Marxistický internetový archiv - Česká sekce
Bedřich Engels
Postavení dělnické třídy v Anglii
Podle vlastních poznatků a autentických pramenů[91]
Obsah
Dělnické třídě Velké Britannie
Předmluva
ÚvodPostaveni dělnictva před průmyslovou revoluci — Jenny — Vznik průmyslového a ze. mědělského proletariátu — Throstle, mule, mechanický stav, parní stroj — Vítězství strojů nad ruční prací — Vývoj průmyslové moci — Bavlnářský průmysl — Punčochářství — Krajkářství — Běličství, tiskařství, barvířství — Vlnařský průmysl — Plátenický průmysl — Hedvábnický průmysl — Výroba a zpracování železa — Uhelné doly — Hrnčířství — Zemědělství — Silnice, průplavy, železnice, parníky — Shrnuti — Problémy proletariátu se stávající celonárodní otázkou — Názor buržoasie na proletariát
Různé kategorie dělníků — Centralisace majetku — Páky moderního průmyslu — Centralisace obyvatelstva
Bezprostřední dojmy z Londýna — Sociální válka a systém všeobecného odírání — Uděl chudiny — Špatné čtvrti všeobecně — Londýnské špatné čtvrti: St. Giles a okolí — Whitechapel — Vnitřek proletářských obydlí — Lidé bez přístřeší v parcích — Noční útulky — Dublin — Edinburgh — Liverpool — Tovární města: Nottingham, Birmingham, Glasgow, Leeds, Bradford, Huddersfield — Lancashire: všeobecné poznámky — Bolton — Stockport — Ashton-under-Lyne — Stalybridge — Podrobný popis Manchesteru: všeobecný způsob stavby — Staré město — Nové město — Způsob výstavby dělnických čtvrtí — Dvory a zadní uličky — Ancoats — Malé Irsko — Hulme — Salford — Shrnutí — Noclehárny — Stěsnání obyvatelstva — Sklepní byty — Odíváni dělnictva — Strava — Zkažené maso — Falšování zboží — Šizení na váze zboží atd. — Shrnutí
Vzájemná konkurence dělníků, která určuje minimum mzdy, vzájemná konkurence majetných, která určuje maximum mzdy — Dělník, otrok buržoasie, se musí každý den a každou hodinu prodávat — Přebytečné obyvatelstvo — Obchodní krise — Dělnická reservní armáda — Osud této reservní armády za krise roku 1842
Příčiny a počet — Vylíčení podle Carlyla — Nečistota, hrubost a opilství Irů — Vliv irské konkurence a styku s Iry na anglického dělníka
Úvodní poznámky — Účinky uvedených okolností na tělesný stav dělníků — Vliv velkých měst, příbytků, nečistoty atd. — Faktický stav — Tuberkulosa — Tyfus, zejména v Londýně, ve Skotsku a v Irsku — Choroby zažívacích orgánů — Následky opilství — Mastičkáři — „Godfrey‘s Cordial“ — Úmrtnost proletariátu, zejména malých dětí — Obvinění buržoasie ze sociální vraždy — Vliv na duchovní a morální stav — Nedostatek prostředků ke vzdělání — Nedostatečnost večerních a nedělních škol — Nevědomost — Náhradou za to jsou pro dělníka jakousi školou jeho životní poměry — Mravní zanedbanost dělnictva — Zákon jediným učitelem mravů — Dělnika vede samo jeho postavení k porušování zákonů a mravnosti — Vliv chudoby proletariátu a jeho nejistého postaveni — Vliv odsouzení k nucené práci — Vliv centralisace obyvatelstva — Vliv irského přistěhovalectví — Rozdílnost charakteru buržoova a proletářova — Přednosti proletáře před buržoou — Záporné stránky proletářova charakteru — Opilství — Nevázaný pohlavní styk — Rozklad rodiny — Neúcta k sociálnímu řádu — Zločiny — Vylíčení sociální války
Jednotlivá pracovní odvětví. Tovární dělníci v užším smyslu
Působeni strojů — Ruční tkalci — Vytlačování mužů — Práce žen, rozklad rodiny — Převráceni všech rodinných vztahů — Morální důsledky směstnání velkého počtu žen v továrnách — Právo první noci — Práce dětí — Učňovský systém — Pozdější opatření — Vylíčení podle tovární zprávy — Dlouhá pracovní doba — Noční práce — Zmrzačení — Menší vnější neduhy — Charakter práce — Všeobecné oslabení konstituce — Speciální neduhy — Svědectví — Předčasné stárnutí — Zvláštní následky pro ženskou konstituci — Jednotlivá zvlášť škodlivá pracovní odvětví — Úrazy — Úsudek buržoasie o továrním systému — Tovární zákonodárství a agitace pro desetihodinovou pracovní dobu — Ubíjející a otupující charakter práce — Otroctví — Tovární řády — Truckový systém — Kotážový systém — Srovnání postaveni nevolníka z roku 1145 a svobodného dělníka z roku 1845
