Různé zprávy

Karel Marx

Různé zprávy

Londýn 30. června. Protože se lord Grosvenor zdráhá stáhnout dobrovolně svůj návrh zákona o zákazu obchodování v neděli [Sunday Trading Bill], objevily se dnes na nejrušnějších ulicích Londýna plakáty vyzývající k účasti na nové velké demonstraci v Hyde Parku, která se má konat zítra odpoledne. Sněmovna byla tak dětinská, že na Grosvenorův dotaz, zda je náhlá změna názoru většiny ovlivněna luzou v Hyde Parku, odpověděla živým: No! No!^{^[a]}

Panmure se na dotaz jednoho toryovského paira letmo zmínil o tom, že ministři vydali jménem královny provolání k armádě, v němž ohlašují jistým sborům a plukům — těm, které jsou na válčišti — značný přídavek k žoldu nejen na období jejich nynější služby, nýbrž i zpětně za několik měsíců a zvýšení penzí. Bylo to ohlášeno prozatím jménem královny, aniž o tom ministři cokoli sdělili Dolní sněmovně, která v té době zasedala. Ministři si tak přisvojují právo, které podle ústavy přísluší jedině Dolní sněmovně — právo stanovit vojsku žold. Musí ovšem během několika týdnů nebo dnů předstoupit před sněmovnu, aby jim slíbené příplatky schválila. Provolání však schválení sněmovny předběhlo. Kdyby sněmovna požadavek zamítla, dostala by se do konfliktu s armádou. Je to odpověď na výrok Roebuckova výboru, že vláda je odpovědná za útrapy armády. Je to krok ve směru, který razil princ Albert.

Bouverieho návrh zákona, který prošel včera druhým čtením v Dolní sněmovně, je důležitý pro anglické obchodní zákonodárství. Až dosud byl v Anglii každý, kdo měl určitý podíl na ziscích obchodní firmy, považován za jejího společníka a odpovídal tudíž celým svým jměním za obchodní závazky firmy. Podle návrhu zákona, který Bouverie předložil jménem vlády, má být toto zákonné ustanovení zrušeno. Ještě důležitější je jeho návrh zákona o akciových společnostech. Až dosud ručil každý člen takové společnosti nejen za částku odpovídající hodnotě jeho akcií, nýbrž ručil celým svým jměním za všechny závazky společnosti. Podle jednoho návrhu zákona se ručení omezuje na částku odpovídající hodnotě akcií jednotlivých akcionářů, avšak jen u těch společností, jejichž celkový kapitál činí nejméně 20 000 liber št., jejichž smlouva je majiteli akcií podepsána na částku nejméně 15 000 liber št. a je-li přitom složcn vklad ve výši nejméně 20 % z celkového kapitálu. Již sama nutnost takových zákonů dokazuje, do jaké míry bylo dosud zákonodárství v rukou vysokých finančních kruhů, které mohly v první obchodní zemi světa podřizovat obchodní smlouvy nejabsurdnějším a nejsvévolnějším právnickým omezením. Nový návrh předstírá, že je založen na principu „zrovnoprávnění (obchodně právního) práce a malých kapitalistů s velkým kapitálem“. A jak se to provádí? Tím, že na akciové kapitály pod 20 000 liber št. se dobrodiní tohoto zákona nevztahuje a že pro ně zůstávají v platnosti stará omezení. Nejpádnějším důkazem toho, že se velký kapitál nespokojuje s převahou svých ekonomických zbraní, jimiž potírá konkurenci malých, ale že se v Anglii navíc ještě utíká k právním privilegiím a výjimečným zákonům, je anglické zákonodárství o akciových a obchodních společnostech vůbec. Ještě před několika lety nesměla mít například banka víc než 6 společníků. Trvalo dlouho, než se akciovým společnostem dostalo práva, aby mohly být jménem svého představenstva žalobci nebo žalovanými. Aby však mohly požívat tohoto privilegia, musí být registrovány neboli inkorporovány, a zákon z roku 1837 stanoví, že koruna může inkorporovat jen na návrh ministerstva obchodu, takže ve skutečnosti záleží na milosti ministerstva obchodu, zda společnost je či není inkorporována. Banky, dobročinné společnosti, svépomocná společenstva atd. jsou i nadále z působnosti nového zákona zcela vyloučeny.

Jeden deník přináší dnes tuto parlamentní statistiku: Volebních obvodů je 327. Z těchto 327 obvodů je závislých: na 1 magnátovi 9 obvodů, na 4 magnátech po 8 obvodech, na 1 magnátovi 7 obvodů, na 3 po 6 obvodech, na 8 po 5 obvodech, na 26 po 4 obvodech a na 29 magnátech po 3 obvodech, takže 297 volebních obvodů je ovládáno 72 magnáty. Zbývá 30 takzvaných „nezávislých“ volebních obvodů. Dolní sněmovna má 654 členů, z nichž 594 je voleno 297 závislými volebními obvody. Z těchto 594 osob je 274 buď přímo spřízněno s pairy, nebo jsou příslušníky aristokracie.

Napsal K. Marx 30. června 1855
Otištěno v „Neue Oder-Zeitung“,
čís. 303 z 3. července 1855

Podle textu novin
Přeloženo z němčiny

__________________________________

Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách).

a — ne! ne! (Pozn. red.)