Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Kapitál, III. dílKapitola čtyřicátá
Druhá forma diferenciální renty.
(Diferenciální renta II)Dosud jsme zkoumali diferenciální rentu jen jako výsledek rozdílné produktivity stejných kapitálů vložených do stejně velkých pozemků různé úrodnosti, takže diferenciální renta byla určena rozdílem mezi výnosem kapitálu vloženého do nejhorší půdy, která nenese rentu, a výnosem kapitálu vloženého do lepší půdy. Měli jsme tu vklady kapitálu vedle sebe na různých pozemcích, takže každému novému vložení kapitálu odpovídalo extensivnější obdělávání půdy, rozšíření obdělávané plochy. Ale v podstatě byla diferenciální renta konec konců jen výsledkem rozdílné produktivity stejných kapitálů vložených do půdy. Je nějaký rozdíl v tom, když se kapitály různé produktivity vkládají po sobě do téhož pozemku, a když se vkládají vedle sebe do různých pozemků, předpokládaje jen, že výsledky jsou tytéž?
Především se nedá popřít, že pokud jde o tvorbu mimořádného zisku, je to jedno, dají-li 3 libry št. výrobní ceny na akr půdy A 1 kvarter, takže 3 libry št. jsou výrobní cenou a regulující tržní cenou 1 kvarteru, kdežto 3 libry št. výrobní ceny na akr půdy B dají 2 kvartery, a tím mimořádný zisk 3 libry št., dále výrobní cena 3 libry št. na akr půdy C 3 kvartery a 6 liber št. mimořádného zisku, a konečně 3 libry št. výrobní ceny na akr půdy D 4 kvartery a 9 liber št. mimořádného zisku, nebo dosáhne-li se téhož výsledku tím, že se těchto 12 liber št. výrobní ceny, respektive 10 liber št. kapitálu použije se stejným úspěchem v témž pořadí na jednom a témž akru. Je to po každé kapitál 10 liber št., z jehož postupně vkládaných hodnotových částí po 2½ librách št. — ať se vkládají vedle sebe do 4 různě úrodných akrů, nebo po sobě do téhož akru — v důsledku toho, že jejich produkt je rozdílný, jedna část vůbec nevynáší mimořádný zisk, kdežto ostatní části dávají mimořádný zisk odpovídající rozdílu mezi jejich výnosem a výnosem toho vkladu, který nevynáší rentu.
Mimořádné zisky a různé míry mimořádného zisku z různých částí hodnoty kapitálu se tvoří v obou případech stejně. A renta není nic jiného než forma tohoto mimořádného zisku, který je její substancí. Ale v každém případě u druhého způsobu nastávají potíže při přeměně mimořádného zisku v rentu, při této změně formy, která zahrnuje převod mimořádných zisků s kapitalistického pachtýře na vlastníka půdy. Odtud tvrdošíjný odpor anglických pachtýřů proti oficiální zemědělské statistice. Odtud boj mezi nimi a vlastníky půdy, mají-Ii se zjistit skutečné výsledky jejich vkladů kapitálu. (Morton.) Renta se totiž stanoví při propachtování pozemků, a mimořádný zisk, který potom vynáší postupné vkládání kapitálu, jde pak, dokud trvá pachtovní smlouva, do kapes pachtýřů. Proto pachtýři bojují za dlouhé pachtovní smlouvy, a naopak — protože landlordi mají větší moc — množí se smlouvy, které lze za rok vypovědět (tenancies at will).
Je tudíž předem jasné: třebaže na zákonu tvorby mimořádných zisků to nic nemění, vkládají-li se stejné kapitály s nestejnými výsledky vedle sebe do stejně velkých pozemků nebo po sobě do téhož pozemku, znamená to přesto značný rozdíl pro přeměnu mimořádného zisku v pozemkovou rentu. Druhý způsob vymezuje této přeměně hranice jednak užší, jednak méně stabilní. Proto se v zemích s intensivnější kulturou (a v ekonomickém smyslu nerozumíme intensivní kulturou nic jiného než koncentraci kapitálu na témž pozemku, místo jeho rozdělení mezi pozemky ležící vedle sebe) stává práce odhadce, jak o tom mluví Morton ve svých „Resources of Estates“, velmi důležitým, složitým a obtížným zaměstnáním. Při trvalejším zlepšení půdy splývá po uplynutí pachtovní smlouvy uměle zvýšená diferenciální úrodnost půdy s její přirozenou úrodností, a odhadnout rentu tu tudíž znamená rozlišit vůbec mezi různě úrodnými druhy půdy. Naproti tomu, pokud je tvorba mimořádného zisku určena velikostí provozního kapitálu, přiráží se výše renty, jíž se dosáhne při jisté velikosti provozního kapitálu, k průměrné rentě v zemi, a proto se hledí na to, aby nový pachtýř měl dostatečný kapitál, tak aby mohl obdělávat půdu stejně intensivně.
