Marxistický internetový archiv - Česká sekceK. Marx, B. Engels
{324} * Předmluva k druhému ruskému vydání
"Manifestu komunistické strany"[223]
První ruské vydání "Manifestu Komunistické strany" v Bakuninově překladu vyšlo počátkem šedesátých let[224] v tiskárně "Kolokolu"[225]. Západ v něm (v ruském vydání "Manifestu") mohl tehdy vidět pouhou literární kuriozitu. Dnes by byl takový názor nemožný.
Jak velmi omezenou oblast tehdy (v prosinci 1847) ještě zaujímalo proletářské hnutí, ukazuje nejlépe závěrečná kapitola "Manifestu": Stanovisko komunistů k různým opozičním stranám v různých zemích. Chybějí tu právě - Rusko a Spojené státy. Byla to doba, kdy Rusko bylo poslední velkou zálohou veškeré evropské reakce a kdy vystěhovalectví do Spojených států pohlcovalo přebytečné proletářské síly Evropy. Obě tyto země zásobovaly Evropu surovinami a byly zároveň odbytišti pro její průmyslové výrobky. Obě tedy byly tehdy tak či onak pilíři stávajícího evropského řádu.
Jak docela jinak je tomu dnes! Právě evropské přistěhovalectví umožnilo Severní Americe obrovskou zemědělskou výrobu, jejíž konkurence otřásá evropským pozemkovým vlastnictvím - velkým i malým - v samých základech. Kromě toho umožnilo Spojeným {325} státům, aby exploatovaly své obrovské průmyslové zdroje tak energicky a v takovém rozsahu, že zakrátko musí zlomit dosavadní průmyslový monopol západní Evropy a zejména Anglie. Obě okolnosti působí zase zpětně revolučně na Ameriku. Malé a střední pozemkové vlastnictví farmářů, základ celého politického zřízení, podléhá pozvolna konkurenci obrovských farem; zároveň se v průmyslových oblastech poprvé vyvíjí početný proletariát a pohádková koncentrace kapitálů.
A co Rusko! Za revoluce z let 1848 až 1849 našli nejen evropští panovníci, nýbrž i evropští buržoové v ruské intervenci jedinou záchranu před proletariátem, který se právě probouzel. Car byl prohlášen za hlavu evropské reakce. Dnes je v Gatčině válečným zajatcem revoluce,[226] a Rusko tvoří předvoj revoluční akce v Evropě.
Úkolem "Komunistického manifestu" bylo proklamovat neodvratně nastávající rozklad moderního buržoazního vlastnictví. V Rusku však nacházíme vedle rychle vzkvétající kapitalistické spekulace a teprve ted se vyvíjejícího buržoazního pozemkového vlastnictví víc než polovinu půdy ve společné držbě rolníků. Nyní jde o to: Může ruská občina, sice už silně podkopaná forma starodávné společné držby půdy, přejít bezprostředně ve vyšší formu komunistické společné držby? Anebo musí naopak dříve projít týmž procesem rozkladu, v němž záleží historický vývoj Západu?
Jediná dnes možná odpověď na tuto otázku je: Stane-li se ruská revoluce signálem k proletářské revoluci na Západě, takže se budou obě navzájem doplňovat, může být nynější ruské společné vlastnictví půdy východiskem komunistického vývoje.
Karel Marx, Bedřich Engels
Londýn, 21. ledna 1882
Otištěno v knize
K. Marx a B. Engels,
"Manifest Kommunističeskoj partii",
Ženeva 1882Podle rukopisu
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).223 Předmluvu k druhému ruskému vydání "Manifestu Komunistické strany" napsali Marx a Engels 21. ledna 1882 na žádost Petra Lavroviče Lavrova. Podnět k přípravě druhého ruského vydání "Manifestu" vyšel od Georgije Valentinoviče Plechanova, ale s prosbou o napsání předmluvy se na Engelse obrátil Lavrov, který byl s nimi v přátelském styku; 23. ledna 1882 poslali Marx a Engels Lavrovovi německý text předmluvy. Vyšla nejdříve ruský v časopise "Narodnaja volja" z 5. února 1882. "Manifest Komunistické strany" vyšel pak jako brožura (v Plechanovově překladu) s Marxovou a Engelsovou předmluvou roku 1882 v Ženevě v řadě "Ruská sociálně revoluční knižnice".
Německy vyšla tato předmluva poprvé v listě "Der Sozialdemokrat", čís. 16 z 13. dubna 1882, v překladu z ruského textu uveřejněného v časopise "Narodnaja volja". Roku 1890 uveřejnil Engels znovu text předmluvy z roku 1882 a zařadil jej do nového německého vydání "Manifestu Komunistické strany".
224 Datum je uvedeno nepřesně; toto vydání vyšlo roku 1869.
225 "Kolokol" ["Zvon"] - ruské revolučně demokratické noviny, které vydávali Alexandr Ivanovic Gercen a Nikolaj Platonovič Ogarjov v letech 1857-1867 ruský a v letech 1868-1869 francouzský s ruskými přílohami; do roku 1865 vycházely v Londýně, potom v Ženevě.
226 Gatčina - zámek u Petrohradu (Leningradu); po zavraždění cara Alexandra II. (1. března 1881) se v něm zdržoval car Alexandr III. ze strachu před případnými novými teroristickými akcemi výkonného výboru tajné organizace "Narodnaja volja". (Viz poznámku [198] a [201].)