Francouzský zpravodajský humbuk. — Ekonomické důsledky války

Karel Marx

Francouzský zpravodajský humbuk. — Ekonomické důsledky války

Londýn 31. prosince 1861

Víra v zázraky zřejmě opouští jednu oblast jen proto, aby se zabydlela v jiné. Když jsme ji vyhnali z přírody, ožívá nyní v politice. To je alespoň názor pařížských novin a jejich spojenců u telegrafu a ve zpravodajských kancelářích. Včerejší pařížské večerníky například hlásí: lord Lyons prý prohlásil panu Sewardovi, že počká až do večera 20. prosince, pak ale odcestuje do Londýna, jestliže washingtonský kabinet odmítne vydat zajatce. Pařížské listy znaly tedy už včera kroky, které lord Lyons podnikl po přijetí depeší, jež mu přivezla "Evropa". Až do dneška však nedošla do Evropy zpráva, že "Evropa" přistála v New Yorku. "Patrie" a spol. tedy dříve než se dovědí o příjezdu "Evropy" do Ameriky, už uveřejňují v Evropě zprávy o událostech, které se staly těsně po příjezdu "Evropy" do Spojených států. "Patrie" a spol. si zřejmě myslí, že rychlost nejsou žádné čáry. Jeden zdejší časopis poznamenává ve svém článku z burzy, že tyto pařížské výmysly stejně jako štvavé články některých anglických listů slouží nejen politickým spekulacím jistých mocných osob, nýbrž i burzovním spekulacím jistých soukromníků.

"Economist", který dosud patřil mezi největší válečné křiklouny, uveřejňuje ve svém posledním čísle dopis liverpoolského obchodníka a úvodník, v nichž varuje anglickou veřejnost, aby přece jen příliš nepodceňovala nebezpečí války proti Spojeným státům, Anglie dovezla za rok 1861 obilí za 15 380 901 liber št., z toho připadá na Spojené státy skoro 6 miliónů liber št. Anglie, která by nemohla nakupovat americké obilí, by utrpěla víc než Spojené státy, které by je nemohly prodat. Spojené státy by měly výhodu čerstvější informace. Kdyby se rozhodly pro válku, okamžitě by se rozletěly telegramy z Washingtonu do San Franciska a americké lodě v Tichém oceánu a v čínských vodách by zahájily válečné operace mnoho týdnů předtím, než by mohla dojít zpráva o válce z Anglie do Indie.

Od vypuknutí občanské války ohromně poklesl americko-čínský, a stejně tak i americko-australský obchod. Pokud však ještě existuje, platí se zásilky zboží většinou anglickými úvěrními listy, tedy anglickým kapitálem. Naopak anglický obchod s Indií, Čínou a Austrálií, vždycky vclmi významný, od přerušení obchodu se Spojenými státy ještě víc vzrostl. Americké kaperské lodě by tedy měly široké pole působnosti, zatímco anglické lodě jen relativně bezvýznamné. Anglické kapitálové vklady ve Spojených státech jsou větší než veškerý kapitál vložený do anglického bavlnářského průmyslu. Americké kapitálové vklady v Anglii se rovnají nule. Anglické loďstvo předčí americké, ale zdaleka ne v tom poměru jako za války v letech 1812-1814.

Jestliže se už tehdy ukázalo, že americké kaperské lodě jsou mnohem lepší než anglické, což teprve dnes? Účinná blokáda severoamerických přístavů, zejména v zimě, nepřichází vůbec v úvahu. Na vnitřních vodách mezi Kanadou a Spojenými státy — a převaha v této oblasti je rozhodující pro pozemní válku v Kanadě — by Spojené státy už při vypuknutí války byly bezpodmínečně neomezenými pány.

Zkrátka, liverpoolský obchodník dochází k závěru:

"Nikdo v Anglii by se neodvážil doporučovat válku jen kvůli bavlně. Bylo by pro nás levnější vydržovat všechny bavlnářské obvody tři roky na státní účet než vést kvůli nim jediný rok válku se Spojenými státy."

Ceterum censeo^[271], že případ "Trent" nepovede k válce.

Napsal K. Marx 31. prosince 1861
Otištěno v "Die Presse",
čís. 4 ze 4. ledna 1862

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání.)

271 Ceterum censeo — počáteční slova známého výroku římského politika Katona staršího, který všechny své projevy v senátě končil větou: Ceterum censeo Carthaginem esse delendam (Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno). Analogicky se výrazu "ceterum censeo" používalo k vyjádření neústupného trvání na určitém názoru.