*
Při zkoumání diferenciální renty II je třeba ještě zdůraznit tyto body:
Za prvé: Její základnou a jejím východiskem, nejen historicky, ale i pokud jde o její pohyb v každé dané chvíli, je diferenciální renta I, tj. současné, souběžné obdělávání druhů půdy různé úrodnosti a různé polohy, tedy současné, souběžné používání různých součástí celkového zemědělského kapitálu na pozemcích rozdílné kvality.
Historicky je to samozřejmé. V koloniích vynakládají kolonisté jen málo kapitálu; hlavními činiteli výroby jsou práce a půda. Každá jednotlivá hlava rodiny se snaží vytvořit si pro sebe a pro členy své rodiny nezávislé pole činnosti vedle činnosti svých druhů kolonistů. U vlastního zemědělství tomu tak muselo být už za předkapitalistických způsobů výroby. Při chovu ovcí a vůbec chovu dobytka jako samostatných výrobních odvětví se půda využívá více nebo méně společně, při čemž toto využívání má od počátku extensivní ráz. Kapitalistický způsob výroby vychází z dřívějších způsobů výroby, za nichž jsou výrobní prostředky fakticky nebo právně vlastnictvím toho, kdo půdu obdělává, zkrátka ze stavu, kdy se zemědělství provozuje po řemeslnicku. Je v povaze věci, že se z toho teprve postupně vyvíjí koncentrace výrobních prostředků a jejich přeměna v kapitál vůči bezprostřednímu výrobci, přeměněnému v námezdního dělníka. Pokud tu kapitalistický způsob výroby vystupuje se svými charakteristickými rysy, děje se to z počátku nejdříve zvláště v chovu ovcí a chovu dobytka; ale pak se to neprojevuje v koncentraci kapitálu na relativně malé ploše půdy, nýbrž ve výrobě ve větším měřítku, takže se ušetří na koňských potazích a jiných výrobních nákladech; ale vlastně ne používáním většího množství kapitálu na téže půdě. Z přírodních zákonů polního hospodářství dále vyplývá, že při určité úrovni obdělávání a jí odpovídajícím vyčerpání půdy stává se kapitál — chápaný zde zároveň ve smyslu již vyrobených výrobních prostředků — rozhodujícím činitelem zemědělství. Dokud je plocha obdělávané půdy relativně malá proti neobdělávané a síla půdy není ještě vyčerpána (tak tomu bývá, když převládá chov dobytka a masitá strava v období před tím, než začne převládat zemědělství ve vlastním smyslu a rostlinná výroba), liší se vznikající nový výrobní způsob od rolnické výroby zejména rozsahem půdy, která se obdělává na účet jednoho kapitalisty, tedy právě zase extensivním používáním kapitálu na větší rozloze půdy. Je tedy třeba předem mít na paměti, že diferenciální renta I je historickou základnou, z níž se vychází. Na druhé straně začíná pohyb diferenciální renty II v každém daném okamžiku jen v oblasti, která je sama zase pestrou základnou diferenciální renty I.
