Ekonomické rukopisy: Kapitál III. díl, 42. kap., Diferenciální renta II

Karel Marx
Kapitál, III. díl

Kapitola čtyřicátá druhá

Diferenciální renta II — druhý případ:
výrobní cena klesá

Výrobní cena může klesat, provádějí-li se dodatečné vklady kapitálu s nezměněnou, klesající nebo stoupající mírou produktivity.

I. Při nezměněné produktivitě dodatečného vkladu kapitálu

Tento případ tedy předpokládá, že množství produktu na půdách různých druhů vzrůstá, podle jejich kvality, tou měrou, jak roste kapitál do nich vložený. To při nezměněných rozdílech mezi druhy půdy také zahrnuje, že úměrně vzrůstu vloženého kapitálu vzrůstá mimořádný produkt. Tento případ tedy vylučuje každý další vklad kapitálu na půdě A, který by měl vliv na diferenciální rentu. Na této půdě je míra mimořádného zisku = 0; zůstává tedy = 0, protože jsme vyšli z předpokladu, že se produktivita dodatečného kapitálu, a tudíž míra mimořádného zisku nemění.

Regulující výrobní cena však může za těchto předpokladů jen klesnout, protože se místo výrobní ceny na půdě A stává regulující cenou výrobní cena na nejbližší lepší půdě B nebo vůbec na nějaké lepší půdě než A; že se tedy kapitál odnímá z A, nebo dokonce z A i B, stane-li se regulující cenou výrobní cena na půdě C, tedy přestane-li všechna horší půda než C konkurovat s druhy půdy, které rodí pšenici. Nutnou podmínkou toho je za daných předpokladů, aby dodatečný produkt dodatečných vkladů kapitálu uspokojoval potřebu, aby se tedy produkce horší půdy A atd. stala zbytečnou pro zajištění nabídky.

Vezměme tedy např. tabulku II [ viz zde], ale tak, že místo 20 kvarterů stačí k uspokojení potřeby 18 kvarterů. Půda A by odpadla; regulující by se stala půda B^[*] a s ní výrobní cena 30 šilinků za kvarter. Diferenciální renta pak nabývá této formy:

Tabulka IV

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	v obilí kvart.	v penězích lib. št.	Míra mimoř. zisku
B	1	5	1	6	4	1½	6	0	0	0
C	1	5	1	6	6	1½	9	2	3	60%
D	1	5	1	6	8	1½	12	4	6	120%
Celkem	3	15	3	18	18	—	27	6	9	—

Úhrnná renta by tedy ve srovnání s tabulkou II klesla z 36 liber št. na 9 a v obilí z 12 kvarterů na 6, celková výroba jen o 2 kvartery, z 20 na 18. Míra mimořádného zisku z kapitálu by klesla o dvě třetiny, ze 180 na 60%.^[**] Poklesu výrobní ceny tu tedy odpovídá úbytek renty v obilí a v penězích.

Ve srovnání s tabulkou I se zmenšuje jen peněžní renta; renta v obilí je v obou případech 6 kvarterů, jenže ty se v jednom případě rovnají 18 librám št., ve druhém případě 9 librám št. U půdyC ^[***] zůstala renta v obilí stejná jako v tabulce I. Tím, že dodatečná výroba, dosažená použitím stejně výnosného dodatečného kapitálu, vytlačila produkt půdy A z trhu a tím odstranila půdu A jako konkurujícího činitele výroby — tím se vlastně vytvořila nová diferenciální renta I, v níž lepší půda B hraje tutéž úlohu jako dříve horší druh půdy, A. Tím jednak odpadá renta z B; jednak se podle předpokladu vkladem dodatečného kapitálu nic nezměnilo na rozdílech mezi B, C a D. Část produktu, která se přeměňuje v rentu, se proto zmenšuje.

Kdyby se hořejšího výsledku — uspokojení poptávky při vyloučení půdy A — snad bylo dosáhlo tím, že na C nebo D nebo na obou byl vložen více než dvojnásobný kapitál, dopadlo by to jinak. Např. kdyby byl na C proveden třetí vklad kapitálu:

Tabulka IVa

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	v obilí kvart.	v penězích lib. št.	Míra mimoř. zisku
B	1	5	1	6	4	1½	6	0	0	0
C	1	7½	1½	9	9	1½	13½	3	4½	60%
D	1	5	1	6	8	1½	12	4	6	120%
Celkem	3	17½	3½	21	21	—	31½	7	10½	—

Proti tabulce IV stoupl tu na C produkt ze 6 kvarterů na 9, mimořádný produkt ze 2 kvarterů na 3 a peněžní renta ze 3 liber št. na 4½ liber št. Proti tabulce II^[†], kde peněžní renta byla 12 liber št., a proti tabulce I, kde byla 6 liber št., však klesla. Úhrn rent v obilí = 7 kvarterům klesl proti tabulce II (12 kvarterů) a stoupl proti tabulce I (6 kvarterů); v penězích (10½ libry št.) klesl proti oběma tabulkám (18 liber št. a 36 liber št.).

