| 1818 |
| 5. května |
V Trevíru (Porýnská provincie Pruska) se narodil Karel Marx. |
1820 |
| 28. listopadu |
V Barmenu (Porýnská provincie Pruska) se narodil Bedřich Engels. |
1830 |
| Podzim |
Marx vstupuje na trevírské gymnasium. |
1834 |
| 20. října |
Engels, který dosud navštěvoval měšťanku v Barmenu, vstupuje na gymnasium v Elberfeldu. |
1835 |
| 24. září |
Marx opouští trevírské gymnasium s vysvědčením dospělosti. |
| 15. října |
Marx vstupuje na právnickou fakultu bonnské university. |
1836 |
| Druhá polovina října |
Marx přechází do Berlína a 22. října se dává zapsat na berlínskou universitu, kde pokračuje ve studiu na právnické fakultě. |
| Konec 1836—1838 |
Při studiu na právnické fakultě studuje Marx filosofii, dějiny a také dějiny umění; překládá do němčiny díla antických autorů, studuje angličtinu a italštinu. |
1837 |
| Duben—srpen |
Marx horlivě studuje Hegelovu filosofii a seznamuje se s levými hegelovci Brunem Bauerem, Friedrichem Köppenem a jinými. |
| 15. září |
Na nátlak svého otce opouští Engels gymnasium, nedokončiv poslední třídu, a začíná pracovat jako účetní otcovy obchodní firmy v Barmenu. |
| 10. listopadu |
V dopise otci líčí Marx svůj život a studium v Berlíně. |
1838 |
Polovina července
1838—druhá polovina
března 1841 |
Engels odjíždí do Brém, aby pokračoval v praxi u velké obchodní firmy. Ve volných chvílích studuje literaturu a velmi se zajímá o spisovatele Mladého Německa; píše pro časopis „Telegraph für Deutschland“ [„Německý telegraf“] článek „Dopisy z Wuppertalu“ a publikuje v literárně kritických časopisech různé recense a črty.
Engels horlivě studuje Hegelovu filosofii, Čte literaturu věnovanou kritice náboženství, mimo jiné knihu levého hegelovce Davida Strausse „Život Ježíšův“.
V tomto období se formují Engelsovy názory jako revolučně demokratické. |
1839 |
Začátek 1839—
březen 1841 |
Marx studuje řeckou filosofii, hlavně přírodně-filosofické názory materialistického filosofa Epikura. Píše doktorskou disertaci na thema „Rozdíl mezi Demokritovou a Epikurovou přírodní filosofií“. |
1841 |
| 30. března |
Marx končí studium na berlínské universitě. |
| Konec března |
Engels se vrací z Brém do Barmenu. |
| 6. dubna |
Marx posílá svou disertační práci „Rozdíl mezi Demokritovou a Epikurovou přírodní filosofií“ děkanovi filosofické fakulty jenské university. |
| 15. dubna |
Marx dostává diplom doktora filosofie. |
| Polovina dubna |
Marx odjíždí z Berlína do Trevíru. |
| Začátek července |
Marx odjíždí do Bonnu, aby tu nastoupil jako docent na bonnské universitě. |
| Přibližně červenec |
Marx studuje dílo Ludwiga Feuerbacha „Podstata křesťanství“. |
| Podzim |
Protože mnoha pokrokovým vědcům bylo zakázáno přednášet na universitách, vzdává se Marx úmyslu přednášet na universitě. Propagační tribunou jeho revolučně demokratických názorů se stává tisk. |
Druhá polovina září
1841—15. srpna 1842 |
Engels odjíždí do Berlína, aby tam konal vojenskou povinnost u dělostřeleckého pluku. Ve volném čase poslouchá jako mimořádný posluchač přednášky na berlínské universitě; sbližuje se s levými hegelovci bratry Bauery, Friedrichem Köppenem a jinými. Uveřejňuje několik prací „Schelling o Hegelovi“, „Schelling a zjevení“, „Schelling — filosof v Kristu“, v nichž ostře kritisuje Schellingovy reakční názory. |
| Druhá polovina 1841 |
Engels studuje Feuerbachovo dílo „Podstata křesťanství“. |
1842 |
Mezi 15. lednem
a 10. únorem |
Marx píše pro levě hegelovský časopis „Deutsche Jahrbücher“ [„Německé ročenky“] článek „Poznámky k nové pruské censurní instrukci“. Z censurních důvodů nemohl tento článek vyjít v „Deutsche Jahrbücher“ a byl uveřejněn v prvním dílu sborníku „Anekdota zur neuesten deutschen Philosophie und Publicistik“ [„Nevydané příspěvky k nejnovější německé filosofii a publicistice“], který vyšel v únoru 1843 ve Švýcarsku. |
| Konec ledna |
Marx píše článek „Luther jako rozhodčí mezi Straussem a Feuerbachem“. Tento článek vyšel v druhém dílu sborníku „Anekdota“ roku 1843. |
| Březen |
Engels začíná spolupracovat s „Rheinische Zeitung“. Během roku píše pro tyto noviny několik publicistických článků. |
| Duben |
Marx začíná spolupracovat s listem „Rheinische Zeitung“ [„Porýnské noviny“] — orgánem oposiční porýnské buržoasie. Pro tento list píše článek „Jednání šestého porýnského sněmu (První článek). Debaty o svobodě tisku a o zveřejňování jednání zemských stavů“. Tento článek vychází v přílohách k „Rheinische Zeitung“ během května 1842. |
| Červen |
Marx píše pro „Rheinische Zeitung“ druhý článek o jednáních šestého porýnského zemského sněmu. Tento článek, osvětlující konflikt mezi pruskou vládou a katolickou církví, censura nepropustila. |
| Kolem 15. června |
Engels píše pro levě hegelovský časopis „Deutsche Jahrbücher“ [„Německé ročenky“] kritický článek o knize Alexandra Junga „Přednášky o moderní německé literatuře“. Článek vychází v tomto časopise 7., 8. a 9. července. |
Mezi 29. červnem
a 4. červencem |
Marx píše článek nazvaný „Úvodník v čís. 179 ,Kölnische Zeitungʻ“. Článek vychází v přílohách k „Rheinische Zeitung“ z 10., 12. a 14. července. |
| 9. srpna |
V příloze k „Rheinische Zeitung“ vychází Marxův článek „Filosofický manifest historické právní školy“, bez „Kapitoly o manželství“, kterou nepropustila censura. |
| Kolem 10. října |
Po vykonání vojenské služby se Engels vrací z Berlína do Barmenu. |
| První polovina října |
Marx odjíždí do Kolína nad Rýnem a od 15. října se stává redaktorem „Rheinische Zeitung“. Pod jeho vedením se „Rheinische Zeitung“ stává stále jasněji listem revolučně demokratického zaměření. |
| 15. října |
Marx píše článek „Komunismus a ,Augsburger Allgemeine Zeitungʻ“. Článek vyšel v „Rheinische Zeitung“ dne 16. října. |
| Říjen |
Marx píše článek „Jednání šestého porýnského sněmu (Třetí článek). Debaty kolem zákona o krádeži dříví“; tento článek vychází v přílohách k „Rheinische Zeitung“ od 25. října do 3. listopadu. |
| Přibližně říjen |
Engels píše článek „Bedřich Vilém IV., král pruský“. Článek vychází ve sborníku „Einundzwanzig Bogen aus der Schweiz“ [„Jedenadvacet archů ze Švýcar“], který vyšel ve Švýcarsku v červenci 1843. |
Říjen 1842—
začátek roku 1843 |
Marx studuje díla francouzských utopických socialistů — Charlese Fouriera, Etienna Cabeta, Theodora Dézamy, Pierre Lerouxe, Victora Considéranta, a také Pierre Josepha Proudhona. |
Druhá polovina
listopadu 1842 |
Engels odjíždí do Anglie, aby se lépe seznámil s vedením obchodních záležitostí v přádelně bavlny v Manchesteru, náležející firmě „Ermen & Engels“.
Cestou do Anglie navštívil Engels v Kolíně nad Rýnem redakci listu „Rheinische Zeitung“, kde se po prvé setkal s Marxem. |
| 29., 30. listopadu |
Po příjezdu do Anglie píše Engels články „Anglický názor na vnitřní krise“ a „Vnitřní krise“ a posílá je do „Rheinische Zeitung“. Články vycházejí v „Rheinische Zeitung“ 8., 9. a 10. prosince. |
| Konec listopadu |
Marx se rozchází s berlínským kroužkem levých hegelovců, s tzv. „svobodnými“, kteří se pokoušeli proměnit „Rheinische Zeitung“ v propagační orgán svých idealistických filosofických názorů, odtržený od života a politického boje. |
| 18. prosince |
Marx píše článek „Návrh zákona o rozvodu“, který vychází v „Rheinische Zeitung“ 19. prosince. |
| 19., 20., 22. prosince |
Engels píše články „Postoj politických stran“, „Situace dělnické třídy v Anglii“ a „Obilní zákony“, které vycházejí v „Rheinische Zeitung“ 24., 25. a 27. prosince. |
31. prosince 1842—
15. ledna 1843 |
Marx píše serii článků o zákazu listu „Leipziger Allgemeine Zeitung“ [„Lipské všeobecné noviny“]. Tyto články vycházejí v „Rheinische Zeitung“ od 1. do 16. ledna 1843. |
Prosinec 1842—
srpen 1844 |
Engels studuje sociální a politické poměry v Anglii, životní a pracovní podmínky anglických dělníků, seznamuje se s jejich bojem, s chartistickýin hnutím. Navštěvuje továrny a dělnické čtvrti v Manchesteru, chodí na shromáždění a schůze dělníků.
Engels studuje díla buržoasních ekonomů Adama Smitha, Jeana Baptisty Saye, Davida Ricarda, Johna Ramsaye MacCullocha, Jamese Milla a jiných, seznamuje se se socialistickou literaturou, s díly André Saint-Simona, Charlese Fouriera, Roberta Owena, Graccha Babeufa, Etienna Cabeta, Wilhelma Weitlinga a jiných mluvčí utopického socialismu a komunismu, a rovněž s pracemi Pierre Josepha Proudhona.
