Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Karel Marx
Kapitál, III. dílKapitola jedenáctá
Vliv všeobecného kolísání mzdy na výrobní ceny
Průměrné složení společenského kapitálu nechť je 80c + 20v a zisk 20%. Pak je míra nadhodnoty 100%. Všeobecné zvýšení mzdy znamená za jinak stejných okolností snížení míry nadhodnoty. U průměrného kapitálu se zisk a nadhodnota kryjí. Nechť mzda stoupne o 25%. Uvést do pohybu tutéž masu práce, což dříve stálo 20, stojí nyní 25. Pak máme místo 80c + 20v + 20z za jeden obrat hodnotu 80c + 25v + 15z. Práce uvedená do pohybu variabilním kapitálem vyrábí tak jako dříve sumu hodnoty rovnající se 40. Stoupne-li v z 20 na 25, je přebytek m, resp. z = již jen 15. Zisk 15 ze 105 činí 142/7%, a to je nová míra průměrného zisku. Protože se u zboží vyrobeného průměrným kapitálem výrobní cena kryje s hodnotou, zůstala by výrobní cena tohoto zboží nezměněna; zvýšení mzdy by tedy mělo za následek pokles zisku, ale nezpůsobilo by změnu hodnoty ani ceny zboží.
Dříve, kdy průměrný zisk byl = 20%, rovnala se výrobní cena zboží vyrobeného za jedno období obratu ceně nákladů na toto zboží plus zisku 20% z této ceny nákladů, tedy = k + kz‘ = k + 20k/100, kde k je proměnná veličina, různá podle hodnoty výrobních prostředků, které vcházejí do zboží, a podle rozsahu opotřebování, které fixní kapitál používaný při výrobě odevzdává výrobku. Nyní by výrobní cena činila k + 142/7k/100.
Vezměme nyní nejprve kapitál, jehož složení je nižší než původní složení průměrného společenského kapitálu 80c + 20v (které se nyní mění v 764/21c + 2317/21v), na př. 50c + 50v. Zde se před zvýšením mzdy výrobní cena ročního produktu rovnala 50c + 50v + 20z = 120 — pro zjednodušení předpokládáme, že do ročního produktu vešel opotřebováním celý fixní kapitál a že doba obratu je stejná jako v případě I. Zvýší-li se mzda o 25%, znamená to při témž množství práce uváděné do pohybu zvýšení variabilního kapitálu z 50 na 621/2. Kdyby byl roční výrobek prodán za dřívější výrobní cenu 120, vyšlo by 50c + 621/2v + 71/2z, tedy míra zisku 62/3%. Nová průměrná míra zisku je však 142/7%, a protože jsme předpokládali, že všechny ostatní okolnosti se nezměnily, musí tento kapitál 50c + 621/2v také přinést tento zisk. Ale kapitál 1121/2 vynáší při míře zisku 142/7% 161/4 zisku. Výrobní cena zboží jím vyrobeného se tedy nyní rovná 50c + 621/2v + l61/14z = 1288/14. Vzestupem mzdy o 25% zde tedy výrobní cena téhož množství téhož zboží stoupla ze 120 na 1288/14 čili o více než 7%.
Vezměme naopak výrobní sféru, která má vyšší složení než průměrný kapitál, např. 92c+ 8v. Původní průměrný zisk je tedy i zde = 20, a předpokládáme-li opět, že do ročního produktu vchází celý fixní kapitál a že doba obratu je táž jako v případě I a II, je výrobní cena zboží i zde = 120.
Zvýšením mzdy o 25% vzroste variabilní kapitál vynakládaný na totéž množství práce z 8 na 10, cena nákladů na zboží tedy vzroste ze 100 na 102; na druhé straně klesla průměrná míra zisku z 20% na 142/7%. Ale 100 : 142/7 = 102 : 144/7. Zisk, který nyní připadá na 102, je tedy 144/7. A celkový produkt se tudíž prodává za k + kz‘ = 102 + 144/7 = 1164/7. Výrobní cena tedy klesla ze 120 na 1164/7, čili o 33/7.
Při zvýšení mzdy o 25% tedy:
1) u kapitálu průměrného společenského složení zůstala výrobní cena zboží nezměněna;
2) u kapitálu nižšího složení výrobní cena zboží stoupla, třebaže ne tak, jak klesl zisk;
3) u kapitálu vyššího složení výrobní cena zboží klesla, třebaže také ne tak jako zisk.
Protože výrobní cena zboží vyráběného kapitálem průměrného složení zůstala nezměněna, rovna hodnotě výrobku, zůstává také úhrn výrobních cen výrobků všech kapitálů nezměněn, roven úhrnu hodnot vyrobených celkovým kapitálem; vzestup na jedné straně, pokles na druhé straně se pro celkový kapitál vyrovnávají na úroveň společenského průměrného kapitálu.
Jestliže v příkladu II výrobní cena zboží stoupá a v příkladu III klesá, nasvědčuje už samo toto působení v opačných směrech, vyvolané poklesem míry nadhodnoty čili všeobecným vzestupem mzdy, že tu nemůže jít o to, že by se kapitalista v ceně zboží odškodňoval za zvýšení mzdy, neboť v případě III nemůže pokles výrobní ceny kapitalistu odškodnit za pokles zisku a v případě II nezabrání vzestup ceny poklesu zisku. Naopak, v obou případech — i tam, kde cena stoupá, i tam, kde klesá — je zisk stejný jako zisk průměrného kapitálu, kde se cena nemění. Zisk je v případě II i III týž, je to totiž průměrný zisk snížený o 55/7 čili o něco víc než 25%. Z toho vyplývá, že kdyby v případě II cena nestoupala a v případě III neklesala, prodávalo by se zboží v případě II s menším ziskem a v případě III s větším ziskem, než je nový snížený průměrný zisk. Je samozřejmé, že podle toho, zda se na práci vynakládá 50, 25 nebo 10 ze 100 kapitálu, musí se zvýšení mzdy velmi rozdílně dotknout toho, kdo na mzdu vynakládá 1/10, a toho, kdo na ni vynakládá 1/4 nebo 1/3 svého kapitálu. Vzestup výrobních cen na jedné straně, jejich pokles na druhé straně, podle toho, zda má daný kapitál vyšší nebo nižší složení než průměrný společenský kapitál, je způsoben jen vyrovnáváním zisku na nový snížený průměrný zisk.
