Marxistický internetový archiv - Česká sekceK. Marx, B. Engels
{266} Ženevskému mítinku k uctění 50. výročí polské revoluce z roku 1830[194]
Vzhledem k tomu,
že osvobození třídy výrobců je osvobozením všech lidí bez rozdílu pohlaví a rasy;
že výrobci mohou být svobodni jedině tehdy, budou-li vlastníky výrobních prostředků;
že jim výrobní prostředky mohou patřit jen ve dvou formách:
1. v individuální formě, která nikdy neexistovala jako všeobecný jev a která je stále víc vytlačována rozvojem průmyslu;
2. v kolektivní formě, jejíž materiální a intelektuální prvky vytváří sám vývoj kapitalistické společnosti;
vzhledem k tomu,
že toto kolektivní osvojení může vzejít jedině z revoluční akce třídy výrobců - čili proletariátu - organizované ve zvláštní politickou stranu;
že o vytvoření takové organizace je nutno usilovat všemi prostředky, které má proletariát k dispozici, včetně všeobecného hlasovacího práva, které se takto z nástroje podvodu, jímž bylo až dosud, mění v nástroj osvobození;
francouzští socialističtí dělníci, jejichž cílem v ekonomické oblasti je návrat ke kolektivnímu vlastnictví všech výrobních prostředků, si stanovili jako organizační a bojový prostředek jít do voleb s následujícím minimálním programem.
Napsal K. Marx
počátkem května 1880
Otištěno v "L'Égalité",
čís. 24 z 30. června 1880, 2. sériePodle textu novin
Přeloženo z francouzštiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).193 V roce 1879 byla na socialistickém sjezdu v Marseille založena francouzská Dělnická strana. Skupina francouzských socialistů v čele s Jules Guesdem se brzy potom obrátila (prostřednictvím Paula Lafargua) na Marxe a Engelse s prosbou, aby jim pomohli vypracovat návrh volebního programu Dělnické strany. Marx a Engels odpověděli kladně. V květnu 1880 přijel Guesde do Londýna, kde s Marxem, Engelsem a Lafarguem vypracovali program francouzské Dělnické strany. Program se skládal z teoretické části a praktické části (minimálního programu). Teoretický úvod nadiktoval Guesdovi Marx. O ostatních částech programu napsal Engels v dopise Bernsteinovi z 25. října 1881: "Potom jsme prodiskutovali ostatní obsah programu, něco jsme doplnili, něco vyhodili."
Program byl uveřejněn 30. června 1880 v "Égalité", 10. července 1880 v "Prolétaire" a 20. července 1880 v "Revue socialiste". Text minimálního programu podle "Égalité":
A. Politický program 1. Zrušení všech zákonů o tisku, schůzích a spolcích a zejména zákona proti Mezinárodnímu dělnickému sdružení. - Zrušení pracovní knížky, této registrace dělnické třídy, a všech článků zákoníku, které stavějí dělníka do nerovnoprávného postavení vůči zaměstnavateli.
2. Zrušení rozpočtu na náboženské účely a "vrácení takzvaného nezcizi- telného movitého i nemovitého majetku, patřícího náboženským korporacím, do rukou národa" (dekret Komuny z 2. dubna 1871), včetně všech průmyslových a obchodních přidružených podniků těchto korporací.
3. Všeobecné ozbrojení lidu.
4. Komuně podléhá administrativa a policie.
B. Ekonomický program 1. Pracovní klid v pondělí, jinými slovy vydání zákona, který by zaměstnavatelům zakazoval žádat docházku do práce v pondělí. - Zákon o omezení pracovní doby pro dospělé na 8 hodin denně. - Zákaz práce dětí do 14 let v soukromých podnicích a zákonné omezení pracovní doby pro čtrnáctileté až osmnáctileté na 6 hodin denně.
2. Zákonné mzdové minimum, určované každoročně podle místních cen potravin.
3. Stejnou mzdu pro dělníky obojího pohlaví.
4. Vědecké a technické vzdělání pro všechny děti na účet společnosti, před-stavované státem a obcí.
5. Odstranění jakéhokoli zasahování zaměstnavatelů do správy dělnických svépomocných pokladen, pojišťovacích pokladen atd., které se vrátí do výhradní správy dělníků.
6. Odpovědnost podnikatelů za úrazy, zaručená tím, že zaměstnavatel složí kauci, jejíž výše se stanoví podle počtu dělníků u něho zaměstnaných a podle nebezpečí, s nímž je spojena práce v jeho podniku.
7. Účast dělníků na vypracování zvláštních pracovních předpisů pro různé dílny, zrušení svévolně uzurpovaného práva zaměstnavatelů ukládat dělníkům tresty ve formě pokut nebo srážek ze mzdy (dekret Komuny z 27. dubna 1871).
8. Revize všech smluv, jimiž bylo zcizeno veřejné vlastnictví (banky, železnice, doly atd.); svěřit hospodaření ve všech státních podnicích dělníkům, kteří v nich pracují.
9. Zrušení všech nepřímých daní a přeměna všech přímých daní v progresivní zdanění příjmů nad 3000 franků a dědictví nad 20 000 franků.