Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
*Recenze o prvním dílu Marxova "Kapitálu" pro "Beobachter"[197]
Karel Marx, Kapitál. Kritika politické ekonomie, dil I,
Hamburk, Meissner 1867[a]Bez ohledu na to, co si kdo myslí o tendenci této knihy, domníváme se, že můžeme říci, že patří mezi ona díla, která dělají čest německému duchu. Příznačné je, že autor je sice Prus, ale Prus porýnský, a ti o sobě donedávna říkali, že jsou "Prusy z donucení"; kromě toho je to Prus, který strávil poslední desítky let daleko od Pruska, v exilu. Prusko samo už dávno přestalo být zemí, kde by se mohla objevit jakákoli vědecká iniciativa, a zejména v historické, politické nebo sociální oblasti by taková iniciativa nebyla možná. Spíš by se o něm dalo říci, že reprezentuje ruského ducha, a ne německého.
Pokud jde o knihu samu, je třeba velmi pečlivě rozlišovat mezi dvěma značně různorodými částmi: za prvé je tu znamenitý pozitivní výklad věci a za druhé tendenční závěry, které z něho autor vyvozuje. Výklad je většinou přímým obohacením vědy. Autor tam pojednává o ekonomických vztazích naprosto novou, materialistickou, přírodně historickou metodou. Tak je tu vyloženo všechno o penězích a podrobně a s velkou znalostí věcí je tu doká-záno, jak se přirozeně jedna z druhé vyvíjejí různé po sobě následující formy průmyslové výroby — v tomto případě kooperace, dělba práce a s ní manufaktura v užším smyslu a konečně stroje, velký průmysl a tomu odpovídající společenské kombinace a vztahy.
Co se týče autorovy tendence, můžeme i v ní rozlišit dvojí směr. Pokud se snaží dokázat, že nynější společnost je, ekonomicky vzato, těhotná jinou, vyšší formou společnosti, potud se snaží ukázat jako zákon onen pozvolný převratný proces, který Darwin prokázal přírodně historicky. A takováto pozvolná přeměna vskutku také až dosud probíhala ve společenských vztazích od starověku přes středověk až po dnešek a není nám známo, že by byl někdy nějaký vědec vážně tvrdil, že Adam Smith a Ricardo řekli poslední slovo o příštím vývoji dnešní společnosti. Naopak, liberální učení o pokroku zahrnuje také pokrok ve společenské oblasti a jedním z domýšlivých paradoxů takzvaných socialistů je, že dělají, jako by měli sami propachtován všechen společenský pokrok. Proti obyčejným socialistům je třeba uznat za Marxovu zásluhu, že ukazuje pokrok i tam, kde je krajně jednostranný vývoj současných poměrů provázen přímo odstrašujícími následky. Je tomu tak všude, kde líčí extrémy bohatství a chudoby vyplývající z továrního systému atd. Právě tímto kritickým pojetím předmětu poskytl autor — jistě proti své vůli — nejsilnější argumenty proti jakémukoli profesionálnímu socialismu.
Úplně jinak je tomu s tendencí, s autorovými subjektivními závěry, s tím, jak si představuje a jak líčí konečný výsledek nynějšího procesu sociálního vývoje. Tyto závěry nemají vůbec nic společného s tím, co nazýváme pozitivní částí knihy; kdybychom měli dost místa, abychom se tím mohli podrobně zabývat, mohli bychom možná ukázat, že jeho vlastní objektivní výklad vyvrací tyto jeho subjektivní rozmary.
Jestliže celý Lassallův socialismus spočíval v tom, že nadával na kapitalisty a lichotil pruským krautjunkerům, pak zde nacházíme pravý opak. Pan Marx jasně dokazuje, že tak jako je historicky nutný kapitalistický výrobní způsob, jak nazývá nynější sociální fázi, stejně tak je statkářské junkerstvo, které jen konzumuje, zbytečné. Lassalle měl plnou hlavu iluzí, že Bismarck je povolán nastolit socialistickou tisíciletou říši; pan Marx se svého nepodařeného žáka velmi hlasitě zříká. Nejenže výslovně prohlásil, že s celým "královským pruským vládním socialismem" nemá nic společného, ale říká na str. 762 a dalších přímo, že neučiní-li se včas přítrž systému, který dnes vládne ve Francii a v Prusku, povede to k tomu, že brzy nad celou Evropou zavládne ruská knuta.
Závěrem poznamenáváme, že jsme si zde mohli všimnout jen hlavních rysů tohoto objemného svazku; při podrobnějším rozboru bychom mohli poznamenat ještě leccos, co jsme tu museli přejít. Ale k tomu je dost odborných časopisů, které se jistě budou podrobně zabývat touto rozhodně velmi pozoruhodnou publikací.
Napsal B. Engels 12.-13. prosince 1867
Otištěno v "Der Beobachter",
čís. 303 z 27. prosince 1867Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a Karl Marx. Das Kapital. Kritik der politischen Oekonomie. Erster Band. Hamburg, Meissner, 1867. (Pozn. red.)
197 Při psaní této recenze použil Engels několika míst z dopisu, který mu Marx napsal 7. prosince 1867. Recenze byla otištěna prostřednictvím Ludwiga Kugelmanna ve stuttgartském listu "Beobachter", čís. 303 z 27. prosince 1867 bez podpisu.