Za pobytu v Anglii přechází Engels od idealismu k materialismu a od revolučního demokratismu ke komunismu. |
1843 |
| Mezi 1. a 20. lednem |
Marx píše článek „Obhajoba moselského dopisovatele“. V souvislosti s tím studuje materiál a dokumenty o situaci rolníků-vinařů na Mosele. Článek vychází v „Rheinische Zeitung“ od 15. do 20. ledna. |
| 19. ledna |
Pruská vláda se rozhodla zakázat „Rheinische Zeitung“ od 1. dubna; na zbývající dobu uvaluje na list zvlášť přísnou censuru. |
| 10. února |
Pokračování Marxova článku „Obhajoba moselského dopisovatele“ není censurou propuštěno. |
| 12. února |
Marx vystupuje na mimořádné poradě akcionářů „Rheinische Zeitung“. Ostře protestuje proti jejich úmyslu dosáhnout zrušení zákazu listu tím, že se změní jeho ostře oposiční zaměření. |
| 17. března |
Marx odchází z redakce „Rheinische Zeitung“. Marxovo prohlášení o odchodu z redakce je uveřejněno v „Rheinische Zeitung“ 18. března. |
| Konec března |
Marx zajíždí do Holandska. |
| Březen—září |
Marx jedná s Arnoldem Rugem o vydávání časopisu „Deutsch-Französische Jahrbücher“ [„Německo-francouzské ročenky“], který by vycházel v cizině. Marx se snaží získat pro spolupráci s tímto časopisem čelné představitele německé a francouzské demokracie. V září formuluje Marx v dopise Rugovi úkoly časopisu. |
16., 23. května,
9., 27. června |
V časopise „Schweizerischer Republikaner“ [„Švýcarský republikán“] vycházejí čtyři Engelsovy dopisy pod názvem, „Dopisy z Londýna“. |
Přibližně
květen—červen |
Za pobytu v Londýně navazuje Engels spojení s vůdci tajného sdružení německých dělníků „Svaz spravedlivých“ — Karlem Schapperem, Josefem Mollem a Heinrichem Bauerem. |
| Léto |
Marx píše v Kreuznachu práci věnovanou kritice Hegelovy filosofie práva. |
| 19. června |
Marx se žení s Jenny von Westfalen. |
| Podzim |
Engels navštěvuje redakci chartistických novin „The Northern Star“ [„Severní hvězda“] v Leedsu a seznamuje se s jejich redaktorem Julianem Harneyem, jedním z významných činitelů revolučního křídla chartistického hnutí. |
| 20. října |
Marx píše dopis Ludwigu Feuerbachovi a zve jej, aby spolupracoval s „Deutsch-Französische Jahrbücher“. |
| Konec října |
Marx odjíždí do Paříže, když je rozhodnuto, že se tam bude vydávat časopis „Deutsch-Französische Jahrbücher“. |
23. října—
začátek listopadu |
Engels začíná spolupracovat s listem „The New Moral World“ [„Nový mravní svět“] — orgánem anglických socialistů-owenovců. Píše pro tyto noviny první článek pod názvem „Úspěchy hnutí za sociální reformu na kontinentě“, který vychází 4. a 18. listopadu. Tento článek poněkud zkráceně přetiskuje „The Northern Star“ 11. a 25. listopadu. |
Listopad 1843—
leden 1845 |
V Paříži navazuje Marx spojení s francouzskými demokraty a socialisty, s vůdci německého tajného sdružení „Svaz spravedlivých“ a s vůdci většiny francouzských tajných dělnických sdružení a často navštěvuje schůze německých a francouzských dělníků a řemeslníků. |
| Přibližně prosinec |
Engels se seznamuje s německým revolučním básníkem Georgem Weerthem, čímž začíná jejich přátelství. |
| Konec prosince 1843 |
Marx se seznamuje s Heinrichem Heinem a spřátelí se s ním. |
Konec 1843—
březen 1844 |
Marx studuje dějiny francouzské buržoasní revoluce z konce XVIII. století s úmyslem napsat dějiny konventu.
Zároveň začíná Marx soustavně studovat politickou ekonomii: čte a konspektuje díla Adama Smitha, Jeana Baptisty Saye, Fréderica Skarbeka a jiných ekonomů. |
Konec 1843—
leden 1844 |
Engels píše práci „Nástin kritiky politické ekonomie“. |
1844 |
| Leden |
Pro časopis „Deutsch-Französische jahrbücher“ [„Německo - francouzské ročenky“], vydávaný v Paříži Karlem Marxem a Arnoldem Rugem, píše Engels článek „Situace Anglie Thomas Carlyle. ‚Minulost a přítomnost.ʻ“. Touto prací začíná řada zamýšlených Engelsových článků o situaci Anglie. |
| Konec ledna |
Marx dostává od Engelse z Manchesteru dva články pro „Deutsch-Französische Jahrbücher“, a to „Nástin kritiky politické ekonomie“ a „Situace Anglie. Thomas Carlyle. ‚Minulost a přítomnost‘“. |
| 3. února |
V listu „The New Moral World“ vychází Engelsův článek „Hnutí na kontinentě“. |
| Únor |
Engels píše článek „Situace Anglie. Osmnácté století“, který vychází v novinách „Vorwärts!“ [„Vpřed!“] od 31. srpna do 11. září. |
| Konec února |
V Paříži vychází první dvojčíslo časopisu „Deutsch-Französische Jahrbücher“ za redakce Karla Marxe a Arnolda Ruga. V časopise jsou uveřejněny Marxovy práce „K židovské otázce“ a „Úvod ke kritice Hegelovy filosofie práva“, a rovněž jeho dopisy Arnoldu Rugovi".
V „Deutsch-Französische Jahrbücher“ vycházejí Engelsovy články „Nástin kritiky politické ekonomie“ a „Situace Anglie. Thomas Carlyle. ‚Minulost a přítomnost“.
V souvislosti s uveřejněním Engelsovy práce „Nástin kritiky politické ekonomie“ v tomto časopise začínají si Marx a Engels dopisovat. |
| 23. března |
Marx se setkává s ruskými politiky Michalem Bakuninem, Vasilijem Botkinem, G. Tolstým a s francouzskými demokraty a socialisty Pierre Lerouxem, Louis Blancem a jinými. Při setkání dochází k výměně názorů o některých theoretických a politických otázkách. |
| 26. března |
Marx se rozchází s buržoasním radikálem Arnoldem Rugem, který nesouhlasí s komunistickým zaměřením, jež dal Marx časopisu „Deutsch-Französische Jahrbücher“. Rozchod s Rugem, materiální potíže a těžkosti, na které naráželo šíření časopisu v Německu, to všechno způsobilo, že časopis přestal vycházet. |
| Březen |
Engels píše článek „Situace Anglie. Anglická ústava“, který vychází v novinách „Vorwärts!“ od 18. září do 19. října. |
| 16. dubna |
V souvislosti s Marxovými články uveřejněnými v „Deutsch-Französische Jahrbücher“ obviňuje pruská vláda Marxe z „velezrady a urážky Jeho Veličenstva“ a vydává příkaz, aby byl zatčen, překročí-li pruské hranice. |
| Duben - srpen |
Marx pokračuje ve studiu prací buržoasních ekonomů a po prvé koncipuje kritiku buržoasní politické ekonomie ve svých ekonomicko-filosofických rukopisech.
Engels pokračuje ve studiu ekonomiky Anglie a životních a pracovních podmínek anglických dělníků. Sbírá materiál k zamýšlené práci o sociálních dějinách Anglie a o situaci anglického proletariátu. |
| Přibližně červenec |
Marx se seznamuje s Pierre Josephem Proudhonem. |
| 31. července |
Marx píše článek proti Arnoldu Rugovi pod názvem: „Kritické poznámky k ‚Prusovu‘ článku ‚Pruský král a sociální reforma“. Článek je otištěn v německých novinách vycházejících v Paříži „Vorwärts!“ [„Vpřed!“] 7. a 10. srpna. Od této doby začíná Marxova spolupráce s časopisem „Vorwärts!“ a jeho účast na redigování tohoto listu. |
| Kolem 26. srpna |
Engels odjíždí z Anglie do Německa. |
| Kolem 28. srpna |
Engels zajíždí do Paříže, kde se setkává s Marxem. |
Konec srpna —
začátek září |
V Paříži došlo k historickému setkání K. Marxe a B. Engelse, od něhož se datuje jejich tvůrčí spolupráce, jejich společná vědecká činnost a revoluční boj za zájmy proletariátu.
Když si ujasnili, že se názorově naprosto shodují „ve všech theoretických oblastech“ (Engels), přistupují zakladatelé marxismu k práci na svém prvním společném díle, Jež se rozhodli nazvat „Kritika kritické kritiky. Proti Brunovi Bauerovi a spol.“ Během svého desetidenního pobytu v Paříži píše Engels sedm oddílů pro jednotlivé kapitoly této knihy.
Marx získává Engelse pro spolupráci s listem „Vorwärts!“ [„Vpřed!“] na jehož redigování se sám úzce podílel.
Engels se bezprostředně seznamuje s francouzským dělnickým hnutím, navštěvuje schůze francouzských socialistů a komunistů, setkává se také s ruskými politiky M. Bakuninem a G. Tolstým. |
31. srpna —
19. října |
List „Vorwärts!“ uveřejňuje Engelsovy články „Situace Anglie. Osmnácté století“ a „Situace Anglie. Anglická ústava“, které Engels napsal v Anglii v únoru — březnu 1844 a které byly původně určeny pro „Deutsch-Französische Jahrbücher“ [„Německo-francouzské ročenky“]. |
| Kolem 6. září |
Engels odjíždí z Paříže do Německa, do Barmenu. |
| Září-listopad |
Marx v Paříži pokračuje v práci na „Kritice kritické kritiky“. Značně rozšířil původní plán práce, vypracovaný spolu s Engelsem, a používá v této práci části svých ekonomicko-filosofických rukopisů a rovněž konspektů a výpisků o dějinách francouzské buržoasní revoluce z konce XVIII. století. |
Září 1844 —
leden 1845 |
Marx udržuje spojení s francouzskými demokraty a socialisty, s vůdci německého tajného spolku „Svaz spravedlivých“ v Paříži a s vůdci většiny francouzských tajných dělnických spolků, často navštěvuje schůze německých a francouzských dělníků a řemeslníků. |
Druhá polovina září
1844 — březen 1845 |
Engels pracuje v Barmenu na knize „Postavení dělnické třídy v Anglii“.