Za druhé: U diferenciální renty ve formě II přistupují k rozdílům v úrodnosti rozdíly v rozdělení kapitálu (a úvěrové schopnosti) mezi pachtýři. Ve vlastní manufaktuře se pro každé výrobní odvětví brzy ustálí zvláštní minimum rozsahu podniku a ve shodě s ním minimum kapitálu, bez něhož nelze podnik úspěšně provozovat. V každém výrobním odvětví se také vytváří normální průměrná míra kapitálu přesahující toto minimum, kterou většina výrobců musí mít a má k disposici. Co je nad tím, může dávat mimořádný zisk; co je pod touto průměrnou mírou, nedává ani průměrný zisk. Kapitalistický výrobní způsob se zmocňuje zemědělství jen zvolna a nerovnoměrně, jak to můžeme vidět v Anglii, klasické zemi kapitalistického výrobního způsobu v zemědělství. Pokud neexistuje svobodný dovoz obilí nebo pokud má omezený vliv, protože má omezený rozsah, určují tržní cenu výrobci, kteří pracují na horší půdě, tedy za nepříznivějších výrobních podmínek než průměrných. Velká část celkového množství kapitálu, kterého zemědělství používá a který má vůbec k disposici, je v jejich rukou.
Je pravda, že rolník např. vynakládá na svou malou parcelu mnoho práce. Ale práce isolované a oloupené o objektivní, jak společenské, tak materiální podmínky produktivity, práce zbavené těchto podmínek.
To vede k tomu, že skuteční kapitalističtí pachtýři si mohou přivlastňovat část mimořádného zisku; toho by nebylo — alespoň pokud jde o tento bod — kdyby byl kapitalistický výrobní způsob vyvinut v zemědělství tak stejnoměrně jako v manufaktuře.
Prozkoumejme napřed jen tvorbu mimořádného zisku u diferenciální renty II, aniž se budeme starat o to, za jakých podmínek může docházet k přeměně tohoto mimořádného zisku v pozemkovou rentu.
Pak je jasné, že diferenciální renta II je jen jiný výraz diferenciální renty I, ale věcně se s ní shoduje. Různá úrodnost různých druhů půdy působí u diferenciální renty I jen potud, pokud způsobuje, že kapitály vložené do půdy dávají nestejné výsledky, nestejné množství výrobků na stejně velké kapitály nebo vzhledem k jejich poměrné velikosti. Zda k této nerovnosti dochází pro různé kapitály vynaložené po sobě na témž pozemku, nebo pro kapitály vložené do několika kusů různých druhů půdy, to nemůže nic změnit na rozdílu v úrodnosti nebo v jejím produktu, a tudíž ani na tvorbě diferenciální renty z výnosněji vložených částí kapitálu. Je to stále půda, která při stejných vkladech kapitálu vykazuje různou úrodnost, jenže zde dává táž půda při postupných vkladech různých dávek kapitálu tytéž výsledky, jaké dávají u diferenciální renty I různé druhy půdy při vynaložení různých stejně velkých částí společenského kapitálu.
Dejme tomu, že by se týž kapitál 10 liber št., který v tabulce I vložili různí pachtýři jako samostatné kapitály po 2½ librách št. každý do jednoho akru čtyř druhů půdy A, B, C a D, místo toho postupně vkládal do jednoho a téhož akru půdy D, takže první vklad by dal 4 kvartery, druhý 3, třetí 2 a poslední 1 (nebo také v opačném pořadí); pak by cena 1 kvarteru = 3 libry št., který dodává nejméně výnosná část kapitálu, nevynášela diferenciální rentu, nýbrž určovala by výrobní cenu tak dlouho, dokud by ještě bylo zapotřebí nabídky pšenice, jejíž výrobní cena je 3 libry št. A protože podle předpokladu se vyrábí kapitalisticky a v ceně 3 liber št. je tedy obsažen průměrný zisk, který vůbec vynáší kapitál 2½ libry št., ponesou ostatní tři dávky po 2½ librách št. podle toho, jaký bude rozdíl v množství produktu, mimořádný zisk, protože tento produkt se neprodává za svou výrobní cenu, nýbrž za výrobní cenu nejméně výnosného vkladu kapitálu 2½ liber št.; toho vkladu, který nevynáší rentu a při němž je cena produktu regulována podle všeobecného zákona výrobních cen. Tvorba mimořádných zisků by byla stejná jako v tabulce I.
