Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Kapitál, III. dílKapitola čtyřicátá první
Diferenciální renta II — první případ:
stálá výrobní cenaTento předpoklad zahrnuje, že tržní cenu reguluje i nadále kapitál vložený do nejhorší půdy A.
I. Vyrábí-li dodatečný kapitál vložený do některého druhu půdy B, C, D, nesoucího rentu, jen tolik, kolik vyrábí týž kapitál vložený do půdy A, tj. vynáší-li při regulující výrobní ceně jen průměrný zisk, nedává-li tedy žádný mimořádný zisk, je jeho vliv na rentu roven nule. Všechno zůstává při starém. Je to totéž, jako by k dosud obdělávané ploše přibyl libovolný počet akrů kvality A, nejhorší půdy.
II. Dodatečné kapitály vyrábějí na všech druzích půdy dodatečné produkty úměrné své velikosti, tj. výroba roste, podle specifické úrodnosti každého druhu půdy, úměrně s velikostí dodatečného kapitálu. V kapitole XXXIX jsme vyšli z této tabulky I [srov. zde]:
Tabulka I
Druh půdy Akry Kapitál lib. št. Zisk lib. št. Výrobní cena lib. št. Produkt kvart. Prodejní cena lib. št. Výnos lib. št. Renta Míra mimořádného zisku kvart. lib. št. A 1 2½ ½ 3 1 3 3 0 0 0 B 1 2½ ½ 3 2 3 6 1 3 120% C 1 2½ ½ 3 3 3 9 2 6 240% D 1 2½ ½ 3 4 3 12 3 9 360% Celkem 4 10 — 12 10 — 30 6 18 — Z ní se nyní stává:
Tabulka II
Druh
půdyAkry Kapitál
lib. št.Zisk
lib. št.Výrobní cena
lib. št.Produkt
kvar.Prodejní cena
lib. št.Výnos
lib. št.Renta Míra mimoř.
ziskukvart. lib. št. A 1 2½ + 2½=5 1 6 2 3 6 0 0 0 B 1 2½ + 2½=5 1 6 4 3 2 2 6 120% C 1 2½ + 2½=5 1 6 6 3 18 4 12 240% D 1 2½ + 2½=5 1 6 8 3 24 6 18 360% 4 20 — — 20 — 60 12 36 — Není tu nutné, aby se vklad kapitálu zdvojnásobil na všech druzích půdy, jako je tomu v tabulce. Zákon zůstává týž, jakmile se jen na některém druhu půdy nesoucím rentu nebo na několika takových druzích půdy použije dodatečného kapitálu, ať je to v jakékoli proporci. Nutné je jen to, aby se na každém druhu půdy výroba zvětšila v témž poměru jako kapitál. Renta tu stoupá pouze proto, že se zvětšil kapitál vložený do půdy, a úměrně tomuto zvětšení kapitálu. Toto zvětšení produktu a renty následkem zvětšeného vkladu kapitálu a úměrně s ním je, pokud jde o množství produktu a velikost renty, úplně totéž, jako kdyby se byla zvětšila obdělávaná plocha pozemků stejné bonity, které nesou rentu, a začala se obdělávat se stejným vynaložením kapitálu jako dříve tytéž druhy půdy. V případě znázorněném tabulkou II např. by výsledek zůstal týž, kdyby se byl dodatečný kapitál 2½ libry št. na akr po každé vložil do dalšího akru B, C a D.
Tento příklad dále nepředpokládá produktivnější použití kapitálu, nýbrž jen použití většího kapitálu na téže ploše s týmiž výsledky jako dosud.