Engels se aktivně účastní socialistické propagandy a organisace demokratického a socialistického hnutí v Porýnské provincii. Navazuje spojení se socialisty v Barmenu, Elberfeldu, Kolíně n. Rýnem, Düsseldorfu, Bonnu a v jiných městech, vystupuje na schůzích jako propagátor komunistických myšlenek, účastní se vydání socialistických publikací. |
| Začátek října |
Engels píše Marxovi dopis o tom, jak probíhá socialistická propaganda v Německu, a o tom, že je naléhavě nutné vyložit materialistické a komunistické principy ve dvou či třech knihách, které by se staly theoretickým základem socialistického hnutí. |
| Po 18. říjnu |
Marx dostává od Wilhelma Weitlinga (z Londýna) dopis, který je ohlasem na Marxův článek „Kritické poznámky k ‚Prusovu‘ článku ‚Pruský král a sociální reforma“. |
| Říjen |
Engels sestavuje „Popis nejnověji vzniklých a dosud existujících komunistických kolonií“, který je německým překladem materiálů uveřejněných v anglickém tisku. Tuto zprávu uveřejňuje v prosinci 1844 „Deutsches Bürgerbuch“ [„Kniha německých občanů“] na rok 1845. |
Říjen 1844 —
začátek dubna 1845 |
Engels pokračuje ve spolupráci s orgánem anglických owenovských socialistů „The New Moral World“ [„Nový mravní svět“], otiskuje v něm zprávy o šíření socialistických a komunistických myšlenek v Německu. |
| 19. listopadu |
V dopise Marxovi kritisuje Engels knihu mladohegelovce Maxe Stirnera „Jedinec a jeho vlastnictví“. |
Druhá polovina
listopadu |
Marx dokončuje práci na knize „Kritika kritické kritiky“ a posílá rukopis nakladateli do Frankfurtu nad Mohanem. Během tisku Marx doplňuje do záhlaví knihy slova „Svatá rodina“. |
| Prosinec |
Marx čte knihu Maxe Stirnera „Jedinec a jeho vlastnictví“ a chystá se napsat o ní kritický článek pro „Vorwärts!“. |
Konec roku 1844 —
leden 1845 |
Marx v Paříži pokračuje ve studiu prací anglických a francouzských ekonomů z konce XVIII. a z prvních desetiletí XIX. století. |
1845 |
| 16. ledna |
Francouzská vláda vydává na nátlak Pruska nařízení, jímž vypovídá Marxe a několik spolupracovníků listu „Vorwärts!“ z Francie. |
| 1. února |
Marx uzavírá smlouvu s vydavatelem C. W. Leskem (z Darmstadtu), který dlel právě v Paříži, o vydání dvousvazkové ekonomické práce „Kritika politiky a politické ekonomie“. |
| Kolem 2. února |
Marx se v Paříži setkává s francouzským utopickým komunistou Etiennem Cabetem. |
| 3. února |
Protože je vypovězen z Paříže, odjíždí Marx do hlavního města Belgie — Bruselu. |
| Únor — červenec |
Marx pokračuje v Bruselu v práci na svých ekonomických studiích. |
| Únor — prosinec |
Marx si dopisuje s německými demokraty a socialisty v Paříži a s vůdci pařížských obcí Svazu spravedlivých. |
| 8., 15. a 22. února |
Engels se účastní v Elberfeldu organisování schůzí, na nichž se jednalo o socialistických a komunistických idejích. Engelsovy projevy na schůzích 8. a 15. února jsou otištěny v prvním svazku „Rheinische Jahrbücher“ [„Porýnských ročenek“] v srpnu 1845. |
| Kolem 24. února |
Vychází Marxova a Engelsova kniha „Svatá rodina aneb Kritika kritické kritiky. Proti Bruno Bauerovi a spol.“. |
| 25. února |
Engels dostává od místních úřadů oficiální oznámení, že se zakazuje konat v Elberfeldu jakoukoli schůzi, na níž by se jednalo o socialistických a komunistických myšlenkách. |
| 15. března |
B. Engels dokončuje práci na knize „Postavení dělnické třídy v Anglii“ a posílá rukopis nakladateli do Lipska. |
| Jaro |
K. Marx píše „These o Feuerbachovi“ — „první dokument obsahující geniální zárodek nového světového názoru“ (Engels). |
| Březen — květen |
Marx a Engels vyjednávají o vydání „Knihovny vynikajících cizích socialistů“ v Německu. |
| Kolem 5. dubna |
Engels píše pro „The New Moral World“ zprávu o schůzích v Elberfeldu; tato zpráva je uveřejněna 10. května 1845. Tím končí Engelsova spolupráce s orgánem anglických owenovských socialistů. |
| Po 5. dubnu |
Engels přijíždí za Marxem do Bruselu. |
| Duben — prosinec |
Marx a Engels navazují spojení s belgickými demokraty a socialisty a s představiteli polské revoluční emigrace. |
| Konec května |
V Lipsku vychází Engelsova kniha „Postavení dělnické třídy v Anglii“. |
| Kolem 12. července |
Marx a Engels jedou do Londýna a Manchesteru, aby prostudovali anglickou ekonomickou literaturu a také aby se blíže seznámili s hospodářským a politickým životem v Anglii a s anglickým dělnickým hnutím. |
Druhá polovina července
— první polovina srpna |
Za pobytu v Manchesteru studují Marx a Engels ve veřejné knihovně díla anglických ekonomů. |
| Polovina srpna |
Marx a Engels se setkávají v Londýně s Georgem Harneyem, jedním z redaktorů chartistických novin „The Northern Star“ [„Severní hvězda“], a s vůdci londýnských obcí Svazu spravedlivých Karlem Schapperem, Josefem Mollem a jinými. |
| Kolem 20. srpna |
Marx a Engels se v Londýně účastní porady chartistů, vůdců Svazu spravedlivých a řady činitelů revolučního a demokratického hnutí různých zemí. Porada přijímá resoluci, podporovanou Engelsem, o nutnosti založit v Londýně spolek demokratů všech národností pro vzájemnou informaci o demokratickém a revolučním hnutí v jednotlivých zemích. |
| Kolem 24. srpna |
Marx a Engels se vracejí z Anglie do Bruselu. |
| Mezi 8. a 11. zářím |
B. Engels píše článek „Nedávné vraždění v Lipsku. - Německé dělnické hnutí“. Tímto článkem, otištěným 13. září, začíná jeho spolupráce s listem „The Northern Star“. |
| Září |
Marx a Engels začínají důkladně pracovat na knize „Německá ideologie“, která byla důležitou etapou v rozpracování theoretických, filosofických základů komunistické strany. V souvislosti s tím Marx přerušuje práci na rukopisu prvního svazku „Kritiky politiky a národní ekonomie“. |
| 15. října |
B. Engels píše první ze serie článků „Situace v Německu“. Článek je uveřejněn 25. října v „The Northern Star“. |
| 8. listopadu |
V listě „The Northern Star“ vychází druhý Engelsův článek ze serie „Situace v Německu“. |
| 1. prosince |
Marx dostal zprávu o tom, že pruská vláda požádala belgickou vládu, aby ho vypověděla z Belgie, a zříká se pruského státního občanství. |
| Konec roku 1845 |
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo uskutečnit plán vydání „Knihovny vynikajících cizích socialistů“, protože se pro ni nenašel nakladatel, uveřejňuje Engels v ročence „Deutsches Bürgerbuch“ na rok 1846 svůj překlad úryvku z Fourierových spisů („Fourierův fragment o obchodu“), který opatřil svým úvodem a závěrem. Využívá toho k prvnímu veřejnému vystoupení proti „pravému socialismu“.
Engels píše článek „Svátek národů v Londýně“. Článek byl otištěn až koncem roku 1846 ve druhém svazku „Rheinische Jahrbücher“. |
1846 |
| Začátek roku 1846 |
Marx a Engels zakládají v Bruselu Komunistický korespondenční výbor, jehož úkolem bylo ideové a organisační spojení socialistů a pokrokových dělníků různých zemí. Připravujíce půdu pro založení mezinárodní proletářské strany, podnikají kroky k založení korespondenčních výborů v Londýně, v Paříži a v Německu. |
| 18. ledna |
Marx píše prohlášení, jímž vyvrací zprávu, která se objevila v listě „Rheinischer Beobachter“ [„Porýnský pozorovatel“], čís. 18 z 18. ledna 1846, podle níž prý Marx je spolupracovníkem „Triersche Zeitung“ - [„Trevírských novin“]. |
| 20. února |
Engels píše pro noviny „The Northern Star“ třetí článek ze serie „Situace v Německu“. |
| 30. března |
Na zasedání Bruselského komunistického korespondenčního výboru, jehož se zúčastnil Weitling, vystupují Marx a Engels s ostrou kritikou „pravého socialismu“ a hrubě rovnostářského Weitlingova komunismu. |
| 4. dubna |
V listě „The Northern Star“ vychází třetí Engelsův článek „Situace v Německu“. |
| Konec dubna |
Marx a Engels se seznamují s německým emigrantem Wilhelmem Wolffem, který vstupuje do Bruselského komunistického korespondenčního výboru a stává se věrným žákem a spolubojovníkem Marxe a Engelse.
Marx a Engels pokračují v práci na „Německé ideologii“. |
| Jaro |
Jako vedoucí činitelé Bruselského komunistického korespondenčního výboru bojují Marx a Engels za ideové a organisační sjednocení pokrokových představitelů dělnického a socialistického hnutí různých zemí, aby tak připravili půdu pro vytvoření proletářské strany. |
| 5. května |
Marx píše dopis Proudhonovi, v němž mu navrhuje, aby se stal francouzským dopisovatelem Bruselského komunistického korespondenčního výboru a zúčastnil se projednávání teoretických a taktických otázek dělnického hnutí. Proudhonova odpověď ze 17. května přesvědčuje Marxe o tom, že mezi ním a Proudhoneni jsou hluboké zásadní rozpory, upouští proto od svého záměru navázat spojení s francouzským dělnickým hnutím prostřednictvím Proudhonovým. |
| 11. května |
Schůze Bruselského komunistického korespondenčního výboru schvaluje oběžník proti „pravému“ socialistovi Hermannu Kriegovi, který napsali Marx a Engels. Oběžník je rozeslán všem komunistickým korespondenčním výborům. |
| Léto |
Marx a Engels dokončují práci na hlavních oddílech „Německé ideologie“. Rukopis se však nepodaří v Německu vydat tiskem, jednak z censurních důvodů, jednak proto, že se proti tomu vzepřeli představitelé německého „pravého“ socialismu. |
| 15. června |
Marx a Engels píší dopis G. A. Köttgenovi, aby navázali pravidelný písemný styk mezi Bruselským komunistickým korespondenčním výborem a stoupenci socialistických a komunistických názorů ve Wuppertalu. |
| 17. července |
Marx a Engels píší „Zdravici německých demokratických komunistů v Bruselu panu Feargusu OʼConnorovi“. Tato zdravice je uveřejněna 25. července v chartistickém listu „The Northern Star“. |
| 1. srpna |
V dopise vydavateli K. W. Leskovi píše Marx o svých plánech dokončit práci na díle „Kritika politiky a politické ekonomie“. Toto dílo zůstalo nedokončeno. |
| 15. srpna |
Z pověření Bruselského komunistického korespondenčního výboru přijíždí Engels do Paříže, aby propagoval komunismus mezi dělnickými příslušníky pařížských obcí Svazu spravedlivých, aby založil korespondenční výbor a vedl boj proti weitlingovství, proudhonismu a „pravému“ socialismu. |
| Mezi 15. a 19. srpnem |
Engels se seznamuje s francouzským utopickým komunistou Etiennem Cabetem. |
| 19. srpna |
Engels posílá Bruselskému komunistickému korespondenčnímu výboru dopis o stavu německého dělnického hnuti v Paříži a o stavu francouzského socialistického tisku. Později Engels pravidelně informuje výbor o rozvoji francouzského dělnického a socialistického hnutí a rovněž o situaci v kroužcích německých dělníků. |
| Kolem 1. září |
Engels píše článek o situaci ve Francii. Článek vychází 5. září v listu „Northern Star“. |
| Září |
Engels kritisuje v dopisech Marxovi maloburžoasní názory Proudhonovy. |
| Říjen |
Engels vystupuje na třech schůzích německých dělníků v Paříži s kritikou maloburžoasních utopií Proudhonových a šosáckých idejí „pravého“ socialisty Karla Grüna. Vlivem Engelsovy činnosti se většina členů pařížských obcí Svazu spravedlivých odklání od „pravého“ socialismu a proudhonismu. |
| Asi v polovině října |
Engels studuje dílo Ludvíka Feuerbacha „Podstata náboženství“ a píše si stručné kritické poznámky o Feuerbachově filosofii. |
| Kolem 20. října |
Bruselští komunisté píší druhý oběžník proti Kriegovi, podepsaný Marxem. Text oběžníku se nezachoval. |
| Prosinec |
Pařížské úřady dávají Engelse pod policejní dozor. |
| 28. prosince |
