Marxistický internetový archiv - Česká sekce

Bedřich Engels



{515} Prohlášení generální rady listu "Proletario Italiano"[378]



Redakci "Proletario Italiano"

Občané,

v čís. 39 vašeho listu je otištěno prohlášení turínských dělníků tohoto znění:

"Prohlašujeme veřejně, že s usnesením londýnské Velké rady dát přednost politice před socialismem nás seznámila redakce listu "Proletario", jakmile bylo vydáno, a že to nebylo usnesení oficiálního rázu, neboť je Velká rada vzápětí zase odvolala, protože se očekávalo, že je četná evropská sdružení hromadně odmítnou, jak bychom to učinili také my."

Na toto tvrzení je generální rada nucena prohlásit:

1. že nikdy nepřijala žádné usnesení dát přednost politice před socialismem,

2. že tudíž nemohla podobné usnesení odvolat,

3. že žádné sdružení v Evropě nebo v Americe nemohlo takové usnesení odmítnout a neodmítlo ani jakékoli jiné usnesení generální rady.

Postoj generální rady k politické činnosti proletariátu je nanejvýš jasně definován.

Je definován takto:

1. Ve všeobecných stanovách, kde se ve čtvrtém odstavci {516} důvodové části praví: ,,že ekonomické osvobození dělnické třídy je velikým cílem, jemuž je třeba podřídit každé politické hnutí jako prostředek"[a]

2. V textu Inaugurální adresy Sdružení (1864), oficiálním a závazném komentáři ke stanovám, kde se praví:

"Páni půdy a páni kapitálu budou svých politických výsad vždycky používat k obraně a ke zvěčnění svých ekonomických monopolů. Nejenže ani zdaleka nebudou podporovat osvobození práce, naopak, budou mu dále stavět do cesty všechny možné překážky... Proto je první povinností dělnické třídy dobýt politickou moc."[379]

3. V rezoluci lausannského kongresu (1867), kde se o tom praví: "Sociální osvobození dělníků je neoddělitelné od jejich politického osvohození."[342]

4. V rezoluci IX. londýnské konference (září 1871), jež v souladu s předchozím připomíná členům Internacionály, že v boji dělnické třídy jsou její ekonomické hnutí a její politická činnost nerozlučně spojeny.[b]

Rada vždy dodržovala a bude i v budoucnu dodržovat linii, která jí takto byla uložena. Prohlašuje tudíž, že zmíněná zpráva, dodaná redakci "Proletario" neznámo kým, je falešná a pomlouvačná.

Z pověření a jménem generální rady

tajemník pro Itálii
             B.E.

P. S. Právě se mi dostává do rukou "Révolution Sociale"[380] ze Ženevy, kde se praví, že malá skupina z Jury odmítla usnesení londýnské konference[c]. Generální radě nedošlo o tom žádné oficiální sdělení. Jakmile je obdrží, podnikne potřebná opatření.

29. listopadu 1871



    Podle konceptu
Přeloženo z italštiny



__________________________________

Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).

a Viz tento svazek, str. {484}. (Pozn. red.)

b Viz tento svazek, str. {466}. (Pozn. red.)

c Viz tento svazek, Sjezd v Sonvilier a Internacionála. (Pozn. red.)


378 Toto prohlášení napsal Engels v souvislosti s tzv. deklarací turínských dělníků, uveřejněnou 23. listopadu 1871 v listě "Proletario Italiano", která opakovala výpady bakuninovců proti generální radě Internacionály a proti usnesením londýnské konference.

"Il Proletario Italiano" ["Italský proletář"] - italský list, který vycházel roku 1871 dvakrát týdně v Turíně a jehož redaktorem byl tajný policejní agent Carlo Terzaghi; list hájil bakuninovce proti generální radě a proti usnesením londýnské konference. V letech 1872-1874 vycházel pod názvem "II Proletario" ["Proletář"].

379 Viz Marx-Engels, Spisy 16, zde.

380 "La Révolution Sociale" ["Sociální revoluce"] - týdeník vycházející v Ženevě od října 1871 do ledna 1872; od listopadu 1871 ofciální orgán bakuninovské Jurské federace.