Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx a Bedřich Engels
{227} Redaktorovi listu "International Herald"[215]
Milý občane,
až dosud jsme považovali za zbytečné odpovídat na urážky a lži, které o nás neúnavně rozšiřuje "autonomní" pan John Hales. Když se vsak takové pomluvy šíří jménem britské federální rady a údajně s jejím souhlasem, děje se to s úmyslem poškodit Internacionálu jako celek, a pak už nemůžeme dále mlčet.
Pan Hales, jenž najednou vystupuje v roli obhájce "autonomie" sekcí a federací, si v praxi tuto autonomii vykládá jako svou osobní autokracii. Dal se jmenovat za prvé tajemníkem pro protokoly, za druhé dopisujícím tajemníkem (doma i za hranicemi) a za třetí pokladníkem britské federální rady; protože však všechny tyto povinnosti nemůže plnit najednou, jmenuje za čtvrté jiné členy této rady, aby je plnili za něho jako jeho sluhové. A za páté píše dopisy do všech koutů světa jménem britské federální rady, jenže bez jejího vědomí a souhlasu.
Tak v čís. 23 "Bulletin jurassien" nalézáme oficiální dopis, který poslal odpadlický jurský výbor britské federální radě jako odpověď na dopis pana Johna Halese, který tam je rovněž uveřejněn. Jsme přesvědčeni, že britská federální rada o existenci tohoto dopisu neměla ani potuchy.
Pan Hales v tomto dopisu tvrdí :
"Tento kongres (v Haagu)... odhalil pokrytectví členů předchozí generální rady, kteří se pokoušeli organizovat v našem Sdružení rozsáhlou tajnou společnost {228} pod záminkou zničení jiné tajné společnosti, jejíž existenci si vymysleli pro vlastní cíle."
Logika pana Halese je obdivuhodná. Skutečnost, že kongres vyloučil z Internacionály Alianci, je pro něho důkazem pokrytectví předchozí generální rady, která tuto organizaci neuznávala. Pokud jde o Alianci, vynalezenou prý generální radou, a o tajné spiknutí, jež prý generální rada organizovala, pak nejpovolanější osobou, která o tom může podat všechny potřebné informace, je občan Jung, nynější člen federální rady. Jako bývalý tajemník pro Švýcarsko ví o všem, co Aliance natropila, a jako člen výkonného výboru minulé generální rady ví všechno o "spiknutí" vymyšleném Johnem Halesem. O činech veřejné "Aliance" se veřejnost dověděla už z oběžníku předchozí generální rady "Domnělé rozkoly atd."[a] Tajná činnost této společnosti vyjde najevo z dokumentů, které má v rukou vyšetřovací komise ustavená na haagském kongresu a jež se připravují k vydání.[b]
Pan Hales si stěžuje:
"Dokud jsem byl generálním tajemníkem rady, nikdy jsem neznal a nikdy jsem také nemohl dostat adresy federací na kontinentě."
Když byl pan Hales tajemníkem generální rady a jejím jediným placeným funkcionářem, neměl jinou povinnost než připravovat protokoly, posílat výňatky z nich do tisku a vyřizovat korespondenci s anglickými sekcemi a tradeuniony.
Korespondencí s ostatními federacemi, na kontinentě i jinde, byli pověřeni neplacení tajemníci, do jejichž záležitostí neměl právo zasahovat. Jak plnil svou povinnost - vyřizovat korespondenci ve svém rezortu - vysvítá ze zvláštní rezoluce generální rady, kterou byla tato povinnost přenesena na občana Milnera.[216]
Dále pan Hales konstatuje:
"Jednou dostala britská federální rada velice důležitý dopis od španělské federální rady, jenže jeho autor, občan Anselmo Lorenzo, zapomněl uvést svou adresu; britská federální rada požádala občana Engelse, který tehdy byl dopisujícím tajemníkem pro Španělsko, aby jí Lorenzovu adresu sdělil; občan Engels to výslovně odmítl. Nedávno nám dal tutéž zamítavou odpověď pokud jde o lisabonskou federální radu."
{229} Občan Engels o této věci ví jen tolik, že zmíněný španělský dopis mu poslal občan Jung se žádostí, aby jej přeložil, a to také udělal. O tom, že by ho britská federální rada žádala o Lorenzovu adresu, mu není známo nic a byl by vděčný za zaslání výňatku z jejího protokolu, kde se o této věci pojednává.