V dopise ruskému publicistovi P. V. Anněnkovovi kritisuje Marx Proudhonovu knihu „Systém ekonomických rozporů aneb Filosofie bídy“, kterou právě přečetl, a v souvislosti s tím objasňuje nejdůležitější these historického materialismu. |
1847 |
| Leden — 15. červen |
Marx pracuje na knize „Bída filosofie. Odpověď na ‚Filosofii bídy‘ pana Proudhona“. |
| Leden — duben |
Engels píše práci „Praví socialisté“ — doplněk ke druhému svazku „Německé ideologie“. |
| 20. ledna |
Londýnský výbor Svazu spravedlivých posílá svého zástupce Josefa Molla do Bruselu k Marxovi a do Paříže k Engelsovi s návrhem, aby vstoupili do Svazu. Marx i Engels s tím souhlasí, když se přesvědčili o tom, že vůdcové Svazu jsou ochotni Svaz reorganisovat a za základ jeho programu přijmout zásady vědeckého komunismu. |
| Konec února |
Engels píše článek „Pruská ústava“. Článek vychází 6. března v listu „Northern Star“. |
| Březen—duben |
Engels píše práci o ústavní otázce v Německu. |
| 3. dubna |
Marx píše noticku, v níž vyvrací pomluvy, jež o něm rozšířila „Trierʼsche Zeitung“ [„Trevírské noviny“] a jež byly inspirovány Karlem Grünem. Noticka vychází 8. dubna v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ [„Německé bruselské noviny“] a 9. dubna v „Trierʼsche Zeitung“. |
| Začátek června |
Engels se aktivně účastní práce prvního sjezdu Svazu komunistů v Londýně. Sjezd projednává nové stanovy. Svaz spravedlivých se přejmenovává na Svaz komunistů a dřívější heslo Svazu: „Všichni lidé jsou bratři“ je nahrazeno heslem: „Proletáři všech zemí, spojte se!“
Po skončení sjezdu se Engels vrací do Paříže. |
| 26. června |
Engels píše článek „Soumrak a blížící se pád Guizotův. Postavení francouzské buržoasie“. Článek vychází 3. července v listu „Northern Star“. |
| Začátek července |
Vychází Marxova kniha „Bída filosofie. Odpověď na ‚Filosofii bídy‘ pana Proudhona “. |
| Kolem 27. července |
Engels přijíždí v záležitostech Svazu komunistů z Paříže k Marxovi do Bruselu. |
| 5. srpna |
V Bruselu vzniká pod Marxovým vedením obec a kraj Svazu komunistů. Marx je zvolen předsedou obce a členem krajského výboru. |
| Konec srpna |
Marx a Engels zakládají v Bruselu Německý dělnický spolek, v němž propagují ideje vědeckého komunismu. |
| Srpen—září |
V časopisu „Das Westphälische Dampfboot“ [„Vestfálský parník“] vychází jako samostatný článek kapitola z Marxovy práce „Německá ideologie“, obsahující kritiku Grünovy knihy „Sociální hnutí ve Francii a v Belgii“. |
| 12. září |
V „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ je uveřejněn Marxův článek „Komunismus listu ‚Rheinischer Beobachter‘“ a začátek Engelsových kritických esejí „Německý socialismus veršem a prózou“. Od té doby Marx s Engelsem trvale spolupracují v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“. Pod Marxovým a Engelsovým vlivem se tyto noviny stávají orgánem komunistické a demokratické propagandy. |
| 16.—18. září |
Marx a Engels se účastní mezinárodního kongresu ekonomů v Bruselu. Marx se chystá vystoupit, ale není mu uděleno slovo, protože pořadatelé kongresu se obávají revolučního obsahu jeho řeči. Řeč, kterou se Marx chystal na kongresu pronést, byla 29. září reprodukována v bruselském listu „Atelier Démocratique“ [„Demokratická dílna“] a také v „ článku „Bruselský kongres o svobodě obchodu“, který byl 9. října uveřejněn v listu „Northern Star“. |
| 27. září |
Engels se účastní mezinárodního banketu demokratů v Bruselu. Na banketu je rozhodnuto založit Demokratické sdružení. |
| 3. a 7. října |
V „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ vycházejí dva Engelsovy polemické články pod společným názvem „Komunisté a Karl Heinzen“. |
| Polovina října |
Engels se vrací z Bruselu do Paříže a začíná budovat a upevňovat místní organisace Svazu komunistů.Je pověřen řídit korespondenční činnost krajského výboru Svazu. |
| Druhá polovina října |
Engels navazuje spojení s francouzskými demokraty seskupenýrni kolem listu „La Réforme“ [„Reforma“]. Dohodne se s redakcí tohoto listu, že pro něj napíše články o situaci v Anglii a v Německu a o rozvoji chartistického hnutí. Engelsova spolupráce s „Réforme“ začíná článkem o obchodní krizi v Anglii, uveřejněným 26. října, a trvá až do ledna 1848. |
| 18. října |
Londýnský ústřední výbor Svazu komunistů doporučuje bruselskému kraji, aby vyslal delegáta na druhý sjezd Svazu, a vyslovuje přání, aby se sjezdu účastnil Marx. |
| 22. října |
Na schůzi krajského výboru Svazu komunistů v Paříži Engels ostře kritisuje návrh programu Svazu komunistů vypracovaný „pravým“ socialistou Mosesem Hessem. Výbor pověřuje Engelse, aby vypracoval nový návrh programu. |
| Konec října |
Marx píše článek „Moralisující kritika a kritisující morálka. Příspěvek k německým kulturním dějinám. Proti Karlu Heinzenovi “. Článek vychází na pokračování v několika číslech „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ od 28. října do 25. listopadu. |
| Konec října — listopad |
Z pověření krajského výboru Svazu komunistů v Paříži vypracovává Engels návrh programu Svazu s názvem „Zásady komunismu“. |
| Začátek listopadu |
Engels píše článek „Reformní hnutí ve Francii“. Článek vychází 20. listopadu v listu „Northern Stan“. |
| 14. listopadu |
Pařížský kraj Svazu komunistů volí Engelse za delegáta na druhý sjezd Svazu. |
| 15. listopadu |
Marx je na schůzi bruselského Demokratického sdružení zvolen místopředsedou sdruženi. |
| 23. — 24. listopadu |
Engels píše Marxovi dopis, v němž navrhuje vypracovat program Svazu komunistů ve formě manifestu a nazvat jej „Komunistický manifest“. |
| 27. listopadu |
Marx odjíždí z Bruselu a Engels z Paříže do Londýna, aby se tu zúčastnili druhého sjezdu Svazu komunistů. Setkávají se v Ostende a jednají spolu o programu Svazu. |
| 29. listopadu |
Marx a Engels se účastní mezinárodního slavnostního shromáždění v Londýně, které uspořádala k výročí polského povstání z roku 1830 společnost „Bratrští demokraté“. Marx předává společnosti „Bratrských demokratů“ poselství bruselského Demokratického sdružení o navázání těsnějších styků mezi oběma organisacemi. Na shromáždění pronášejí Marx i Engels řeč o Polsku. Zprávy o slavnostním shromáždění s reprodukcí Marxovy a Engelsovy řeči vycházejí 4. prosince v „Northern Star“, 5. prosince v „Réforme“ a 9. prosince v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“. |
29. listopadu —
8. prosince |
Marx a Engels se aktivně účastní práce na druhém sjezdu Svazu komunistů. Po dlouhých a prudkých sporech sjezd plně přijímá Marxovy a Engelsovy názory. Sjezd pověřuje Marxe a Engelse vypracováním programu Svazu komunistů ve formě manifestu a schvaluje stanovy Svazu komunistů. |
| 30. listopadu |
Marx a Engels mluví na schůzi londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku. Marx ve své řeči podává zprávu o činnosti Německého dělnického vzdělávacího spolku v Bruselu. |
| 7. prosince |
Engels přednáší na schůzi londýnského Německého dělnického vzdělávacího spolku o ekonomických otázkách. |
Mezi 9. prosincem
a koncem prosince |
Po skončení druhého sjezdu Svazu komunistů pracují Marx a Engels na „Manifestu Komunistické strany“. |
| Kolem 13. prosince |
Marx se vrací z Londýna do Bruselu. |
| Kolem 15. prosince |
Engels píše článek, v němž kritisuje vystoupení Louis Blanca na banketě v Dijonu. Článek je uveřejněn 18. prosince v listu „Northern Star“ a 30. prosince v poněkud pozměněné podobě v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“. |
| 17. prosince |
Engels přijíždí z Londýna do Bruselu. |
Druhá polovina
prosince |
Marx přednáší v bruselském Německém dělnickém spolku o námezdní práci a kapitálu. Vedle jiných přípravných materiálů k přednáškám píše Marx náčrtek „Mzda“. |
| Kolem 20. prosince |
Londýnská společnost „Bratrští demokraté“ pověřuje Engelse, aby ji zastupoval v Paříži. |
| 20. prosince |
Marx podává na schůzi bruselského Demokratického sdružení zprávu o londýnském slavnostním shromážděni k výročí polské revoluce z roku 1830 a čte zdravici společnosti „Bratrských demokratů“. Na této schůzi je Engels zvolen zástupcem Demokratického sdružení v Paříži. |
| Konec prosince |
Engels odjíždí z Bruselu do Paříže. |
| 31. prosince |
Marx se účastní novoročního banketu Německého dělnického spolku v Bruselu.
Engels mluví na novoročním banketu německých revolučních emigrantů v Paříži. |
1848 |
| 9. ledna |
Marx pronáší na veřejné schůzi bruselského Demokratického sdružení řeč o svobodě obchodu. Schůze se usnáší vydat Marxovu řeč jako samostatnou brožuru. Brožura vychází začátkem února 1848. |
| Druhá polovina ledna |
Marx dokončuje práci na „Manifestu Komunistické strany“. Koncem ledna je rukopis odeslán k tisku do Londýna. |
| 23. ledna |
V „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ vychází Engelsův článek „Hnutí roku 1847“. |
| 27. ledna |
V „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“ vychází Engelsův článek „Začátek konce Rakouska“. |
| 29. ledna |
Francouzská vláda vypovídá Engelse z Francie za revoluční činnost mezi pařížským dělnictvem. |
| 31. ledna |
Engels přijíždí do Bruselu. |
| Únor |
Marx připravuje do tisku své přednášky o námezdní práci a kapitálu, které pronesl v Německém dělnickém spolku v Bruselu. Část těchto přednášek vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ v dubnu 1849 pod názvem „Námezdní práce a kapitál“. |
| 13. února |
Marx se účastní schůze bruselského Demokratického sdružení. Na schůzi se jedná o svolání mezinárodního demokratického kongresu a schvaluje se odpověď společnosti „Bratrských demokratů“ v Londýně, podepsaná Marxem a jinými členy výboru sdružení. |
| 20. února |
Engels podává na schůzi bruselského Demokratického sdružení zprávu o pronásledování demokratů francouzskou vládou a informuje o podrobnostech svého vypovězení z Paříže. |
| 22. února |
Marx a Engels mluví na slavnostním shromáždění v Bruselu, svolaném Demokratickým sdružením na počest druhého výročí krakovského povstání. Marxova i Engelsova řeč je uveřejněna v březnu 1848 ve sborníku věnovaném výročí krakovského povstání. |
| Kolem 24. února |
V Londýně vychází „Manifest Komunistické strany“. |
25. února —
začátek března |
Marx a Engels se aktivně účastní republikánského hnutí v Belgii, které se rozvinulo pod vlivem francouzské únorové revoluce. Marx věnuje vlastní finanční prostředky na vyzbrojování bruselských dělníků. |
| 25.—26. února |
Engels píše článek „Revoluce v Paříži“. Článek vychází 27. února v „Deutsche-Brüsseler-Zeitung“. |
| Kolem 27. února |
V souvislosti s revolucí ve Francii předává londýnský ústřední výbor Svazu komunistů svou plnou moc bruselskému krajskému výboru vedenému Marxem. |
| 27. února |
Marx a Engels se účastní schůze bruselského Demokratického sdružení, na níž je rozhodnuto žádat na městské správě ozbrojení bruselských dělníků. Zároveň je usneseno, aby byly každodenně svolávány schůze sdružení a navázáno pravidelné spojení s demokraty jiných zemí. |
| 28. února |
Marx podepisuje spolu s jinými členy výboru bruselského Demokratického sdružení adresu redaktorovi listu „Northern Star“ a tajemníkovi společnosti „Bratrských demokratů“ Georgu Julianu Harneyovi a také zdravici prozatímní vládě Francouzské republiky. |
| Kolem 1. března |
Člen prozatímní vlády Francouzské republiky Ferdinand Flocon sděluje písemně Marxovi, že nařízení Guizotovy vlády o Marxově vypovězení je zrušeno, a zve jej, aby se vrátil do Francie. |
| 3. března |
Marx dostává králův rozkaz, aby do 24 hodin opustil Belgii.