Kdyby se bylo použilo třetího vkladu kapitálu 2½ libry št. na půdě B, bylo by se tím sice změnilo množství produkce, ale ne renta, protože předpoklad je, že postupné vklady kapitálu nevyvolávají rozdíl na témž druhu půdy, a půda B nenese rentu.

Předpokládáme-li naproti tomu, že třetí vklad kapitálu se provedl na D místo na C, vyjde nám:

Tabulka IVb

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	kvart.	lib. št.	Míra mimoř. zisku
B	1	5	1	6	4	1½	6	0	0	0
C	1	5	1	6	6	1½	9	2	3	60%
D	1	7½	1½	9	12	1½	18	6	9	120%
Celkem	3	17½	3½	21	22	—	33	8	12	—

Zde činí celkový produkt 22 kvarterů, více než dvojnásobek celkového produktu v tabulce I, ačkoli zálohovaný kapitál je jen 17½ liber št. proti 10 librám št., není tedy dvojnásobný. Celkový produkt je dále o 2 kvartery větší než celkový produkt v tabulce II, ačkoli v ní je zálohovaný kapitál větší, a to 20 liber št.

Na půdě D stoupla renta v obilí proti tabulce I ze 3^{[† †]} kvarterů na 6, kdežto peněžní renta zůstala jako dříve 9 liber št. Proti tabulce II zůstala renta v obilí z D stejná, 6 kvarterů, ale peněžní renta klesla z 18 liber št. na 9 liber št.

Vezmeme-li úhrnné renty, je renta v obilí v tabulce IVb = 8 kvarterům větší než táž renta v tabulce I, kde se rovná 6 kvarterům, a než táž renta v tabulce IVa, rovnající se 7 kvarterům; ale je menší než úhrnná renta v tabulce II = 12 kvarterům. Peněžní renta v tabulce IVb, = 12 librám št., je větší než peněžní renta v tabulce IVa, = 10½ librám št., a menší než peněžní renta v tabulce I, = 18 librám št., a v tabulceII, = 36 librám št.

Má-li se po odpadnutí renty z B za podmínek tabulky IVb úhrn rent rovnat úhrnu rent z tabulky I, musíme mít ještě za 6 liber št. mimořádného produktu, tedy 4 kvartery po 1½ libře št., což je nová výrobní cena. Pak máme opět úhrn rent 18 liber št. jako v tabulce I. Velikost dodatečného kapitálu, kterého je k tomu zapotřebí, bude rozdílná podle toho, zda dodatečný kapitál vložíme do C nebo do D, nebo rozdělíme mezi oba druhy půdy.

Na C dá 5 liber št. kapitálu 2 kvartery mimořádného produktu, 10 liber št. dodatečného kapitálu tedy dá 4 kvartery dodatečného mimořádného produktu. Na D by stačilo přidat 5 liber št., aby se vyrobily 4 kvartery dodatečné renty v obilí za předpokladu vzatého zde za základ, že produktivita dodatečných vkladů kapitálu zůstává stejná. Podle toho by vyšly tyto výsledky:

Tabulka IVc

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	kvart.	lib. št.	Míra mimoř. zisku
B	1	5	1	6	4	1½	6	0	0	0
C	1	15	3	18	18	1½	27	6	9	60%
D	1	7½	1½	9	12	1½	18	6	9	120%
Celkem	3	27½	5½	33	34	—	51	12	18	—

Tabulka IVd

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt kvart.	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	kvart.	lib. št.	Míra mimoř. zisku
B	1	5	1	6	4	1½	6	0	0	0
C	1	5	1	6	6	1½	9	2	3	60%
D	1	12½	2½	15	20	1½	30	10	15	120%
Celkem	3	22½	4½	27	30	—	45	12	18	—

Úhrn rent v penězích by činil právě polovinu toho co v tabulce II, kde se dodatečné kapitály vkládaly při nezměněných výrobních cenách.