Pletaři punčoch — Výroba krajek — Tiskaři kartounu — Postřihovači sametu — Tkalci hedvábí — Kovové zboží — Birmingham — Staffordshire — Sheffield — Strojírenské továrny — Hrnčírny v severním Staffordshiru — Sklárny — Řemeslníci — Londýnské modistky a švadleny
Úvodem — Zločiny — Vzpoury proti strojům — Svazy, stávky — Účinky svazů a stávek — Zločiny jako důsledek stávek — Charakter bojů anglického proletariátu proti buržoasií — Bitka v Manchesteru v květnu 1843. Ucta k zákonu je proletariátu cizí — Chartismus — Dějiny chartistického hnutí — Vzpoura roku 1842 — Definitivní rozchod proletářského chartismu s buržoasním radikalismem — Sociální tendence chartismu — Socialismus — Názory dělnictva
Cornwallští horníci — Alston Moor — Železnorudné a uhelné doly — Práce mužů, žen a děti — Zvláštní nemoci — Práce v nízkých slojích — Neštěstí, výbuchy atd. — Stav vzděláni — Stav morálky — Zákony o hornictví — Soustavné vykořisťování horníků — Hornická hnutí — „Unie“ — Velká kampaň roku 1844 na Severu Anglie — Roberts a kampaň proti smírčím soudcům a truckovému systému — Výsledky boje
Historický úvod — Pauperismus na venkově — Postavení zemědělských nádeníků — Žhářství — Lhostejnost v otázce obilních zákonů — Nedostatek nábožnosti — Wales: malí pachtýři — Nepokoje pod heslem Rebekka — Irsko: rozkouskování pozemkového majetku — Zbídačování národa — Zločiny — Agitace pro „repeal“
Poměr buržoasie k proletariátu
Mravní zkaženost anglické buržoasie — Hrabivost — Ekonomie a svobodná konkurence — Pokrytecká dobročinnost — Pokrytecká ekonomie a politika v otázce obilních zákonů — Buržoasní zákonodárství a justice — Buržoasie v parlamentě — Zákon o pánech a sluzích — Malthusova theorie — Starý chudinský zákon — Nový chudinský zákon — Příklady surovosti v robotárnách — Vyhlídky Anglie do budoucna
Napsal B. Engels
v září 1844 až březnu 1845
Po prvé vytištěno v Lipsku
roku 1845
Podpis: B e d ř i ch E n g e l sPodle textu německého vydání
z roku 1845, porovnaného
s textem německého vydání
z roku 1892
Přeloženo z němčiny
Poznámky:
91 Knihu „Postavení dělnické třídy v Anglii“ napsal B. Engels v Barmenu v době od září 1844 do března 1845. Poměry anglického proletariátu studoval Engels za svého pobytu v Anglii (od listopadu 1842 do srpna 1844) a chtěl původně této otázce věnovat jen jednu kapitolu zamýšlené práce o sociálních dějinách Anglie; ale když si ujasnil zvláštní poslání proletariátu v buržoasní společnosti, věnoval studiu postavení anglické dělnické třídy zvláštní práci.
Po prvé vyšla kniha německy roku 1845 v Lipsku. Druhé německé vydání vyšlo roku 1892 ve Štutgartu. Mezitím vyšly dva autorisované překlady do angličtiny (v New Yorku 1887 a v Londýně 1892). V nových vydáních neprovedl Engels žádné podstatné změny. Avšak v „Dodatku k americkému vydání“ (z roku 1887), který téměř celý pojal do předmluvy k anglickému a německému vydání z roku 1892, pokládal za nutné upozornit čtenáře, že „Postavení dělnické třídy v Anglii“ nelze považovat za dílo zralého marxismu. „...Moje kniha,“ píše tam, „nese všechny stopy toho, že jedním z předků moderního socialismu byla německá klasická filosofie. Tak se tam — zejména na konci — klade velký důraz na tvrzení, že komunismus není jen stranickou doktrinou dělnické třídy, nýbrž theorií, jejímž konečným cílem je osvobozeni celé společnosti, i s kapitalisty, z dnešních tíživých poměrů. To je v abstraktním smyslu správné, ale v praxi víc než bezcenné. Pokud vlastnické třídy nejen necítí potřebu se osvobodit, nýbrž naopak ze všech sil se vzpouzejí, když se dělnická třída chce osvobodit, potud bude dělnická třída nucena začít a provést sociální převrat sama.“ Engels dále vysvětluje, proč se nesplnila jeho předpověď z roku 1845 o blízké sociální revoluci v Anglii: úpadek chartismu po roce 1848 a dočasné vítězství oportunismu v anglickém dělnickém hnutí uvádí Engels v přímou souvislost s průmyslovým monopolem Anglie na světovém trhu a vyjadřuje přesvědčení, že až Anglie ztratí své monopolní postavení, „bude v Anglii opět socialismus“.