Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Výstraha[150]
Londýnští krejčovští dělníci založili před nějakou dobou všeobecné sdružení[151], aby mohli uplatňovat své nároky vůči londýnským krejčovským mistrům, kteří jsou většinou velkokapitalisté. Šlo jim jednak o to, aby mzdy byly uvedeny do souladu se zvýšenými cenami životních potřeb, jednak o to, aby se v tomto průmyslovém odvětví přestalo zacházet s dělníky tak neobyčejně brutálně. Mistři se pokusili zhatit jejich záměr tím, že najali krejčovské dělníky hlavně v Belgii, Francii a Švýcarsku. Nato uveřejnili tajemníci ústřední rady Mezinárodního dělnického sdružení v belgických, francouzských a švýcarských novinách výstrahu, která se setkala s plným porozuměním.[152] Manévr londýnských mistrů byl zmařen, museli složit zbraně a spravedlivým požadavkům svých dělníků vyhovět.
Když utrpěli porážku v Anglii, snaží se teď mistři přivodit návrat k dřívějším poměrům ze Skotska. Po událostech v Londýně byli totiž nuceni povolit patnáctiprocentní zvýšení mezd nejdříve také v Edinburghu. Potají však poslali agenty do Německa, aby tam hlavně v Hannoversku a Meklenbursku najali krejčovské dělníky a přivezli je do Edinburghu. První část se už nalodila. Účel tohoto dovozu je stejný jako dovozu indických[a] coolies (kuliů) na Jamajku — zvěčnění otroctví. Kdyby se edinburghským mistrům podařilo díky pracovním silám z Německa zrušit ústupky, na které už jednou přistoupili, projevilo by se to nutně i v Anglii. Nikdo by tím však neutrpěl víc než, sami němečtí dělníci, kterých je ve Velké Británii víc než dělníků všech ostatních národností z kontinentu. A nově přivezení dělníci, kterým by v cizí zemi nikdo nepomohl, by se brzy dostali do postavení páriů.
Mimoto je pro německé dělníky věcí cti dokázat v cizině, že dovedou hájit společné zájmy své třídy zrovna tak jako jejich bratři ve Francii, Belgii a Švýcarsku a že se nepropůjčí k tomu, aby se z nich stali poslušní lancknechti kapitálu v jeho boji proti práci.
Z pověření ústřední rady[b]
Mezinárodního dělnického sdruženíKarel Marx
Žádáme německé krejčovské dělníky, kteří by se chtěli dovědět o poměrech v Anglii něco bližšího, aby své dopisy posílali výboru německé sekce londýnského sdružení krejčích na adresu: Albert F. Haufe, Crown Public House, Hedden Court, Regent Street, London.
Otištěno v "Oberrheinischer Courier",
čís. 113 z 15. května 1866Podle textu novin
srovnaného s rukopisem
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a V rukopise: "asijských". (Pozn. red.)
b V rukopise: "generální rady". (Pozn. red.)
150 Výzvu "Výstraha" napsal Marx z pověření ústřední rady, když byli do Skotska najímáni němečtí a dánští krejčovští dělníci jako stávkokazi. Engels sděloval ve svém dopise z 1. května 1866 Marxovi, že do Edinburghu přijelo 57 německých krejčích a že se očekávají další transporty dělníků. Téhož dne se otázka projednávala na zasedání ústřední rady, kde oznámil Lessner, že londýnští podnikatelé se rovněž zabývají myšlenkou použít dělníků přivezených z Německa. Němečtí dělníci v Londýně založili proto výbor v čele s Lessnerem a Haufem a rozhodli se ve spolupráci s ústřední radou zmařit plány podnikatelů a jejich agentů v Německu. Ústřední rada poslala do Edinburghu dva zástupce, kteří přesvědčili přibylé dělníky, aby roztrhali smlouvy a vrátili se do vlasti.
Na Marxovu žádost poslali mu Lessner a Haufe 3. května podrobné informace o událostech v Edinburghu, aby z nich mohl sestavit zprávu pro německý tisk. "Výstraha", kterou Marx napsal 4. května, byla otištěna v listech: "Oberrheinischer Courier" ["Hornorýnský kurýr"], "Mitteldeutsche Volkszeitung" ["Středoněmecké lidové noviny"], "Deutsches Wochenblatt" ["Německý týdeník"] aj.
Současně Lessner a Haufe vydali v Londýně leták, v němž byly vyloženy cíle a úkoly londýnského výboru německých krejčí a němečtí dělníci v Londýně v něm byli vyzýváni, aby uspořádali peněžní sbírku. V červenci 1866 vydal výbor druhý leták, podepsaný rovněž Lessnerem a Haufem a adresovaný krejčovským dělníkům v Německu.
151 Jde o odborový svaz, který byl vytvořen v Londýně v březnu 1866, když zahájili stávku londýnští krejčovští dělníci. Tento svaz měl svůj výkonný výbor a společně s ústřední radou úspěšně řídil stávkový boj krejčovských dělníků; v dubnu 1866 vstoupil svaz do Internacionály. Delegát krejčích Lorenz se zúčastnil práce ženevského kongresu Mezinárodního dělnického sdružení.
152 Výzva ke krejčovským dělníkům, aby nejezdili do Anglie, protože by ohrozili stávku krejčích, byla napsána na základě usnesení ústřední rady z 27. března 1866 a otištěna v mnoha orgánech Internacionály, mimo jiné také v belgických novinách "Tribune du Peuple", čís. 17 z 29. dubna 1866, ve švýcarských orgánech "Vorbote", čís. 4 z dubna 1866 a "Journal de l'Association Internationale des Travailleurs", čís. 5 z 8. dubna 1866, jakož i v listu ,,Rive gauche", čís. 15 z 15. dubna 1866.
"Journal de l'Association Internationale des Travailleurs" ["Časopis Mezinárodního dělnického sdružení"] — měsíčník sekcí Internacionály v románském Švýcarsku; vycházel v Ženevě od prosince 1865 do září 1866 za spolupráce Johanna Philippa Beckera.
"La Rive gauche" ["Levý břeh"] — demokratický týdeník, který vydávala od října 1864 do srpna 1866, zprvu v Paříži a posléze v Bruselu, skupina francouzských emigrantů, levých republikánů; byly v něm otiskovány dokumenty Internacionály; redaktorem listu byl Charles Longuet.