Nejdůležitější je srovnat hořejší tabulky s tabulkou I. [zde.] Vidíme, že při poklesu výrobní ceny o polovinu, z 60 šilinků na 30 šilinků na kvarter, zůstal úhrn peněžních rent stejný, = 18 liber št., a že ve shodě s tím se renta v obilí zdvojnásobila, stoupla ze 6 kvarterů na 12. Na B renta odpadla; na C stoupla peněžní renta o polovinu v IVc, ale v IVd o polovinu klesla; na D zůstala v tabulce IVc stejná, = 9 librám št., a v tabulce IVd stoupla z 9 liber št. na 15 liber št. Výroba stoupla z 10 kvarterů na 34 v IVc a na 30 v IVd; zisk vzrostl ze 2 liber št. na 5½ v IVc a na 4½ v IVd. Celkový vložený kapitál se v jednom případě zvětšil z 10 liber št. na 27½ liber št., ve druhém z 10 liber št. na 22½, tedy v obou případech více než dvojnásobně. Míra renty, poměr renty k zálohovanému kapitálu, je ve všech tabulkách IV až IVd pro každý druh půdy všude stejná, což vyplývá už z předpokladu, že se míra produktivity obou postupných vkladů kapitálu na žádném druhu půdy nemění. Avšak proti tabulce I klesla, a to pro průměr všech druhů půdy i pro každý jednotlivý druh. V tabulce I byla = 180% v průměru, v IVc je = (18 / 27½) x 100 = 65⁵/₁₁% a v IVd = (18 / 22½) x 100 = 80%. Průměrná peněžní renta na akr stoupla. Její průměr byl dříve, v tabulce I, ze všech 4 akrů 4½ libry št. na akr a nyní, v tabulce IVc a IVd, je ze 3 akrů 6 liber št. na akr. Její průměr na půdě nesoucí rentu byl dříve 6 liber št. a nyní je 9 liber št. na akr. Peněžní hodnota renty na akr tedy stoupla a představuje nyní dvakrát víc produktu, obilí, než dříve; ale 12 kvarterů renty v obilí je nyní méně než polovina celkového produktu 34, resp. 30^{[† † †]} kvarterů, kdežto v tabulce I činilo 6 kvarterů ⅗ celkového produktu 10 kvarterů. Ačkoli tedy renta, vzata jako alikvotní část celkového produktu, klesla a klesla i v poměru k vynaloženému kapitálu, její peněžní hodnota počítaná na akr stoupla a její hodnota ve výrobcích ještě více. Vezmeme-li půdu D v tabulce IVd, je tu výrobní cena = 15 liber št., z toho vynaložený kapitál 12½ libry št. Peněžní renta = 15 liber št. V tabulce I byla na téže půdě D výrobní cena = 3 libry št., vynaložený kapitál = 2½ libry št., peněžní renta 9 liber št., tedy trojnásobek výrobní ceny a skoro čtyřnásobek kapitálu. V tabulce IVd se u D peněžní renta 15 liber št. právě rovná výrobní ceně a je jen o ⅕ větší než kapitál. Přesto však je peněžní renta na akr o ⅔ větší, je 15 liber št. místo 9 liber št. V tabulce I je renta v obilí 3 kvartery = ¾ celkového produktu 4 kvarterů; v IVd je 10 kvarterů, tj. polovina celého produktu (20 kvarterů) z akru půdy D. To ukazuje, že hodnota renty na akr v penězích i v obilí může stoupnout, ačkoli renta tvoří menší alikvotní část celkového výnosu a v poměru k zálohovanému kapitálu klesla.

Hodnota celkového produktu v I = 30 liber št.; renta = 18 liber št., je to více než polovina celkového produktu. Hodnota celkového produktu v IVd = 45 liber št., z toho je renta 18 liber št., což je méně než polovina.

A příčina, proč se přes pokles ceny o 1½ libry št. na kvarter, tedy o 50%, a přes zmenšení plochy konkurující půdy ze 4 akrů na 3 úhrnná renta v penězích nemění a renta v obilí zdvojnásobuje, při čemž renta v obilí a v penězích na akr stoupá, je v tom, že se vyrábí více kvarterů mimořádného produktu. Cena obilí klesá o 50%, mimořádný produkt vzrůstá o 100%. Aby se však dosáhlo tohoto výsledku, musí za našich podmínek celková výroba stoupnout na trojnásobek a kapitál vynaložený na lepších půdách se musí více než zdvojnásobit. V jakém poměru se musí kapitál zvětšit, to závisí především na tom, jak se dodatečné vklady kapitálu rozdělují mezi lepší a nejlepší druhy půdy, vždy za předpokladu, že produktivita kapitálu roste na každé kategorii půdy úměrně jeho velikosti.

Kdyby byl pokles výrobní ceny menší, bylo by zapotřebí méně dodatečného kapitálu, aby se vyrobila táž peněžní renta. Kdyby nabídka nutná k tomu, aby se půda A přestala obdělávat — a to závisí nejen na tom, kolik se vyrobí na akru půdy A, ale i na tom, jakou část celé obdělávané plochy půda A zaujímá — kdyby tedy nabídka k tomu nutná byla větší, kdyby tedy bylo zapotřebí i většího množství kapitálu, který se dodatečně vynakládá na půdě lepší než A, stoupla by za jinak nezměněných okolností renta v penězích a renta v obilí ještě více, přestože by půda B přestala obě tyto renty nést.

Kdyby kapitál, který přestal fungovat na půdě A, byl = 5 liber št., bylo by pro tento případ třeba porovnat tabulky II a IVd. Celkový produkt by vzrostl z 20 kvarterů na 30. Renta v penězích by byla poloviční, byla by 18 liber št. místo 36 liber št.; renta v obilí by zůstala stejná, = 12 kvarterůrm.