Pokud jde o lisabonský případ, obrátila se portugalská rada na Engelse se žádostí, aby jí poskytl pomoc při stávce, a první, co Engels udělal, bylo, že požádal o spolupráci britskou federální radu; zároveň učinil i jiná opatření, která byla v jeho moci. Na několik ústních žádostí, které tlumočili členové federální rady, a na jednu písemnou žádost[c] dostal Engels asi o dva měsíce později dopis, v němž mu pan Hales oznamoval, že rada podnikla v této záležitosti jisté kroky, a žádal jej o lisabonskou adresu. Engels na tento dopis neodpověděl, neboť si tehdy byl dobře vědom, že Hales takové adresy potřebuje pouze pro své osobní intriky. Vůči ostatním členům britské federální rady nepřicházela taková opatrnost nikdy ani v úvahu. Když Jung požádal jménem federální rady o adresy v Berlíně, Lipsku a ve Vídni, byly mu zaslány ihned.
Až budou uveřejněny výňatky z protokolů předešlé generální rady, které převážnou měrou psal sám pan Hales, vyjde najevo motiv jeho zášti proti radě. Abychom použili jeho vlastních slov z dopisu jurskému výboru, pak se ukáže, že
"kdo nebyl důkladně obeznámen se starou generální radou, nedovede si představit, jakým způsobem jsou překrucována fakta" -
- panem Johnem Halesem.
S bratrským pozdravem
B. Engels
Karel Marx
Napsáno 20. prosince 1872
Otištěno v "The Intemational Herald",
čís. 38 z 21. prosince 1872,
a v "La Emancipación",
čís. 80 z 28. prosince 1872Podle textu v "The Intemational Herald"
Přeloženo z angličtiny
__________________________________
Poznámky:
(Čísla označují poznámky uváděné v souhrnu na konci knižního vydání, písmeny jsou značeny poznámky uvedené na jednotlivých stránkách. Čísla ve svorkách v textu -"{číslo}"- jsou čísla stránek v tištěné verzi Spisu).a Viz tento svazek, Domnělé rozkoly v Internacionále. Důvěrný oběžník generální rady Mezinárodního dělnického sdružení, str. {35-79}. (Pozn. red.)
b Viz tento svazek, Aliance socialistické demokracie a Mezinárodní dělnické sdružení. Zpráva a dokumenty uveřejněné z příkazu haagského kongresu Internacionály, str. {359-489}. (Pozn. red.)
c Viz tento svazek, Britské federální radě Mezinárodního dělnického sdružení (o stávkách v Portugalsku), str. {211}. (Pozn. red.)
215 Reformistické křídlo britské federální rady pod Halesovým vedením (viz poznámku [14]) se spojilo s různými protimarxistickými živly, zejména s členy Aliance ve Švýcarsku. Angličtí reformisté a švýcarští anarchisté vztekle napadali všechny rezoluce haagského kongresu, hlavně rezoluci o politické činnosti dělnické třídy a rezoluci o rozšíření pravomocí generální rady. Když byl 1. prosince v "Bulletin de la Fédération jurassienne", čís. 23, uveřejněn Halesův dopis ze 6. listopadu a odpověď na tento dopis podepsaná členem Aliance Schwitzguébelem, rozhodli se Marx a Engels odpovědět Halesovi otevřeně. 21. prosince 1872 napsal Marx Sorgovi: "Posílám Ti dnes jeden výtisk [novin], kde Engels a já zahajujeme polemiku s Halesem a spol." Marxův a Engelsův dopis byl otištěn v "International Herald", čís. 38 z 21. prosince, a ve španělském listě "Emancipación", čís. 80 z 28. prosince 1872. Redakce "Emancipación" mu předeslala tento úvodní odstavec: "Dále otiskujeme dopis, který naši soudruzi a přátelé Marx a Engels poslali londýnskému listu ,International Herald' na znamení protestu proti lživým tvrzením pana Johna Hálese; tato tvrzení u nás s náramným potěšením tlumočí tisk Aliance, který je vždycky ochoten podporovat lež."
216 O tom, že tajemník generální rady Hales překračuje svou pravomoc, se na zasedáních rady jednalo nejednou. Už na jaře 1872 se Hales začal stavět proti většině generální rady podporující Marxe. Na sjezdu Britské federace Sdružení, který se konal 21.-22. července 1872 v Nottinghamu, pokoušel se Hales propašovat usnesení o "autonomii" britské federální rady. Z tohoto důvodu a také proto, že podporoval reformistické živly v USA vyloučené z Internacionály, přijala generální rada 23. července 1872 jednomyslně návrh zbavit Hálese dočasně funkce tajemníka generální rady až do skončení vyšetřování. Touto funkcí byl prozatímně pověřen George Milner.