Bruselský ústřední výbor Svazu komunistů se usnáší přenést těžisko činnosti Svazu do Paříže. Marx je pověřen, aby vytvořil v Paříži nový ústřední výbor Svazu. |
| V noci na 4. března |
Zatímco se Marx připravuje k odjezdu, vtrhne do jeho bytu policie a zatkne ho. 4. března je zatčena i Marxova žena. Po osmnáctihodinovém věznění je Marx s rodinou donucen okamžitě opustit Belgii. |
| 5. března |
Marx přijíždí do Paříže.
Engels, který se aktivně účastní protestní kampaně proti pronásledování Marxe i jiných politických emigrantů v Belgii, píše do redakce listu „Northern Star“ dopis, v němž pranýřuje počínání belgické vlády. Engelsův dopis je uveřejněn 25. března. |
6. března —
polovina března |
Marx bojuje proti dobrodružnému plánu malooburžoasních demokratů (Herwegha, Bornstedta aj.) vytvořit v Paříži z německých emigrantů ozbrojenou legii, vtrhnout do Německa a provést tam revoluci. Marx proti tomu navrhuje, aby se němečtí dělníci vraceli do Německa jednotlivě a tam se porůznu účastnili revolučního hnutí. |
| 8. března |
V listu „Réforme“ je uveřejněn Marxův dopis o jeho vykázání z Bruselu.
Marx se účastní schůze pařížské obce Svazu komunistů, na níž je přijato usnesení ustavit pařížský kraj Svazu a založit veřejný dělnický spolek s názvem Klub německých dělníků. Marx je pověřen, aby vypracoval návrh stanov klubu. |
| 9. března |
Na schůzi pařížských obcí Svazu komunistů je schválen návrh stanov Klubu německých dělníků, vypracovaný Marxem. |
| 11. března |
V Paříži se ustavuje ústřední výbor Svazu komunistů. Jeho předsedou je zvolen Marx. Engels, který je toho času v Bruselu, je za nepřítomnosti zvolen do ústředního výboru. |
| 19. března |
Londýnský krajský výbor Svazu komunistů posílá do Paříže na adresu ústředního výboru Svazu 1000 výtisků „Manifestu Komunistické strany“. |
Druhá polovina března
— začátek dubna |
V souvislosti s revolucí, která vypukla v Německu, zařizuje ústřední výbor Svazu komunistů v Paříži, vedený Marxem, návrat 300—400 německých dělníků, většinou členů Svazu komunistů, jednotlivě do Německa. |
| Kolem 21. března |
Engels přijíždí z Bruselu do Paříže, kde začíná ihned pracovat v ústředním výboru Svazu komunistů, do něhož byl zvolen za své nepřítomnosti. |
| Mezi 21. a 29. březnem |
Marx a Engels vypracovávají politickou platformu Svazu komunistů v revoluci — „Požadavky Komunistické strany v Německu“; tyto „Požadavky“ jako leták a „Manifest Komunistické strany“ se rozdávají dělníkům odjíždějícím do Německa. |
| Konec března |
Marx a Engels se chystají k návratu do Německa. V dopisech do Německa píší o svém úmyslu vydávat velký revoluční deník. |
Konec března—
začátek dubna |
Marx a Engels pokračují v boji proti dobrodružným záměrům Herweghovým a Bornstedtovým, kteří chtěli pomocí ozbrojené německé legie importovat do Německa republiku, a informují přátele v Německu a ve Francii o svém názoru na tento podnik. Žádají dopisem Cabeta, aby ve svém listu „Populaire“ uveřejnil prohlášení ústředního výboru Svazu komunistů, v němž se zdůrazňuje, že jedinou organisací v Paříži, která má spojení se Svazem, je Klub německých dělníků a že Svaz komunistů nemá nic společného s Německou demokratickou společností, kterou vede Herwegh a Bornstedt. Prohlášení podepsal Marx, Karl Schapper, Heinrich Bauer, Engels, Joseph Moll a Wilhelm Wolff.
Z podnětu ústředního výboru vedeného Marxem zakládají členové Svazu komunistů v Mohuči Dělnický vzdělávací spolek a jeho jménem se obracejí ke všem německým dělníkům s výzvou, aby zakládali všude ve městech i na venkově dělnické spolky. |
| Kolem 6. dubna |
Marx a Engels odjíždějí z Paříže do Německa, aby se přímo účastnili revoluce. |
| 8. dubna |
Marx a Engels se zastavují v Mohuči, kde projednávají s místními členy Svazu komunistů další úkoly týkající se organisace a sjednocení dělnických spolků. |
| 11. dubna |
Marx a Engels přijíždějí do Kolína nad Rýnem a ihned se pouštějí do příprav k vydávání velkého politického deníku. |
| Po 11. dubnu |
Kolínská městská rada vyhovuje Marxově žádosti a uděluje mu povolení k pobytu v Kolíně. |
| První polovina dubna |
Ústřední výbor Svazu komunistů posílá do různých měst v Německu své emisary (Dronka, Wilhelma Wolffa, Schappera aj.), aby tam zakládali nové obce Svazu a veřejné dělnické spolky. |
| Kolem 15. dubna |
Engels zajíždí do Barmenu, Elberfeldu a jiných měst v Porýnské provincii, umisťuje tam akcie časopisu a zároveň organisuje obce Svazu komunistů. |
| Druhá polovina dubna |
Engels pracuje na překladu „Manifestu Komunistické strany“ do angličtiny. |
| Kolem 24. dubna |
Vychází prospekt „Neue Rheinische Zeitung“. |
| Duben |
V Bruselu se tisknou texty přednášek o námezdní práci a kapitálu, které Marx přednesl v prosinci 1847. Tisk vázne, protože Marx byl zaneprázdněn přípravami k vydávání „Neue Rheinische Zeitung“ a nemohl pokračovat v práci na rukopisu. |
| Duben |
V Bruselu se tisknou texty přednášek o námezdní práci a kapitálu, které Marx přednesl v prosinci 1847. Tisk vázne, protože Marx byl zaneprázdněn přípravami k vydávání „Neue Rheinische Zeitung“ a nemohl pokračovat v práci na rukopisu. |
| Duben—květen |
Marx si dopisuje s členy Svazu komunistů v různých městech v Německu a ve Francii (Dronkem, Bornem, Ewerbeckem, Schapperem aj.) o situaci a činnosti obcí Svazu a o průběhu upisování akcií pro „Neue Rheinische Zeitung“. |
| 6. května |
Marx odjíždí s Weerthem na několik dní do Elberfeldu, aby projednal s Engelsem otázky týkající se vydávání „Neue Rheinische Zeitung“ a činnosti Svazu komunistů. |
| 11. května |
Marx se jako předseda ústředního výboru Svazu komunistů účastní schůze kolínské obce Svazu, na níž se jedná o Gottschalkově postoji ke Svazu. |
| Polovina května |
Marx oznamuje Weerthovým prostřednictvím belgickému demokratu Jottrandovi, redaktorovi listu „Débat social“ [„Sociální diskuse“], že se bude vydávat „Neue Rheinische Zeitung“, a navrhuje, aby oba listy spolu navázaly pravidelné spojení. |
| 20. května |
Engels se vrací z Barmenu do Kolína a společně s Marxem připravuje vydávání „Neue Rheinische Zeitung“. |
| Po 20. květnu |
Vzhledem k tomu, že se politická situace v Německu zostřila a že se aktivisovaly reakční síly, rozhodují se Marx a Engels, že uspíší vydávání „Neue Rheinische Zeitung“, aby list začal vycházet již od 1. června, a ne až od 1. července, jak bylo plánováno původně. |
| Konec května |
Marx píše dopis redaktoru italského demokratického listu „LʼAlba“ [„Úsvit“] ve Florencii a sděluje mu, že se bude vydávat „Neue Rheinische Zeitung“ a že její redakce chce hájit také svobodu a národní nezávislost italského lidu. Marx navrhuje, aby si pravidelně vyměňovali výtisky novin a informace. Marxův dopis“ byl otištěn v listu „LʼAlba“ 29. června.