Kdyby na D mohl být vyroben s kapitálem = 27½ liber št. celkový produkt 44 kvarterů = 66 liber št. — jak to odpovídá staré sazbě pro D, která je 4 kvartery na 2½ libry št. kapitálu — dosáhl by celkový úhrn rent opět téže výše jako v tabulce II, a měli bychom tuto tabulku:

Druh půdy	Kapitál lib. št.	Produkt kvart.	Renta v obilí kvart.	Renta v penězích lib. št.
B	5	4	0	0
C	5	6	2	3
D	27½	44	22	33
Celkem	37½	54	24	36

Celková výroba by byla 54 kvarterů proti 20 kvarterům v tabulce II a renta v penězích by byla stejná, = 36 liber št. Avšak celkový kapitál by byl 37½ libry št., kdežto v tabulce II byl = 20. Celkový zálohovaný kapitál by se byl téměř zdvojnásobil, kdežto výroba by se téměř ztrojnásobila; renta v obilí by se zdvojnásobila, renta v penězích by zůstala stejná. Klesá-li tedy při nezměněné produktivitě cena proto, že se na lepších druzích půdy, nesoucích rentu, tedy na všech půdách lepších než A vynakládá dodatečný peněžní kapitál, má celkový kapitál tendenci nezvětšovat se v témž poměru jako výroba a renta v obilí; vzrůstem renty v obilí tak může být vyrovnán úbytek renty v penězích, vznikající poklesem ceny. Týž zákon se projevuje také v tom, že zálohovaný kapitál musí být větší v té míře, v jaké se ho vynaložilo více na C než na D, na půdě nesoucí méně renty než na půdě nesoucí více renty. Znamená to prostě to, že má-li renta v penězích zůstat stejná nebo stoupnout, musí se vyrobit určité další množství mimořádného produktu, a to vyžaduje tím méně kapitálu, čím úrodnější jsou pozemky, které dávají mimořádný produkt. Kdyby byl rozdíl mezi B a C, C a D ještě větší, bylo by zapotřebí ještě méně dodatečného kapitálu. Určitý poměr závisí: 1) na poměru, v němž klesá cena, tedy na rozdílu mezi půdou B, která nyní nenese rentu, a půdou A, která už dříve nenesla rentu; 2) na poměru rozdílů mezi druhy půdy lepšími než B; 3) na množství nově vloženého dodatečného kapitálu a 4) na jeho rozdělení mezi půdu různé kvality.

Vidíme, že zákon vlastně nevyjadřuje nic jiného než to, co jsme vyvodili již u prvního případu: že je-li výrobní cena dána, ať je její velikost jakákoli, může v důsledku vynaloženého dalšího kapitálu renta stoupat. Neboť tím, že půda A je vyřazena, vzniká nyní nová diferenciální renta I s B jako půdou, která je nyní nejhorší, a s 1½ librou št. za kvarter jako novou výrobní cenou. To platí o tabulce IV právě tak jako o tabulce II. Zákon je týž, jenže se vychází od půdy B místo od půdy A a od výrobní ceny 1½ libry št. místo 3 libry št.

To všechno je tu důležité jen v tomto smyslu: bylo-li zapotřebí tolik a tolik dodatečného kapitálu, aby se kapitál vzal z půdy A a vytvořila dodatečná nabídka bez něho, ukazuje se, že to může být provázeno neměnící se, stoupající nebo klesající rentou na akr, ne-li na všech pozemcích, pak alespoň na některých a v průměru pro celou plochu obdělané půdy. Viděli jsme, že s rentou v obilí a rentou v penězích tomu není stejně. Renta v obilí však vůbec ještě hraje úlohu v ekonomii jen z tradice. Právě tak by se mohlo dokázat, že např. továrník si může za svůj zisk 5 liber št. koupit mnohem víc své vlastní příze než dříve za zisk 10 liber št. V každém případě to však ukazuje, že páni pozemkoví vlastníci, jsou-li zároveň majiteli nebo podílníky manufaktur, cukrovarů, lihovarů atd., mohou při poklesu peněžní renty jako výrobci svých vlastních surovin stále ještě hodně vydělávat. ^[35]

II. Při klesající míře produktivity dodatečných kapitálů

Nemá to za následek nic nového potud, že výrobní cena také zde, jako v případě právě prozkoumaném, může jen klesat, jestliže se tím, že se dodatečné kapitály vkládají do lepších druhů půdy než A, stane výrobek půdy A zbytečným a kapitál se proto odejme z půdy A nebo se půdy A použije k výrobě jiného výrobku. Tento případ jsme již dopodrobna probrali. Ukázali jsme, že při tom může renta v obilí a penězích na akr stoupnout, klesnout nebo zůstat nezměněna.

Pro snazší srovnání nejdříve znovu uvedeme

Tabulku I

Půda	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena kvarteru lib. št.	Produkt kvarterů	Renta		Míra mimoř. zisku
Půda	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena kvarteru lib. št.	Produkt kvarterů	kvart.	lib. št.	Míra mimoř. zisku
A	1	2½	½	3	1	0	0	0
B	1	2½	½	1½	2	1	3	120%
C	1	2½	½	1	3	2	6	240%
D	1	2½	½	¾	4	3	9	360%
Celkem	4	10	—	—	10	6	18	180% průměr

Předpokládáme-li nyní, že by 16 kvarterů^[◊], které dodávají B, C a D při klesající míře produktivity, stačilo k tomu, aby se půda A vyřadila z obdělávání, mění se tabulka III v tabulku V.

