Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a B. Engels
{405}*Prohlášení generální rady k cirkuláři Jules Favra[289]
Redaktorovi listu "Times" Vážený pane,
dne 6. června 1871 rozeslal pan Jules Favre všem evropským mocnostem cirkulář, v němž je vyzývá, aby Mezinárodní dělnické sdružení uštvaly k smrti. K charakteristice tohoto dokumentu postačí několik poznámek.
Už v preambuli našich stanov se praví, že Internacionála byla založena "28. září 1864 na veřejné schůzi v St. Martin's Hallu, Long Acre v Londýně[286]". Jules Favre má své důvody, aby tvrdil, že Internacionála vznikla už před rokem 1862.
Pro objasnění našich zásad tvrdí, že cituje "její" (Internacionály) "leták z 25. března 1869". Ale co ve skutečnosti cituje? Ne leták Internacionály, ale jiné společnosti. K takovému triku sáhl už jednou, když ještě jako poměrně mladý advokát hájil list "National", jejž Cabet žaloval pro urážku na cti. Tehdy předstíral, že čte výňatky z Cabetových pamfletů, zatímco ve skutečnosti četl odstavce, které tam sám vložil. Na tento podvod se přišlo ještě během soudního přelíčení a nebýt Cabetovy shovívavosti, byl by za něj Jules Favre býval vyloučen z řad pařížských advokátů. Ze všech dokumentů, jež cituje jako dokumenty Internacionály, není ani jeden dokumentem Internacionály. Říká například: "Aliance prohlašuje, že je ateistická, jak praví generální rada, ustavená v Londýně v červenci 1869." Generální rada nikdy takový dokument nevydala. Naopak, vydala dokument[287]", jímž se ruší {406} původní stanovy "Aliance" - totiž L'Alliance de la Démocratie Socialiste[a] v Ženevě - které cituje Jules Favre.
V celém tomto cirkuláři, který se částečně tváří, že je namířen i proti císařství, opakuje Jules Favre jen policejní výmysly císařských generálních prokurátorů, které neobstály dokonce ani před samotnými soudy tohoto císařství.
Je známo, že ve svých dvou adresách (z července a září minulého roku) o tehdejší válce[b] generální rada Internacionály odhalila pruské dobyvačné plány proti Francii. O něco později se obrátil - ovšem nadarmo - pan Reidinger, osobní tajemník Jules Favra, na některé členy generální rady, aby rada uspořádala demonstraci proti Bismarckovi ve prospěch vlády národní obrany; zvlášť je žádal, aby se nezmiňovali o republice. Vzhledem k očekávanému příjezdu Jules Favra do Londýna se demonstrace připravovala - samozřejmě s nejlepšími úmysly - proti vůli generální rady, která ve své adrese z 9. září předem jasně varovala pařížské dělníky před Jules Favrem a jeho kolegy.
Co by říkal Jules Favre, kdyby zas naopak Internacionála rozeslala všem evropským vládám cirkulář o Jules Favrovi, v němž by je zvláště upozornila na dokumenty, jež v Paříži vydal zesnulý pan Millière?
V plné úctě
John Hales,
tajemník generální rady
Mezinárodního dělnického sdružení256, High Holborn, Londýn, W. C.,
12. června 1871
Napsal K. Marx a B. Engels
Otištěno v "The Times", čís. 27088 ze 13. června 1871,
v "The Eastem Post", čís. 142 ze 17. června 1871,
v "L,lntemationale", čís. 127 z 18. června 1871,
v "Der Volksstaat", čís. 50 z 21. června 1871,
a v jinjch orgánech InternacionályPodle textu "The Times"
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a - tj. Aliance socialistické demokracie. (Pozn. red.)
b Viz tento svazek První adresa generální rady Mezinárodního dělnického sdružení o prusko-francouzské válce a Druhá adresa generální rady Mezinárodního dělnického sdružení o prusko-francouzské válce (Pozn. red.)
289 Cirkulář Jules Favra proti Internacionále, zaslaný 6. června 1871 evropským vládám, který vyzýval k pronásledování členů Mezinárodního dělnického sdružení, byl probírán na zasedání stálého výboru generální rady 11. června 1871. Stálý výbor schválil prohlášení k této otázce, které napsali Marx a Engels, a poslal je jak tiskovým orgánům Internacionály, tak anglickým buržoazním listům. 13. června 1871 bylo prohlášení na zasedání generální rady přečteno a schváleno. Engels k tomu uvedl, že z buržoazních anglických deníků uveřejnily prohlášení jenom "Times" z 13. června a že "Pall Mall Gazette" přinesla několik výňatků. Prohlášení dále vyšlo anglicky v "The Eastern Post", čís. 142 z 17. června, francouzsky v bruselských listech "L'Internationale", čís. 127 z 18. června a "La Liberté", čís. 57 ze 17. června, v "L'Égalité", čís. 11 z 27. června, německy v listu "Volksstaat", čís. 50 z 21. června a španělsky v "La Emancipación", čís. 2 z 26. června 1871.
"La Liberté" ["Svoboda"] - belgický demokratický list, který vycházel v Bruselu v letech 1865-1873; od roku 1867 orgán Mezinárodního dělnického sdružení v Belgii.
"La Emancipación" ["Osvobození"] - deník, orgán madridských sekcí Internacionály, vycházel v Madridu v letech 1871-1873, vedl boj proti bakuninismu ve Španělsku. V letech 1872-1873 vyšly v listu jednotlivé části z "Bídy filosofie", "Manifestu Komunistické strany", "Kapitálu" a řada Marxových a Engelsových článků; roku 1872 se připojil k redakci listu Paul Lafargue.