Protože od emisarů Svazu komunistů z různých měst v Německu docházejí zprávy, že obce Svazu komunistů jsou organisačně slabé, rozhodují se Marx a Engels, aby se komunisté připojili k demokratickému hnutí a tvořili v něm levé, skutečně proletářské křídlo. Vstupují do kolínské Demokratické společnosti a doporučují svým stoupencům, aby vedle činnosti v dělnických spolcích také aktivně pracovali v demokratických sdruženích. Marx a Engels docházejí k názoru, že by bylo účelné, aby hlavním úkolem „Neue Rheinische Zeitung“ bylo rozšiřovat všeobecné směrnice Svazu a propagovat v Německu demokratické a socialistické myšlenky. |
| 1. června |
Vychází 1. číslo „Neue Rheinische Zeitung“ s podtitulem „Orgán demokracie“. Je v něm uveřejněno prohlášení „Od redakce ‚Neue Rheinische Zeitungʻ“ a Engelsovy články „Frankfurtské shromáždění“ a „Nový hrdinský čin bourbonské dynastie“. |
| Červen |
Marx je plně zaměstnán redigováním „Neue Rheinische Zeitung“, výběrem materiálu, budováním sítě dopisovatelů a jinou prací při vydávání listu. Proto většinu úvodníků píše Engels. |
| Začátek června |
Pro Engelsův článek „Frankfurtské shromáždění“, namířený proti zbabělé smířlivecké politice německého Národního shromáždění, velký počet buržoasních akcionářů „Neue Rheinische Zeitung“ odmítá list dále podporovat. |
| 2.—3. června |
Marx píše dva články o Camphausenově vládě; jsou uveřejněny v „Neue Rheinische Zeitung“ z 3. a 4. června. |
| 5. června |
„Neue Rheinische Zeitung“ uveřejňuje Engelsův článek „Válečná komedie ve Šlesviku - Holštýnu“. |
| 6. června |
Engels píše článek „Dohodovací debaty v Berlíně“, otištěný v „Neue Rheinische Zeitung“ 7. června. V dalších dnech podává v řadě článků soustavný přehled debat v pruském Národním shromáždění a kritisuje jeho činnost. |
| 7. června |
V úvodníku „Programy radikálně demokratické strany ve Frankfurtu a frankfurtské levice“ a v řadě článků uveřejňovaných v „Neue Rheinische Zeitung“ zastávají Marx a Engels názor, že nejdůležitějším úkolem německé buržoasně demokratické revoluce je revoluční sjednocení Německa. |
| 8. června |
Engels píše článek „Nové dělení Polska“, který vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 9. června. V tomto článku i v řadě jiných Engels vřele podporuje národně osvobozenecké hnutí polského lidu a dokazuje, že vznik demokratického Polska je nutným předpokladem pro vytvoření demokratického Německa. |
| 13.—l4. června |
Engels píše sérii článků „Berlínské debaty o revoluci“, které vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ od 14. do 17. června. |
| 17. června |
Engels píše článek „Pražské povstání“, v němž vyjadřuje své i Marxovy sympatie k národně osvobozeneckému boji českého lidu. Článek je uveřejněn v „Neue Rheinische Zeitung“ 18. června. |
| 19. června |
Engels píše o útoku na berlínskou zbrojnici v článku nazvaném „Dohodovací zasedání ze 17. června“; zdůrazňuje se v něm, že ozbrojení lidu je podmínkou, aby revoluce zvítězila; vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 20. června. |
| 20. června |
Engels píše článek „Nová politika v Poznaňsku“; je uveřejněn v „Neue Rheinische Zeitung“ 21. června. |
| Kolem 23. června |
Výbor kolínské Demokratické společnosti vysílá Marxe jako svého zástupce do komise zástupců kolínských demokratických organisací, která se schází na základě usnesení prvního demokratického sjezdu ve Frankfurtu nad Mohanem a má projednat sjednocení demokratických spolků v Porýnské provincii a ve Vestfálsku. |
| 23. června |
V „Neue Rheinische Zeitung“ vychází Engelsův článek „První čin německého Národního shromážděni ve Frankfurtu“, v němž Engels kritisuje politiku tohoto shromáždění vůči revoluci v Itálii. |
| 24. června |
Marx se účastní zasedání komise představitelů tří kolínských demokratických organisací — Demokratické společnosti, Dělnického spolku a Spolku dělníků a zaměstnavatelů. Komise dochází k rozhodnutí, že je třeba ustavit ústřední výbor demokratických spolků v Kolíně, který by plnil funkce krajského výboru; výboru se ukládá udržovat stálý styk mezi těmito organisacemi a svolat do Kolína první porýnský sjezd demokratů. |
| 25. června |
„Neue Rheinische Zeitung“ uveřejňuje Engelsův článek o pražském povstání nazvaný „Demokratický charakter povstání“. |
25. června až
1. července |
O červnovém povstání v Paříži píše Engels sérii článků, které osvětlují průběh prvního ozbrojeného třídního střetnutí pařížského proletariátu. Byly uveřejňovány v „Neue Rheinische Zeitung“ od 26. června do 2. července. |
| 28. června |
Marx píše článek „Červnová revoluce“, uveřejněný v „Neu Rheinische Zeitung“ 29. června. Poněvadž se list rozhodně postavil na obranu vzbouřených pařížských dělníků, odpadla od něho většina zbývajících akcionářů. |
Konec června až
začátek srpna |
Když se v pruském Národním shromáždění projednávají předlohy zákonů o zrušení feudálních břemen, stavějí se Marx a Engels v řadě úvodníků v „Neue Rheinische Zeitung“ („Patowův pamětní spis o výkupu“, „Návrh zákona o zrušení feudálních břemen“, „Debaty o dosavadním zákonodárství o výkupu“) na obranu rolnictva a nemilosrdně kritisují německou buržoasii, která zradila svého přirozeného spojence, rolnictvo, a odepřela provést jeden z nejdůležitějších úkolů německé revoluce — úplné odstranění feudálních vztahů na vesnici. |
| Červenec |
Marx a Engels uplatňují prostřednictvím svých spolupracovníků, členů Svazu komunistů Josepha Molla, který se stal 6. července předsedou kolínského Dělnického spolku, a Karla Schappera, stále větší vliv na činnost Dělnického spolku a vedou úporný boj se stoupenci sektářské taktiky Gottschalkovy. |
| 2. července |
Engels píše článek „Německá zahraniční politika“, v němž pranýřuje německou buržoasii za to, že pokračuje v utlačovatelské politice Hohenzollernů a Habsburků, a formuluje zásady mezinárodní politiky proletariátu. Článek vychází v „Neue Rheinischc Zeitung“ 3. července. |
| 6. července |
Marx píše článek „Soudní vyšetřování ‚Neue Rheinische Zeitungʻ“, uveřejněný v tomto listu 7. července.
Marx je vyslýchán vyšetřujícím soudcem pro článek „Zatýkání“, uveřejněný v „Neue Rheinische Zeitung“ 5. července. Marx a odpovědný vydavatel Korff jsou obviněni z urážky vrchního státního návladního Zweiffela a četníků. Po výslechu je provedena v místnostech redakce prohlídka, při níž je nalezen materiál k článku, napsaný neznámou rukou. Když Marx odmítl jmenovat autora článku, je vyslýchán nejen odpovědný vydavatel listu Korff, ale i Marx, Engels a Dronke. |
| 7. a 9. července |
Marx píše dva články o vládní krizi v Berlíně — „Vláda činu“ a „Vládní krize“, které jsou uveřejněny v „Neue Rheinische Zeitung“ 9. a 10. července. |
| 10. července |
Marx píše článek „Soudní vyšetřování ‚Neue Rheinische Zeitungʻ“, uveřejněný v listu 11. července. |
| 14. července |
Engels kritisuje na plenárním shromáždění kolínské Demokratické společnosti berlínské Národní shromáždění. Navrhuje, aby dʼEster, jeden z vůdců levého křídla Národního shromáždění, byl pověřen vystoupit ve sněmovně proti omezování spolčovacího práva důstojníků. |
| 17.—24. července |
Engels píše sérii článků s názvem „Debaty o návrhu Jacobyho“; vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ od 18. do 25. července. |
| 21. července |
Marx se účastní plenární schůze kolínské Demokratické společnosti, na níž se konají volby zástupců do ústředního výboru tří kolínských demokratických spolků. Za Demokratickou společnost volí shromáždění jednomyslně Marxe a Schneidera II. Na schůzi vystupuje Weitling a vykládá své zmatené sektářské názory na úkoly proletariátu v německé revoluci. Marxův projev k této otázce se odkládá na příští zasedání. |
| 21.—24. července |
V řadě úvodníků „Neue Rheinische Zeitung“ kritizují Marx a Engels návrh zákona o občanské gardě. |
| 22. července |
V „Neue Rheinische Zeitung“ vychází Engelsův článek „Přiměří s Dánskem“.
Marxe opět vyslýchá vyšetřující soudce pro článek „Zatýkání“. |
| 26. a 30. července |
Marx a Engels kritisují v „Neue Rheinische Zeitung“ návrh zákona o nucené půjčce. |
| 31. července |
Engels píše článek „‚Kölnische Zeitungʻ o anglických poměrech“; článek vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 1. srpna. |
| 3. srpna |
„Neue Rheinische Zeitung“ uveřejňuje úvodník „Ruská nóta“, v němž se odhaluje reakční zahraniční politika ruského carismu. |
| 3. srpna |
„Neue Rheinische Zeitung“ uveřejňuje úvodník „Ruská nóta“, v němž se odhaluje reakční zahraniční politika ruského carismu.
Marx dostává vyrozumění, že krajská správa mu odmítla přiznat pruské občanství a že jej pruská vláda bude i nadále pokládat za cizince.
Engels je volán jako svědek k výslechu před vyšetřujícího soudce, který se pokouší zjistit autora článku „Zatýkání“. |
| 4. srpna |
Marx a Engels se účastní plenárního shromáždění kolínské Demokratické společnosti, na němž pokračuje diskuse k Weitlingově projevu. Marx ostře vystupuje proti Weitlingovým thesím o oddělování politického hnutí od hnutí sociálního, poukazuje na úzkou spojitost sociálních a politických zájmů a ukazuje, že Weitling nechápe — což je pro něho charakteristické — demokratické úkoly německé revoluce. Engels oznamuje shromáždění, že pruské úřady odmítly udělit Marxovi občanství a že mu proto hrozí vyhoštění.
Marx se s ostatními členy ústředního výboru tří kolínských demokratických spolků obrací ke všem demokratickým spolkům Porýnské provincie s návrhem, aby vyslali své delegáty na první porýnský sjezd demokratů, který se svolává na 13. srpna do Kolína. Výzva je uveřejněna v „Neue Rheinische Zeitung“ 5. srpna. |
| 6. srpna |
Marx píše článek „‚Vzorný stát‘ Belgie, který je otištěn v „Neue Rheinische Zeitung“ 7. srpna. |
| 7. srpna— 6. září |
Engels píše sérii článků „Debaty o polské otázce ve Frankfurtu“, které vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ od 9. srpna do 7. září. |
| 11. srpna |
Za Marxova předsednictví se koná plenární schůze kolínské Demokratické společnosti, na níž je přijat protest proti připojení Poznaňska k Německému spolku, adresovaný frankfurtskému Národnímu shromáždění. Jedná se na ní také o tom, že pruské úřady zamítly Marxovu žádost o pruské občanství. Marx ukazuje pravé příčiny tohoto opatření pruských úřadů. Engels uvádí nové údaje o policejním pronásledování vedoucích funkcionářů demokratického hnutí, mezi nimi Schappera. Shromáždění volí deputaci, kteroi pověřuje, aby žádala na kolínských úřadech odvolání policejních opatření proti Marxovi a Schapperovi. |
| 13.—14. srpna |
Marx a Engels se účastní prvního porýnského sjezdu demokratů v Kolíně, na němž jsou přítomni delegáti 17 demokratických organisací. Sjezd potvrzuje dřívější volbu ústředního výboru tří kolínských demokratických spolků, jehož členem je Marx, jako porýnského krajského výboru demokratů. Ve svém projevu na sjezdu zdůrazňuje Engels, jak lidové masy Porýnské provincie nenávidí reakční prušáctví. Sjezd schvaluje usnesení, že je nutno pracovat mezi továrními dělníky a rolníky, zakládat spolky na venkově a udržovat s nimi neustálý styk. |
| 22. srpna |
Marx se obrací na pruského ministra vnitra Kůhlwettera se žádostí, aby zrušil nezákonné rozhodnutí krajské správy a vrátil mu pruské občanství. |
23. srpna — kolem
11. září |
Marx odjíždí do Berlína a do Vídně, aby posílil spojení s demokratickými a dělnickými organisacemi a přiměl jejich vedoucí funkcionáře k rozhodnějšímu boji proti kontrarevoluci v Prusku a v Rakousku. Doufá, že se mu podaří získat také prostředky pro „Neue Rheinische Zeitung“. |
| 25.— 26. srpna |
Marx je v Berlíně. |
| 26. srpna |
Engels píše články „‚Kölnische Zeitung‘ o Itálii“ a „‚Zeitungs-Halle‘ o porýnské provincii“, které vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ 27. srpna. |
| 27. srpna |
Marx přijíždí do Vídně. |
| 28. srpna |
Marx se účastní schůze vídeňského Demokratického spolku, na níž se jedná o situaci ve Vídni po pouličních bojích 23. srpna. Ve své řeči Marx zdůraznil, že podstata událostí ve Vídni není ve změně kabinetu, nýbrž podobně jako červnové boje v Paříži v třídním boji mezi buržoasií a proletariátem. |
| 28. srpna—6. září |
Za svého pobytu ve Vídni se Marx setkává s vedoucími činiteli demokratických a dělnických organisací. Tak například má rozhovor s vůdcem německo-české frakce v rakouském říšském sněmu Borroschem o národnostní otázce v Rakousku a o vzájemných vztazích mezi českými a německými dělníky. Vyjednává také o prostředcích pro „Neue Rheinische Zeitung“. |
| 30. srpna |
Marx mluví na schůzi Prvního vídeňského dělnického spolku o sociálních poměrech v západní Evropě a o úloze dělnické třídy v revolučním boji. |
| 2. září |
Engels píše na obranu sedmnácti belgických demokratů odsouzených k smrti článek „Rozsudky smrti v Antverpách“. Článek vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 3. září.