Tabulka V

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Produkt kvarterů	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
kvart.	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Produkt kvarterů	Prodejní cena kvarteru lib. št.	Výnos lib. št.	lib. št.	lib. št.	Míra mimoř. zisku
B	1	2½ + 2½	1	2 + 1½ = 3½	1⁵/₇	6	0	0	0
C	1	2½ + 2½	1	3+2=5	1⁵/₇	8⁴/₇	1½	2⁴/₇	51³/₇%^[◊◊]
D	1	2½ + 2½	1	4 + 3½ = 7½	1⁵/₇	12⁶/₇	4	6⁶/₇	137¹/₇%^[◊◊◊]
Total	3^[○]	15	&mdash	16	&mdash	27³/₇	5½	9³/₇	94²/₇%^[○○] průměr

Zde při klesající míře produktivity dodatečných kapitálů a při různém stupni tohoto poklesu na různých druzích půdy klesla regulující výrobní cena z 3 liber št. na 1⁵/₇ libry št. Vklad kapitálu se zvětšil o polovinu, ^[○○○] z 10 liber št. na 15 liber št. Renta v penězích klesla téměř o polovinu, z 18 liber št. na 9³/₇ libry št., ale renta v obilí jen o ¹/₁₂, z 6 kvarterů na 5½. Celkový produkt vzrostl z 10 na 16 čili o 60%. Renta v obilí činí o něco víc než třetinu celkového produktu. Zálohovaný kapitál se má k rentě v penězích jako 15 : 9³/₇, kdežto dřívější poměr byl 10 : 18.

III. Při stoupající míře produktivity dodatečných kapitálů

Tento případ se liší od varianty I na začátku této kapitoly, kde výrobní cena klesá při neměnící se míře produktivity, jen tím, že je-li zapotřebí určitý dodatečný produkt, aby se vyřadila půda A, děje se to zde rychleji.

Jak při klesající, tak při stoupající produktivitě dodatečných vkladů kapitálu může to mít různý účinek podle toho, jak jsou vklady kapitálu rozděleny mezi různé druhy půdy. Tou měrou, jak toto různé působení vyrovnává nebo zostřuje rozdíly, bude diferenciální renta z lepších druhů půdy, a tím i celkový úhrn rent klesat nebo stoupat, jak tomu bylo již u diferenciální renty I. Jinak všechno záleží na velikosti plochy půdy a kapitálu, které jsou vyřazeny s půdou A, a na relativním rozsahu zálohovaného kapitálu, jehož je při stoupající produktivitě zapotřebí, aby byl dodán dodatečný produkt, který má krýt poptávku.

Jediný bod, který tu stojí za to rozebrat a který nás vůbec vede zpět k tomu, abychom prozkoumali, jak se tento diferenciální zisk přeměňuje v diferenciální rentu, je toto:

V prvním případě, kde se výrobní cena nemění, nemá dodatečný kapitál vložený snad do půdy A vliv na diferenciální rentu jako takovou, protože půda A jako dříve nenese rentu, cena jejího produktu se nemění a dále reguluje trh.

Ve druhém případě, varianta I, kde výrobní cena při nezměněné míře produktivity klesá, půda A nutně odpadá, a ještě více to platí o variantě II (klesající výrobní cena při klesající míře produktivity), neboť jinak by dodatečný kapitál vynaložený na půdě A musel výrobní cenu zvýšit. Ale zde, ve III. variantě druhého případu, kde výrobní cena klesá, protože produktivita dodatečného kapitálu stoupá, může být tento dodatečný kapitál za určitých okolností vložen jak do půdy A, tak do lepších druhů půdy.

Dejme tomu, že dodatečný kapitál 2½ libry št. vložený do půdy A vyrábí místo 1 kvarteru 1⅕ kvarteru.

Tabulka VI

Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt lib. ět.	Prodejní cena lib. št.	Výnos lib. št.	Renta		Míra mimoř. zisku
Druh půdy	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Výrobní cena lib. št.	Produkt lib. ět.	Prodejní cena lib. št.	Výnos lib. št.	kvart.	lib. št.	Míra mimoř. zisku
A	1	2½ + 2½ = 5	1	6	1 + 1¹/₃ =2¹/₃	2⁸/₁₁	6	0	0	0
B	1	2½ + 2½ = 5	1	6	2 + 2²/₃ = 4²/₃	2⁸/₁₁	12	2¹/₃	6	120%
C	1	2½ + 2½ = 5	1	6	3 + 3¹/₃ = 6¹/₃	2⁸/₁₁	18	4²/₃	12	240%
D	1	2½ + 2½ = 5	1	6	4 + 4⁴/₅ = 8⁴/₅	2⁸/₁₁	24	6¹/₅	18	360%
Celkem	4	20	4	24	22	—	60	13¹/₅	36	240%

Tuto tabulku je třeba porovnat nejen se základní tabulkou I, ale také s tabulkou II, kde je dvojnásobný vklad kapitálu spojen s neměnící se produktivitou, úměrnou vkladu kapitálu.

