Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Britský obchod s bavlnou
Londýn 21. září 1861
Stálé stoupání cen surové bavlny se začíná už vážně odrážet v bavlnářských továrnách, jejichž spotřeba bavlny je teď o 25 % menší než normálně. Je to způsobeno denně se zmenšujícím rozsahem výroby, neboť mnohé továrny pracují jen čtyři nebo tři dny v týdnu, část strojů je zastavena, a to jak v podnicích, kde už je zaveden zkrácený pracovní týden, tak i v těch, které ještě běží plnou pracovní dobu, a některé továrny jsou dočasně vůbec zavřeny. V některých místech, jako například v Blackburnu, je zkrácení pracovního týdne spojeno se snížením mezd. Se zkracováním pracovního týdne se však teprve začíná a dá se s naprostou jistotou předvídat, že za několik týdnů přejde toto odvětví všeobecně na tři pracovní dny v týdnu a ještě k tomu bude ve většině podniků mnoho strojů stát. Vcelku přiznávali angličtí továrníci a obchodníci svou nepříznivou situaci v zásobování bavlnou neobyčejně pomalu a neradi.
"Celá minulá americká sklizeň," říkali, "byla už dávno dopravena do Evropy. Česání nové sklizně sotva začalo. Nebyli bychom mohli dostat ani o jediný žok bavlny víc, než jsme dostali, i kdyby po válce a blokádě nebylo ani slechu. Sezóna lodních zásilek nezačíná dřív než koncem listopadu, a velké zásilky se exportují zpravidla teprve na konci prosince. Do té doby celkem nezáleží na tom, zda bavlna zůstává na plantážích, nebo zda se hned po zabalení dopravuje do přístavů. Jestliže blokáda skončí ještě před koncem tohoto roku, budeme pravděpodobně do března nebo dubna plně zásobeni bavlnou, jako kdyby blokáda nikdy nebyla vyhlášena."
V nejskrytějším koutku kupecké duše se tajila toužebná představa, že celá americká krize, a tedy i blokáda, skončí do konce roku, nebo že lord Palmerston prolomí blokádu násilím. Od této druhé myšlenky se však úplně upustilo, jakmile se Manchester mimo jiné dozvěděl, že dvě velmi vlivné síly — totiž finančníci, kteří vložili obrovský kapitál do průmyslových podniků v Severní Americe, a obchodníci obilím, kteří spoléhají na Severní Ameriku jako na svého hlavního dodavatele — hodlají společně zabránit jakémukoli nevyprovokovanému útoku ze strany britské vlády. Naděje, že blokáda bude zrušena v pravý čas, jak to potřebuje Liverpool či Manchester,[167] nebo že americká válka skončí kompromisem se secesionisty, zatlačil do pozadí jev na anglickém trhu bavlny dosud neznámý — americké operace s bavlnou v Liverpoolu, jejichž cílem je zčásti spekulace, zčásti posílání bavlny zpět do Ameriky. V důsledku toho se v posledních dvou týdnech zmocnilo liverpoolského trhu bavlny horečné vzrušení, když ke spekulačním investicím, které vkládali do bavlny liverpoolští obchodníci, přibyly spekulační investice manchesterských a jiných továrníků, kteří se všemožně snažili opatřit si zásoby surovin na zimu. Rozsah těchto transakcí je dost zřejmý z toho, že značná část rezervních skladovacích prostor Manchesteru je už zaplněna těmito zásobami a že během týdne od 15. do 22. září stoupla cena "Middling Americans"[a] o 3/8 pence za libru a cena prvotřídní bavlny o 5/8 pence.
Od vypuknutí války v Americe ceny bavlny stále stoupaly, ale katastrofální disproporce mezi cenami suroviny a cenami příze a tkaniny se projevila až v posledních týdnech srpna. Do té doby se každý vážný pokles cen bavlněných výrobků, který se dal předpokládat při značném snížení americké poptávky, vyrovnával hromaděním zásob v prvních rukou a spekulačními dodávkami do Číny a Indie. Tyto asijské trhy byly však brzy přesyceny. "Calcutta Price Current"[168] ze 7. srpna 1861 píše:
"Zásoby ve skladech se hromadí; od vydání našeho posledního čísla došlo nejméně 24 000 000 yardů hladkých bavlněných látek. Zprávy z domova ohlašují nové a nové lodní zásilky, daleko větší než jsou naše požadavky, a dokud tomu tak bude, nedá se čekat zlepšení… Bombajský trh je už také značně přeplněn."