Marx má na schůzi Prvního vídeňského dělnického spolku přednášku o námezdní práci a kapitálu. |
| 4. září |
Engels je znovu předvolán k vyšetřujícímu soudci, tentokrát ne jako svědek, nýbrž jako spoluobžalovaný v procesu proti „Neue Rheinische Zeitung“ pro článek „Zatýkání“. |
| 7. září |
Kolínská Demokratická společnost a redakce „Neue Rheinische Zeitung“ svolávají do jízdárny lidové shromáždění, jehož se účastní několik tisíc lidí. Je na něm schválena adresa frankfurtskému Národnímu shromáždění, v níž se žádá, aby odmítlo příměří, které pruská vláda uzavřela s Dánskem, a adresa pruskému Národnímu shromáždění, v níž se protestuje proti nedemokratickému zákonu o občanské gardě. |
| Kolem 7.—10. září |
Protože se zostřila politická situace v Prusku, rozhoduje se Marx, že uspíší svůj návrat do Kolína. Cestou se zastavuje v Berlíně, kde pokračuje v jednání s vedoucími činiteli demokratického hnutí a účastní se zasedání pruského Národního shromáždění; jedná s polskými demokraty o finančních prostředcích pro „Neue Rheinische Zeitung“. Podle ujednání posílá W. Koscielski 18. září Marxovi dva tisíce tolarů. |
| 8. září |
Engels píše článek „Pád vlády činu“, který vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 10. září. |
| 8. a 10. září |
„Neue Rheinische Zeitung“ uveřejňuje Engelsovy články „Přiměří s Dánskem“ a „Dánsko-pruské přiměří“. |
| Nejpozději 10. září |
V Kolíně se tisknou jako leták „Požadavky Komunistické strany v Německu“ a ihned se kolportují na mnoha místech v Porýnské provincii. |
| Kolem 11. září |
Marx se vrací do Kolína. |
| 11. září |
Engels má na zasedání výboru kolínského Dělnického spolku podrobnou přednášku o tom, zda je možná organisace práce, a o příčinách neúspěchu národních dílen ve Francii. |
| 11.—15. září |
V sérii článků „Krize a kontrarevoluce“, které vycházely v „Neue Rheinische Zeitung“ od 12. do 16. září, formuluje Marx významnou thesi, že prozatímní vláda, která vznikne po revoluci, musí být revoluční diktaturou lidu a jejím hlavním úkolem bude organisovat rozhodný boj proti kontrarevoluci a odstranit zbytky starých institucí. |
| 12. září |
Pruský ministr vnitra Kühlwetter odpovídá Marxovi na jeho stížnost a sděluje mu, že pokládá rozhodnutí kolínských úřadů, které Marxovi odmítly přiznat pruské občanství, za pravoplatné a zákonné. |
| 13. září |
Redakce „Neue Rheinische Zeitung“, kolínský Dělnický spolek a Demokratická společnost pořádají na Franském náměstí v Kolíně lidové shromáždění, jehož se účastní kolem šesti tisíc lidí.
Na návrh Wilhelma Wolffa, podporovaný Engelsem, volí shromáždění třicetičlenný bezpečnostní výbor, v němž jsou také Marx a Engels. Shromáždění schvaluje adresu berlínskému shromáždění navrženou Engelsem, která obsahuje požadavek, aby poslanci, pokusí-li se vláda rozpustit Národní shromáždění, bránili svá místa i proti bodákům. |
| 17. září |
Engels se účastní tábora lidu, který byl uspořádán z podnětu kolínských demokratických organisací ve Worringenu (u Kolína nad Rýnem) a na němž se shromáždilo kolem osmi tisíc lidí. Engels je zvolen tajemníkem shromáždění. Shromáždění se vyslovilo pro demokraticko-sociální rudou republiku, uznalo kolínský bezpečnostní výbor a na Engelsův návrh schválilo adresu frankfurtskému Národnímu shromáždění s požadavkem, aby se shromáždění, dojde-li ke konfliktu mezi Pruskem a Německem, postavilo na stranu Německa.
Krajský výbor demokratů Porýnské provincie, jehož členem je také Marx, svolává na 24. září druhý sjezd demokratů Porýnské provincie a Vestfálska. |
| 19—20. září |
Engels píše články „Ratifikace příměří“ a „Povstání ve Frankfurtu“, které vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ z 20. a 21. září. |
| 20. září |
V souvislosti s tím, že frankfurtské shromáždění ratifikovalo příměří s Dánskem, a v souvislosti s povstáním ve Frankfurtu svolávají bezpečnostní výbor, Demokratická společnost a kolínský Dělnický spolek lidové shromáždění do Kolína, do Eiserova sálu. Shromáždění vyslovuje v resoluci solidaritu s frankfurtskými vzbouřenci; poslanci frankfurtského shromáždění, kteří hlasovali pro ratifikaci příměří, jsou prohlášeni za zrádce lidu. Engels pronáší řeč, v níž pranýřuje hanebné usnesení frankfurtského shromáždění a informuje přítomné o průběhu povstání ve Frankfurtu. |
| 23. září |
Resoluce lidového shromáždění z 20. září je uveřejněna v „Neue Rheinische Zeitung“ a také jako leták kolportována ve městě. |
| 25. září |
Kolínská prokuratura zavádí soudní šetření proti Engelsovi, Wilhelmu Wolffovi a Bürgersovi, kteří jsou pro své projevy na táborech lidu v Kolíně obviněni ze spiknutí proti stávajícímu zřízení.
Říšský ministr spravedlnosti nařizuje kolínské prokuratuře, aby zavedla trestní řízení proti bezpečnostnímu výboru, jehož členy byli Marx a Engels, a proti Demokratické společnosti, Dělnickému spolku a expedici „Neue Rheinische Zeitung“ pro resoluci lidového shromáždění v Kolíně z 20. září 1848. |
| 25. září ráno |
Marx přichází na zasedání druhého sjezdu demokratů Porýnské provincie a Vestfálska; vzhledem k tomu, že policie časně zrána provokativně zatkla vedoucí funkcionáře kolínských dělnických a demokratických organisací (byli zatčeni Schapper, Becker aj.), se zasedání nekonalo. |
| 25. září ráno |
Marx vystupuje na schůzi Dělnického spolku v hostinci „U věnce“ na Starém rynku, varuje shromážděné dělníky, aby se nedali policií vyprovokovat, a vysvětluje jim, že ještě nenadešla vhodná chvíle k ozbrojenému povstání a že předčasné vystoupení by se změnilo v puč, který by připravil dělnickou třídu o bojeschopnost v předvečer rozhodujícího dne. |
25. září
3 hod. odpoledne |
Na společné schůzi Demokratické společnosti a Dělnického spolku, která se konala v Eiserově sále, varují Marx a jeho stoupenci před předčasnými akcemi. |
| 26. září |
V Kolíně je vyhlášen stav obležení. Na rozkaz vojenského velitelství se zastavuje „Neue Rheinische Zeitung“ a řada jiných demokratických listů. |
| Po 26. září |
Engels je nucen odjet z Kolína, protože mu hrozí zatčení. Několik dní se skrývá v Barmenu a pak odjíždí do Bruselu. |
| 28. září |
Odpovědní vydavatelé „Neue Rheinische Zeitung“ oznamují ve zvláštním letáku rozeslaném předplatitelům, že noviny přestanou vycházet, a vyslovují přesvědčení, že je co nejdříve budou vydávat znovu. |
| 30. září |
Odpovědní vydavatelé „Neue Rheinische Zeitung“ oznamují, že stav obležení v Kolíně bude zrušen a list začne 5. října opět vycházet. |
Konec září — první
polovina října |
Marx překonává velké finanční a organisační nesnáze způsobené zastavením listu a úporně bojuje za další vydávání „Neue Rheinische Zeitung“; dává k disposici všechny své peněžní prostředky, aby vyrovnal dluhy a kryl výdaje na list. |
| 1. října |
Kolínská prokuratura zavádí soudní šetření proti Marxovi, Engelsovi a ostatním redaktorům „Neue Rheinisehe Zeitung“ pro to, že v ní byly uveřejněny anonymní fejetony „Život a skutky slavného rytíře Schnapphahnského“, které napsal Georg Weerth, a také pro podezření, že vypracovali návrh resoluce lidového shromáždění v Kolíně z 20. září 1848. |
| 3. října |
Vzhledem k tomu, že stav obležení v Kolíně byl odvolán, oznamuje odpovědný vydavatel „Neue Rheinische Zeitung“ Korff ve zvláštním letáku, že noviny budou opět vycházet, a vyzývá čtenáře, aby si je předplatili na čtvrté čtvrtletí.
Státní návladní vydává příkaz, aby byl vypátrán a zatčen Engels. K zatykači je přiložen Engelsův popis. |
| Po 3. říjnu |
Marx navrhuje Freiligrathovi, aby vstoupil do redakce „Neue Rheinische Zeitung“. Freiligrath s tím souhlasí. |
| Kolem 4. října |
Engels a Dronke, který rovněž uprchl z Kolína, přijíždějí do Bruselu. |
| 4. října |
Bruselská policie zatýká Engelse a Dronka, odvádí je do vězení a potom je posílá postrkem na francouzské hranice, odkud odjíždějí do Paříže. |
| 5. října |
Engels přijíždí s Dronkem do Paříže. |
| Kolem 10. října |
Po několikadenním pobytu v Paříži se Engels vydává pěšky do Švýcarska s úmyslem, že se při první příležitosti vrátí do Kolína. Cestou hovoří s francouzskými rolníky, poznává jejich životní poměry a jejich smýšlení. |
| Kolem 12. října |
Kolínský Dělnický spolek posílá k Marxovi delegaci se žádostí, aby převzal vedení spolku. |
| 12. října |
Vychází číslo 114 „Neue Rheinische Zeitung“, první po odvolání stavu obležení v Kolíně. V redakční zprávě podepsané Marxem jako šéfredaktorem listu se uvádí, že dosavadní redakční kruh byl doplněn o Ferdinanda Freiligratha. V tomto čísle je uveřejněn Marxův článek „Revoluce ve Vídni“.
Marx píše článek „Kolínská revoluce“, který vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ z 13. října. |
| 13. října |
Marx píše články „Pfuelova vláda“ a „Thiersova řeč o všeobecné hypoteční bance s nuceným kursem papírů“; jsou uveřejněny v „Neue Rheinische Zeitung“ z 14. října. |
Druhá polovina října
— začátek listopadu |
Marx, který přikládá obrovský význam boji vídeňského lidu proti feudálně monarchistické kontrarevoluci, píše pro „Neue Rheinische Zeitung“ řadu článků o průběhu povstání ve Vídni. |
| 16. října |
Na schůzi výboru kolínského Dělnickéhn spolku oznamuje Marx, že je ochoten prozatím převzít přesednictví spolku. Pronáší na schůzi řeč o revoluční úloze německých dělníků, zejména v době vídeňského povstání. Na jeho návrh se výbor usnáší na pozdravné adrese vídeňskému Dělnickému spolku. |
| 18. října |
Marx píše články „Odpověď pruského krále delegaci Národního shromáždění“ a „Odpověď Bedřicha Viléma IV. delegaci občanské gardy“; články jsou uveřejněny v „Neue Rheinische Zeitung“ z 19. a 20. října. |
| 22. října |
„Neue Rheinische Zeitung“ uveřejňuje Marxovy články „‚Réforme‘ o červnovém povstání“, „Anglo - francouzské zprostředkováni v Itálii“ a „‚Vzorný konstituční stát‘“.
