Marxistický internetový archiv - Česká sekceB. Engels
{342} Předmluva k prvnímu německému vydání
"Vývoje socialismu od utopie k vědě"
Tento spis vznikl ze tří kapitol mého díla "Pana Eugena Diihringa převrat vědy", Lipsko 1878. Sestavil jsem jej pro svého přítele Paula Lafargua, který jej chtěl přeložit do francouzštiny, a doplnil jsem několik dalších vývodů. Francouzský překlad, který jsem přehlédl, vyšel nejprve v "Revue socialiste" a pak samostatně pod názvem "Socialisme utopique et socialisme scientifique", Paříž 1880. Polský překlad, pořízený podle francouzského vydání, vyšel právě v Ženevě pod názvem "Socyjalizm utopijny a naukowy", tiskárna Aurore, Ženeva 1882.
Překvapující úspěch Lafarguova překladu ve francouzský mluvících zemích a zejména ve Francii samé mne ovšem přivedl na myšlenku, zda by nebylo užitečné vydat tyto tři kapitoly jako brožuru také německy. Právě tehdy mi oznámila redakce curyšského "Sozialdemokratu"[240], že v německé sociálně demokratické straně se všeobecně volá po nových propagačních brožurách, a tázala se mne, zda bych nechtěl pro tento účel určit ony tři kapitoly. Samozřejmě jsem s tím souhlasil a dal svou práci k dispozici.
Původně však nebyla tato práce vůbec psána pro bezprostřední propagandu mezi lidem. Mohla se pro takový účel hodit {343} práce zprvu čistě vědecká? Jaké změny ve formě a obsahu byly nezbytné?
Pokud jde o formu, mohla vyvolat pochybnosti jen četná cizí slova. Ale už Lassalle nebyl ve svých projevech a propagačních publikacích nijak skoupý na cizí slova, a pokud vím, nikdo si na to nestěžoval. A od té doby čtou naši dělníci mnohem víc a mnohem pravidelněji noviny, a proto se také mnohem víc obeznámili s cizími slovy. Omezil jsem se na to, že jsem odstranil všechna zbytečná cizí slova. U těch, která byla nezbytná, jsem upustil od připojení tzv. vysvětlujících překladů. Nezbytná cizí slova, většinou obecně přijaté vědeckotechnické výrazy, by totiž nebyla nezbytná, kdyby se dala přeložit. Překlad tedy komolí smysl: místo aby vysvětloval, mate. Ústní vysvětlení tu pomáhá mnohem více.
Obsah naopak, dovoluji si tvrdit, nezpůsobí německým dělníkům velké obtíže. Obtížný je vůbec jen třetí oddíl, ale mnohem méně pro dělníky, jejichž všeobecné životní podmínky shrnuje, než pro "vzdělané" buržoy. Když jsem připojoval četné vysvětlující dodatky, měl jsem tu opravdu na mysli ani ne tak dělníky, jako "vzdělané" čtenáře, lidi, jako je pan poslanec von Eynern, pan tajný rada Heinrich von Sybel a jiní Treitschkové, puzení neodolatelným nutkáním stále znovu prokazovat černé na bílém svou strašnou nevědomost a z ní vyplývající kolosální nepochopení socialismu. Jestliže Don Quijote zvedá své kopí proti větrným mlýnům, odpovídá to plně jeho poslání a jeho roli; ale Sancho Panzovi rozhodně nic podobného dovolit nemůžeme.
Takoví čtenáři budou také udiveni, že se ve stručném náčrtu vývoje socialismu setkají s Kantovou-Laplaceovou kosmogonií, s moderní přírodovědou a Darwinem, s klasickou německou filosofií a Hegelem. Ale vědecký socialismus je přece v podstatě německý produkt a mohl vzniknout jen u národa, jehož klasická filosofie udržela naživu tradici vědomé dialektiky: v Německu[a]. {344} Materialistické pojetí dějin a jeho speciální aplikace na moderní třídní boj mezi proletariátem a buržoazií byly možné jen s pomocí dialektiky. A jestliže památku velikých německých filosofů i dialektiku, jejímiž byli nositeli, utopili školometi německé buržoazie v bažině jalového eklekticismu - do té míry, že jsme nuceni dovolávat se svědectví moderní přírodovědy na důkaz, že dialektika existuje ve skutečnosti - my, němečtí socialisté, jsme hrdi na to, že odvozujeme svůj původ nejen od Saint-Simona, Fouriera a Owena, nýbrž také od Kanta, Fichta a Hegela.
Bedřich Engels
Londýn 21. září 1882
Otištěno v Engelsove brožuře
"Die Entwicklung des Sozialismus
von der Utopie zur Wissenschaft",
Hottingen-Curych 1882Podle textu knihy
Přeloženo z němčiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a "V Německu" je přepsání. Je třeba říci: "u Němců". Neboť jako byla při vzniku vědeckého socialismu z jedné strany nezbytná německá dialektika, právě tak byly z druhé strany nezbytné vyvinuté ekonomické a politické vztahy v Anglii a ve Francii. Stupeň ekonomického a politického vývoje v Německu, na začátku čtyřicátých let ještě mnohem zaostalejší než dnes, mohl vytvořit nanejvýš karikaturu socialismu (srovnej "Komunistický manifest", III, 1, c: "Německý aneb pravý socialismus"[241]). Teprve když ekonomické a politické vztahy vytvořené v Anglii a ve Francii byly podrobeny německo-dialektické kritice, mohlo být dosaženo skutečného výsledku. Z tohoto hlediska není tedy vědecký socialismus produktem výhradně německým, nýbrž právě tak produktem mezinárodním. (Engelsova poznámka k německému vydáni z roku 1883.)
240 "Der Sozialdemokrat" ["Sociální demokrat"] - ústřední orgán německé sociálně demokratické strany; vycházel jako týdeník v době výjimečného zákona proti socialistům, od září 1879 do září 1888 v Curychu a od října 1888 do 27. září 1890 v Londýně. Marx i Engels napravovali omyly listu a pomáhali tak ústřednímu orgánu prosazovat marxistickou linii. Engels s listem přímo spolupracoval.
241 Viz Marx-Engels, Spisy 4, Manifest Komunistické strany, Německý aneb „pravý“ socialismus, str. 454-455.