Karel Marx
Kapitál, III. dílKapitola padesátá druhá
Třídy
Vlastníci pouhé pracovní síly, vlastníci kapitálu a pozemkoví vlastníci, příslušné zdroje jejichž důchodu jsou: mzda, zisk a pozemková renta, tedy námezdní dělníci, kapitalisté a pozemkoví vlastníci, tvoří tři velké třídy moderní společnosti, založené na kapitalistickém způsobu výroby.
V Anglii je moderní společnost co do svého ekonomického rozčlenění vyvinuta nesporně nejvíce, nejklasičtěji. Přesto však ani zde není toto třídní rozčlenění v čisté formě. Střední a přechodné stupně zahlazují i tu (ačkoli na venkově nesrovnatelně méně než ve městech) všude hraniční linie. Pro naše zkoumání je to ostatně lhostejné. Viděli jsme, že neustálou tendencí a vývojovým zákonem kapitalistického výrobního způsobu je odlučovat stále více výrobní prostředky od práce a roztříštěné výrobní prostředky stále více soustřeďovat ve velké skupiny, tedy přeměňovat práci v námezdní práci a výrobní prostředky v kapitál. A této tendenci odpovídá na druhé straně samostatné odlučování pozemkového vlastnictví od kapitálu a práce[62] čili přeměna veškerého pozemkového vlastnictví ve formu pozemkového vlastnictví odpovídající kapitalistickému způsobu výroby.
Nejdříve je třeba odpovědět na otázku: Co tvoří třídu?, při čemž nám tato odpověď vyplyne sama sebou, jakmile odpovíme na jinou otázku: Co dělá z dělníků, kapitalistů a pozemkových vlastníků činitele, kteří tvoří tři velké společenské třídy?
Na první pohled totožnost důchodů a zdrojů důchodu. Jsou to tři velké společenské skupiny, jejichž komponenti, jedinci, z nichž se skládají, žijí ze mzdy, ze zisku a z pozemkové renty, ze zhodnocování své pracovní síly, svého kapitálu a svého pozemkového vlastnictví. Ale s tohoto stanoviska by na př. lékaři a úředníci tvořili také dvě třídy, neboť patří ke dvěma různým společenským skupinám, u nichž důchody členů každé z těchto skupin pramení z téhož zdroje. Totéž by platilo i o nekonečném roztříštění zájmů a postavení, vzniklém dělbou společenské práce jak mezi dělníky, tak mezi kapitalisty a pozemkovými vlastníky — pozemkoví vlastníci se rozpadají na př. na majitele vinic, majitele orné půdy, majitele lesů, majitele dolů, majitele lovišť ryb.
{Zde je rukopis přerušen.}
__________________________________
Poznámky:
62 F. List poznamenává správně: „Převládající soběstačné hospodařeni na velkých statcích svědčí jen o nedostatku civilisace, komunikačních prostředků, domácího průmyslu a bohatých měst. Setkáváme se s ním proto všude v Rusku, Polsku, Uhrách a Meklenbursku. Dříve převládalo také v Anglii; s rozvojem obchodu a průmyslu nastoupilo na jeho místo rozdrobení na střední hospodářství a propachtovávání.“ („Die Ackerverfassung, die Zwergwirtschaft und die Auswanderung“. 1842, str. 10.)