Plenární schůze kolínského Dělnického spolku potvrzuje Marxovu volbu za předsedu spolku. Marx má na schůzi projev o systému nepřímých voleb v Německu. Shromáždění volí Beusta za delegáta na demokratický kongres v Berlíně, na němž Beust hájí program založený na „Požadavcích Komunistické strany v Německu“. |
| Kolem 24. října |
Engels přijíždí do Ženevy. |
| Kolem 26. října |
Marx oznamuje v dopisu Engelsovi do Ženevy, že „Neue Rheinische Zeitung“ začala znovu vycházet, a žádá ho, aby mu posílal příspěvky a články. |
| 28. října |
Marx píše článek o pronásledování redakce listu kolínskou prokuraturou, nazvaný „Státní návladní ‚Hecker‘ a ‚Neue Rheinische Zeitung‘“. Článek vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 29. října. |
| Konec října—listopad |
Engels píše zápisky z cesty „Z Paříže do Bernu“. Zápisky zůstávají nedokončeny. |
| Začátek listopadu |
Po několikadenním pobytu v Ženevě odjíždí Engels do Lausanne, kde navazuje spojení s lausannským Dělnickým spolkem. |
| 2. listopadu |
Marx píše článek „Pařížská ‚Réforme‘ o situaci ve Francii“ a dále článek „„Výzva demokratického kongresu k německému lidu““, v němž kritisuje bezobsažnost a polovičatost této proklamace. Články uveřejňuje „Neue Rheinische Zeitung“ 3. listopadu. |
| Listopad |
Protože Engels a několik dalších redaktorů „Neue Rheinische Zeitung“ opustili Kolín, aby ušli zatčení, leží téměř všechna práce spojená s redigováním listu na Marxovi. Zároveň se aktivně účastní činnosti kolínského Dělnického spolku jako jeho předseda a pracuje i v Demokratické společnosti a Porýnském krajském výboru demokratů, a tak mobilisuje lidové masy k aktivnímu odporu proti nastupující kontrarevoluci. |
| Kolem 7. listopadu |
Engels, který je ve Švýcarsku, odjíždí z Lausanne do Neuchàtelu. |
| 7. listopadu |
Engels posílá Marxovi článek o neuchàtelské republice s názvem „Bývalé knížectví“. Článek vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 11. listopadu. |
| 8. listopadu |
V souvislosti s chystaným kontrarevolučním převratem v Prusku píše Marx článek „Berlínská krize“, který je uveřejněn v „Neue Rheinische Zeitung“ 9. listopadu. |
| Kolem 9. listopadu |
Engels odjíždí z Neuchàtelu do Bernu. |
| 9. listopadu |
Engels píše článek „Nové zastupitelské instituce. — Úspěchy hnutí ve Švýcarsku“. Článek je otištěn v „Neue Rheinische Zeitung“ 15. listopadu. |
| 11.— 13. listopadu |
Marx píše sérii článků „Kontrarevoluce v Berlíně“, které vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ 12. (ve dvou vydáních) a 14. listopadu. Vyzývá v nich lidové masy, aby odpověděly na akce kontrarevoluce odepřením daní, neboť v tom vidí prostředek organisovaného revolučního nátlaku lidu na vládu. |
| 13. listopadu |
Na lidovém shromáždění v Kolíně je zvolen lidový výbor, jehož členem se stává i Marx. Úkolem výboru bylo organisovat a ozbrojovat masy k boji proti vymáhání daní a proti chystanému státnímu převratu v Prusku.
Marx se účastní schůze kolínské Demokratické společnosti; předčítá právě došlý telegram z Vídně o popravě Roberta Bluma; tato zpráva vyvolává mezi shromážděnými velké pobouření. |
| 14. listopadu |
Marx je vyslýchán vyšetřujícím soudcem pro „urážku“ státního návladního Heckera. Před soudní budovou se shromažďují masy lidu, aby vyjádřily Marxovi svou účast. Po skončení výslechu provází lid Marxe do Eiserova sálu, kde Marx děkuje všem za účast a podporu.
Jménem Porýnského krajského výboru demokratů vydávají Marx a Schneider II. provolání, v němž vyzývají všechny demokratické spolky v Porýnské provincii, aby pořádaly lidová shromáždění a vyzývaly obyvatelstvo, aby neplatilo daně. K projednání dalších opatření svolává krajský výbor na 23. listopadu sjezd porýnských demokratů. Provolání je uveřejněno v „Neue Rheinische Zeitung“ 15. listopadu. |
| 15. listopadu |
Marx píše článek „Vláda na lavici obžalovaných“, který vychází téhož dne ve zvláštním vydání „Neue Rheinische Zeitung“.
Engels posílá justičnímu a policejnímu ředitelství kantonu Bern žádost o povolení pobytu v Bernu. |
| 17. listopadu |
V „Neue Rheinische Zeitung“ vychází Marxův článek „Zpověď krásné duše“.
Marx vydává zvláštní přílohu k „Neue Rheinische Zeitung“, v níž vyzývá obyvatelstvo, aby neplatilo vládě daně. Od 19. listopadu do 17. prosince vycházejí všechna čísla listu s výzvou „Pryč s daněmi!!!“. |
| 18. listopadu |
Marx píše článek „Eichmannovo nařízení“, který uveřejňuje „Neue Rheinische Zeitung“ 19. listopadu.
Jménem Porýnského krajského výboru demokratů vydávají Marx, Schapper a Schneider II. druhé provolání, v němž vyzývají obyvatelstvo, aby všude a všemi prostředky bránilo násilnému vymáhání daní, aby organisovalo ozbrojené oddíly a ustavovalo orgány lidové moci ve formě bezpečnostních výborů. Provolání je uveřejněno v „Neue Rheinische Zeitung“ 19. listopadu. |
| 20. listopadu |
Marx a dva další členové Porýnského krajského výboru demokratů, Schapper a Schneider II., jsou na 21. listopad předvoláni k výslechu k vyšetřujícímu soudci. Jsou obviněni z „veřejného podněcování ke vzpouře“ za to, že vyzývali obyvatelstvo, aby odepřelo platit daně.
Marx, Schapper a Schneider II. vydávají nové provolání, v němž oznamují, že byli předvoláni před soud a varují porýnské demokraty před ukvapenými akcemi. Provolání vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 21. listopadu. |
| 21. listopadu |
Vyšetřující soudce vyslýchá Marxe kvůli výzvě Porýnského krajského výboru demokratů k odepření daní.
Radní komora kolínského krajského soudu se usnáší přerušit trestní stíhání Engelse a dalších účastníků zářijových událostí v Kolíně (Wachtera, Bürgerse a jiných), dokud se nedostaví k soudu. |
| 22. listopadu |
Marx píše článek „Frankfurtské shromáždění“, který vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 23. listopadu. |
| 23. listopadu |
Marx se účastní druhého porýnského sjezdu demokratů, na němž se projednávají otázky kampaně za odepření daní. Sjezd se zejména zabývá prací demokratů na vesnici, neboť pokládá za nutné získat rolnické masy pro boj proti kontrarevoluci. Sjezd schválil usnesení krajského výboru demokratů a dal delegátům příslušné směrnice.
V „Neue Rheinische Zeitung“ vychází Engelsův článek „Volby do Spolkového soudu“. |
| 24. listopadu |
Marx píše články „Drigalski jako zákonodárce, občan a komunista“ a „Tři soudní procesy proti „Neue Rheinische Zeitung““; články vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ 26. listopadu.
Engels posílá do Kolína články „Německá ústřední moc a Švýcarsko“ a „Portréty členů spolkové rady“. Články otiskuje „Neue Rheinische Zeitung“ 26. a 29. listopadu. |
| 29. listopadu |
Marx píše článek „Revoluční hnutí v Itálii“, který je uveřejněn v „Neue Rheinische Zeitung“ 30. listopadu.
Marx žádá v dopise Engelse, aby napsal pro „Neue Rheinische Zeitung“ články o Proudhonovi, o událostech v Uhrách a o spolkové republice po vzoru Švýcarska. |
| Začátek prosince |
Engels píše články „Francouzská dělnická třída a presidentské volby“ a „Proudhon“; uveřejněny nebyly. |
| Kolem 2. prosince |
Marx je znovu předvolán k výslechu k vyšetřujícímu soudci pro několik článků z „Neue Rheinische Zeitung“: sérii fejetonů „Život a skutky slavného rytíře Schnapphahnského“, které napsal Georg Weerth a které vycházely bez podpisu, příspěvek z Vratislavi o předvolebních machinacích Lichnowského, příspěvek z Frankfurtu, který odhaloval, jak byla zfalšována zpráva poslance frankfurtského Národního shromáždění Stedmanna, a pro usnesení lidového shromáždění v Kolíně z 20. září 1848, uveřejněné také v „Neue Rheinische Zeitung“. |
| 6. prosince |
Když je rozpuštěno pruské Národní shromáždění, píše Marx článek „Druhé stadium kontrarevoluce“. Článek je uveřejněn 7. prosince ve zvláštním vydání „Neue Rheinisehe Zeitung“.
Engels píše článek „Národní rada“, který vychází v čísle z 10. prosince. |
| 8. prosince |
Lausannský dělnický spolek pověřuje Engelse „jako starého bojovníka za proletariát“, aby jej zastupoval na prvním kongresu německých dělnických spolků ve Švýcarsku, který měl být zahájen 9. prosince v Bernu. |
| 9. prosince |
Engels dostává povolení k pobytu v Bernu. |
| 9.— 29. prosince |
Marx píše sérii článků „Buržoasie a kontrarevoluce“, v nichž hodnotí výsledky březnové revoluce, charakterisuje rozmístění třídních sil v Německu koncem roku 1848 a odhaluje zrádcovskou úlohu pruské buržoasie. Články vycházejí v „Neue Rheinische Zeitung“ 10., 15., 16. a 31. prosince. |
| 19. prosince |
„Neue Rheinische Zeitung“ vypisuje předplatné na první čtvrtletí 1849; v oznámení se zdůrazňuje, že „Neue Rheinisehe Zeitung“ je orgánem nejen německé, ale i evropské demokracie. |
| 20. prosince |
Porotní přelíčení s Marxem, šéfredaktorem „Neue Rheinische Zeitung“, jejím odpovědným vydavatelem Korffem a jejím redaktorem Engelsem, obžalovanými pro urážku vrchního státního návladního Zweiffela a pro pomluvu četníků (v souvislosti s článkem „Zatýkání“, uveřejněným v listu 5. července), stanovené na 20. prosince, je z formálnich důvodů odročeno. |
| 21. prosince |
Marx je předvolán k vyšetřujícímu soudci pro článek „Drigalski jako zákonodárce, občan a komunista“, uveřejněný v „Neue Rheinische Zeitung“ 26. listopadu. |
| 21.— 22. prosince |
Marx píše článek „Proces proti Gottschalkovi a druhům“, který vychází v „Neue Rheinische Zeitung“ 22. a 23. prosince. |
| 24. prosince |
V „Neue Rheinische Zeitung“ je uveřejněn Marxův článek „Pruská kontrarevoluce a pruští soudci“. |
| 31. prosince |
Marx píše článek „Revoluční hnutí“, v němž shrnuje výsledky rozvoje revoluce v Evropě v roce 1848, rozebírá perspektivy proletářské revoluce ve Francii a v Anglii a zdůrazňuje vliv, jaký musí tato revoluce mít na revoluční a národně osvobozenecké hnutí v Evropě. Článek je uveřejněn v „Neue Rheinische Zeitung“ 1. ledna 1849. |