Všechny proporcionální poměry tu zůstávají nezměněny. Ovšem pokud se nedíváme na proporcionální rozdíly, nýbrž na rozdíly čistě aritmetické, může se diferenciální renta z různých druhů půdy měnit. Dejme tomu např., že dodatečný kapitál byl vložen jen do B a D. Pak je rozdíl mezi D a A = 7 kvarterům, dříve byl = 3; rozdíl mezi B a A = 3 kvarterům, dříve = 1; rozdíl mezi C a B = -1, dříve + 1 atd. Ale tento aritmetický rozdíl, který je rozhodující u diferenciální renty I, pokud se v něm při stejné velikosti vloženého kapitálu obráží rozdíl v produktivitě, nemá v daném případě žádný význam, protože to je jen důsledek toho, že bylo nebo nebylo vloženo více kapitálu, při čemž se rozdíl pro každou stejnou část kapitálu na různých pozemcích nezměnil.
III. Dodatečné kapitály vytvářejí přebytečný produkt a tvoří tudíž mimořádné zisky, avšak s klesající mírou, nikoli úměrně svému vzrůstu.
Tabulka III
Druh
půdyAkry Kapitál
lib. št.Zisk
lib. št.Výrobní cena
lib. št.Produkt kvart. Prodejní cena
lib. št.Výnos
lib. št.Renta Míra mimoř.
ziskukvart. lib. št. A 1 2½ ½ 3 1 3 3 0 0 0 B 1 2½ + 2½ = 5 1 6 2 + 1½ = 3½ 3 10½ 1½ 4½ 90% C 1 2½ + 2½ = 5 1 6 3+2 = 5 3 15 3 9 180% D 1 2½ + 2½ = 5 1 6 4 + 3½ = 7½ 3 22½ 5½ 16½ 330% 17½ 3½ 21 17 — 51 10 30 — V tomto třetím předpokládaném případě zase nezáleží na tom, zda druhé dodatečné vklady kapitálu připadají rovnoměrně nebo nerovnoměrně na různé druhy půdy nebo ne; zda se výroba mimořádného zisku zmenšuje ve stejných nebo nestejných poměrech; zda se dodatečné kapitály vkládají všechny do téhož druhu půdy nesoucího rentu, nebo zda se rozdělují, rovnoměrně nebo nerovnoměrně, mezi půdu různé bonity, nesoucí rentu. Pro zákon, který máme vyvodit, jsou všechny tyto okolnosti bezvýznamné. Jediným předpokladem je, že dodatečné vklady kapitálu na tom kterém druhu půdy nesoucím rentu dávají mimořádný zisk, ale v klesající proporci ve srovnání s měřítkem, v jakém se zvětšuje kapitál. Hranice tohoto poklesu se v příkladech v hořejší tabulce pohybují mezi 4 kvartery = 12 liber št., produktem prvního vkladu kapitálu na nejlepší půdě D, a 1 kvarterem = 3 libry št., produktem téhož vkladu kapitálu na nejhorší půdě A. Produkt nejlepší půdy při vkladu kapitálu I tvoří nejvyšší hranici a produkt nejhorší půdy A, která nenese rentu, nedává mimořádný zisk, tvoří při stejném vkladu kapitálu nejnižší hranici výrobku získaného postupným vkládáním kapitálu do některého z druhů půdy vynášejících mimořádný zisk při klesající produktivitě postupných vkladů kapitálu. Jako předpokládaný případ II odpovídá tomu, že se z lepších druhů půdy přibírají k obdělávané ploše nové pozemky stejné kvality, že se zvětšuje kvantita některého z obdělávaných druhů půdy, tak odpovídá předpokládaný případ III tomu, že se obdělávají další pozemky, jejichž různé stupně úrodnosti se rozdělují mezi D a A, mezi úrodnost nejlepší a nejhorší půdy. Provádějí-li se postupné vklady kapitálu výhradně na půdě D, mohou zahrnovat rozdíly existující mezi D a A, dále rozdíly mezi D a C, stejně jako rozdíly mezi D a B. Provádějí-li se všechny na půdě C, pak jen rozdíly mezi C a A, resp. B; jestliže na B, jen rozdíly mezi B a A.
Zákon však je: renta na všech těchto druzích půdy absolutně roste, i když ne úměrně dodatečně vloženému kapitálu.
