Jenny Longuetová, rozená Marxová

B. Engels

{367} Jenny Longuetová, rozená Marxová

Dne 11. ledna zemřela v Argenteuil u Paříže nejstarší dcera Karla Marxe, Jenny, jež se asi před osmi lety provdala za bývalého člena Pařížské komuny a nynějšího spoluredaktora listu "Justice"^[258], Charlese Longueta.

Narodila se 1. května 1844 a vyrůstala v prostředí mezinárodního proletářského hnutí, s nímž plně srostla. Při své zdrženlivosti, která vypadala skoro jako ostýchavost, projevovala tam, kde to bylo zapotřebí, takovou duchapřítomnost a energii, jakou jí mohl závidět leckterý muž.

Když irský tisk psal o ostudném zacházení, jemuž byli vystaveni ve vězení feniané odsouzení v roce 1866 a později,^[117] a anglický tisk o těchto hanebnostech zarytě mlčel, když Gladstonova vláda přes sliby dané při volbách odmítla amnestii a dokonce ani postavení odsouzených nijak neulehčila, nalezla Jenny Marxová prostředek, jak pobožnůstkářského pana Gladstona prohnat. Napsala dva články do Rochefortovy "Marseillaise"^[259] a barvitě v nich vylíčila, jak se ve svobodné Anglii zachází s politickými vězni. To pomohlo. Odhalení ve velkém pařížském listu se nedalo snést. Několik týdnů poté byli O'Donovan Rossa a většina ostatních na svobodě a na cestě do Ameriky.

V létě 1871 navštívila Jenny se svou nej mladší sestrou švagra Lafargua v Bordeaux. Lafargue se ženou, nemocným děckem a oběma dívkami odjeli odtud do pyrenejských lázní Bagnères-de-Luchon. {368} Jednou časně zrána přišel za Lafarguem nějaký pán a řekl mu: "Jsem policejní úředník, ale republikán; přišel rozkaz vás zatknout; je známo, že jste řídil spojení mezi Bordeaux a Pařížskou komunou. Máte hodinu času, abyste přešel přes hranice."

Lafargue se ženou a dítětem se šťastně dostali průsmykem do Španělska. Zato se policie pomstila oběma dívkám a zatkla je. Jenny měla v kabelce dopis vůdce Komuny Gustava Flourense, který padl u Paříže. Kdyby ho u ní byli našli, byl by to býval pro obě jistý pas do Nové Kaledonie^[260]. Když zůstala chvíli sama v kanceláři, otevřela starou zaprášenou registrační knihu, dopis do ní vložila a zase ji zavřela. Možná že je v ní založen dodnes. Potom byly odvedeny do prefektova sídla, kde urozený hrabě Kératry, bonapartista blahé paměti, zahájil s oběma dívkami ostrý výslech. Jenže mazanost bývalého diplomata i brutalita bývalého jízdního důstojníka ztroskotaly na klidné rozvaze Jenny. Vztekle řekl cosi o "energii, která je zřejmě vlastní ženám z této rodiny," a opustil místnost. Po několikeré výměně telegramů s Paříží musel nakonec obě dívky propustit z vazby, kde si užily pravého pruského zacházení.^[261]

Tyto dvě epizody z jejího života ji charakterizují. Proletariát v ní ztratil hrdinnou bojovnici. Jejímu truchlícímu otci však zbyla alespoň ta útěcha, že jeho bolest s ním sdílejí statisíce dělníkův Evropě a Americe.

Londýn 13. ledna 1883

Napsal B. Engels Otištěno v "Der Sozialdemokrat",
čis. 4 z 18. ledna 1883
Podpis: Fr. Engels

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

258 "La Justice" ["Spravedlnost"] - francouzský deník, orgán strany radikálů; vycházel v Paříži v letech 1880-1930; v letech 1880-1896, kdy v čele listu stál jeho zakladatel Clemenceau, byl orgánem takzvané "krajní levice" - levého křídla strany radikálů, které zastávalo program demokratických a sociálních reforem a vyjadřovalo zájmy drobné a střední buržoazie.

259 "La Marseillaise" - francouzský deník, orgán levých republikánů; vycházel od prosince 1869 do září 1870 v Paříži; byly v něm uveřejňovány materiály o činnosti Internacionály a dělnického hnutí.

Články Jenny Marxové o irské otázce (osm článků) vycházely v "Marseillaise", čís. 71, 79, 89, 91, 99, 113, 118 a 125 od 1. března do 24. dubna 1870 (viz Marx-Engels, Spisy 16, str. 635-663).

260 Nová Kaledonie - ostrov v jihozápadní části Tichého oceánu s mimořádně nezdravým podnebím; od roku 1835 francouzská kolonie; v letech 1863-1896 to byla trestanecká kolonie a od roku 1871 tam byli vypovídáni zejména pařížští komunardi.

261 Viz Marx-Engels, Spisy 17, Dopis Jenny Marxové vydavatelce listu "Woodhull and Claflin's Weekly", str. 699-710. - 368.