Podle předpokladu klesá regulující výrobní cena. Kdyby se neměnila, tj. zůstávala = 3 librám št., pak by nejhorší půda, půda A, která dříve, při vkladu kapitálu činícím jen 2½ libry št., nenesla rentu, nyní nesla rentu, aniž se začala obdělávat nějaká horší půda; bylo by to proto, že na této půdě stoupla produktivita, ale jen u části kapitálu, a ne u původního kapitálu. První 3 libry št. výrobní ceny vynesou 1 kvarter; druhé vynesou 1⅕ kvarteru, ale celý výrobek 2⅕ kvarteru se nyní prodává za svou průměrnou cenu. Protože míra produktivity s dodatečným vkladem kapitálu roste, znamená tento vklad zlepšení. Toto zlepšení může záležet v tom, že se na akr vynakládá vůbec více kapitálu (více hnojiva, více mechanické práce atd.), nebo také v tom, že vůbec jen s tímto dodatečným kapitálem je pak možno dosáhnout kvalitativně odlišného, produktivnějšího umístění kapitálu. V obou případech se vynaložením kapitálu 5 liber št. na akr získá produkt ve výši 2⅕ kvarteru, kdežto při vynaložení polovičního kapitálu, 2½ liber št., jen produkt ve výši 1 kvarteru. Nepřihlížíme-li k přechodným poměrům na trhu, mohl by se produkt půdy A i nadále prodávat za vyšší výrobní cenu, než je nová průměrná cena, jen tehdy, kdyby se na značné ploše půdy třídy A dále hospodařilo jen s kapitálem 2½ libry št. na akr. Jakmile by však zevšeobecněl nový poměr 5 liber št. kapitálu na akr, a tím zlepšené hospodaření, musela by regulující výrobní cena klesnout na 2⁸/₁₁ libry št. Rozdíl mezi oběma dávkami kapitálu by zmizel, a kdyby se pak akr půdy A obdělával jen se 2½ librami št., obdělával by se nenormálně, způsobem, který by neodpovídal novým výrobním podmínkám. Nebyl by to už rozdíl mezi výnosem různých dávek kapitálu vynaložených na témž akru, nýbrž mezi dostatečným a nedostatečným celkovým vkladem kapitálu na akr. Z toho je za prvé vidět, že nedostatečný kapitál v rukou většího počtu pachtýřů (musí jich být větší počet, protože kdyby jich bylo málo, byli by jen nuceni prodávat pod svou výrobní cenou) působí úplně stejně jako sama diferenciace druhů půdy v sestupné stupnici. Horší způsob obdělávání na horší půdě zvyšuje rentu z lepší půdy; může dokonce na lépe obdělávané půdě stejně špatných vlastností dát vzniknout rentě, kterou tato půda jinak nenese. Za druhé je vidět, že diferenciální renta, pokud vzniká z postupného vynakládání kapitálu na téže celkové ploše, mění se ve skutečnosti v jakýsi průměr, v němž už nelze rozeznat a rozlišit účinky různých vkladů kapitálu, které proto nevytvářejí na nejhorší půdě rentu, nýbrž 1) z průměrné ceny celkového výnosu, řekněme z akru půdy A, činí novou regulující cenu a 2) zračí se jako změna v celkovém množství kapitálu na akr, jehož je za nových podmínek zapotřebí k dostatečnému obdělávání půdy a v němž jednotlivé postupné vklady kapitálu i jejich příslušné účinky k nerozeznání splývají. Stejně je tomu i s jednotlivými diferenciálními rentami z lepších druhů půdy. Určují se v každém případě rozdílem mezi průměrným produktem příslušného druhu půdy a produktem nejhorší půdy při zvětšeném vkladu kapitálu, který se nyní stal normálním.

Žádná půda nic nerodí bez vynaložení kapitálu. Tedy ani při prosté diferenciální rentě, při diferenciální rentě I; říká-li se, že 1 akr půdy A, půdy, která reguluje výrobní cenu, dává tolik a tolik produktu za tu a tu cenu a že lepší druhy půdy B, C a D dávají tolik a tolik diferenciálního produktu, a tudíž při existující regulující ceně tolik a tolik peněžní renty, předpokládá se při tom vždy, že byl vynaložen určitý kapitál, který je za daných výrobních podmínek považován za normální. Právě tak jako je v průmyslu pro každé odvětví podnikání zapotřebí určitého minima kapitálu, aby se zboží mohlo vyrábět za svou výrobní cenu.