Ukazuje se tu opět, že diferenciální renta II předpokládá diferenciální rentu I. Za minimum produktu, který dává kapitál 2½ libry št., tj. na nejhorší půdě, jsme tu vzali 1 kvarter. Dejme tomu tedy, že pachtýř půdy D použije kromě 2½ liber št., které mu vynesou 4 kvartery, z nichž zaplatí 3 kvartery diferenciální renty, na téže půdě 2½ liber št., které mu vynesou jen 1 kvarter, jako stejný kapitál na nejhorší půdě A. Byl by to vklad kapitálu, který nevynáší rentu, protože by pachtýři vynesl jen průměrný zisk. Nebyl by tu mimořádný zisk, nebylo by tu nic, co by se mohlo přeměnit v rentu. Přitom by však tento zmenšený výnos druhého vkladu kapitálu do D neměl vliv na míru zisku. Bylo by to totéž, jako kdyby se 2½ libry št. nově vložily do nějakého dalšího akru půdy druhu A, což je věc, která se nijak nedotýká mimořádného zisku, tedy ani diferenciální renty z půdy A, B, C a D. Ale pro pachtýře by bylo toto další vložení 2½ liber št. do D stejně výhodné, jako je pro něho podle našeho předpokladu výhodný vklad původních 2½ liber št. do akru půdy D, ačkoli tento vklad vynáší 4 kvartery. Vynesou-li mu dále dva další vklady kapitálu po 2½ librách šterlinků první 3, druhý 2 kvartery dodatečného produktu, znamenalo by to zase pokles ve srovnání s výnosem prvního vkladu 2½ liber št. do D, který dal 4 kvartery, tudíž mimořádný zisk 3 kvarterů. Byl by to však jen pokles velikosti mimořádného zisku a nemělo by to žádný vliv ani na průměrný zisk, ani na regulující výrobní cenu. Mělo by to na ně vliv jen tehdy, kdyby dodatečná výroba, která dává tento snížený mimořádný zisk, učinila zbytečnou výrobu na půdě A, a tím vyřadila akr A z obdělávání. V tomto případě by byl s klesající výnosností dalšího vkládání kapitálu do akru půdy D spojen pokles výrobní ceny, na př. z 3 liber št. na 1½ libry št., kdyby se půdou, která nenese rentu a reguluje tržní cenu, stal akr půdy B.
Produkt z D by nyní byl = 4+1+3+2 = 10 kvarterů, kdežto dříve se rovnal 4 kvarterům. Cena kvarteru regulovaná B by však byla klesla na 1½ libry št. Rozdíl mezi D a B by byl = 10-2 = 8 kvarterů, což by po 1½ libře št. na kvarter činilo 12 liber št., zatím co dříve byla peněžní renta z D = 9 librám št. To si je třeba pamatovat. Počítáno na akr, byla by renta stoupla o 332/3%, ačkoli míra mimořádného zisku z dvou dodatečných kapitálů po 2½ librách št. by byla klesla.
Z toho je vidět, k jak velmi složitým kombinacím dává podnět diferenciální renta vůbec, a zejména ve formě II spolu s formou I, kdežto např. Ricardo o ní pojednává úplně jednostranně a jako o jednoduché věci. Jsou případy, jako např. výše, že regulující tržní cena klesá a zároveň renta na úrodných pozemcích roste, takže roste jak absolutní produkt, tak absolutní mimořádný produkt. (Při diferenciální rentě I v sestupné linii může relativní mimořádný produkt, a tudíž renta na akr vzrůstat, třebaže absolutní mimořádný produkt na akr zůstává stejný nebo se dokonce zmenšuje.) Ale zároveň klesá výnosnost vkladů kapitálu, vložených postupně do téže půdy, ačkoli velká část jich připadá na úrodnější pozemky. S jednoho hlediska — s hlediska produktu a výrobních cen — produktivita práce stoupla. Ale s jiného hlediska klesla, protože u různých vkladů kapitálu na téže půdě klesá míra mimořádného zisku mimořádný produkt na akr.
Diferenciální renta II by při klesající výnosnosti postupných vkladů kapitálu byla nutně spojena se zdražováním výrobní ceny a absolutním poklesem produktivity jen tehdy, kdyby se tyto kapitály mohly vkládat jen do nejhorší půdy A. Jestliže akr A, který při vynaložení kapitálu 2½ libry št. vynesl 1 kvarter za výrobní cenu 3 liber št., dává při dalším vkladu 2½ liber št., tedy při celkovém vkladu 5 liber št. dohromady jen 1½ kvarteru, je výrobní cena tohoto 1½ kvarteru 6 librám št., výrobní cena jednoho kvarteru je tedy = 4 librám št. Každý úbytek výnosnosti při rostoucím vkladu kapitálu by tu byl relativním zmenšením produktu na akr, kdežto na lepších druzích půdy je jen zmenšením přebytečného mimořádného produktu.
