Několik slov listu „Riforma“

Bedřich Engels

Několik slov listu „Riforma“^{^[246]}

List „Riforma“ z Luccy odpovídá na jeden z oněch známých sprostých článků, které augsburská „Allgemeine Zeitung“ obvykle otiskuje z pověření vídeňské dvorní kanceláře.

Ten špinavý plátek od Lechu^{^[247]} nejen vynášel do nebe věrnost 518 000 rakouských vojáků jejich přiblblému Ferdinandovi, nýbrž tvrdil také, že všichni tito vojáci, Češi, Poláci, Slováci, Chorvati, hajduci, Valaši, Maďaři, Italové atd., horují pro jednotu Německa a rádi za ni položí život, jakmile císař pán poručí!

Jako by neštěstí nebylo právě v tom, že dokud existuje Rakousko, musí se Německo vydávat tomu nebezpečí, že jeho jednotu hájí hajduci, Chorvati a Valaši, jako kdyby jednota Německa, dokud existuje Rakousko, byla něco jiného než jednota Německa s Chorvaty, Valachy, Maďary a Italy!

„Riforma“ odpovídá „All-Gemeinen“^{^[a]} velmi dobře na její lživé tvrzení, že prý Rakousko hájí v Lombardii zájmy německého národa, a končí výzvou k Němcům, v níž srovnává italské hnutí z roku 1848 s německými osvobozeneckými válkami z roku 1813 a 1815.

„Riforma“ se zřejmě domnívala, že tím udělala Němcům kompliment, jinak by jistě nebyla proti svému pravému přesvědčení stavěla dnešní pokrokové italské hnutí naroveň právě těm reakčním válkám, jimž má Itálie co děkovat za své porobení Rakouskem, Německo za co nejdokonalejší obnovení starého chaosu, roztříštěnosti a tyranie a celá Evropa za hanebné smlouvy z roku 1815.

„Riforma“ nám může věřit: Německo si plně uvědomuje, jaký ráz měly tyto osvobozovací války, jednak přímo podle následků těchto válek, jednak z toho, jak neslavně skončili všichni hrdinové oněch „slavných“ dob. Dnes už jen listy placené vládou vytrubují chválu na ony doby opojení hloupostí; obecenstvo se tomu směje a dokonce i železný kříž se nad tím červená hanbou.

Právě tyto listy, právě tito nadšení francouzožrouti z roku 1813 spouštějí proti Italům stejný pokřik jako dříve proti Francouzům, pějí chvalozpěvy na Rakousko, na křesťansko-germánské Rakousko, a hlásají křižácké tažení proti vlašské úskočnosti a vlašské tlachavosti — vždyť přece pro ně jsou Italové Vlaši právě tak jako Francouzové!

Chtějí Italové ukázku toho, jaké účasti se mohou nadít od neotesaných tlučhubů z osvobozeneckých časů, jaké představy mají tito ryšaví blouznivci o italském národě? Uvedeme jen známou píseň od A. A. L. Follena^{^[248]}:

Nechť divy všemi kraje ony slynou,
kde sladce zní kytara s mandolinou
a v temnném listí zlatý oranž plá;
mnč dražší německá je švestka purpurová
a plody obtížená jabloň Borsdorfova —

a tak dále, jak zní toto poetické běsnění věčně střízlivého člověka. Potom následují nejkomičtější představy o banditech, dýkách, horách chrlících oheň, o vlašské úskočnosti, nevěře italských žen, štěnicích, škorpiónech, jedu, zmijích, úkladných vrazích atd., jichž ctnostný přítel švestek vidí hemžit se na tucty na všech italských silnicích, a nakonec blouznící šosák děkuje svému pánbíčkovi, že žije v zemi lásky a přátelství, hospodských rvaček, při nichž se lidé mlátí židlemi, v zemi modrookých a věrných pastorských dcerek, v zemi bodrosti a řádnosti, zkrátka a dobře v zemi německé věrnosti. Takové pověrčivé románové fantasie si spřádají hrdinové z roku 1813 o Itálii, kterou samozřejmě nikdy neviděli.

Můžeme „Riformu“ a vůdce italského hnutí ujistit: veřejné mínění v Německu je rozhodně na straně Italů. Německý lid má právě tak velký zájem na pádu Rakouska jako italský lid. Jednomyslně schvaluje každý úspěch Italů a nebude, v to doufáme, v pravé chvíli chybět na bojišti, aby jednou provždy skoncoval se vší rakouskou nadvládou.

Napsal B. Engels kolem 22. února 1848
Otištěno v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“,
čís. 16 z 24. února 1848
Podpis: B. Engels

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)

a Slovní hříčka: „Allgemeine Zeitung“ — „Všeobecné noviny“. „All-Gemeine“ — „Prach-sprosté“ noviny. (Pozn. red.)

246 „La Riforma“ [„Reforma“] — italské noviny buržoasně demokratického zaměření; vycházely v městě Lucca od listopadu 1847 do počátku roku 1850.

247 Narážka na „Allgemeine Zeitung“, noviny vydávané v Augsburgu, ležícím na řece Lechu.

248 August Follen je autorem hudby; slova napsal básník Friedrichsen.

Bedřich Engels

Několik slov listu „Riforma“[246]

Několik slov listu „Riforma“^{^[246]}