Mění-li se toto minimum v důsledku postupného vkládání kapitálu do téže půdy, spojeného se zlepšováním, děje se to pozvolna. Dokud se tento dodatečný provozní kapitál nevynaloží na jistý počet akrů, např. půdy A, vytváří se následkem toho, že výrobní cena zůstává stálá, na lépe obdělávaných akrech půdy A renta a renta ze všech lepších druhů půdy B, C a D se zvyšuje. Ale jakmile se nový způsob hospodaření prosadí natolik, že se stane normálním, výrobní cena klesne; renta z lepších pozemků opět klesne a ta část půdy A, která nyní nemá průměrný provozní kapitál, musí prodávat pod svou individuální výrobní cenou, nedosáhne tedy průměrného zisku.

Klesá-li výrobní cena, dochází k tomu také, dokonce i při klesající produktivitě dodatečného kapitálu, jakmile v důsledku zvětšeného vkladu kapitálu dodávají nutný celkový produkt lepší druhy půdy a jakmile se tedy provozní kapitál odnímá např. z A, takže A přestává konkurovat při výrobě tohoto určitého výrobku, na př. pšenice. Množství kapitálu, jehož se pak průměrně používá na nové regulující, lepší půdě B, považuje se nyní za normální; a mluví-li se o různé úrodnosti pozemků, předpokládá se, že se na akr vynakládá toto nové normální množství kapitálu.

Na druhé straně je jasné, že tento průměrný vklad kapitálu, na př. v Anglii před rokem 1848 8 liber št. na akr a po roce 1848 12 liber št. na akr, je měřítkem při uzavírání pachtovní smlouvy. U pachtýře, který vynakládá více, se mimořádný zisk po dobu smlouvy nepřeměňuje v rentu. To, zda se v ni bude přeměňovat po uplynutí smlouvy, bude záviset na konkurenci mezi pachtýři, kteří jsou s to takovýto mimořádný kapitál zálohovat. Při tom nejde o trvalé zlepšení půdy, které při stejném nebo i zmenšujícím se vynakládání kapitálu zajišťuje natrvalo zvýšený produkt. Ačkoli je toto trvalé zlepšení produktem kapitálu, působí úplně stejně jako přirozená rozdílná bonita půdy.

Vidíme tedy, že u diferenciální renty II hraje úlohu moment, který se u diferenciální renty I jako takové neobjevuje, protože diferenciální renta I může dále existovat nezávisle na jakékoli změně normálního vkladu kapitálu na akr. Tento moment záleží jednak v tom, že jsou setřeny výsledky různých vkladů kapitálu na regulující půdě A a jejich produkt se pak prostě jeví jako normální průměrný produkt na akr. Jednak záleží v tom, že se mění normální minimum čili normální velikost vkladu kapitálu na akr, takže tato změna vystupuje jako vlastnost půdy. Konečně záleží v odlišném způsobu, jakým se mimořádný zisk přeměňuje ve formu renty.

Tabulka VI ukazuje pak dále, porovnáme-li ji s tabulkou I a II, že renta v obilí stoupla proti I více než dvojnásobně, proti II o 1⅕ kvarteru, kdežto renta v penězích se proti I zdvojnásobila a proti II se nezměnila. Byla by značně stoupla, kdyby byl buď (za jinak stejných předpokladů) přídavek kapitálu připadl z větší části na lepší druhy půdy, nebo kdyby byl na druhé straně účinek přídavku kapitálu na A menší, tedy kdyby byla regulující průměrná cena kvarteru z půdy A vyšší.

Kdyby se přídavkem kapitálu zvýšila úrodnost na různých druzích půdy různě, způsobilo by to změnu diferenciálních rent z těchto půd.

Buď jak buď je dokázáno, že při poklesu výrobní ceny způsobeném tím, že míra produktivity dodatečného vkladu kapitálu stoupá — tj. jakmile tato produktivita roste víc než zálohovaný kapitál — může se renta na akr např. při dvojnásobném vkladu kapitálu nejen zdvojnásobit, nýbrž více než zdvojnásobit. Může však také klesnout, kdyby pro rychleji rostoucí produktivitu na půdě A klesla výrobní cena mnohem níže.

Dejme tomu, že dodatečné vklady kapitálu by na př. na B a C nezvýšily produktivitu v témž poměru jako na A, takže pro B a C by se proporcionální rozdíly zmenšily a zvětšení množství produktu by nevynahradilo pokles ceny; pak by ve srovnání s tabulkou II renta na D stoupla, na B a C klesla.

Tabulka VIa

Půda	Akry	Kapitál lib. št.	Zisk lib. št.	Produkt na akr kvart.	Prodejní cena lib. št.	Výnos lib. št.	Renta v obilí kvart.	Renta v penězích lib. št.
A	1	2½ + 2½ = 5	1	1+3=4	1½	6	0	0
B	1	2½ + 2½ = 5	1	2 + 2½ = 4½	1½	6¾	½	¾
C	1	2½ + 2½ = 5	1	3 + 5 = 8	1½	12	4	6
D	1	2½ + 2½ = 5	1	4 + 12 = 16	1½	24	12	18
Total	4	20	—	32½	—	—	16½	24¾

Konečně peněžní renta by stoupla, kdyby se na lepších pozemcích při témž proporcionálním zvýšení úrodnosti vynaložilo víc dodatečného kapitálu než na A nebo kdyby dodatečné vklady kapitálu působily na lepších půdách se stoupající mírou produktivity. V obou případech by rozdíly rostly.