Míra mimořádného zisku jak vzhledem k dodatečnému kapitálu, tak vzhledem k celému kapitálu vloženému do půdy klesá; ale absolutní velikost mimořádného zisku roste — tak jako pokles míry zisku z kapitálu vůbec bývá většinou spojen se vzrůstem absolutní masy zisku. Tak je průměrná míra mimořádného zisku z kapitálu vloženého do B = 90% z kapitálu, kdežto při prvním vkladu kapitálu byla 120%. Ale úhrnného mimořádného zisku přibývá, zvětšuje se z 1 kvarteru na 1½ kvarteru a ze 3 liber št. na 4½. Úhrnná renta, vzata sama o sobě, a ne vzhledem ke zdvojnásobené velikosti zálohovaného kapitálu, absolutně stoupla. Rozdíly mezi rentami z různých druhů půdy a jejich poměr k sobě navzájem se tu mohou měnit; ale tyto změny rozdílů tu jsou následkem, nikoli příčinou toho, že se renty vůči sobě navzájem zvětšily.
IV. Případ, kdy dodatečné vklady kapitálu na lepších druzích půdy vyrábějí větší množství produktu než původní vklady, není třeba dále rozebírat. Je samozřejmé, že za tohoto předpokladu renty na akr stoupají, a to víc než dodatečný kapitál, ať byl vložen do kteréhokoli druhu půdy. V tomto případě je dodatečný vklad kapitálu spojen se zlepšením. Sem patří i případ, kdy dodatečný vklad menšího množství kapitálu má týž nebo větší účinek, než měl dříve dodatečný vklad většího množství kapitálu. Tento případ není úplně totožný s předcházejícím případem a rozdíl mezi nimi je důležitý při každém vkládání kapitálu. Dává-li např. 100 zisk 10, a 200, když se jich použije v určité formě, zisk 40, stoupl zisk z 10% na 20%, a potud je to totéž, jako když 50, použito v účinnější formě, dává zisk 10 místo 5. Předpokládáme tu, že zvýšení zisku je spojeno s úměrným rozmnožením výrobku. Ale rozdíl je v tom, že v jednom případě musím kapitál zdvojnásobit, kdežto ve druhém případě dosahuji dvojnásobného výsledku s dosavadním kapitálem. Naprosto to není totéž, dosáhnu-li 1) s polovinou živé a zpředmětněné práce téhož výrobku jako dříve nebo 2) s dosavadním množstvím práce dvojnásobného výrobku proti dřívějšku nebo 3) s dvojnásobným množstvím práce čtyřnásobného výrobku proti dřívějšku. V prvním případě se uvolňuje práce — v živé nebo zpředmětněné formě — a může jí být použito jinak; možnost disponovat prací a kapitálem roste. Uvolnění kapitálu (a práce) znamená samo o sobě rozmnožení bohatství; má týž účinek, jako kdyby se tohoto dodatečného kapitálu bylo dosáhlo akumulací, ušetří však práci spojenou s akumulací.
Dejme tomu, že kapitál 100 vyrobil 10 metrů výrobku. V tomto 100 nechť je obsažen jak konstantní kapitál, tak živá práce a zisk. Metr pak stojí 10. Mohu-li nyní s týmž kapitálem 100 vyrobit 20 metrů, stojí metr 5. Naproti tomu, mohu-li s kapitálem 50 vyrobit 10 metrů, stojí metr také 5, a přitom se uvolní kapitál 50, jestliže dosavadní nabídka zboží stačí. Musím-li vynaložit kapitál 200, abych vyrobil 40 metrů, stojí metr rovněž 5. Určení hodnoty nebo i ceny, ani množství výrobku, úměrné zálohovanému kapitálu, neumožňuje rozeznat tu nějaký rozdíl. Ale v prvním případě se ušetří dodatečný kapitál[*], pokud by snad bylo nutné zdvojnásobit výrobu; ve druhém případě se uvolní kapitál[**]; ve třetím případě lze dosáhnout většího množství výrobku jen tím, že se zálohovaný kapitál zvětší, třebaže ne v téže proporci, jako kdyby se větší množství výrobku muselo zhotovovat při staré produktivní síle. (Patří do oddílu I.)
