Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Britský obchod
Londýn 2. listopadu 1861
Zprávy britského ministerstva obchodu za devět měsíců do 30. záři 1861 ukazují velké snížení vývozu a ještě větší zvýšení dovozu. Srovnání vývozních přehledů z posledních tří let dává tento celkový výsledek:
Hodnota vývozu za devět měsíců do 30. září
1859 98 037 311 liber št. 1860 101 724 346 " " 1861 93 795 332 " "
Letošní vývoz tudíž ve srovnání s příslušným obdobím roku 1860 poklesl o 7 929 014 liber šterlinků, přičemž daleko největší podíl na tomto poklesu, totiž 5 671 730 liber šterlinků, připadá na náhlé omezení obchodu s Amerikou. Do jaké míry se touto příčinou vyvolaný všeobecný pokles odrazil v jednotlivých odvětvích britského průmyslu, to ukazuje tato tabulka:
Hodnota vývozu do Spojených států za devět měsíců do 30. září
(v librách št.)
1859 1860 1861 Pivo a ale[a] 78 060 76 060 25 642 Uhlí a antracit 144 556 156 665 200 244 Bavlněné tkaniny 2 753 782 2 776 472 1 130 973 Kameninové zboží a porcelán 448 661 518 778 191 606 Galanterie a módní zboží 1 204 085 1 083 438 542 312 Lněné tkaniny 1 486 276 1 337 778 493 654 Železářské a nožířské zboží 865 066 776 772 446 095 Kovy - železo - surové železo 205 947 165 052 79 086 Tyče, šrouby, pruty 642 822 546 493 148 587 Kolejnice všech druhů 744 505 665 619 168 657 Litina 16 489 17 056 9 239 Kujné železo všech druhů 357 162 378 842 125 752 Ocel, neobrobená 372 465 457 490 216 246 Měď, plechy a hřebíky 99 422 44 971 10 005 Olovo, surové 53 451 66 015 1 451 Bílý plech 935 692 833 644 274 488 Olejnatá semena 122 570 72 915 1 680 Sůl 63 876 84 818 59 809 Hedvábné tkaniny, kapesníky a stuhy 197 605 102 393 88 360 Jiné hedvábné výrobky 129 557 93 227 22 984 Soda 439 584 399 153 142 311 Lihoviny (britské) 53 173 56 423 12 430 Vlněné tkaniny - sukna všech druhů 586 701 535 130 250 023 Různé látky, flanely, houně atd. 1 732 224 1 612 284 652 399 Tkaniny z česané vlny 1 052 053 840 507 377 597 __________________________________ Celkem 14 785 784 13 698 778 5 671 630 Kromě snížení, které nastalo poklesem obchodu s Amerikou, vykazuje celkový vývoz ještě úbytek 2 257 284 libry šterlinků. Z největší části připadají tyto ztráty na září, kdy vysoká cena bavlny a z toho vyplývající zdražení bavlněných výrobků a příze vyvolaly silnou odezvu na trzích Britské severní Ameriky[b], Východní Indie a Austrálie. V průběhu celých devíti měsíců do září 1861 ze všech zemí nejvíc omezily spotřebu britského zboží Spojené státy a hned za nimi Turecko a Německo. Vývoz do Francie nezaznamenal žádný znatelný přírůstek, pozoruhodně se zvýšil jen vývoz jediného zemědělského výrobku, a to ovčí a jehněčí vlny. Za prvních devět měsíců 1860 vyvezla Anglie do Francie 4 735 150 liber vlny v hodnotě 354 047 liber šterlinků. Za totéž období letošního roku vzrostl tento vývoz na 8 716 083 liber vlny v hodnotě 642 468 liber šterlinků. Jinak se jediná pozoruhodná položka ve vývozních přehledech týká Itálie. Britský vývoz do nového království se zřetelně zvětšuje a touto skutečností se do značné míry vysvětlují anglické sympatie k italské svobodě. Tak například vývoz britského bavlněného zboží na Sardinii, do Toskánska, Neapole a na Sicílii se zvětšil ze 756 892 liber šterlinků v roce 1860 na 1 204 287 liber šterlinků v roce 1861, vývoz bavlněné příze ze 348 158 liber šterlinků v roce 1860 na 538 373 liber šterlinků v roce 1861, vývoz železa ze 120 867 liber šterlinků v roce 1860 na 160 912 liber šterlinků v roce 1861.