Peněžní renta klesá, jestliže zlepšení způsobené dodatečným vkladem kapitálu, zmenšujíc všechny rozdíly nebo část jich, působí víc na A než na B a C. Klesá tím víc, čím menší je zvýšení produktivity nejlepších pozemků. Na tom, jak velký je rozdíl v účinku, závisí, zda renta v obilí stoupá, klesá nebo zůstává beze změny.

Peněžní renta stoupá a renta v obilí rovněž buď tehdy, když se při nezměněném proporcionálním rozdílu v dodatečné úrodnosti různých druhů půdy přidá na půdu, která nese rentu, víc kapitálu než na půdu A, která nenese rentu, a víc na půdu, která nese vysokou rentu, než na půdu, která nese nízkou rentu, nebo tehdy, roste-li při stejném dodatečném kapitálu úrodnost na lepší a nejlepší půdě více než na A, a to úměrně tomu, jak je toto zvýšení úrodnosti u vyšších tříd půdy vyšší než u nižších.

Za všech okolností však renta relativně roste, je-li zvýšená produktivita následkem přídavku kapitálu, a ne prostě následkem zvýšené úrodnosti při nezměněném vkladu kapitálu. To je absolutní hledisko, které ukazuje, že zde, jako i ve všech dřívějších případech, je renta, a zvýšená renta z akru (jako u diferenciální renty I výše průměrné renty z celé obdělávané plochy) následkem zvětšeného vkladu kapitálu do půdy, ať tento vklad funguje se stálou mírou produktivity při stálých nebo klesajících cenách, nebo s klesající mírou produktivity při stálých nebo klesajících cenách, nebo se stoupající mírou produktivity při klesajících cenách. Neboť náš předpoklad: stálá cena se stálou, klesající nebo stoupajícl mírou produktivity dodatečného kapitálu a klesající cena se stálou, klesající a stoupající mírou produktivity, není nic jiného než: stálá míra produktivity dodatečného kapitálu při stálé nebo klesající ceně, klesající míra produktivity při stálé nebo klesající ceně, stoupající míra produktivity při stálé a klesající ceně. Ačkoli ve všech těchto případech může renta zůstat nezměněna i klesnout, klesla by jcště více, kdyby použití dodatečného kapitálu za jinak stejných okolností nepodmiňovalo zvýšenou úrodnost. Přídavek kapitálu je pak vždy příčinou toho, že renta je relativně vysoká, ačkoli absolutně klesla.

__________________________________

Poznámky:

* Ve vydání z roku 1894 je D. (Pozn. red. čes. vydání)

** Ve vydání z roku 1894: o polovinu, ze 180 na 90%. (Pozn. red. čes. vydání)

*** Tamtéž: u půd C a D. (Pozn. red. čes. vydání)

† Ve vydání z roku 1894: I. (Pozn. red. čes. vydání)

†† Ve vydání z roku 1894: 2. (Pozn. red. čes. vydání)

††† Ve vydání z roku 1894: 33 a 27. (Pozn. red. čes. vydání)

35 Hořejší tabulky IVa až IVd se musely pro průběžnou početní chybu přepočítat. To sice nemělo vliv na theoretické poučky, vyvozené z těchto tabulek, ale místy to vedlo k přehnaným číselným poměrům, pokud jde o výrobu na akr. Ani ty v podstatě nevadí. Na všech plastických mapách a mapách výškových profilů se užívá mnohem většího měřítka pro vertikály než pro horizontály. Cítí-li se však přesto někdo uražen ve svých agrárních citech, nikdo mu nebrání, aby si počet akrů násobil libovolným číslem. Je také možno dosadit v tabulce I místo 1, 2, 3, 4 kvarterů na akr 10, 12, 14, 16 bušlů (8 bušlů = 1 kvarter), při čemž čísla v druhých tabulkách, odvozená z těchto čísel, nevybočí z mezí pravděpodobnosti; shledáme, že výsledek, poměr vzestupu renty k vzestupu kapitálu, zůstane úplně týž. V tabulkách, které vydavatel připojuje k příští kapitole, je to provedeno. — B. E.

◊ V tabulce III. (Pozn. red. čes. vydání)

◊◊ Ve vydání z roku 1894: 51⅖. (Pozn. red. čes. vydání)

◊◊◊ Tamtéž: 137⅕ (Pozn. red. čes. vydání)

○ Tamtéž: 4. (Pozn. red. čes. vydání)

○○ Tamtéž: 94 Nepočítá se tu s půdou, která nenese rentu. (Pozn. red. čes. vydání)

○○○ Ve srovnáni s tabulkou I. (Pozn. red. čes. vydání)

Karel Marx Kapitál, III. díl