Vzato s hlediska kapitalistické výroby, nikoli vzhledem ke zvýšení nadhodnoty, nýbrž vzhledem ke snížení ceny nákladů — a i úspora nákladů na prvek, který vytváří nadhodnotu, na práci, koná kapitalistovi tuto službu a vytváří mu zisk, dokud regulující výrobní cena zůstává táž — je používání konstantního kapitálu vždy levnější než používání variabilního kapitálu. Ve skutečnosti to předpokládá vývoj úvěru a hojnost zápůjčního kapitálu, odpovídající kapitalistickému způsobu výroby. Na jedné straně použiji 100 liber št. dodatečného konstantního kapitálu, je-li 100 liber št. produktem 5 dělníků za rok; na druhé straně 100 liber št. ve variabilním kapitálu. Je-li míra nadhodnoty = 100%, je hodnota vyrobená těmito 5 dělníky = 200 librám št.; hodnota 100 liber št. konstantního kapitálu je však = 100 librám št., a jako kapitálu snad = 105 librám št., je-li úroková sazba 5%. Tytéž peněžní částky, podle toho, zda se zálohují do výroby jako hodnota konstantního nebo jako hodnota variabilního kapitálu, vyjadřují velmi různé hodnoty, posuzujeme-li je co do jejich výrobku. Pokud jde dále o náklady na zboží s hlediska kapitalisty, je ještě rozdíl v tom, že ze 100 liber št. konstantního kapitálu, pokud jsou vloženy do fixního kapitálu, vchází do hodnoty zboží jen opotřebování, kdežto 100 liber št. vynaložených na mzdu musí být v hodnotě zboží úplně reprodukováno.
U kolonistů a vůbec samostatných malovýrobců, kteří vůbec nemají kapitál nebo jej mohou mít jen na vysoké úroky, je ta část výrobku, která odpovídá mzdě, jejich důchodem, kdežto pro kapitalistu je zálohovaným kapitálem. Malovýrobce se proto na vynaložení této práce dívá jako na nezbytnou podmínku výtěžku práce, o který tu především jde. Pokud však jde o jeho nadbytečnou práci, kterou vynaloží nad nutnou práci, realisuje se ovšem v nadbytečném výrobku; a pokud jej může prodat nebo pokud ho může sám upotřebit, dívá se na něj jako na něco, co jej nic nestálo, protože ho nestál žádnou zpředmětněnou práci. Jen vydávání zpředmětněné práce považuje za zcizování bohatství. Snaží se ovšem prodávat co nejdráže; ale i prodej pod hodnotou a pod kapitalistickou výrobní cenou pro něho stále ještě znamená zisk, pokud tento zisk již předem nepohltí dluhy, hypotéka atd. Naproti tomu pro kapitalistu je vynaložení jak variabilního, tak konstantního kapitálu zálohováním kapitálu. Relativně větší záloha konstantního kapitálu snižuje za jinak stejných okolností cenu nákladů a ve skutečnosti i hodnotu zboží. Proto ačkoli zisk vzniká jen z nadpráce, tedy jen z používání variabilního kapitálu, může se jednotlivému kapitalistovi přesto zdát, že živá práce je nejdražší složkou jeho výrobních nákladů a že musí být omezena na minimum. Je to jen kapitalisticky překroucená forma pravdy, že poměrně větší používání minulé práce, ve srovnání se živou prací, znamená zvýšení produktivity společenské práce a zvětšení společenského bohatství. Tak nesprávně, tak postaveno na hlavu se všechno jeví s hlediska konkurence. —