K zúžení indického trhu přispěly i některé jiné okolnosti. V severozápadních provinciích začala po posledním hladomoru řádit cholera, zatímco v celém Dolním Bengálsku se spustily obrovské lijáky, které zaplavily celý kraj a vážně ohrozily úrodu rýže. V dopisech z Kalkaty, které došly do Anglie minulý týden, se oznamuje, že při prodeji příze čís. 40, kterou v Manchesteru nelze koupit laciněji než za 11 3/8 pence, se v Kalkatě trží čistých 9 1/4 pence za libru, a prodej 40palcových košilovin je ve srovnání s nynějšími cenami v Manchesteru ztrátový o 7 1/2, 9 a 12 pencí za kus[b]. I na čínském trhu byly ceny stlačeny, když se nahromadily zásoby dovezeného zboží.
Za těchto okolností, když klesá poptávka po britských bavlněných výrobcích, nemohou jejich ceny samozřejmě držet krok se stále stoupajícími cenami suroviny; naopak, v mnoha případech se při předení, tkaní a potiskování bavlny nemohou uhradit ani výrobní náklady. Vezměme například tento případ, který uvádí jeden z největších manchesterských továrníků a který se týká hrubé přástvy:
za libru cenové rozpětí mezi bavlnou a přízí náklady na předení za libru 17. září 1860 Cena bavlny 6 1/4 pence 4 pence 3 pence Osnovní příze čís. 16 prodána za 10 1/4 pence — —
Zisk 1 pence za libru17. září 1861 Cena bavlny 9 pencí 2 pence 3 1/2 pence Osnovní příze čís. 16 prodána za 11 pencí — —
Ztráta 1 1/2 pence za libruSpotřeba indické bavlny rapidně roste, a budou-li ceny i nadále stoupat, budou dodávky z Indie docházet ve stále větších partiích, přesto však je nemožné během několika měsíců změnit všechny výrobní podmínky a celý běh obchodu. Anglie nyní ve skutečnosti doplácí na svou dlouholetou špatnou vládu nad ohromnou indickou říší. Dvě hlavní překážky, které teď musí překonávat, když se pokouší americkou bavlnu nahradit bavlnou indickou, jsou nedostatek komunikačních a dopravních prostředků v celé Indii a bídná situace indického rolníka, která mu znemožňuje využít příznivých okolností. Obě tyto obtíže si způsobili Angličané sami. Moderní anglický průmysl jako celek měl dvě stejně nepřirozené osy. Jednou z nich byly brambory jako jediná potravina v Irsku a u velké části anglické dělnické třídy. Tuto osu smetla choroba brambor a její následky, irská katastrofa.[169] Bylo nutné najít širší základnu pro reprodukci a obživu pracujících miliónů. Druhou osou anglického průmyslu byla bavlna ze Spojených států, vypěstovaná otroky. Nynější americká krize nutí anglický průmysl, aby rozšířil oblast svého zásobování a osvobodil bavlnu od oligarchie, která pěstuje a konzumuje otroky. Dokud anglické bavlnářské továrny závisely na bavlně vypěstované otroky, bylo možné plným právem tvrdit, že jsou založeny na dvojím otroctví: na nepřímém otroctví bělochů v Anglii a na přímém otroctví černochů na druhé straně Atlantiku.
Napsal K. Marx 18. září 1861
Otištěno v "New-York Daily Tribune",
čís. 6403 z 11. října 1861Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — tj. surové americké bavlny střední kvality. (Pozn. red.)
b Kus (piece) je u látek ne zcela přesné označení délky, u některých látek kolem 10 yardů. (Pozn. čes. red.)
167 Když v dubnu 1861 vyhlásila vláda USA blokádu jižanských přístavů, rozšířilo se značně podloudnictví, a to nejen mezi státy Jihu a Anglií, ale i mezi Jihem a Severem Unie. Čím déle trvaly válečné akce, tím bylo podloudnictví výnosnější. Na podloudnictví mezi státy Jihu a Anglií se aktivně podílela i vláda Konfederace. Zvláštní úlohu v něm hrál Liverpool, kam bylo za první dva roky války dovezeno z jižních států 31 000 balíků lisované bavlny.
168 "Calcutta Price Current" ["Kalkatský ceník"] — indický obchodní týdeník; vychází pod různými názvy od roku 1818.
169 V letech 1845-1847 se v Irsku rozmohla choroba brambor, která každoročně ničila jejich úrodu. Tato kalamita postihla zemi současně s neúrodou v Evropě, takže ceny zemědělských výrobků stoupaly. V Irsku nastal obrovský hladomor, při němž zahynulo hladem a nemocemi přes milión irských pauperů a přibližně stejný počet jich z Irska emigroval.