Tabulky dovozu se vztahují jen na prvních osm měsíců letošního roku. Jejich celkový výsledek ukazují tato čísla:
Reálná hodnota dovozu
1859 88 993 762 liber št. 1860 106 894 278 " " 1861 114 588 107 " " Tento růst dovozu se vysvětluje hlavně značným zvýšením nákupu zahraniční pšenice, který ze 6 796 131 libry šterlinků v prvních osmi měsících roku 1860 vzrostl na 13 431 487 liber šterlinků v příslušném období roku 1861. Pokud jde o surovou bavlnu, snížil se objem dovozu v uvedeném období jen nepatrně, zatímco cena tohoto zboží značně stoupla, jak ukazují tato čísla:
Množství bavlny dovezené za prvních devět měsíců
Váha
(v angl. centech)Hodnota
(v librách)1859 8 023 082 24 039 197 1860 10 616 347 28 940 676 1861 9 616 087 30 809 279 Obecně politické otázky jako by v této chvíli v Anglii neexistovaly. Všechno a všichni jsou plně zaujati otázkou průmyslu a americkou krizí. V jednom z předchozích článků jsem vás upozorňoval na horečný stav liverpoolského trhu bavlny.[c] Během posledních dvou týdnů skutečně měl všechny příznaky železniční horečky z roku 1845. Chirurgové, zubaři, lékaři, advokáti, kuchaři, dělníci, úředníci i lordi, herci i duchovní, vojáci i námořníci, novináři i vychovatelky z penzionátů, muži i ženy, všichni spekulovali s bavlnou. Mnohdy měly nakupované, prodávané a dále překupované partie pouze jeden, dva, tři nebo čtyři žoky. Větší množství zůstávalo stále ve stejných skladištích, i když třeba dvacetkrát změnilo majitele. Kdo koupil bavlnu v 10 hodin, v 11 hodin už ji nabízel k prodeji a realizoval při tom zisk půl pence na libru. Četné partie tak prošly během dvanácti hodin několikerýma rukama. Tento týden však nastala jakási reakce, způsobená jedině tou okolností, že šilink je zaokrouhlené číslo, protože se skládá ze 12 pencí, a že se většina lidí rozhodla prodat, jakmile cena bavlny vystoupí na jeden šilink za libru; proto náhle nabídka bavlny velmi vzrostla, což se opět odrazilo na její ceně. To však může být jen přechodné.
Jakmile si mysl Brita jednou zvykne na myšlenku, že libra bavlny může stát 15 pencí, dočasná zábrana spekulace se zhroutí a spekulační horečka znovu propukne s dvojnásobnou silou. V tomto vývoji je jedna věc příznivá Spojeným státům. Směřuje totiž proti přívržencům prolomení blokády. Byly už uveřejněny protesty spekulantů, v nichž se ne bez důvodu praví, že kdyby britská vláda podnikla jakýkoli krok vojenské povahy, byla by to přímá nespravedlnost vůči těm obchodníkům, kteří ve víře, že britská vláda setrvá na své uznávané a osvědčené zásadě nevměšování, kalkulovali, spekulovali doma, posílali své objednávky za hranice a nakupovali bavlnu na základě odhadu ceny, jíž by bavlna dosáhla pod vlivem přirozených, pravděpodobných a předvídatelných událostí.
Dnešní "Economist" přináší velmi pošetilý článek, v němž na základě statistik obyvatelstva a plochy Spojených států dochází k závěru, že by tam bylo dost místa pro zřízení nejméně sedmi rozlehlých říší a že by tedy unionisté měli ze svých srdcí vypudit "sen o všeobsáhlém panství". Ze svých statistických údajů by mohl "Economist" udělat jen jediný rozumný závěr, že totiž Seveřané, dokonce i kdyby chtěli, by nemohli upustit od svých požadavků, aniž by obětovali otroctví rozlehlé státy a teritoria, "kde otroctví stále ještě přežívá, avšak nemůže se udržet jako trvalá instituce". Listu se úspěšně podařilo tomuto jedinému rozumnému závěru se dokonale vyhnout.
Anglii znepokojuje kromě jejích vlastních obchodních potíží zároveň i kritický stav francouzských financí. Manévry Francouzské banky, která se snaží zastavit odliv zlata do Anglie směnkami z ochoty, získanými od Rothschildů a jiných velkých firem, vedly, jak se dalo očekávat, jen k dočasnému zmírnění francouzských potíží. Francie se nyní postupně obrátila o pomoc k bankám v Berlíně, Hamburku a Petrohradě, ale všechny tyto pokusy, místo aby přinesly ulehčení, prozradily jen bezvýchodnost situace. Tíseň, v níž se francouzská vláda nyní octla, je zřejmá ze dvou opatření, k nimž došlo v průběhu dvou týdnů. Aby se krátkodobé pokladniční poukázky udržely v oběhu, musely být jejich úroky zvýšeny na 71/2 procenta, a Viktor Emanuel dostal rozkaz, aby částečně odložil splátky na novou italskou půjčku, na níž mají francouzští kapitalisté velmi vysoký podíl. Viktor Emanuel přirozeně žádosti svého příznivce vyhověl.
V Tuileriích jsou nyní dva protikladné vlivy, navrhující dva protikladné prostředky k dočasnému vyléčení finančního neduhu. Ryzí bonapartisté, Persigny a Crédit mobilier, by rádi prosadili návrh, aby byla Francouzská banka podřízena přímé a úplné kontrole vlády, aby byla přeměněna v pouhou pobočku státní pokladny a aby se takto nabyté moci použilo k neomezené emisi nesměnitelných státovek. Přívrženci druhé strany, reprezentované Fouldem a dalšími renegáty dřívějších režimů, navrhují novou půjčku, jejíž rozsah odhadují různě: ti nejskromnější na 16 miliónů, ti odvážnější na 30 miliónů liber šterlinků.
Napsal K. Marx kolem 2. listopadu 1861
Otištěno v "New-York Daily Tribune",
čís. 6440 z 23. listopadu 1861Podle textu novin
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách.)a — anglické světlé pivo. (Pozn. čes. red.)
b — Kanady. (Pozn. red.)
c Viz Britský obchod s bavlnou. (Pozn. red.)