Je však v povaze věci, že intensivní obdělávání půdy, tj. postupné vkládání kapitálu do téže půdy se rozvíjí především nebo do značnějšího stupně na lepších druzích půdy. (Nemluvíme o trvalém zlepšování, kterým se dosud nepoužitelná půda mění v použitelnou.) Klesající výnosnost postupných vkladů kapitálu musí tedy působit hlavně tak, jak jsme popsali. Lepší půda se k tomu volí proto, že dává největší vyhlídky, že se kapitál na ní použitý vyplatí, neboť obsahuje nejvíce přirozených prvků úrodnosti, jichž je třeba jen využít.
Když se po zrušení obilních zákonů v Anglii obdělávání půdy ještě zintensivnilo, použilo se mnoho půdy, na níž se dříve pěstovala pšenice, k jiným účelům, zejména na pastviny, a úrodná půda, nejvhodnější pro pěstování pšenice, se odvodňovala a jinak zlepšovala; kapitál používaný k pěstování pšenice byl tak koncentrován na užší oblast.
V tomto případě — a všechny možné mimořádné míry, které se pohybují mezi nejvyšším mimořádným produktem nejlepší půdy a produktem půdy A, která nenese rentu, tu odpovídají nikoli relativnímu, nýbrž absolutnímu zvýšení mimořádného produktu na akr — nepředstavuje nově vytvořený mimořádný zisk (po případě renta) část dřívějšího průměrného zisku, přeměněnou v rentu (část produktu, v níž se dříve zračil průměrný zisk), nýbrž dodatečný mimořádný zisk, který se z této formy přeměňuje v rentu.
Naproti tomu jen v tom případě, že by poptávka po obilí vzrůstala tak, že by tržní cena stoupla nad výrobní cenu na půdě A a že by proto na půdě A, B nebo některé jiné třídě půdy mohl být mimořádný produkt dodáván jen za vyšší cenu než za 3 libry št., jen v tomto případě by byl se zmenšením výsledku dodatečného vkladu kapitálu do některé ze tříd A, B, C, D spojen vzestup výrobní ceny a regulující tržní ceny. Pokud by se takový stav ustálil na delší dobu a nevedl k tomu, že by se začala obdělávat další půda A (alespoň kvality A), nebo pokud by jiné vlivy nepřivodily levnější nabídku, stoupla by za jinak stejných okolností následkem zdražení chleba mzda a úměrně tomu by klesla míra zisku. V tomto případě by bylo jedno, zda by byla zvýšená poptávka uspokojena přibráním půdy horší než A nebo dalším vkladem kapitálu, ať už na kterémkoli ze čtyř druhů půdy. Diferenciální renta by stoupala při klesající míře zisku.
Z tohoto jednoho případu, kdy klesající výnosnost kapitálů dodatečně vkládaných do druhů půdy, které se již obdělávají, může vést k vzestupu výrobní ceny, poklesu míry zisku a tvorbě zvýšené diferenciální renty — neboť tato renta by za daných okolností stoupala na všech druzích půdy zcela tak, jako by tržní cenu nyní regulovala půda horší než A — z tohoto případu dělá Ricardo jediný případ, normální případ, a na něj omezuje celou tvorbu diferenciální renty II.
Bylo by tomu tak, kdyby se obdělával jen druh půdy A a kdyby postupné vklady kapitálu do této půdy nebyly spojeny s úměrným přírůstkem produktu.
Zde se tedy u diferenciální renty II úplně pouští se zřetele diferenciální renta I.