A nyní, jak by působil všeobecný pokles mzdy a jemu odpovídající všeobecný vzestup míry zisku, tedy i průměrného zisku, na výrobní ceny zboží, která jsou produktem kapitálů, jež se odchylují od společenského průměrného složení v opačných směrech? Stačí jen obrátit právě podaný výklad a dostaneme výsledek (jejž Ricardo nezkoumá).
I. Průměrný kapitál = 80c + 20v = 100; míra nadhodnoty = = 100%; výrobní cena = hodnotě zboží = 80c + 20v + 20z = 120; míra zisku = 20%. Dejme tomu, že mzda klesne o čtvrtinu, takže týž konstantní kapitál se bude uvádět do pohybu 15v místo dřívějšími 20v. Máme tedy hodnotu zboží 80c + 15v + 25z = 120. Množství práce, které v vyrobí, zůstává nezměněno, jen nová hodnota jím vytvořená se jinak rozděluje mezi kapitalistu a dělníka. Nadhodnota stoupla z 20 na 25 a míra nadhodnoty z 20/20 na 25/15‚ tedy ze 100% na l662/3%. Zisk z 95 je nyní = 25, tedy míra zisku ze 100 = 2616/19. Nové procentní složení kapitálu je nyní 844/19c + 1515/19v = 100.
II. Nižší složení. Původně 50c + 50v jako výše. Poklesem mzdy o 1/4 se zmenšuje v na 371/2, a tím celkový zálohovaný kapitál na 50c + 371/2v = 871/2. Použijeme-li tu nové míry zisku 266/19%, pak 100 : 266/19 = 871/2 : 231/38. Táž masa zboží, která stála dříve 120, stojí nyní 871/2 + 231/38 = 11010/19; cena klesla téměř o 10.
III. Vyšší složení. Původně 92c + 8v = 100. Pokles mzdy o 1/4 snižuje 8v na 6v, celkový kapitál na 98. Tedy 100 : 266/19 = 98 : 255/19. Výrobní cena zboží, která činila dříve 100 + 20 = 120, rovná se nyní, po poklesu mzdy, 98 + 2515/19 = 12315/19; stoupla tedy skoro o 4.
Vidíme tedy, že k řešení otázky stačí jen obrátit dřívější výklad a provést patřičné změny; že všeobecný pokles mzdy má za následek všeobecný vzestup nadhodnoty, míry nadhodnoty, a tudíž za jinak stejných okolností míry zisku, třebaže v jiné proporci; dalším výsledkem je pokles výrobních cen u zbožních výrobků kapitálů nižšího složení a vzestup výrobních cen u zbožních výrobků kapitálů vyššího složení. Výsledek právě opačný, než jaký jsme měli při všeobecném vzestupu mzdy.[34] V obou případech — při vzestupu i při poklesu mzdy — se předpokládalo, že se délka pracovního dne nemění a rovněž že se nemění cena všech nutných životních prostředků. Pokles mzdy je tu tedy možný jen tehdy, byla-li mzda buď dříve nad normální cenou práce, nebo je-li nyní stlačena pod ni. Jak se problém pozměňuje, je-li vzestup nebo pokles mzdy způsoben změnou hodnoty, a tudíž i výrobních cen zboží, která vcházejí do obvyklé spotřeby dělníka, bude zčásti prozkoumáno později v oddílu o pozemkové rentě. Zde jednou provždy poznamenáme:
Je-li vzestup nebo pokles mzdy vyvolán změnou hodnoty nutných životních prostředků, může být to, co bylo řečeno výše, pozměněno jen potud, pokud zboží, jejichž změna ceny zvětšuje nebo zmenšuje velikost variabilního kapitálu, vcházejí zároveň jako konstituující prvky do konstantního kapitálu, nepůsobí-li tedy jen na mzdu. Pokud však působí jen na mzdu, obsahuje dosavadní výklad všechno, co je třeba o tomto případu říci.
V celé této kapitole se vytváření všeobecné míry zisku, průměrného zisku, a tedy i přeměna hodnot ve výrobní ceny předpokládá jako daná skutečnost. Šlo jen o to, jak působí všeobecný vzestup nebo pokles mzdy na výrobní ceny zboží, které se tu považují za dané. Ve srovnání s ostatními důležitými body, o nichž pojednáváme v tomto oddílu, je to velmi podřadná otázka. Je to však jediná z otázek, jichž se tu dotýkáme, o níž Ricardo sice pojednává, ale, jak uvidíme dále, jen jednostranně a nedostatečně.
__________________________________
Poznámky:
34 Je nanejvýš podivné, že Ricarda (který ovšem postupuje jinak než my zde, protože vyrovnávání hodnot na výrobní ceny nerozuměl) to nikdy nenapadlo, nýbrž že zkoumal jen první případ, vzestup mzdy a jeho vliv na výrobní ceny zboží. A servum pecus imitatorum [otrocké stádo napodobovatelů] nedošlo ani tak daleko, aby provedlo tuto samozřejmou, v podstatě tautologickou aplikaci.