Za předpokladu, že se výrobní ceny nezmění, je možno vkládat dodatečně kapitál s nezměněnou, rostoucí nebo klesající produktivitou na lepších pozemcích, tj. na všech pozemcích od B nahoru. Na A by to bylo za našeho předpokladu možné jen buď při nezměněné produktivitě, kdy pak tato půda i nadále nenese rentu, anebo při rostoucí produktivitě; jedna část kapitálu vloženého do půdy A by pak nesla rentu, druhá ne. Ale bylo by to nemožné, kdybychom předpokládali, že produktivní síly u A ubývá, neboť pak by výrobní cena nezůstala stálá, nýbrž stoupla by. Ale za všech těchto okolností, tj. ať je mimořádný produkt dodatečných vkladů úměrný jejich velikosti, nebo je nad touto proporcí nebo pod ní — ať tudíž míra mimořádného zisku z kapitálu při vzrůstu tohoto kapitálu zůstává stálá, stoupá nebo klesá — mimořádný produkt a jemu odpovídající mimořádný zisk z akru roste, roste tedy po případě i renta, renta v obilí a v penězích. Růst pouhé masy mimořádného zisku, resp. renty, počítáno na akr, tj. rostoucí množství počítané na jednotku, která se nemění, tedy zde na nějaké určité množství půdy, akr nebo hektar, se zračí jako rostoucí proporce. Renta na akr roste tudíž za těchto okolností prostě proto, že se zvětšuje kapitál vkládaný do půdy. A děje se to při nezměněných výrobních cenách a nezáleží na tom, zda produktivita dodatečného kapitálu zůstává nezměněna, klesá nebo stoupá. To mění rozsah, v němž stoupá renta na akr, ale ne sám fakt, že renta roste. Je to jev, který je vlastní diferenciální rentě II a který ji odlišuje od diferenciální renty I. Kdyby se dodatečné vklady kapitálu nedělaly časově po sobě na téže půdě, ale vedle sebe v prostoru na nové další půdě příslušné kvality, stoupl by úhrn renty, a jak jsme ukázali dříve, i průměrná renta z celkové obdělávané plochy, ale nestoupla by výše renty na akr. Při nezměněném výsledku co do množství a hodnoty celkové produkce a mimořádného výrobku zvyšuje koncentrace kapitálu na menší ploše půdy rentu na akr, kde za týchž okolností jeho rozptýlení po větší ploše nemá za jinak stejných okolností tento účinek. Čím více se však vyvíjí kapitalistický výrobní způsob, tím více se kapitál koncentruje na téže ploše půdy, tím více tedy stoupá renta na akr. Ve dvou zemích, kde by byly stejné výrobní ceny, stejné rozdíly mezi druhy půdy a kde by bylo vloženo stejné množství kapitálu, ale v jedné zemi převážně ve formě postupných vkladů na omezené ploše půdy, ve druhé zemi ve formě koordinovaných vkladů na větší rozloze, byla by tudíž renta na akr, a tím i cena půdy vyšší v první a nižší ve druhé zemi, ačkoli množství renty by bylo v obou zemích stejné. Rozdíl ve výši renty by se tu tedy nedal vysvětlit ani rozdílem v přirozené úrodnosti druhů půdy, ani množstvím vynaložené práce, nýbrž výhradně rozdílným způsobem vkládání kapitálu.
Mluvíme-li tu o mimořádném výrobku, je jím vždy třeba rozumět alikvotní část výrobku, v níž se zračí mimořádný zisk. Jinak rozumíme nadvýrobkem čili mimořádným výrobkem tu část výrobku, v níž se zračí celá nadhodnota, nebo také v jednotlivých případech tu část, v níž se zračí průměrný zisk. Specifický význam, jehož toto slovo nabývá u kapitálu nesoucího rentu, dává, jak jsme ukázali dříve, podnět k nedorozumění.
__________________________________
Poznámky:
* Ve vydání z roku 1894: „uvolní se kapitál“. (Pozn. red. čes. vydání)
** Ve vydání z roku 1894: „ušetří se dodatečný kapitál“. (Pozn. red. čes. vydání)