Až na tento případ, kdy nabídka z obdělávaných druhů půdy nestačí, a tržní cena je proto neustále nad výrobní cenou, dokud se nezačne obdělávat nová další, horší půda nebo dokud není možno dodávat celkový produkt dodatečného kapitálu vynaloženého na různých druzích půdy jen za vyšší výrobní cenu, než jaká byla dosud — až na tento případ se úměrný úbytek výnosnosti dodatečných kapitálů nedotýká regulující výrobní ceny a míry zisku. Jinak jsou možné tři případy:
a) Dává-li dodatečný kapitál na některém z druhů půdy A, B, C a D jen míru zisku určenou výrobní cenou na A, nevytváří se tím žádný mimořádný zisk, tedy ani žádná možná renta; tak jako by se nevytvářely, kdyby se začala obdělávat další půda A.
b) Dává-li dodatečný kapitál vyšší produkt, vytváří se samozřejmě nový mimořádný zisk (potenciální renta), zůstává-li regulující cena táž. To není podmínkou, a to tehdy, vyřadí-li tato dodatečná výroba půdu A z obdělávání a tím z počtu konkurujících druhů půdy. Pak regulující výrobní cena klesá. Míra zisku by stoupala, kdyby s tím byl spojen pokles mzdy nebo kdyby levnější výrobek vcházel jako prvek do konstantního kapitálu. Kdyby ke zvýšení produktivity dodatečného kapitálu došlo na nejlepších druzích půdy C a D, záviselo by jen na stupni zvýšení produktivity a na množství nově přidaných kapitálů, nakolik by tvorba zvýšeného mimořádného zisku (tedy i zvýšené renty) byla spojena s poklesem ceny a vzestupem míry zisku. Míra zisku může stoupat i tehdy, neklesá-li mzda, proto, že zlevněly prvky konstantního kapitálu.
c) Dává-li další vynakládání kapitálu klesající mimořádné zisky, ale tak, že jeho produkt převyšuje produkt téhož kapitálu vynaloženého na půdě A, tvoří se za všech okolností — nevyřadí-li zvýšená nabídka půdu A z obdělávání — nový mimořádný zisk, a může to být zároveň na D, C, B i A. Je-li však nejhorší půda A vyřazena z obdělávání, klesá regulující výrobní cena, a závisí na poměru mezi sníženou cenou kvarteru a zvýšeným počtem kvarterů, které tvoří mimořádný zisk, zda mimořádný zisk vyjádřený v penězích a tudíž diferenciální renta stoupá nebo klesá. Ale tak či onak se tu ukazuje pozoruhodná věc, že při poklesu mimořádného zisku z postupných vkladů kapitálu může výrobní cena klesat, místo aby nutně stoupala, jak se to zdá na první pohled.
/3Tyto další vklady kapitálu s ubývajícími přírůstky výnosu úplně odpovídají případu, kdy by se na druzích půdy s úrodností mezi A a B, B a C, C a D vynaložily čtyři nové samostatné kapitály po 2½ librách št., které by vynesly podle druhu půdy 1½, 22/3, 21/3 a 3 kvartery. Na všech těchto druzích půdy, pro všechny čtyři dodatečné kapitály by se vytvořily mimořádné zisky, potenciální renty, ačkoli míra mimořádného zisku by ve srovnání s mírou, kterou vynáší stejný vklad kapitálu na stále lepší a lepší půdě, klesla. Přitom by bylo úplně jedno, zda by tyto čtyři kapitály byly vloženy do D atd. nebo rozděleny mezi D a A.
Nyní přicházíme k podstatnému rozdílu mezi oběma formami diferenciální renty.
Při neměnící se výrobní ceně a neměnících se rozdílech může u diferenciální renty I s úhrnem rent stoupat průměrná renta na akr nebo průměrná míra renty z kapitálu; ale průměr je jen abstrakce. Skutečná výše renty, počítáno na akr nebo na kapitál, zůstává tu táž.
Naproti tomu může za týchž okolností výše renty na akr stoupnout, ačkoli míra renty z vynaloženého kapitálu zůstává stejná.
