1855	2 825 171	545 384	279 515	824 899
		1856	2 031 861	629 697	300 795	930 492
Norsko		1854	1 369 440	402 290	106 244	508 534
		1855	1 099 642	487 400	102 551	589 951
		1856	947 935	488 489	143 080	631 569
Dánsko		1854	2 706 186	758 228	230 010	988 238
		1855	3 086 079	756 967	260 624	1 017 591
		1856	2 201 831	1 033 142	352 173	1 385 315
Prusko		1854	9 055 503	798 434	1 717 285	2 515 719
		1855	10 242 862	1 100 021	2 016 650	3 116 671
		1856	4 534 815	933 715	624 908	1 558 623
Hanzovní města		1854	6 221 524	7 413 715	2 720 274	10 133 989
		1855	4 816 298	8 350 228	3 344 416	11 694 644
		1856	5 302 739	10 134 813	3 260 543	13 395 356
Holandsko		1854	6 731 141	4 573 034	2 320 877	6 893 911
		1855	6 460 932	4 558 210	2 611 767	7 169 977
		1856	7 433 442	5 728 253	2 434 278	8 162 531
Belgie		1854	3 631 161	1 406 932	1 948 740	3 355 372
		1855	2 533 732	1 707 693	2 239 514	3 947 207
		1856	2 936 796	1 639 975	2 323 042	4 013 017
Francie		1854	10 447 774	3 175 290	3 216 175	6 391 465
		1855	9 146 418	6 012 658	4 409 223	10 421 881
		1856	10 386 522	6 432 650	4 038 427	10 471 077
Španělsko		1854	3 594 501	1 270 464	165 642	1 436 106
		1855	4 799 728	1 158 800	135 192	1 293 992
		1856	3 645 083	1 734 483	377 820	2 112 303
Kuba a Portorico		1854	3 369 444	1 073 861	4 727	1 078 588
		1855	2 332 753	1 077 745	22 933	1 100 678
		1856	2 654 580	1 398 837	25 190	1 424 027
Portugalsko		1854	2 101 126	1 370 603	148 997	1 519 600
		1855	1 962 044	1 350 791	184 580	1 535 371
		1856	2 164 090	1 455 754	433 470	1 889 224
Království obou Sicílií		1854	1 411 757	563 033	109 258	672 291
		1855	1 281 940	921 220	175 221	1 096 441
		1856	1 505 582	1 202 183	197 925	1 400 108
Vlastní Turecko		1854	2 219 298	2 758 605	317 476	3 076 081
		1855	2 294 571	5 639 898	419 119	6 059 107
		1856	2 383 029	4 416 029	291 991	4 708 020
Egypt		1854	3 355 928	1 253 353	113 895	1 367 248
		1855	3 674 682	1 454 371	117 235	1 571 606
		1856	5 753 518	1 587 682	43 151	1 630 833
Spojené státy (včetně Kalifornie)		1854	29 795 302	21 410 369	923 034	22 333 403
		1855	25 741 752	17 318 086	744 517	18 062 603
		1856	36 047 773	21 918 105	698 772	22 616 877
Brazílie		1854	2 083 589	2 891 840	119 892	3 011 822
		1855	2 273 819	3 312 728	128 550	3 441 278
		1856	2 229 048	4 084 537	179 979	4 264 516
Buenos Aires		1854	1 285 186	1 267 125	32 565	1 299 690
		1855	1 052 033	742 442	26 383	768 825
		1856	981 193	998 329	43 892	1 042 221
Chile		1854	1 380 563	1 421 855	43 589	1 465 444
		1855	1 925 271	1 330 385	56 688	1 387 073
		1856	1 700 776	1 396 446	64 492	1 460 938
Peru		1854	3 138 527	949 289	22 236	971 525
		1855	3 484 288	1 285 160	60 278	1 345 438
		1856	3 048 694	1 046 010	26 154	1 072 164
Čína (včetně Hongkongu)		1854	9 125 040	1 000 716	26 400	1 027 116
		1855	8 746 590	1 277 944	26 052	1 303 996
		1856	9 421 648	2 216 123	70 611	2 286 734
Západní pobřeží Afriky (bez britských a francouzských držav)		1854	1 528 896	1 000 716	174 073	820 941
		1855	1 516 729	839 831	219 827	1 059 658
		1856	1 657 375	666 374	223 842	890 216
——————————————————————————————————————————————————
Cizí země celkem		1854	118 239 554	63 800 605	15 645 612	79 446 217
		1855	109 959 539	69 524 475	18 710 749	88 235 224
		1856	129 517 568	83 327 154	20 035 442	103 362 596
——————————————————————————————————————————————————
Britské državy
Kanada		1854	4 007 052	3 957 085	180 569	4 137 654
		1855	2 296 277	1 515 823	90 298	1 606 121
		1856	3 779 741	2 418 250	123 591	2 541 841
New Brunswick		1854	2 079 674	863 704	40 273	903 977
		1855	1 379 041	370 560	27 718	398 278
		1856	1 891 707	572 542	34 322	606 864
Britské Západoindické ostrovy		1854	3 977 271	1 870 674^{^[b]}	166 690	2 037 364
		1855	3 978 278	1 389 992	136 022	1 526 014
		1856	4 157 098	1 462 156	180 799	1 642 955
Britská Guayana		1854	1 636 267	—^{^[c]}	31 779	2 037 364
		1855	1 491 934	421 398	35 189	456 587
		1856	1 418 264	411 241	41 248	452 489
Britské osady v Austrálii		1854	4 301 868	11 931 352	1 474 634	13 405 986
		1855	4 500 200	6 278 966	942 659	7 221 625
		1856	5 736 043	9 912 575	1 759 814	11 672 389
Britská Východní Indie		1854	10 672 862	9 127 556	493 154	9 620 710
		1855	12 668 732	9 949 154	404 321	10 353 475
		1856	17 262 851	10 546 190	478 328	11 024 518
Cejlon		1854	1 506 646	382 276	31 228	413 504
		1855	1 474 251	305 576	20 321	325 897
		1856	1 304 174	388 435	22 660	411 095
Ostrov Mauritius		1854	1 677 533	383 210	17 936	401 146
		1855	1 723 807	303 173	14 772	317 945
		1856	2 427 007	420 180	16 977	437 157
Mys Dobré naděje a britské državy v jižní Africe		1854	691 352	921 957	63 309	985 266
		1855	949 640	791 313	45 437	836 750
		1856	1 502 828	1 344 338	73 127	1 417 465
——————————————————————————————————————————————————
Britské državy celkem		1854	34 149 499	33 384 121	2 990 754	36 374 875
		1855	33 583 311	26 163 610	2 292 466	28 456 076
		1856	43 026 586	32 499 794	3 357 963	35 857 757
———————————————————————————————————————
Cizí země a britské državy celkem		1854	152 389 053	97 184 726	18 636 366	115 821 092
		1855	143 542 850	95 688 085	21 003 215	116 691 300
		1856	172 544 154	115 826 948	23 393 405	139 220 353

Napsal K. Marx kolem 7. ledna 1858
Otištěno v „New-York Daily Tribune“,
čis. 5238 z 3. února 1858

Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny

__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách).

a Viz tabulka zde. (Pozn. red.)

b — včetně Britské Guayany. (Pozn. red.)

c — zahrnuto do Západní Indie. (Pozn. red.)