Dejme tomu, že výroba se zdvojnásobí tím, že se na druzích půdy A, B, C a D místo po 2½ librách št. vynaloží po 5 librách št. kapitálu, tedy celkem 20 liber št. místo 10 liber št., a relativní úrodnost přitom zůstane stejná. Bylo by to totéž, jako kdyby se místo 1 akru každého z těchto druhů půdy obdělávaly 2 akry, a to při nezměněných nákladech. Míra zisku by se nezměnila a její poměr k mimořádnému zisku čili rentě také ne. Kdyby však A nyní nesla 2 kvartery, B 4, C 6 a D 8, zůstala by výrobní cena kvarteru i nadále 3 libry št., protože by tento přírůstek nebyl vyvolán zdvojnásobenou úrodností při dosavadním kapitálu, nýbrž dosavadní proporcionální úrodností při zdvojnásobeném kapitálu. 2 kvartery z A by nyní stály 6 liber št., jako dříve 1 kvarter 3 libry št. Zisk by se na všech 4 druzích půdy zdvojnásobil, ale jen proto, že se zdvojnásobil vynaložený kapitál. Ale v témž poměru by se zdvojnásobila renta; činila by u B 2 kvartery místo 1, u C 4 místo 2 a u D 6 místo 3; a podle toho by také činila peněžní renta u B 6 liber št., u C 12 liber št. a u D 18 liber št. Tak jako produkt na akr by se zdvojnásobila i peněžní renta na akr, tedy i cena půdy, v níž se tato peněžní renta kapitalisuje. Počítáno takto, stoupá výše obilní a peněžní renty, a tudíž i cena půdy, protože měřítko, kterým se cena půdy měří, akr, je kus půdy stálé velikosti. Avšak v poměrné výši renty jako míře renty v poměru k vynaloženému kapitálu nedošlo ke změně. Celkový úhrn rent 36 se má k vynaloženému kapitálu 20, jako se měl úhrn rent 18 k vynaloženému kapitálu 10. Totéž platí i o poměru peněžní renty z každého druhu půdy ke kapitálu, který byl na této půdě vynaložen; tak např. 12 liber št. renty z půdy C se má k 5 librám št. kapitálu, jako se mělo dříve 6 liber št. renty k 2½ librám št. kapitálu. Nevznikají tu žádné nové rozdíly mezi vynaloženými kapitály, ale vznikají nové mimořádné zisky, a to jen proto, že dodatečný kapitál se vkládá do některého z druhů půdy nesoucích rentu nebo do všech s dosavadním proporcionálním výsledkem. Kdyby se zdvojnásobil vklad např. jen na C, zůstala by diferenciální renta, počítaná na kapitál, mezi C, B a D táž; neboť její množství získané z C se sice zdvojnásobuje, ale zdvojnásobil se i vložený kapitál.
Z toho je vidět, že při nezměněné výrobní ceně, nezměněné míře zisku a nezměněných rozdílech (a tudíž nezměněné míře mimořádného zisku čili renty, měřené kapitálem) může výše renty na akr vyjádřené ve výrobcích a v penězích, a tudíž i cena půdy stoupat.
Totéž může nastat při klesající míře mimořádného zisku a tudíž renty, tj. při klesající produktivitě dalších vkladů kapitálu, které stále ještě nesou rentu. Kdyby druhé vklady kapitálu 2½ libry št. nevynesly dvojnásobný produkt, nýbrž kdyby půda B nesla jen 3½ kvarteru, C 5 a D 7[*] kvarterů, byla by diferenciální renta u B z druhých 2½ liber št. kapitálu jen ½ kvarteru místo 1, u C 1 místo 2 a u D 2 kvartery místo 3. Poměr mezi rentou a kapitálem pro oba po sobě jdoucí vklady by byl takovýto:
První vklad Druhý vklad Renta Kapitál Renta Kapitál B: 3 lib. št. 2½ lib. št. B: 1½ lib. št. 2½ lib. št. C: 6 lib. št. 2½ lib. št. C: 3 lib. št. 2½ lib. št. D: 9 lib. št. 2½ lib. št. D:6 lib. št. 2½ lib. št. Přes tuto pokleslou míru relativní produktivity kapitálu, a tudíž mimořádného zisku vzatého v poměru ke kapitálu, by renta v obilí a penězích stoupla u B z 1 kvarteru na 1½ kvarteru (ze 3 liber št. na 4½), u C ze 2 kvarterů na 3 (z 6 liber št. na 9) a u D ze 3 kvarterů na 5 (z 9 liber št. na 15). V tomto případě by se rozdíly pro dodatečné kapitály ve srovnání s kapitálem vloženým do A zmenšily, výrobní cena by zůstala táž, ale renta na akr, a tudíž i cena půdy na akr by stoupla.
Kombinace diferenciální renty II, která předpokládá jako svou základnu diferenciální rentu I, uvádíme dále.
__________________________________
Poznámky:
* Ve vydání z roku 1894: 6 kvarterů. (Pozn. red. čes. vydání)